Slovní průjem, plácání o evropských hodnotách. Snad nás nebudou střílet, směje se Zdeněk Zbořil. A přidává fakta k nejnovějšímu úderu Miloše Zemana

06.06.2016 6:00

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Nad tím, že Ruská federace podle euro-unijních a českých médií rozvrácená sankcemi má ještě tolik peněz, aby financovala parlamentní a neparlamentní politické strany po celé Evropě, se pozastavuje Zdeněk Zbořil při pohledu na akce polské kontrarozvědky. Ve svém pravidelném ohlédnutí za politickým děním uplynulého týdne si všímá i toho, že prezident Miloš Zeman je i v souvislosti s Arménií před našimi hrdými tvůrci zahraniční politiky stále trochu napřed.

Slovní průjem, plácání o evropských hodnotách. Snad nás nebudou střílet, směje se Zdeněk Zbořil. A přidává fakta k nejnovějšímu úderu Miloše Zemana
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

Polská kontrarozvědka zadržela v souvislosti s obviněním z proruské špionáže prvního vůdce politické strany Mateusze Piskorského z neparlamentní strany Změna. „Je to jako ve většině podobných případů kdekoli ve světě tak trochu komedie a tak trochu drama se špatným koncem. Mají své čtenáře, přepisovače skutečných i smyšlených příběhů, kteří se domnívají, že pronikají do nitra nějakých tajemství. Zdá se to směšné v době, kdy lze předávat tajná sdělení pomocí nejvyspělejší techniky na nejnepředstavitelnější vzdálenosti rychlostí světla, ale přece jen je možné používat legendy a pověsti ‚tajné povahy‘ za účelem kompromitace politiků a političek různé státní příslušnosti,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Proto také existují na celém světě „tajné zpravodajské služby“, které většinou ani nejsou zpravodajské, jako spíše tajné. „Možná že ani takové informace nehledají, jen žádoucí legendy vyrábějí. Dostávají mnoho peněz, aby vyzvěděly to, co většinou dávno všichni vědí, anebo i to, co sice nevědí, ale co nikdo k ničemu nepotřebuje. V době kosmických spojení a v době, kdy dokáže prostřednictvím nejnovějších vynálezů vlézt zvědavá kamera někomu až do postele, proč utrácet peníze za ‚špiony‘? A přesto se tak děje, špioni dostávají zaplaceno nebo jsou popravováni, jejich zaměstnavatelé se stávají váženými personami, a jak víme z Ruské federace nebo Spojených států, mohou být dokonce i prezidenty,“ poukazuje politický analytik.

Z našich dějin známe příběhy existence a odhalování špionážních center

Nezbývá tak než si myslet, že hlavními důvody existence „špionů“ je dnes snaha používat jich jako pramenů smyšlených nebo dokonce i pravdivých důvodů, nikoli pro poznání nějaké skutečnosti, ale jako prostředků kompromitace. „Z našich dějin známe příběhy existence a ‚odhalování špionážních center‘. Jedno z nich vytvořil v padesátých letech minulého století i generální tajemník KSČ Rudolf Slánský, a byl proto ‚po zásluze‘ popraven. A abychom si nemysleli, že se odvoláváme jen na dávnou minulost, připomeňme si jen pád ministerského předsedy Nečase a jeho milenky, později ženy Jany, o které sice víme, že dostávala kabelky, ale dodnes nevíme, co v nich bylo. Ale nepochybujme, když bude třeba, tak se to veřejnost rychle dozví,“ myslí si Zdeněk Zbořil.

Takto poučeni s ledovým klidem přijímáme zprávu „ruském špionovi“ Mariuszi Piskorském, navíc předsedovi politické strany. „Jen se ptáme, zda nebyl také ještě pročínským špionem nebo dokonce špionem proamerickým. Víme z bádání o československých špionech, že například v památném roce 1989 se dodávaly z ateliéru Josky Skalníka informace o rozhovorech Havla s Čalfou hned na dvě velvyslanectví – SSSR a USA. Dnešní špionáž stejně jako vždy shromažďuje obrovská množství pitomostí použitelná jen tehdy, kdy třeba Edward Snowden ‚něco pustí‘. Nikoli ovšem proto, abychom se něco dozvěděli, ale jen aby někdo dokázal, že ti druzí to neumějí. Stejně jako o teroristech v USA se dozvíme jenom to, že vozili cestou na letiště ve svém autě korán,“ připomíná politolog.

