Profesor Krejčí vyškolil české ministry. Chcete opravdu pomoci Ukrajině? Takto nevyhrajete

21.04.2022 17:35 | Rozhovor

„Pokud jde o operaci na východě Ukrajiny, zdá se, že ruská armáda nikterak nespěchá. Je podřízena strategii vyčerpání protivníka.“ Politolog, profesor Oskar Krejčí analyzuje válečný konflikt. Momentálně to podle něj vypadá, že se čeští ministři i eurokomisaři cítí jako v hollywoodském seriálu a předhánějí se v gestech. „Je cítit pramalá odpovědnost jak k občanům zemí unie, tak i za budoucnost. A neodpustím si ještě jednu poznámku: Rozumím tomu, když někdo fandí Ukrajině jako napadenému státu. Ale toto fandění by v žádném případě nemělo přerůstat do úrovně etnické nenávisti.“

Profesor Krejčí vyškolil české ministry. Chcete opravdu pomoci Ukrajině? Takto nevyhrajete
Foto: Jiří Skupien
Popisek: Prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc

Rusové se v uplynulých dnech stáhli od Kyjeva a probleskují zprávy o disciplinárních dopadech první fáze války na ruské velení. Které z těchto dopadů jsou podle vás reálné a jaké důsledky z toho může ruský prezident vyvodit?

„Probleskující zprávy“ bývají zpravidla jen dohady. Mění se ale strategie, určitě již Moskva nepočítá s pomocí proruského disentu. Takovéto změny si asi vyžádaly změny ve velení celé operace. V každém případě se na poslední poradě ruské bezpečnostní rady objevil po delším čase Sergej Ivanov, který po příchodu Vladimíra Putina zaváděl pořádky nejen v armádě.

Anketa

Zaslouží si ředitel BIS Michal Koudelka státní vyznamenání?

2%
95%
hlasovalo: 41241 lidí

Pane profesore, došlo k nějakým změnám z vašeho pohledu, co se týká války na Ukrajině, které považujete za zásadní? Jak hodnotit dosavadní výsledek operací na východě a jihu Ukrajiny?

Zásadní pro celou tuto válku je snaha ruského vedení vést, pokud to je jen trochu možné, bezkontaktní boj. Je patrné úsilí omezit lidské ztráty. Ruská armáda využívá svoji převahu ve vzduchu a útočí na stovky cílů denně – často do hlubokého týlu ukrajinské armády, třeba do Lvovské oblasti. Ničí vojenskou techniku, opravárenské závody této techniky, sklady zbraní, munice i paliva a v neposlední řadě velitelská stanoviště. Zvláštní pozornost je věnována shromaždištím zahraničních legionářů.

Pokud jde o operaci na východě Ukrajiny, zdá se, že ruská armáda nikterak nespěchá. Je podřízena strategii vyčerpání protivníka. Naráží na velmi dobrá opevnění, odolnost ukrajinské armády a záludnost otevřeného terénu, což ostatně ukázaly i operace Rudé armády v této oblasti za 2. světové války. I proto je snaha obklíčit Donbas klíny ze severu a jihu velmi dobře předvídatelná ukrajinským generálním štábem. Na jihu pokračuje blokování podzemí ocelárny v Mariupolu; nějaký mimořádně silný tlak na Mykolajiv (Nikolajev) a následně na Oděsu není vidět.

Nelze zapomínat, že podle dostupných údajů nasadilo Rusko na Ukrajině přibližně 200 tisíc vojáků, kterým čelí 400 tisíc příslušníků ukrajinských ozbrojených sil. Přitom zabezpečení týlu na obsazených územích se stále potýká s malou podporou místního obyvatelstva, které netuší, jaké teritoriální cíle má v této válce Rusko.

Z čistě hodnoticího hlediska, jsou české i jiné zbraně včetně těžkých schopny ofenzivu zastavit a zvrátit?

Nedovedu si to představit. Všechny dodávky zbraní ze Západu na Ukrajinu probíhají pod ruským kosmickým a vzdušným dohledem. Převaha Ruska ve vysoce přesných raketách, střelách s plochou drahou letu a v bitevnících se nedá zvrátit.

Zní kritika, že jsme dodali Ukrajině zastaralé zbraně. Prezident Zelenskyj konstatoval, že kdyby západní partneři dodali Ukrajincům zbraně, o které tak dlouho žádají, už mohlo být po válce. Jaký je váš náhled?

Moderní zbraně potřebují výcvik. Ukrajinská armáda z dostupné těžké techniky zvládá sovětské zbraně z Varšavské smlouvy, ruská je o několik technických tříd dál. Volodymyr Zelenskyj se mýlí – nebo hraje propagandistickou hru. Tu ovšem hraje brilantně, s velkým citem pro mediální kampaně v západním informačním prostoru.

