V nejnovějším průzkumu STEM dost propadla ČSSD. Podle něj má 14,4 procent voličských sympatií a je až třetí, když ji těsně přeskočili komunisté s 14,6 procenty. Jasně vede ANO s 29,7 procenty. Čemu přičíst tento sociálnědemokratický útlum? Dá se říci, že voliči ČSSD prchají k hnutí ANO?
Prvotním problémem pro ČSSD je, že mnohá témata a hlavně slovník – kterému sociálnědemokratický volič rozumí – převzal Andrej Babiš. Začal se věnovat tématům migrace, některým otázkám vymahatelnosti práva. Vystupuje autoritativně, rázně, což se sociálnědemokratickým voličům líbí. Odprezentoval i spoustu opatření, o kterých můžeme diskutovat, jestli jsou reálná a přinesou efekt, ale pro sociálnědemokratického voliče jsou důležitá. Například vymezení se proti šedé ekonomice, proti případným daňovým únikům. Mám na mysli EET, kde nakonec výsledek bude, že nula od nuly pojde, řada lidí bude zklamaných a skončí podnikání. Ale sociálnědemokratický volič bude většinou spokojen. Do toho sociálnědemokratický premiér, který vystupuje jako technolog moci, nejvyšší úředník. Člověk, který programově vybírá slova spíše salonního charakteru, řeší řadu věcí s ohledem na sousedy, na Evropskou unii. Řadu témat záměrně vynechává. To se sociálnědemokratickému voliči nelíbí. Tento trend korunují krajské volby. Nedopadly pro sociální demokracii zase tak špatně, ale sama je interpretovala jako prohru. Navíc koalice vznikaly složitým způsobem, což některé voliče také možná zklamalo. Mnozí, kteří měli pocit, že jde ČSSD pod vedením Bohuslava Sobotky špatným směrem, se tímto faktem utvrdili a přešli buď k hnutí ANO, nebo mentálně zůstávají doma.
Andrej Babiš se chytře minulý týden při těch bouřlivých událostech držel stranou. Nicméně spíše podpořil ministra kultury Hermana, nikoli prezidenta. Což nebývalo zvykem. Co to znamená?
Andrej Babiš taktizuje. Počkal si, jak se situace vyvine, jak bude reagovat Hrad, jestli bude vršit dál komunikační chyby. Když zjistil, že za kratší konec táhne Miloš Zeman a zejména jeho okolí z Kanceláře prezidenta republiky situaci nezvládá a prohlubuje, tak se mírně – ale přesto – postavil aktuálně na stranu ministra kultury Hermana. Říkám aktuálně, protože počítám, že příště bude zase licitovat. O taktickou pozici, aby netratil, ale naopak svůj koaliční potenciál násobil a zmnožoval. Tento spor bude vykládat jako taktické vítězství i před Milošem Zemanem. Příliš na Miloše Zemana neútočil, oslabil Bohuslava Sobotku. Je vidět, že Andrej Babiš logicky primárně myslí na sebe. Usiluje o pozici premiéra budoucí vlády, o volební vítězství. To je pro něj klíčově. Pokud bude silný, tak bude pro Miloše Zemana důležitý a potřebný. Jeho cena bude zkrátka vysoká. Byl to tedy od něj taktický manévr a také částečná revanš za to, že ho Miloš Zeman nepodržel při policejní reorganizaci.
Europoslanec Jan Zahradil přišel s tvrzením, že pod ministrem Hermanem se kymácela jeho ministerská židle, a proto se setkal s dalajlámou oficiálně na ministerstvu, aby vznikla aféra a on se zachránil. A zároveň tvrdí, že se Herman (a Jurečka) přimkl k Babišovi. Co si o tomto myslíte?
Pravda je, že se pan Herman dlouhodobě přimyká k Andreji Babišovi. Jednak potřebuje peníze pro Ministerstvo kultury. Za druhé patří do křídla pana Jurečky, který dlouhodobě pomáhá Andreji Babišovi v reálpolitice. Dělá to také proto, že chce být příště zvolen v Praze. Potřebuje být takový lidskoprávní politik. Nedokážu odhadnout, jestli mu hrozilo odvolání. Je to ale politik, který neměl moc výsledků. Tak to pojal jinak. Demonstrativně. Chce se stát určitým symbolem, protestním bojovníkem proti Miloši Zemanovi. Protože si to sečetl. Uvědomuje si, že ve středních Čechách by měl problém, ve vzdálenějších krajích by zvolení neměl jisté, Morava by na něj pohlížela kriticky. Ale v Praze čím bude větším zemanobijcem, tím bude více milován. A bude mít šanci i za lidovce opětovně uspět. Bere to prizmatem toho, že za rok jsou sněmovní volby. Cokoliv teď udělá proti Miloši Zemanovi, mu bude z pohledu pražského voliče přičteno k dobru. Premiér Sobotka proti němu nebude moci vystoupit. A lidovcům – pokud boduje v Praze a má šanci uspět – přináší preference, tím pádem mandáty a státní dotace za ně. Čili pragmatická hra. Takže bude tolerován a má jistotu dovládnutí na Ministerstvu kultury.
