Roznětkou se u nás může stát cokoliv. Odborník promluvil o Islámském státu a uprchlících v Evropě

Jak vidíte situaci kolem Islámského státu? Bude se dále - když ne fyzicky, tak alespoň ideologicky - rozpínat a najde další "věrné"?

Islámský stát má i v muslimském světě řadu silných odpůrců a je zejména otázkou jejich chování, nakolik by se mohl rozpínat a kterým směrem. Myslím si, že Turecko, Írán ani Saúdská Arábie na jeho dalším posilování nemají žádný zájem. Může nicméně ještě dlouho přežívat na dnešním prostoru a těžit z rozpadu státních kapacit Sýrie a Iráku.

Co podle vás vede mladé lidi ze západní Evropy k odchodu na pomoc islamistům? Je to frustrace, neuplatnění se na trhu práce nebo určitá touha po dobrodružství a pocitu reality ve stále více virtuálním světě?

Je potřeba si uvědomit, že i když tam odešly stovky lidí, je to jen drobný zlomeček celkové populace muslimů - a nejen muslimů - v Evropě. Za každým takovým odchodem bude individuální příběh, někdy je to frustrace z vykořenění, někdy z pocitu společenské méněcennosti, někdy vliv radikálních duchovních, někde jistě i atavistická touha po dobrodružství, nepodceňoval bych ani faktory jako vrozený sadismus a podobně.

Česká republika není v přímém zorném úhlu islamistů. Mohla by se podle vás stát? Co by mohl být ten impuls nebo roznětka? Třeba právě přijetí většího množství uprchlíků?

Česká republika není nijak významným státem obecně a ani v této otázce. Židovská komunita je velmi minoritní, naše zahraniční politika se snaží o balancovaný pohled na izraelsko-palestinský konflikt a podobně. Ani občasné antiislámské výpady prezidenta Zemana nejsou myslím nijak zásadní. Roznětkou se může stát prakticky cokoli, třeba jen bezpečnostní vakuum vzniklé podceněním nějaké skupiny ze strany BIS a dalších bezpečnostních složek, zejména pokud by v jiných zemích pokračovaly razie proti islamistům. Ale neočekávám to.

Proč nemůžeme selektovat uprchlíky podle náboženství? V Egyptě koptové, v Sýrii křesťané, kterým se vypalují kostely a kteří se podle médií stávají hned po stávajícím establismentu hlavním terčem útoků. Nemůžeme právě, jakožto západní křesťanská civilizace, ochránit právě je, třeba i za cenu přesídlení?

Myslím, že obecně je správná zásada, že cílem by mělo být odstranění konfliktu a jeho příčin a umožnění návratu uprchlíků domů. Pokud toto možné není, samozřejmě je nutné postupovat podle mezinárodního práva, které jasně definuje statut uprchlíka, povinnosti hostitelské země a podobně. Pokud sem tedy někdo přijde a požádá o statut uprchlíka z jasných důvodů, měli bychom jej přijmout. Něco jiného je regulace řízené migrace, nicméně pak by nešlo o uprchlíky, fakticky bychom jim měli slíbit trvalý pobyt a v dohledné perspektivě i občanství.

Horko těžko se domlouváme na umístění Volyňských Čechů. Přijali jsme desítky rodin z rumunského Banátu. Proč podle vás upřednostňujeme cizí kultury před lidmi se slovanskými a dále pak křesťanskými kořeny. Hraje v tom roli multikulturalismus a kvóty Evropské unie?

Odpověděl jsme již v předcházející části. Dodám, že naše republika se o řízenou migraci z některých zemí pokoušela. Byli to právě občané zemí s podobnou kulturou - nejen slovanských, nicméně dominantně právě těchto – Bulharsko, Ukrajina, Kazachstán a podobně - udělováním takzvaných modrých karet. Pokud daná osoba měla adekvátní vzdělání magisterský stupeň - a rok v České republice pracovala, pak mohla získat občanství. Zájem byl velmi nízký.

Z Německa se i do dalších států šíří hnutí PEGIDA, které je známo antiislámskými postoji. Není ale prvoplánovitě ocejchováno přílepkem xenofobie a rasismu, aniž bychom jakoby neviděli obavy místních obyvatel?

