Profesor Krejčí: To je rychlost. Kauza Skripal šla špatně, tak přišel „chemický útok“. Jde o jiné věci, než o válku Ruska a USA. Babišovi je třeba říci...

12. 4. 2018 11:02

ROZHOVOR „Stále tu máme stereotypně se opakující snahu o zablokování dohod o mírovém uspořádání v Sýrii. Součástí těchto snah jsou tzv. chemické útoky,“ říká profesor Oskar Krejčí. Při pokusu najít v situaci, když se hovoří už o termínech úderu, „něco racionálního“ uvažuje o tom, že nejde prioritně o konfrontaci mezi Ruskem a Spojenými státy. „Írán leží v žaludku militantním kruhům na Západě dlouhou dobu a Saúdská Arábie, to je tak nádherný trh pro dodávky amerických zbraní!“ Při porovnání se situací v době karibské krize zmiňuje, že Sýrie za jaderný konflikt velmocí nestojí. Krejčí přidává i doporučení pro politické strany v Česku, které uvažují o podpoře Babišovy vlády. „Měly by si stanovit podmínku: my vás podržíme, ale za předpokladu, že nezatáhnete Česko do válek, které jsou zcela v rozporu s českými národními zájmy. Tečka.“

Profesor Krejčí: To je rychlost. Kauza Skripal šla špatně, tak přišel „chemický útok“. Jde o jiné věci, než o válku Ruska a USA. Babišovi je třeba říci...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Oskar Krejčí

Prezident Trump v reakci na útok na město Duma, který měl být údajně chemický a Západ jej připisuje vládě prezidenta Asada, slíbil „rychlou a patřičnou reakci“. Syrská vláda i armáda použití chemických zbraní podle BBC popřely. Situace se vyhrocuje. Než se dostaneme ke konkrétním stanoviskům. Pane profesore, nejprve co o tom všem, co sledujeme ve zprávách, soudíte?

Anketa

Kterého politika ANO vyjma Babiše máte nejraději?

20%
3%
4%
hlasovalo: 4714 lidí

Především nesmíme začínat soudit události, když se objeví veřejná část. Když se podíváme na průběh občanské války a zahraniční intervence v Sýrii, vidíme, že pokaždé, když se začíná situace vylepšovat, objeví se zároveň akce typu chemický útok. Jakmile minulý týden došlo v Turecku k dohodě tří prezidentů, to znamená íránského prezidenta Ruháního, tureckého Erdogana a Putina o další cestě k urovnání situace v Sýrii, bylo jasné, že se ji někdo pokusí zkomplikovat. Toho se snadno dosahuje tím, že se v oblasti, kde byli povstalci poblíž Damašku, začne střílet na Damašek, syrská vláda odpoví a záleží potom na scénáři, který je připraven. Stereotypně se opakuje možnost řekněme chemické provokace. Faktem je, že ruští vojáci a na ně napojená média už týden předtím varovali, že se něco podobného chystá. Stále tu máme stereotypně opakující se snahu o zablokování dohod o mírovém uspořádání v Sýrii. Součástí těchto snah jsou tzv. chemické útoky.

Donald Trump už zmiňuje připravené rakety. O čem svědčí jeho reakce?

Je stejná jako v kauze Skripal: Budeme trestat viníka, aniž jsme provedli vyšetřování. Máme řadu na sebe plynule navazujících kauz se stejnou strukturou. V řetězení je charakteristická neuvěřitelně rychlá snaha střídat jednu kauzu za druhou. Jakmile se problematika se Skripalovými dostala do důkazní nouze a hrozilo nebezpečí, že se veřejnost bude ptát, proč nemohou být Rusové připuštění k šetření, objeví se kauza nová. Máme tu něčí snahu výrazně zkomplikovat mezinárodní situaci.

