_635526743933815780.jpg&id=37599)
Co může dle vás potkat naši zemi příští rok?Anketa
Vláda podle hosta nesleduje státní zájem, její kroky jsou v rozporu i se samotným Masarykem, jenž se domníval, že je možné mít malý samostatný stát a šikovnou zahraniční politikou si zajistit jeho stabilitu. Největší nedostatek při hledání národního zájmu je ten, že zde chybí diskuze o povaze a funkci mezinárodního práva. Malý stát nemá žádnou jinou obranu než mezinárodní právo. „Jakápak rizika, řeknou propagandisté, když nás chrání Aliance, nejmocnější vojenská síla. Ta nás chrání jen do té míry, do jaké míry je to v zájmu nejmocnějšího státu té Aliance.“ Takto podle Krejčího prý fungovaly aliance v celých lidských dějinách.
Amerika nás nespasí ani nezachrání!
„Nevíme, co v té chvíli v Americe budou chtít riskovat kvůli nějakému Česku nebo Slovensku. Budou riskovat konfrontaci s Ruskem, když kozáci přepadnou Prahu, jak nám naznačuje naše propaganda? Rozhodně jim za to Česko stát nebude. Tím otřesnější je samozřejmě skutečnost, že celá řada polistopadových politiků se pohrdavě chová k mezinárodnímu právu. Fakticky jsme dvakrát vstoupili do války se státem, se kterým jsme měli diplomatické styky. Česko dalo souhlas ústy svých ústavních činitelů k bombardování Jugoslávie. Tato neúcta k mezinárodnímu právu je sebevražedným chováním malých států. To nadužívání síly, kterého jsme v současné době svědky ze strany Západu, je spojeno s koncepcí humanitární intervence, jakoby dala někomu možnost, kdo se s námi svévolně rozhodne bombardovat tu Bělehrad, tu Tripolis,“ uvedl za velkého zájmu přítomných Krejčí. „Tím, že někdo prohlásí, že jsou potlačována lidská práva, já budu bombardovat Bělehrad, to je přesně to, co nám zanáší do světové politiky neskutečný chaos. Máme malou odvahu vyhodnotit povahu zahraniční politiky našich klíčových spojenců,“ doplnil profesor.
(Ne)jsme nuly
Podle něj jsme byli státem, který možná nebyl schopen vyrábět nejmodernější přístroje, ale který byl v řadě oborů - ekonomických, vědeckých, ve školství, zdravotnictví, na samostatném středovém místě, my jsme byli schopni dodávat ucelené investiční celky. „Dneska naše ekonomika díky privatizaci, ale i globalizaci a integračním procesům uvnitř Evropské unie je v podstatě doplňkem ekonomiky Německa. Čím víc jsme ekonomickou periferií, tím víc perifernější je přirozeně i naše zahraniční politika nebo politika obecně. Věci nejsme schopni prosadit, protože k tomu nemáme mocenský potencionál. Ten je na úrovni mikrostátu. Jsme vtaženi svým největším spojencem do spolukonfliktů, ale k řešení máme fakticky nulový potencionál," prohlásil.
„To, co my dnes potřebujeme, je nějaké ministerstvo pro mimořádné záležitosti. Potřebujeme třeba ženijní jednotku, ale v tomto geopolitickém cyklu nám žádné vojenské nebezpečí nehrozí. Jsme až nadstandardně spojeni s Německem, s našimi spojenci, a pěstovaná rusofobie není nic jiného než sebezdůvodnění militarismu a války. Samozřejmě tato situace nahrává těm nezodpovědným výrokům třeba v případě Ukrajiny. Česká diplomacie se velmi výrazně podílela na podněcování chaosu v této situaci. Byl to český velvyslanec, který poučoval ještě před převratem opoziční síly, že je třeba provést lustrace. Nemluvě o tom, že celou tu asociační dohodu připravoval pan Füle, což byl eurokomisař za Českou republiku. Mimochodem absolvent prestižní a, řeknu to ošklivě, protekční sovětské univerzity za minulého režimu. Tedy člověk, který musí znát jak Rusy, tak Ukrajince. Žádný český národní zájem nebyl oficiálně definován. Proto mohou tak nezodpovědně formulovat teze o ruských mužicích na Ukrajině, urážet koho se dá a v podstatě mezinárodní význam to nemá žádný,“ pustil se do problému Ukrajiny profesor Krejčí.