Převoz na Guantánamo či tajné věznice CIA v Polsku by příjemný nebyl

Cílem akce polské kontrarozvědky ABW bylo rozbít „protinatovskou internacionálu“, kterou si Ruská federace vytvořila v několika státech NATO. Proto se zajímala o kontakty s podobnými uskupeními z Rumunska, se slovenskou parlamentní stranou LSNS Mariana Kotleby, s německým uskupením Levice, bulharskou stranou Ataka, maďarským Jobbikem, řeckým Zlatým úsvitem, italskou Ligou severu a francouzskou Národní frontou. Prý je spojuje myšlenka spolupráce s putinovským Ruskem a jejich členové jednali s polskou Změnou o příjezdu do Varšavy, aby demonstrovali během červencového summitu Severoatlantické aliance.

„Protinatovská internacionála zřejmě vznikla z polské, ale i československé a východoevropské zkušenosti s existencí ‚zrádcovského sionistického centra‘. Tehdy, v padesátých letech, se za to popravovalo. Tak snad to bude tentokrát mírnější, ačkoli převoz na Guantánamo, nebo do nějaké tajné věznice CIA na území Polska, by také nebylo nic příjemného. Neberme to však na lehkou váhu: k označení nějaké politické strany za ‚špionážní centrum‘ není daleko. A jak víme ze znalostí ‚operace Splinter Factoru‘, tenkrát to také začalo v Polsku. Navíc si myslím, že ‚zpravodajské služby‘ opět něco zanedbaly, jako ostatně vždycky, a tak to musí dohánět, alespoň důrazem na slovní diarrhoeu,“ míní Zdeněk Zbořil. Lze dodat, že anglické slovo „diarrhoea“ neznamená nic jiného než „průjem“.

Kritik zběsilé protiruské kampaně ještě nemusí dostávat peníze z Ruska

Polská kontrarozvědka ABW prý shromáždila důkazy, že jak Změna, tak spolupracující uskupení v členských zemích EU z bývalého sovětského bloku jsou financovány ruskými tajnými službami. „O tom, bohužel, nic nevím. Připadá mi sice divné, že Ruská federace, alespoň podle euro-unijních a českých médií, rozvrácená sankcemi, má ještě tolik peněz, aby mohla financovat parlamentní a neparlamentní politické strany po celé Evropě, ale vím, že naopak v různých zemích pracují tisíce ‚obecně prospěšných společnosti‘, které jednak dbají o dodržování lidských práv, jednak slídí, jako nám z Prahy známé Evropské hodnoty slídí po informacích. Ty pak prodávají, respektive postupují recipročně a neskrývaně jako protislužbu za dotace ze zahraničí,“ upozorňuje politolog.

„Nevím, zda například Knihovna Václava Havla dostává peníze z Moskvy, ale určitě sem a tam něco dostane od pana Bakaly, ještě stále občana Spojených států. To, že některé politické strany jsou kritické vůči zběsilé protiruské kampani vedené Evropskou komisí a NATO, ještě nemusí znamenat, že dostávají peníze z Ruské federace. Konečně jejich rozpočty jsou často mnohem menší než těch, které například ve Francii financoval Muammar Kaddáfí, nebo ‚neziskovek‘, které mají ještě tajemnější zdroje financování. Ale snad se tím už jednou bude někdo zabývat, ačkoli předpokládám, že dojde nejdříve na fotbalový klub Slavia Praha, který nějak nebezpečně sleduje ‚čínskou stopu‘,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz s lehkou ironií Zdeněk Zbořil.

