„Obdivuji znalosti politické strategie a taktiky českých studentů,“ komentuje výstražné stávky za dodržování ústavních zvyklostí, které se konaly uplynulý týden, doktor Zdeněk Zbořil. Studenti středních a vysokých škol žádali, aby si prezident plnil svoji ústavní funkci a aby o naší budoucnosti nerozhodovaly trestně stíhané osoby. „Jako kdyby to ani nebylo z hlavy těch, kteří si při vzpomínkách na československé a české dějiny nemohou vzpomenout ani na jména posledních tří prezidentů, neumějí k rokům 1918, 1938, 1948 a 1968 přiřadit nějakou významnou historickou událost, a hlavně žasnu nad tím, jak vědí, co jsou to ‚ústavní zvyklosti‘. Třeba jen v ČR od roku 1993. Nemají na mysli třeba jen ústavní neobvyklosti, o které se pokoušeli všichni tři dosavadní prezidenti Havel, Klaus, Zeman, anebo snad dokonce změny ústavy, které se tak trochu nepovedly. Jako např. přímá volba hlavy státu. To by se sice dalo nazvat ‚novým ústavním pořádkem‘, ale nezavedli ho ani Klaus, ani Zeman, ale Parlament ČR za všeobecného souhlasu občanů ČR,“ dodává politolog. Také přesvědčení, že Senát PČR má sílu „důrazně vystupovat“, se mu nezdá ničím jiným než výzvou k porušování ústavního pořádku. „Nepřál bych jim, aby až se dostanou do spárů české justice, s nimi zacházel nějaký soudce Berka nebo Elischer tak jako mnozí jiní, na které veřejnost jen potichu nadává,“ doplňuje Zbořil.
Fotogalerie: - Studentstvo před fakultami ČVUT
A zda je vhodné srovnání s jarem 1968? „Byl jsem aktivním účastníkem studentského hnutí šedesátých let 20. stol. a prožil jsem léta 1968–1969 v Praze s občasnými výlety do Berlína. Potom jsem to odnesl téměř dvacetiletým vyhazovem z akademického prostředí a byl jsem zbaven i těch nejprimitivnějších možností studia svých oborů. Dokonce jsem byl v listopadu 1989 velmi blízko událostem té doby jako učitel na pražské DAMU. Nechci nikoho poučovat a ani přesvědčovat o své pravdě, ale dovoluji si poznamenat, že v roce 1968 v Praze, Varšavě, Berlíně a Paříži, ať už byly tamější události jakkoli bouřlivé a vycházely z velmi odlišných politických přesvědčení, šlo o věci vážnější. A také trochu o život,“ říká Zbořil. „Protože vím, kdo tehdy v roce 1968 zásadně odmítal hodnoty ‚staré doby‘ a dnes patří k těm, kteří se domnívají, že doba nová žádné nové nepřinesla, platím a platíme za to svou ‚osamělostí‘. Ale za to větší svobodu, jakkoli se to přirozeně mladší generaci nezdá. Jen jednu zkušenost bych si ale přece jen dovolil zmínit. Ti, kteří protestují, většinou nezvítězí, alespoň ne tak, jak si na počátku svých protestů představovali…,“ dodává.
Fotogalerie: - "Vyjdi ven" v Ostravě
Nezůstalo jen u středoškoláků a vysokoškoláků, jak bylo vidět na videozáznamech z náměstí Václava Havla, do stávky se zapojily i dvanáctileté děti, které se obávají toho, že nás zpět Babiš se Zemanem „vrhnou do komunismu“. „Dovolil bych si říci, že jde o mravně narušenou mládež a že by za to měli nést odpovědnost rodiče, škola a veřejnost. Umím pochopit, že jsou produktem smartphonové kultury nemyšlení, že jsou instantními surovinami ‚horkých zážitků‘. Dokonce věřím, že umějí reflektovat masově sdílené pravdy a lži, ale představa, jak v jedné zemi, která je součástí EU a NATO, vítězí komunismus, se mi zdá více než dobrodružná,“ uvedl Zbořil. „Snad jedině tehdy, až EU ovládne kalábrijská mafie nebo komunistickou ideologii bude propagovat britská královna, k něčemu podobnému může dojít. Ale bude to komunismus, nebo nějaká jiná utopie, které se bude třeba říkat liberální demokracie? Říkám to s ironií, ale vážně upozorňuji, že ani prezident Zeman, ani premiér Babiš nejsou biologicky a zejména politicky nesmrtelní, a proto se ptám, kteří jejich nástupci nás za nějakou dobu budou vrhat a hlavně kam?“ dodal.