„Když se náhodou někdo odváží vybočit z toho davu, ať je to Mečiar či Orbán, ten tlak proti němu bude nadstandartní. Barevné revoluce, modelově, byly poprvé odzkoušeny proti Mečiarovi. Dnes je na řadě Maďarsko, protože se dohodlo o postavení dvou ruských jaderných elektráren v Maďarsku a spolupracuje s Ruskem na stavbě plynovodu, který by obešel Ukrajinu a vyřešil problémy Bulharska či Slovenska,“ pokračoval.
Psali jsme:
Chudák Babiš, kampak na něj…
Vytváření chaosu je dle slov Krejčího cílené. A USA jsou podle něj jediný stát, který má rozptýlené vojenské síly po celé planetě. Jak dále uvedl, loni se na světových vojenských výdajích podílela USA 43 %, Rusko 5 % a Čína 11 %. Řekl také, že rusofobie je účelová záležitost. „Mají 1500 strategických náloží - proti tomu se nedá bojovat," hodnotil dále. Šíření chaosu zasáhlo Ukrajinu a strategie EU vůči Ukrajině je krajně nesrozumitelná. Letos tam poklesne HDP o 10 %, o 50 % pak poklesne hodnota jejich měny - hřivny. Podle MMF bude Ukrajina na stabilizaci ze zahraničí potřebovat 19 miliard USD - to jsou peníze, které nikdo nemá. Ten, kdo vyhrál Kyjev, ten prohrál. To, že Spojené státy umožnily Evropě zvítězit v Kyjevě, to je trest boží. Na Ukrajině jsou patnáct, dvacet let konstantní problémy - sociální, etnické, náboženské. Je potřeba dohoda Západu a Ruska, aby se země rozpohybovala. Vždyť má ještě nyní nižší HDP, než měla v dobách Sovětského svazu. Nikde v postsocialistických zemích nenajdete takovou sociální diferenciaci jako zde. Babiš je chudák ve srovnání s ukrajinskými oligarchy. Ti už mají vlastní armády. Co vyvolalo, že oligarchové začali platit daně? Že jeden druhému brali majetky," sdělil přítomným Krejčí.
Důvod znárodnění: Ani v Čečně se nezastavily platby
Poté již nastala hojná diskuze. První otázky směřovaly k problematice Krymu. „To, že Moskva zabrala Krym, bylo velice riskantní a propagandisticky v podstatě nezdůvodnitelné. Riziko je zdůvodnitelné jedinou věcí - rozpínáním na Východ. Protože Sevastopol je v podstatě jediný vhodný přístav v Černém moři a při nástupu těch nacionalistů a fašistů z Kyjeva k moci byla pravděpodobnost, že zde bude do dvou let kotvit flotila NATO, ta se blížila ke sto procentům,“ řekl politolog. Na Krymu poidle něj pobíhá v podstatě znárodnění majetku oligarchů. „Děje se to i v Doněcké a Luhanské oblasti, a to z velice prostého důvodu, protože Kyjev oznámil, přesněji prezident Porošenko rozhodl, že nebudou z Kyjeva přepouštěny žádné peníze do těch povstaleckých republik. To znamená, aby se vůbec mohly platit důchody, musí přimět místní výrobce, podnikatele, aby platili místní daně, nikoliv do Kyjeva. Putin to komentoval, že i v dobách největšího konfliktu s Čečnou vždycky Moskva dodávala peníze třeba do důchodového systému. I když to tam třeba rozkrádali. Ale ten důchodce na to má nárok, to mu nemohou sebrat," reagoval Krejčí.