Skandální tažení proti Primě, to už je jak za normalizace

V uplynulém týdnu čelila televize Prima ostrým útokům, které odstartovalo tvrzení serveru Hlídací pes, že měla na přání vedení televize popisovat divákům uprchlíky jako hrozbu a riziko. Opíral se přitom o audio nahrávku redakční porady a analýzu reportáží o migrační krizi před poradou a po poradě. Podle analýzy byly od té doby reportáže o uprchlících výrazně negativní. „Dovolil bych si tvrdit, že je to skandální záležitost. Doufám, že to nevyprovokuje ‚odposlechy‘, respektive ‚shromažďování informací‘ i v jiných médiích. Něco jiného je, když tak činí pan plukovník Šlachta a jeho podřízení z příkazu státního zástupce a pod kontrolou soudu, něco jiného, když tak činí aktivisté,“ vysvětluje politický analytik.

Navíc tito aktivisté mohou informace a záznamy sbírat i z důvodů všelijakého možného zneužití. „A že by to byly bulvárně a ‚bleskově‘ atraktivní záznamy! Včetně odposlechů z České televize. Nejhroznější jsou ale hrozby a výzvy k odebrání licence Primě. To už je pokus o zastrašování jako za knížete Metternicha, Hitlera nebo v letech normalizace. Zvláštním příspěvkem je ale ta nejbrutálnější kritika z úst pana doktora práv Pavla Svobody, europoslance za KDU-ČSL, který definitivně zlomil hůl nad demokracií v České republice.  Ať tedy rezignuje na svou funkci v Evropském parlamentu hlavně on a nebere si do úst slova o svobodě a spravedlnosti. My bychom na to neměli zapomínat, když už jeho mateřská strana k této události zbaběle mlčí,“ nabádá Zdeněk Zbořil.

Prezident Zeman je i s Arménií napřed před tvůrci naší zahraniční politiky

Novinář a spisovatel Ondřej Neff v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedl, že záležitost vnímá jako velmi nebezpečný útok na svobodu slova. Objektivitu televize podle něj nemá posuzovat nějaký Hlídací pes, ale Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. „Co to je Hlídací pes se asi brzy dozvíme. Pan Janda z Evropských hodnot mu už jistě poslal svůj slavný dotazník. Možná jsou to proruští špioni placení z Moskvy, kteří se snaží poškodit TV Prima. Ale hlavně, ať si soudí, jak chtějí, ale neposlouchají u klíčových dírek. Jak říkal Jan Werich, tam by mohli – když už jim nevadí, že se zamazali – ještě nastydnout. Táhne tam. Ale třeba je to i komplot inspirovaný panem doktorem Svobodou, ale to také ještě Hlídacího psa v cizích službách neospravedlňuje,“ poznamenává politolog.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Prezident Miloš Zeman v nedělním rozhovoru pro ParlamentníListy.cz v reakci na schválenou rezoluci Spolkového sněmu uznávající masakr Arménů za genocidu prohlásil, že on sám označil onen masakr z roku 1915 za genocidu už v roce 2014, když byl v Praze na návštěvě arménský prezident. Příští týden letí do Arménie, kde to hodlá zopakovat. Po jednání v Arménii chce vyzvat českou vládu, ale i Parlament, aby následoval příklad německého Spolkového sněmu. S ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem o tom chce hovořit po návratu z Arménie. „Je to zajímavá událost a zdá se, že prezident Zeman je před našimi hrdými ‚tvůrci zahraniční politiky‘ stále tak trochu napřed. Ale abych nebyl nespravedlivý. Vím, že už i ve Sněmovně se chystá výzva k podobné rezoluci,“ přiznává Zdeněk Zbořil.

Německo se utrhlo ze řetězu i v případě Slovinska a Kosova

Avšak rezoluce Bundestagu podle něj vyvolává řadu otázek. „Proč právě teď, když Čtyřicet let hory Mojžíšovy vydal Franz Werfel v roce 1933?“ ptá se politický analytik. Franz Werfel, německy píšící autor narozený v Praze, zachytil už před těmi třiaosmdesáti lety v obsáhlém románu, který dokončil právě v roce Hitlerova nástupu k moci, útlak Arménů a vyhlazovací boje proti nim v Turecku v době první světové války. Jádrem příběhu je čtyřicet dní trvající hrdinský boj malé, nezkušené arménské armády, statečně odolávající na Hoře Mojžíšově na pobřeží Středozemního moře mnohonásobné turecké muslimské přesile. Román byl v době svého zrodu přijat jako varovné, umělecky podmanivé humanistické poselství.