Proč nebyla stávka o víkendu?
Zapojilo se asi dvě stě škol. „Snad by se ministr nebo ministryně školství mohli zeptat učitelů, proč se ‚výstražná stávka‘ odehrávala v době vyučování, a nikoli v sobotu nebo neděli,“ uvedl také Zbořil s tím, že když si něco podobného dovolili lékaři a zdravotní sestry, byla veřejnost pobouřena a opoziční politici té doby se obávali o zdraví českého národa. Také řidiči autobusů prý mají stávkovat „jen tak trochu při zdi“. „Nejsem politik a nemám jejich invenci, ale myslím si, že by obě strany, kritizovaní i kritizující, měly spolu mluvit jinak než prostřednictvím ČT a alespoň si vysvětlit, oč jim vlastně jde. Nové volby, odstoupení vlády, odstoupení prezidenta nebo euthanasie půl milionu občanů, o které mluví Jiří Pehe? A o kom si děti a studenti myslí, že by mohl prezidenta a vládu nahradit? A jakým způsobem? Plebiscitem, který panu Okamurovi a jeho straně vyčítají jako fašistický zlozvyk, nebo opakovanými volbami, dokud nezvítězí ti, o kterých si myslí, že by měli zvítězit?“ ptá se politolog. „Protože předmětem politiky je mj. dosahování konsenzu, snad by jedna nebo druhá strana pro začátek mohly říct, co si přejí. A kdo za ně bude mluvit, když už výběr svých reprezentantů prostřednictvím voleb neuznávají,“ dodal.
Ve středu tisíce lidí demonstrovaly také za Českou televizi. Prezident tento protest komentoval v TV Barrandov: „Víte, za co ti chudáčci demonstrovali? Za svobodu televize ne, ale za Kalouskovu televizi,“ řekl prezident, který to prý dokáže jednoduše tím, že v inauguračním projevu věnoval ČT pouze jednu větu, protože za víc nestojí a protože má zpravodajství a publicistiku vychýlenou ve prospěch TOP 09. „Lidé demonstrovali na základě pouze této jedné věty,“ uvedl. Zmínil, že nikdo ČT neohrožuje a nikdy neútočil na svobodu slova. „Zvláštní bylo, že vystupující na obranu ČT se ani slovem při žádné příležitosti dosud nezmínili o svobodě slova a svobodném šíření myšlenek někoho jiného než zaměstnanců ČT. Dokonce i mezi zvolenými politiky to byli jedině Piráti, kteří pochopili, že cenzurní šroub se pomalu, ale jistě stále víc a víc utahuje a má tomu posloužit jakákoli záminka. Stačí někoho označit za ‚proruský web‘, nebo jak kdysi svobodomyslný Jiří Hanák říká ‚putinovský srač..met‘ a je dovoleno vše,“ podotýká Zbořil.
Když to shrneme. Uskutečnily se demonstrace proti Ondráčkovi, za ČT, za ústavní hodnoty, sbírají se podpisy na petici serveru MilionChvilek.cz, jenže co bude dál? Budou protesty pokračovat? „Akce ukrajinsko-slovenského typu již byla zahájena a nevím, zda si toho jsou naši nejvyšší představitelé státní moci vědomi. Předpokládám, že protesty budou pokračovat, třeba i do doby předčasných voleb, během nich a po nich, protože politický program ‚milion chvilek‘ je perpetuum mobile, které čerpá energii samo ze sebe,“ říká Zbořil. „Lidově se tomu také říká ‚stokrát nic umořilo osla‘! Když jde o ‚evropské hodnoty‘ a jejich dovoz třeba ze Sicílie do střední Evropy, lze tomu něco obětovat! Konečně sobotní televizní program věnovaný Ulrice Meinhof (a Rote Armee Fraktion) by mohl posloužit jako ‚poučení z Evropy‘. Když jde o velké ideje, na nějaké oběti se nehledí,“ dodal.