Díval jsem se na vystoupení zástupkyně v OSN i v Radě bezpečnosti Nikky Haleyové, která řekla v souvislosti s údajným chemickým útokem kouzelnou větu, že když teď OSN nezasáhne, neochrání obyvatelstvo proti vládě, tak zklame. V tomto vyjádření jsou obsaženy dva problémy. Za prvé, nikdo neprokázal, že k něčemu takovému došlo, video přece není důkaz. Přitom Rusové a Syřani nabízejí, že umožní inspekci komukoli, kdo chce věc vyšetřovat na místě, kde se vše údajně odehrálo, protože mezitím místo obsadila syrská armáda. OSN nebylo nikdy vybudováno proto, aby chránilo občany před jejich vládami, to by znamenalo narušování suverenity států. Nám se to nemusí líbit a já neříkám, že je to ideální, ale musíte ctít suverenitu státu. Ruští vojáci jsou v Sýrii na pozvání legitimní vlády. Tedy v souladu s mezinárodním právem. Američtí vojáci, ale i speciální jednotky ostatních západních států jsou v Sýrii bez pozvání legitimní vlády, jsou to v podstatě interventi. Oni porušují mezinárodní právo. Má-li něco OSN trestat,  je to právě napadání suverenity, na tom je postavena Charta OSN.

Objevily se názory srovnávající současné napětí mezi Ruskem a Západem se situací v říjnu 1962 za kubánské krize. Jsou podmínky podobné?

Situace připomíná karibskou krizi. Také proti sobě stály Spojené státy a tehdejší Sovětský svaz. Čím se ale liší? Především kvalitou amerických politiků. John Fitzgerald Kennedy byl člověk s velkou erudicí a kolem něj se pohybovali lidé z Harwardu, kteří uměli vyhodnocovat politické důsledky případné vojenské akce. Byli to nejen vojenští analytici, kteří propočítávali technickou stránku, ale i političtí analytici, kteří dělali scénáře. Věděli, co se stane, když se například zaútočí na sovětské jednotky v Evropě nebo když Sovětský svaz zaútočí na americké rakety v Turecku. Uměli tyto věci propočítávat a výsledkem byla usilovná snaha zachovat mír na základě poznatků, že Kuba za jadernou válku mezi supervelmocemi nestojí. Tak jako za ni nestojí Sýrie. To nejsou životní zájmy, které by vkládaly v Sýrii do hry USA nebo Rusko. Eskalovat situaci na hranu přímé konfrontace ruských a amerických ozbrojených sil je krajně neseriózní a nezodpovědné. Problém je v tom, že chování současné americké elity je postaveno na řekněme divadelnických postupech v mezinárodní politice. Navíc John Fitzgerald Kennedy neměl vnitropolitickou krizi a nemusel si zahraniční politikou kompenzovat domácí problémy. U Trumpa i v souvislosti se Skripalem můžeme klidně sázet na to, že část rozhodování je spojena přímo s vnitropolitickými problémy, které se tím mají zakrýt.

Média informují o reakci ruského velvyslance v Libanovu Alexandra Zasypkina o tom, že Spojené státy musejí počítat s tím, že všechny rakety vypálené na Sýrii budou sestřeleny. Například idnes.cz cituje i Trumpa s jeho výrokem: „Rusko slibuje, že sestřelí jakoukoli raketu vypálenou na Sýrii. Tak se, Rusko připrav, protože přiletí, budou krásné, nové a sofistikované. Nemělo by ses paktovat s plynovým zabijáckým zvířetem,“ napsal Trump na Twitteru. Jsme na začátku válečné operace?

Když začala operace v Ghutě, už tehdy Američané slibovali, že zaútočí na centrální úřady v Damašku. Tehdy, to je řádově deset dní, vystoupila skupina velitelů ruské armády. A řekli to, co zmiňujete od velvyslance v Lisabonu. Je to starší informace. Média, která jsou zcela závislá na tom, co řeknou na Západě, tuto veřejnou tiskovou konferenci ruských generálů samozřejmě ignorovala. Teď si toho všimla. Varování je tu déle. Trumpovo vyjádření je reakcí na deset dní starou zprávu a bylo zakalkulováno do prvního prohlášení k chemickému útoku.
Rusové určitě vědí, jaké zbraně mají připravené Američané, Američané dobře vědí, jaké zbraně mají připravené Rusové. Kdybych hledal v chování militantních kruhů na Západě něco racionálního, řekl bych, že jim ani tak nejde o konfrontaci mezi Ruskem a Spojenými státy, ideální by byla konfrontace dalších hráčů, a to válka mezi Íránem a Saúdskou Arábií. Írán leží v žaludku militantním kruhům na Západě dlouhou dobu a Saúdská Arábie, to je tak nádherný trh pro dodávky amerických zbraní! Jestli se o něco racionálního hraje, tak se obávám, že tlak směřuje tímto směrem. Válka mezi Íránem a Saúdskou Arábií by postavila do zvláštní situace Turecko, které se dohaduje s Íránem o Sýrii, protože Turecko je stejně jako Saúdská Arábie sunnitská země. Irán jako šíitská země by naopak našla spojence nejen v Sýrii, ale i v Iráku, jehož vedení je většinou šíitské. Podařilo by se tak dramatický zvýšit chaos na Středním východě, těžce zkomplikovat situaci v Íránu a zajistit si dlouhodobě odbyt pro zbraně. Nevýhoda scénáře je, že by na tom nevydělali, protože by vše vyhnalo do velkých výšek cenu ropy. 