Psali jsme:
Lidové noviny uvádějí, že Petr Gazdík už přemýšlí o ministrech v nové vládě. Spekuluje se o koalici lidovců a STAN. Vytváří se tu spolu s ANO blok středových stran, které by spolu mohly vytvořit příští vládu?
Vyloučeno to není. Jsou tu ale dvě zásadní obavy ohledně strany Starostů. Je tu zkušenost Unie svobody a čtyřkoalice. Lidovečtí voliči mají tendenci kroužkovat svoje kandidáty. Takže se Starostové bojí, že výjma Prahy budou všude vykroužkováni ve prospěch lidoveckých kandidátů. Pro lidovce je tam zase jistá obava, aby nebyla rozmělněna lidovecká značka. Řada lidovců nahlíží podle mě analyticky špatně na krajské a senátní volby. Mají pocit, že značka KDU-ČSL roste a je sama o sobě hodnotou. Zapomínají, že prvním silným pomocníkem pro jejich volební výsledek byla nízká účast voličů. Dalším byly silné místní osobnosti, často starostové. Začínají se obávat, aby společná kandidátka nebyla výhodnější pro Starosty. Protože obecně když se řekne starosta – má to důvěryhodný zvuk. Takže někteří lidovci se bojí, aby to nebyla labutí píseň KDU-ČSL. Pokud se touto cestou vydají, čeká je ještě dlouhé vyjednávání a vzájemné vyvažování, kdo bude na jakém místě kandidátky. A pak to nejkruciálnější – vybrat výraznou a atraktivní čelnou tvář celého projektu, volební kandidátky. Aby měla švunk jako Dana Drábová ve středních Čechách. Což bude těžké. Jde se proti Andreji Babišovi, který je ve formě, má velmi dobré logistické i finanční zázemí a velmi stojí o to, aby byl premiérem.
To jste vysvětlil úskalí případné předvolební koalice STAN a KDU-ČSL. Spíše jsem však myslel povolební vládní koalici ANO, STAN, KDU-ČSL, ať už by Starostové a lidovci šli do voleb samostatně, anebo v koalici...
Což by pro Andreje Babiše bylo výhodné. Protože kdyby Starostové a lidovci kandidovali společně, mohl by využívat dvojhlavosti koaličního partnera. Nabízela by se mu tím možnost, že by nešel do nějaké menšinové vlády s tichou podporou komunistů. Naopak by mohl využívat toho, že by tu byli oslabení sociální demokraté, dvojhlavá koalice lidovců a Starostů a vedle toho pragmatičtí a po moci lačnící komunisté. Svým způsobem by mohl pro některé zákony využívat koaličního partnera, pro některé sociální demokraty, pro další i případnou širší koalici dojednanou v Poslanecké sněmovně. Takže bezesporu tato varianta by pro něj byla atraktivní. Že by neriskoval i z pohledu k zahraničí, že má slabou menšinovou vládu, nebo vládu tolerovanou komunisty. Což Andreji Babišovi pragmaticky nevadí, ale ví, že by to byla piha na kráse z pohledu zahraničních partnerů v Evropské unii.
Uváděný průzkum STEM se uskutečnil ještě před událostmi z minulého týdne. Jak tahle aféra Brady a věci kolem ní zahýbou průzkumy, komu to pomůže a komu ne?
Čím déle se bude protahovat situace pana Hermana a protizemanovské opozice, tak si myslím, že to bude padesát na padesát. Miloš Zeman neoslabí tak, jako kdyby šlo o kritiku jeho určitého stylu chování. Což se sice stalo, ale očekávám, že se to bude prohlubovat k 17. listopadu. Takže se mnozí Zemanovi podporovatelé znovu vrátí k jeho podpoře. A naopak ti, co na něm neviděli nic pozitivního a hledali pověstné klacky, aby mohli psa biti, se ještě více utvrdí proti němu. Miloš Zeman mírně ztratí, ale nedojde k jeho zásadnímu propadu. Je to tím, že Zemanovi kritici to přepalují a začíná to mít zemanobijský charakter. Což je špatně. Povede to k tomu, že se oba nesmiřitelné tábory ještě více utvrdí proti sobě ve stylu Sparty a Slavie. A bude se čekat, co přijde dál. Největší obětí této akce bude kuriózně podle mě pan Horáček, který bude zařazen mezi ty, kteří mají problém s Milošem Zemanem jako s Milošem Zemanem a neřeší žádnou jinou podstatu. Pan Herman se bude ještě snažit udržet toto téma, ale dlouhodobě ho neudrží.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