9. května se v Rusku uskuteční oslava 77. výročí vítězství ve 2. světové válce. Bude podle vás do té doby něco k oslavě v současné válce?

Nemyslím si, že na probíhající válce je co slavit. Navíc to zatím vypadá, že k zásadním změnám na frontě nedojde. Ale bombardování ukrajinských pozic po celé linii fronty zesílilo.

České zbrojní firmy budou opravovat ukrajinskou bojovou techniku. Podle ministryně obrany Jany Černochové je to další příklad české pomoci Ukrajině proti agresi Ruska. Měli bychom hledat i jiné formy pomoci?

Nedovedu si představit transporty poškozené vojenské techniky z ukrajinské fronty do Česka a zpět – pod dohledem ruských kosmických sil. Prozatím je informace možných oprav ukrajinské vojenské techniky pouze zprávou o tom, že Ukrajině chybí opravárenské kapacity.

Osobně si myslím, že jediná reálná pomoc je diplomatická snaha ukončit válku. Přitom českým národním zájmům neodpovídá ani porážka Ruska, ani porážka Ukrajiny. Naším cílem by měl být takový mír, v němž se všechny státy cítí bezpečně. K tomuto úkolu však česká vláda, ale ani Evropská unie jako celek, nedorostly. Momentálně to vypadá, že se čeští ministři i eurokomisaři cítí jako v hollywoodském seriálu a předhánějí se v gestech. Je cítit pramalá odpovědnost jak k občanům zemí unie, tak i za budoucnost. A neodpustím si ještě jednu poznámku: Rozumím tomu, když někdo fandí Ukrajině jako napadenému státu. Ale toto fandění by v žádném případě nemělo přerůstat do úrovně etnické nenávisti.

Evropská unie připravuje embargo na dovoz ropy z Ruska a Francie se snaží přesvědčit váhající země, aby jej podpořily. Dovoz uhlí bude ukončen v srpnu. Evropa musí zastavit příjmy, které umožňují Rusku válčit. Maďarsko jakékoliv sankce týkající se ruské ropy a plynu nepodpoří. Myslíte si, že v době, kdy začne české předsednictví EU, už budou veškeré energetické zdroje z Ruska odstřihnuty?

Zdá se, že Rusko počítalo s bleskovou válkou, zatímco Západ s bleskovým ekonomickým vítězstvím. Nic z toho se nekoná. Ceny ropy i plynu šly tak nahoru, že i menší prodej ruských uhlovodíků přináší stejný zisk. Ne-li vyšší. Kdo na zastavení dodávek ropy a plynu z Ruska určitě doplatí, je Ukrajina – přijde o tranzitní poplatky a možná i o ropu a plyn. Počet nejrůznějších sankcí vůči Rusku se pohybuje kolem tří tisíc, ale nevedl ke změně politiky Kremlu. Zatím se ruské centrální bance přechodem na platby za rubl, nebo začátek tohoto přechodu, podařilo vrátit dolarovou hodnotu rublu přibližně na úroveň před začátkem intervence. Navíc se do západního sankčního boje proti Rusku nezapojily nejdůležitější státy Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Tyto státy začínají upřednostňovat vlastní národní zájmy před požadavky kolektivního Západu. Neakceptují politiku dvojího metru a zdá se, že se vracejí i vzpomínky na koloniální chování některých západních zemí. Nemluvě o tom, že pro řadu zemí takzvaného třetího světa je už dnes hospodářská spolupráce s Čínou důležitější než spolupráce s Evropou. 
Evropská unie prožívá krizi. Na tom nic nemůže změnit ani hurápolitika během českého předsednictví.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Daniela Černá

Mgr. Petr Gazdík byl položen dotaz

Jste snad jediný politik, co se o případ od začátku zajímá

Nová Sněmovna by měla opět zřídit vyšetřovací komisi k Bečvě. Ne aby zasahovala do vyšetřování, ale aby zajistila, že nebude ovlivňováno politicky,“ řekl Petr Gazdík. Ptám se Vás, jaké kompetence k tomu něco zjišťovat a zajišťovat sněmovna má? A kdo myslíte, že má z politiků zájem vyšetřování ovlivn...



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Prdlajs, Hřibe. Chlast a ohrožení: Hlavní nádraží stále romské, a to není vše

14:54 Prdlajs, Hřibe. Chlast a ohrožení: Hlavní nádraží stále romské, a to není vše

Konec problémů s těžkými podmínkami ukrajinských Romů na hlavním nádraží v Praze? Kdepak. Parlamentn…