K případné akci rychle vyjádřila podporu Francie. Jak čtete postup prezidenta Emmanuela Macrona?

Francie od začátku celé krize v Sýrii a vůbec v průběhu celého arabského jara hrála roli velice iniciativní. Sýrie je její bývalá kolonie. Postkoloniální myšlení francouzských elit vede k tomu, že si myslí, že je to jejich oblast. Mimochodem současný syrský prezident, pokud vím, studoval ve Francii a má Francouzku za manželku. Vzpomeňte si, že to byla Francie, která zahájila bombardování Libye. Francie tady hraje velmi špinavou roli.

Trump se opřel i do svého předchůdce v Bílém domě. Podle něj kdyby Barack Obama konal, „zvíře Asad“ už by bylo minulostí. Divadelní výstup nebo snaha získat politické body?

To u Trumpa nikdy nevíme. Podobná divoká prohlášení měl i u Kim Čong-una a jindy ho rád vidí. Trump je člověk, který neváží slova tak, jak jsme zvyklí, pokud jde o mezinárodní politiku. Pro něj je politika zvláštní prostředí byznysu. Spojené státy se po takových prohlášeních stávají nevěrohodným partnerem, a to pro jakoukoli dohodu ekonomickou, politickou i vojenskou. 

Není to poprvé, co se vyostřily vztahy mezi USA a Ruskem. Zůstane jen u sankcí nebo skutečně dojde na útok?

To v této chvíli nikdo nemůže říci. Jestli existuje jen troška rozumu, spočítají si stejně jako v karibské krizi, že ani riziko, natož válka sama za to nestojí. Když se podíváme na prudké obraty Trumpa v jednání vůči Severní Koreji, můžeme klidně očekávat něco podobného ve vztahu k Rusku. Nezapomeňme, že před vyeskalováním situace, Trump prohlásil, že stahuje vojáky ze Sýrie, někdo mu mohl předhodit tuto „kost“, aby změnil politiku. Nemá zkušenosti, může tomu věřit. Anebo tomu nevěří, řekne, já jsem vůči Rusku tvrdý jako nikdo přede mnou a nechte mě, já s ním budu jednat. A začne jednat. I toto je varianta, i když ne s vysokou pravděpodobností, ale vyloučit se nedá.
Pere se s domácí politikou. Mimochodem, dovedete si představit, kdyby Cambridge Analytica byla ruská firma? Co by v téhle atmosféře dělali politici? Šéf Facebooku, když jde svědčit do Kongresu... Stačí, aby řekl, že je součástí boje proti ruským vlivům, a je mu všechno odpuštěno. Jen, kdyby to nebyl reálný život!

A ještě poslední otázka na okraj. Co tohle všechno znamená pro Česko?

Budou se profilovat politici. Dobře si vzpomínám na někdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který se vyslovil proti bombardování Libye. Když pak k němu došlo, Česko se slavně připojilo v rámci NATO k vojenské akci na úrovní politické i vojenské. Když válka vypukne, co udělá Česko? Když vidíme nezodpovědná prohlášení Andreje Babiše i ministra zahraničí v souvislosti s kauzou Skripal, je vysoce pravděpodobné, že se stejně nezodpovědně zapojíme do této akce. Američané si určitě řeknou o mezinárodní, přinejmenším diplomatickou, podporu.
V této souvislosti mě napadá, že strany, které teď uvažují o podpoře Babišovy vlády by si měly stanovit podmínku: My vás podržíme, ale za předpokladu, že nezatáhnete Česko do válek, které jsou zcela v rozporu s českými národními zájmy. Tečka. 
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nová daň z EU? Peníze by šly rovnou Bruselu. Podrobnosti o návrhu

11:25 Nová daň z EU? Peníze by šly rovnou Bruselu. Podrobnosti o návrhu

V návrhu víceletého fiskálního rámce (VFR) pro léta 2021 až 2027 Evropská komise navrhuje na členské…