Myslím, že obavy části německé populace z radikálního islámu dobře známe a vnímáme, opakovaně se u nás v médiích diskutují například takzvané vraždy ze cti v rámci turecké či kurdské komunity. Na druhé straně nelze nevidět, že na PEGIDA se obratem nalepili němečtí neonacisté ze strany DNP či německých Republikánů. Je tedy otázkou, nakolik jsme ochotni poslouchat kázání o morálce od neprůhledné struktury, v níž silné pozice drží neonacisté a rasisté.

Fotogalerie: - Proti islamismu i přistěhovalcům

Pochod hnutí PEGIDA proti islamismu i přistěhovalc...

Pokud bychom dodrželi pro mnohé nesmyslně vysoké evropské kvóty na uprchlíky - hovoří se až o deseti tisících - nezažijeme skutečný kolaps společnosti?

Kolapsu bych se neobával, ale zjevně na takovou situaci ani naše společnost, ani naše politika nejsou připraveny. Dejme si početní příklad. U nás je více než šest tisíc obcí, mnoho z nich samozřejmě menších, ale přesto samostatných. Kdyby každá z nich přijala jen jednoho uprchlíka, je to 6000 a vůbec bychom si toho neměli všimnout. Žonglování sedmdesáti rodinami ze strany vlády je zcela úsměvným populismem.

…na druhé straně, co s tisíci a tisíci novými přistěhovalci a uprchlíky, kteří připlouvají do Itálie, na Maltu, kteří okupují španělskou Ceutu a Melillu a "proti" nimž třeba právě Řecko postavilo v Thrákii mnohakilometrový vysoký plot?

Toto je skutečný problém, na který nemá nikdo jednoduchou odpověď a nemám ji ani já. Jako nástroj vidím kombinaci lepší ochrany vnějších hranic Evropské unie a rozvojových a humanitárních programů, které by tyto ekonomické uprchlíky stabilizovaly v jejich mateřských zemích. Samozřejmě víme, že tyto programy ale často selhávají a stávají se jen nevratnou půjčkou, která fakticky nic nemění a je jen prokonzumována. Jak jsem uvedl, nemám jednoduchý návod.

Není podle vás právě nezvladatelný příliv migrantů začátkem konce západní Evropy, neřku-li kolapsu nynější civilizace?

Evropané již řadu let nejsou schopni udržet velikost své populace a imigrace řadu zemí i ekonomicky stabilizuje. Z ní jako příčiny úpadku evropské či západní civilizace obavu nemám. Problém vidím spíše v tom, že Evropa je pro uprchlíky a obecně migranty atraktivní ekonomicky, ale ne kulturně, respektive civilizačně. Mnozí z nich sdílejí náš blahobyt, ale málo je těch, kteří chtějí sdílet naši kulturu; jinak řečeno, stojí o náš blahobyt, ale ne o naši svobodu jako klíčovou hodnotu.

To, že Izrael vyzval francouzské Židy k opuštění státu a nabídl jim poskytnutí útočiště ve své zemi, nerozjitří ještě více napjaté vztahy s arabskými sousedy a Palestinou? Pro nové "evropské uprchlíky" budou přece muset být postaveny nové domy - jak se s tím podle vás vyrovná Gaza, Hebron, když budou vznikat nové kibucy nebo ty stávající se budou významně rozšiřovat?

Začněme tím, že uprchlíci či migranti také musejí někde bydlet. Je pravdou, že Izrael využívá strategie, kdy do sporných oblastí, na něž si činí názor jiné státy v čele s Palestinou, umísťuje právě tyto lidi. Klíčová je ale otázka, komu to území patří, ne kdo tam bydlí. Jinak rozjitření vztahu mezi Izraelem a Palestinou bych se neobával, cynicky řečeno, horší snad ani být nemohou a vina je na obou stranách – premiér Netanjahu je příliš dogmatický a agresívní, palestinští představitelé nedůvěryhodní, Hamas, který vládne v Gaze, je přímo teroristická organizace.