Další z otázek, kterou klade, je, proč to tak trochu připomíná „utržení ze řetězu“ SRN při rychlém schvalování nezávislosti Slovinska v předstihu před EU. „A podobně, byť trochu jinak, při ‚udílení nezávislosti‘ Kosovu? A kdo vlastně tvoří zahraniční politiku SRN, když se nedorozumí vláda a parlament ani na termínu? Že by to byl ten pověstný Dienstbierem odhalený omyl německé zahraniční politiky při jednání čtyři plus dva a označení státních hranic ČR jako Landesgrenze? A jak je to vlastně s tou genocidou? Není to tak trochu mladší pojmenování toho, co už dávno známe, ale pod jiným jménem? Když v Praze Šimon Krbec uspořádal před několika lety konferenci o genocidiu, Čechů tam bylo pomálu, skoro jen samí Arméni. Ale snad si to oba pánové – Zeman a Zaorálek – nějak vysvětlí,“ doufá politolog.

O Churchillově snaze potlačit svobodu a nezávislost se moc nemluví

Prezident ve zmíněném rozhovoru rovněž upozornil, že když advokátka Klára Samková srovnala islám s nacismem, nebyla originální, protože první, kdo islám srovnal s nacismem, byl jeden „bezvýznamný“ politik, který se jmenoval Winston Churchill. „Pan prezident to trochu zlehčuje a zapomíná, že Winston Churchill nebyl žádný lidumil. My o tom sice často nemluvíme, ale v jižní Africe, Indii a třeba i v dnešní Malajsii se o jeho snahách potlačit tamní boj za svobodu a nezávislost nemluví s úctou. Jsem ale přesvědčený, že pokud paní Samková nevyzývá k trestným činům a její výroky, byť jakkoli expresivní, se týkají konstatování nějaké skutečnosti, je v souladu s ‚evropskými hodnotami‘ (jak o nich často plácáme páté přes deváté) takové výroky nekaceřovat. To samozřejmě neznamená, že jí musíme prokazovat úctu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

JUDr. KLára A. Samková, Ph.D.

  • BPP
  • kandiduji do europarlamentu za Alternativu pro ČR 2017
  • mimo zastupitelskou funkci

V Českých Budějovicích, kde ve středu zahájil třídenní návštěvu regionu, prohlásil Miloš Zeman, že chápe návrh Jihočeského kraje zdanit peněžité náhrady, které dostávají církve za majetek nevydaný v církevních restitucích. Připomněl, že na začátku devadesátých let zažil ve Federálním shromáždění první vlnu církevních restitucí. „Tehdy avizovali, že to bude poslední požadavek, uběhlo mnoho let a my vidíme, že tomu tak není,“ upozornil prezident. Hejtman Jiří Zimola, jenž už dříve vysvětloval krajský návrh jako reakci na žaloby církve, která proti kraji, obcím, městům, právnickým nebo fyzickým osobám v regionu podala řadu žalob, navíc během návštěvy hlavy státu označil snahy církve jako nemorální. ČSSD sice před volbami slibovala úpravu církevních restitucí, ale tu obětovala na oltář koaličního vládnutí s KDU-ČSL.

Mimo Prahu si lidé pamatují, jak Nečas s Kalouskem přiklepli restituce

„Blíží se volby v krajích a tam si lidé spíše než v Praze pamatují, jakým urážejícím způsobem dnešní opozice, tehdy vládnoucí, přehlasovala menšinu hlasem jednoho poslance, který navíc ještě musel být pozdržen na svobodě a nastoupil do vězení až po schválení restitučního zákona. Pan Zimola je nejen úspěšným politikem ČSSD, ale také jedním z nejoblíbenějších hejtmanů. Ví také, jaké těžkosti přináší jednotlivcům, obcím a krajům těch zatím jen dvanáct set žalob, se kterými ‚církve‘ volby nevolby přicházejí. Možná budou muset i v Lidovém domě brát ohledy na svoje členy v krajích a zajet se do Budějovic podívat, jak je tam mají rádi. Myslím, že je to trochu jinak, než jak radí svému předsedovi strany jeho hlavní rádce Vladimír Špidla. Mohli by na tom prodělat kalhoty. Andrej Babiš je už zase předběhl,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