Vláda? „Myslím si, že vše je již dohodnuto.“
Až do desátého dubna chce Andrej Babiš vyjednávat pouze se sociální demokracií o menšinové vládě s podporou komunistů, čeká tak na výsledek druhé části sjezdu ČSSD. Sociální demokraté, zdá se, chtějí do vlády a brali by celkem pět ministerstev, Babiš jim nabídl čtyři. Ministerstvo financí pustit nechce. „Myslím si, že vše je již dohodnuto a čeká se jen na nějaký ornamentální ozdobný prvek nové koalice. Jedinou neznámou je, tak jako mnohokrát v minulosti, nepřesvědčivost chování ČSSD, nedostatek loajality a známá schopnost jejích poslanců přebíhat odnikud nikam. Ale vždy, alespoň na čas, za lepším. Zda jich bude ve vládě pět, čtyři nebo tři, není důležité. Dokonce si myslím, že za zavřenými dveřmi se už mluví i o jménech,“ komentuje Zbořil.
Premiér Andrej Babiš dočasně zprostí ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů Michala Murína výkonu služby. Poslancům z bezpečnostního výboru ministerský předseda oznámil, že v něho ztratil důvěru zejména s ohledem na dokumenty státních zástupců. Bývalý premiér Bohuslav Sobotka řekl, že Babišova vláda se snaží získat kontrolu nad bezpečnostními sbory včetně inspekce. Babiš podle něho začal vést vůči Murínovi diskreditační kampaň, jak o tom informovala inspekce. „Teď jsme v té fázi ostudy. Tohle je vrtěti psem,“ uvedl Sobotka. Babiš naopak Sobotku nařkl z toho, že Murína kryl. „Policejní, ale zřejmě i politické, pro občany ČR převážně utajené problematice vůbec nerozumím. Jsme denně bombardováni podivným zpravodajstvím, jehož zdroje je téměř nemožné zjistit a kriticky posuzovat. Domnívám se, že ve stejné situaci jsou i členové Poslanecké sněmovny a Senátu, ačkoli se někteří prezentují jako zasvěcení a osvícení,“ komentuje politolog. „Od podivné ‚proměny‘ policejních struktur, odchodu plk. Šlachty a jeho spolupracovníků se věc policie stala věcí politickou i poloveřejnou. Proto můžeme usuzovat jen z toho, že se pana ředitele Murína zastal Bohuslav Sobotka, že poměry v Policii ČR nedospěly prostřednictvím reorganizace k ‚vyšší efektivitě‘, jak Milan Chovanec předpokládal, ale snad k ještě větší nepřehlednosti, než existovala před ní. Konečně, asi už i na MV ČR dávno zapomněli na železné pravidlo byrokracie, že ‚každá změna je změnou k horšímu‘,“ doplnil.
Psali jsme:
Je jednodušší vyvěsit tibetskou vlajku…
Spojenecké oddíly turecké armády vstoupily do severosyrského města Afrín, o něž bojuje turecká armáda proti syrským Kurdům. Markéta Kutilová o situaci poměrně podrobně píše na Facebooku a zmiňuje i toto: „Turecko je člen NATO a nikdo nepípne, EU tam posílá Turecku další miliardy na uprchlíky, Rusko jim to posvětilo, protože uzavřeli s Turky obchod na prodej zbraní, a mlčí i čeští politici včetně Zemana, který vykládal, jak budeme pomáhat tam, odkud uprchlíci jdou.“ Jde o dvojí metr? „Co víc! ČR, a dokonce i její socialističtí předchůdci přece ‚pomáhali‘ Kurdům. Jen dodnes nevíme, zda to byli ti správní, naši Kurdové, nebo ti nesprávní, které jako členové NATO vlastně nepřímo bráníme i bombardujeme. Břetislav Tureček o tom napsal v poslední době několik reportáží z místa konfliktů a bojů stejně jako Tereza Spencerová, ale ani ti mlčení českých politiků neprolomili. Možná nemohou mluvit prostě jen proto, že nevědí, anebo nemluví, protože nesmějí,“ reagoval Zbořil. „Je zdánlivě jednodušší vyvěsit na radnici tibetskou vlajku a demonstrovat příchylnost k Tibetu a o události v Sýrii, Iráku a také v Turecku se nezajímat, přestože se nás už začaly dotýkat díky migrantům skoro bezprostředně,“ dodal.