K budoucnosti takzvané Novorossije pak uvedl: „Když se díváte na vystoupení třeba Igora Strelkova, to je ministr obrany Doněcké republiky, tak je to podle všeho vynikající voják, skutečně pracoval pro GRU, jak tvrdila západní propaganda, ale do Doněcku, pokud vím, tak odešel bez příkazu centrály. Dokázal vytvořit jednotnou armádu, domobranu plus dobrovolníky z Ruska, dokázal z nich vytvořit vojenské útvary, které se naučily operovat v prostoru způsobem, jenž byl pro mě velkým překvapením. Oni v podstatě použili taktiku, kterou praktikovali povstalci v Sýrii, to znamená útok v několika oblastech najednou, čímž donutili armádu k decentralizaci. Velmi dobrá taktika plus mnohem větší odhodlání než ukrajinská armáda a spolky, které tam poslali oligarchové. Komu by se chtělo umírat za ty lidi v Kyjevě. Během 14 dnů ztratila ukrajinská armáda 75 procent tanků.“
Psali jsme:
Monarchista Strelkov a pranice jen v parlamentu
„Strelkov je přesvědčený monarchista, který se domnívá, že Ukrajinci nejsou nic jiného než odnož ruského národa. Myslet si, že toto je člověk, který chce obnovit Sovětský svaz, na to zapomeňte. Když tak Ruskou říši včetně pokud možno Cařihradu nebo Konstantinopole a Jeruzaléma. I takoví divoši v Rusku jsou,“ pobavil přítomné Krejčí.
Budoucnost Ukrajiny vidí následovně: „Nejrozumnější je samosprávné uspořádání. Velké regiony jsou spravovány gubernátory, kteří jsou jmenováni z Kyjeva. Nejsou voleni. Takto se dostávají oligarchové ke své politické moci. To, co potřebujeme, je dosáhnout toho, aby si ty regiony mohly své čelní představitele volit samy. V ten moment to dostává charakter federalizace Ukrajiny. Potřebujeme dosáhnout toho, místo aby si po sobě ti lidé stříleli na ulicích, tak aby se hádali v kancelářích. A se třeba prali v parlamentu, jak bylo na Ukrajině zvykem, ale proboha, ať neostřelují centra měst! To je něco šíleného, co se stále děje na východě Ukrajiny. Potřebujeme, aby ty regiony, které se liší jazykem, mohly spolupracovat s úřady v mateřštině. Aby regiony, které mají odlišné zahraničně-politické priority, mohly chodit volně přes hranice na východ nebo na západ. Jak to v budoucnu dopadne, jestli se udrží federální Ukrajina, nebo se rozdělí jako Československo, to nechť ukáže politické umění vyvolených představitelů regionů a centrální moci. To je podle mého názoru strategie Ruska, které navíc ví, že nikdo ze Západu není schopen dát dohromady ukrajinskou ekonomiku.“
Recept na Majdan
Barevná revoluce vypadá podle slov Oskara Krejčího tak, že musíte dostat do ulic co nejvíce lidí. „Když jich tam máte třeba 10 000, musí jít kamery. Mezinárodní pozornost plus diplomatický tlak. Zabránit tomu, aby politická elita použila násilí k rozehnání té manifestace. Do čela těch manifestací pošlete hezká děvčata v bílých halenkách, tak, aby když náhodou dostanou ránu pendrekem, tak aby krev byla co nejlépe vidět. Když tam ta krev není, tak se dá domalovat. To je velice jednoduchý scénář, který se začal vytvářet proti Mečiarovi, potom proti Miloševičovi a pak už to jelo… Oranžová revoluce, revoluce růží, cedrová revoluce a pak ještě k tomu jakoby nastoupilo arabské jaro. Když vláda je schopná ty manifestace rozehnat, tak přijdou snipeři. Oni začali střílet nesrozumitelně do davu. A pokud možno i do policajtů, aby se ten konflikt vyeskaloval. Tohle všechno známe - z Káhiry, ze Sýrie, a naposled jsme to viděli v Kyjevě,“ řekl Krejčí.