V uplynulém týdnu pokračovalo rojení prezidentských kandidátů. Zájem projevil Jan Švejnar, což Miloš Zeman glosoval takto: „Libovolný kandidát na českého prezidenta musí mít odvahu žít v této zemi, vyjadřovat se pravidelně k problémům této země, ať už vnitřní, nebo zahraniční politiky, a ne se vynořit jednou za pět let a oznámit, že chce kandidovat na prezidenta. Je to trochu málo.“ Michal Horáček zase na Facebooku prozradil, že chce rozpoutat povstání. „Víc než rok a půl před volbou je to trochu zvláštní. Ale Michal Horáček se zdá být mezi těmi nadšenci toužícími usadit se na Hradě nejméně ‚zpocený‘. Snad je to tím, že mezi těmi spěchajícími do ‚antizemanovského houfu‘ právě on nejlépe vládne slovem. Ale i on, jen trochu nápaditěji než ostatní, pouze kritizuje Miloše Zemana. Uvidíme, jak na tom bude, až začne mluvit také o politice. Zatím mu ale přehlídka jeho možných soupeřů jistě jen dodává sebevědomí,“ domnívá se politolog.

Generál Pavel už chce ovlivňovat i prezidentské volby v USA

Bývalý šéf Generálního štábu české armády a nynější předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel v rozhovoru u příležitosti singapurské bezpečnostní konference zkritizoval výroky o zastaralosti NATO od předpokládaného republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jenž navíc považuje NATO za překonané a příliš nákladné pro rozpočet USA. Podle druhého nejvyššího funkcionáře NATO může mít z takového Trumpova postoje radost ruský prezident Vladimir Putin i jiní. „Pan generál Pavel je opravdu zajímavá persona. Nejprve se představoval jen jako voják, dokonce div ne jako válečný hrdina, teď chce ovlivňovat i prezidentské volby v USA. Navíc je vidět, že jeho hodnocení nejen Donalda Trumpa, ale i Vladimira Putina jsou rázná a definitivní. A to se pohybuje o několik pater níže. Zřejmě ten pobyt v kancelářích NATO mu dodává odvahy a pevného přesvědčení. Nechce být také náhodou prezidentem ČR?“ připomíná Zdeněk Zbořil dalšího ze zmiňovaných kandidátů na Hrad.  

Zcela na závěr si nechal zprávu OSN, podle níž Ukrajinská tajná služba SBU mučí lidi podezřelé ze sympatií k proruským separatistům. Dokument poprvé odhaluje šíři a brutalitu mučení na vládní straně, jakož i existenci pěti tajných vládních věznic. SBU se k obviněním z mučení dosud nevyjádřila, ukrajinská média informují jen o té části zprávy OSN, která se týká špatného zacházení s vězni ze strany separatistů. „Samozřejmě je to zpráva pobuřující, ale naši viditelní ochránci lidských práv se asi neozvou. Jistě je zábavnější trajdat po světě s tibetskými vlajkami než zajet na Ukrajinu podívat se, jak to třeba jen u jejich přátel v Kyjevě a na Donbasu vypadá. Případně jim domluvit. Někteří z nich sice trpí už delší dobu hluchotou, ale číst snad umějí všichni! Dokonce i pan ministr Dienstbier, který za to, aby se v tomto případě ozval, dokonce bere svou měsíční gáži,“ poukazuje politolog.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zbořil: Milion chvilek vyzval ke státnímu převratu? ČT je součást protistátní akce

11:34 Zbořil: Milion chvilek vyzval ke státnímu převratu? ČT je součást protistátní akce

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Jsou lidé, kteří si myslí, že 17. listopad patří jen jim, jiní, že patří StB…