Otravu dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije připisuje Západ Rusku, které čelí odsouzení za první nasazení nervového jedu v Evropě. Bývalý britský velvyslanec v Uzbekistánu Craig Murray píše o tom, že novičok syntetizoval poprvé Írán. Nejpravděpodobnějším zdrojem smrtící látky typu novičok jsou podle ruské diplomacie Česká republika, Slovensko, Británie nebo Švédsko. Státy to odmítly. „Byl ten pan Skripal větší ruský, nebo britský agent? Zdá se, že po své výměně za zatčené skutečné ruské agenty ve Velké Británii na něm britské vládě záleželo víc než na ostatních. Pokud jde o novičok, o tom víme, že jej nejen syntetizoval Írán, ale že se po rozpadu SSSR nalézal i v Uzbekistánu a Kirgizstánu. Česká reprezentace MNO se nás snaží přesvědčit, že jsme v tom nevinně, ale jak jí máme věřit? Její argumenty jsou stejně ‚neprůstřelné‘ jako vyjádření britské ministerské předsedkyně, vysokých autorit NATO nebo Ruské federace. Pokud bychom na to šli metodou ‚cui bono‘, pak bych si spíše dovolil ukázat na vlast Jamese Bonda. Paní Mayové tak trochu vypadlo z rukou jednání o Brexitu, její ‚umělecký dojem‘ není oslnivý, a tak zřejmě došlo na použití metod ze slavného TV seriálu ‚Jistě, pane premiére!‘,“ uvedl politolog.
„Někdy to vypadá jako dupot nad propadlištěm.“
Někteří publicisté říkají, že válka s Ruskem může vzniknout i na základě nějaké vyhrocené situace, z emocionálního popudu. A tak se nabízí otázka, zda není způsob vedení komunikace v této věci tak trochu hazardování? „Na jednoduchou otázku jednoduchá odpověď: Ano, je to hazard. Někdy to vypadá jako dupot nad propadlištěm. Pokud si ve Velké Británii myslí, že to odnese zase jen střední a východní Evropa, je to sice možné, ale můžeme jim připomenout, že už se jednou, v roce 1938, který právě vzpomínáme, osudově zmýlili,“ říká Zbořil.
O ruském prezidentovi píše v Lidových novinách Petra Procházková, která se zamýšlí nad tím, proč ho Rusové volí. Zřejmě i proto, že teď jde z impéria strach: „‚Když si nás neváží, ať se nás alespoň bojí‘, je oblíbené heslo Rusů. I Putin se ho drží.“ Z jejího textu vyplývá, že Putina Rusové chtějí, protože i když teď situace není ideální, bylo mnohem hůř. „Vidím to jako náhlé prozření Petry Procházkové. To, o čem se mluví a píše jinde než v Lidových novinách několik let, zjistila až nyní. Omluvou jí může být, že do Ruské federace nesmí, pokud se nemýlím, už skoro víc než patnáct let a možná že dostala i varování před sledováním Russia Today. S alternativními médii si snad vystačí autor politických komentářů, ale pro zpravodaje to je nevýhodné,“ reagoval Zbořil. „I když předpokládám, že udržuje kontakty nejen s lidmi na Ukrajině a že má zprávy i od znalců sedících v Evropském parlamentu, přece jen jsou interview na místě, i kdyby to měla být ta prokletá Moskva nebo Petěrburg, nenahraditelná. Jsou přece jen komplexnějším sdělením (včetně těch audiovizuálních) než zdroje ‚alternativních ruských zpravodajů‘ píšících za dolary nebo eura. O tom, že Putin vydrží, se nemusíme, domnívám se, přesvědčovat. Snad by stálo už konečně za to, shánět informace o tom, co bude po jeho odchodu z politiky a zda Rusko půjde dále ‚po puti Putina‘ nebo se naplní očekávání alespoň části evropských válečníků. A také zda nejen události okolo pana Skripala, ale zejména původně taxikáře, později multimiliardáře Borise Berezovského nejsou znakem už probíhající války. Zatím jen na tajné britsko-ruské frontě, kde ale poslední velké evropské konflikty vždycky začínaly,“ uzavírá dnešní Rozjezd.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