Jak se zbavit prezidenta a přípravka na Putina
„Na obrazovce ten potok lidí s červenými kartami vypadal impozantně. To už je organizační práce, to už jsou peníze, to připomíná Majdan. Zbavit se prezidenta třeba formou manifestací. Jakmile projeví porozumění pro Moskvu, pro řadu lidí, pravdoláskaře mezi nimi počítejme, je to důvod nerespektovat volby. To byl nácvik pro případnou návštěvu Putina v Praze. Můžete k tomu ještě připojit zvláštní vlaky z Polska. To, že se vrátí pan Zaorálek nebo premiér z Ameriky a pod tlakem domácích médií vystoupí s radikálními blbostmi... Vždyť oni zahraniční politiku nechápou, oni na ní nevyrostli. Národní zájem jim nic neříká,“ uvedl dále Krejčí.
Co říkáte na zpravodajství ČT? Anketa
K událostem při letošní manifestaci 17. listopadu poté Krejčí dodal: „Je to jen kousek českého národa. V čem je kouzlo těch organizátorů včetně České televize, která nenápadně několik dní dopředu upozorňovala, že se všichni sejdeme tam a tam? Oni dokáží i z tohoto malého vzorku vytvořit iluzi většiny. Na tom jsou posatveny všechny tyto převraty.“
První muž Kremlu i světa
K dotazu, jaký má host názor na Vladimira Putina, profesor Krejčí odpověděl: „Je to člověk, který Rusko zachránil. Ten stát byl před rozpadem. Čečenskou válku vyhrál za pár týdnů. jeho velkou slabostí je snaha vypadat jako liberální demokrat. Reagoval na západní hospodářskou krizi v roce 2008 podle mého názoru zbytečně liberálně. Dát peníze soukromým bankám, aby podpořily průmysl, je podle mého názoru neuvěřitelný nesmysl, protože ty banky to okamžitě vyvezly ven. Je brilantní politický stratég .Obdivuhodný je také jeho styl práce - schopnost komunikovat s normálními lidmi, schopnost čelit stovkám novinářů v průběhu několika hodin, přednést z hlavy zásadní stanovisko, aniž by udělal chybu, být každý den na jiném místě ve velké zemi, takový politik na světě není. V anketách vychází jako nejmocnější muž, protože Obama je závislý na byrokratech a čínský prezident - tam je kolektivní stranické vedení. Putin má vysokou osobní autoritu, že si může dovolit prosazovat cokoliv, bez používání násilí, žádné nedemokratické zásady, protože jeho autorita je nesmírná.“
Rusko se podle Krejčího vytáhlo až na 500 miliard dolarů rezerv, což je 3. až 4. místo ve světě. „Pro zajímavost - Hongkong má přibližně 350 miliard devizových rezerv, USA 150 miliard. Proběhlo tam společné rusko-čínské vojenské cvičení, nedávno byla podepsána dohoda o modernizaci ruských a čínských letišť, to i vojenských. Buduje se plynovod Síla Sibiře, nyní ještě plynovod Altaj - mezi Mongolskem a Kazachstánem. Čína byla dřív mladší bratr, teď je partner jako hrom,“ podotkl Krejčí.
Válka není za dveřmi. Je na prahu…
„Dvě války mezi Slovany, které zezadu iniciují Anglosasové a usmiřují Němci. Proto není v historii precedens. Když vám někdo řekne, že se vracíme do studené války, není to pravda. Je to originální situace, která je v řadě ohledů mnohem nebezpečnější, než byla studená válka. Ano, hrozí válka. Militarismus je nejproduktivnější část ekonomiky USA. Sociální diferenciace se blíží k dramatické podobě, to přestává veškerá legrace. Pro dlužníka vždycky bylo snazší vyřešit své finanční problémy tím, že zlikviduje věřitele, než tím, že ty peníze vrátí. Sklady jsou plné zbraní. Musí je vyprázdnit - i proti bývalým spojencům," řekl závěrem Krejčí s tím, že Obama se prý ukazuje jako velmi slabý prezident.
- Další reportáže ČTĚTE ZDE.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
