„Tak už to začíná! Nikoli ‚volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítající násilí jako prostředek k prosazování svých cílů‘, jak praví čl.5 Hlavy první Ústavy ČR, kterou naši političtí reprezentanti tolik milují. Nikoli, budou se, jak předpokládáme, opět hádat do hrdel a statků‘,“ předesílá na začátek dnešního Rozjezdu Zdeněk Zbořil.
Podle posledního průzkumu Kantar TNS pro Českou televizi, do kterého už se mohla časově promítnout vládní krize, protože byl uskutečněn ve dnech od 9. do 29. května, čísla vypadají takto: hnutí ANO 31,5 procenta hlasů, ODS má 11,5 procenta hlasů, komunisté 10,5 procenta a sociální demokracie je až čtvrtá s rovnými deseti procenty, pátá je TOP 09 s devíti procenty hlasů. Lidovci získali asi 8,5 procenta, zatímco Starostové a nezávislí, kteří jsou v předvolební koalici s KDU-ČSL, získali dvě procenta. Do sněmovny by se dostala ještě SPD Tomia Okamury. „Soutěž se změní v boj o moc a válka průzkumů a průzkumníků nebude za hysterií politických stran nijak zaostávat. Zvláštní je, že u všech možných zkoumání veřejného mínění nenajdeme odpověď na otázku Benjamina Franklina, zda veřejné mínění je skutečně veřejné, anebo dokonce, zda je to vůbec mínění,“ říká Zbořil. „Možná by bylo zajímavější, kdyby se média více věnovala tomu, zda a jak je možné výsledky voleb „upravovat“ a zda naše volby nebudou ovlivňovat Putinovi hackeři. A protože víme, že se fixluje i ve jménu hodnot, svobod a občanské společnosti, zda se nebude hackovat odjinud. Třeba prostřednictvím agentury MV ČR nedávno s takovou slávou založené,“ dodal s nadsázkou.
Hnutí ANO suverénně vede. Přitom Andrej Babiš musel odejít z vlády, politici, komentátoři upozorňují stále na jeho údajně pochybné obchody, ovlivňování médií a k tomu všemu má představovat i ohrožení demokracie. Jak je možné, že neztrácí podporu voličů? A vzal Babiš příznivce levici? „ANO 2011 má výhodu, že o sobě netvrdí, že je levicové nebo pravicové. Jednak už skoro nikdo neví, co se tím myslí a na tomto označování trvají „tradiční strany“, které tím jen zastírají, že žádný atraktivní volební program nemají. Andrej Babiš si pak může dovolit mluvit, s prominutím, jak mu zobák narost (podle Eduarda Basse), a lidí mu rozumějí lépe, než krkolomným projevům reprezentantů jiných politických stran. A to přesto, že i ANO 2011 si stačilo vychovat hned několik vypravěčů, nakažených infekcí bohaprázdné povídavosti šířící se z Poslanecké sněmovny a Senátu,“ reagoval politolog.
Podle Zbořila možná i debaty o „ohrožení demokracie“ způsobily, že se lidé začali zajímat o to, kdo „ovlivňuje“ jiná média a „kdo stojí v pozadí za skutečným „mediálním impériem lhavosti“, se kterým máme každodenní zkušenost.“ Politolog dále podotýká: „Dokonce i odkazy na Babišovu minulost a tázání se, jak svého majetku nabyl, vyvolalo zájem o to, jak to začínalo na počátku devadesátých let a seznamy privatizovaných a restituovaných „majetků“ se téměř denně objevují na nejrůznějších webech. Možná dojde i na ty roztodivné restituce původně židovského majetku na pražském Josefově a zájem o ty restituenty, kteří si dávno mysleli, že jsou „za vodou“.
Psali jsme:
Pozoruhodně stejná procenta a stejně nezajímavé programy
Na druhém místě se vyjímá ODS. „Asi v tomto případě hraje roli i to, že ODS byla zahnána téměř do ilegality, díky svým nepřístojnostem z let nejen devadesátých, ale i doby Topolánkovy. Komu dnes něco říkají jména Dyba, Kočárník, Bürgermeister, Bém aj. Lidé zapomínají a ti, kteří se domnívají, že se zapomnělo úplně, ucítili novou šanci. Proč ne? Tak to chodí na tom světě, psal Karel Havlíček před skoro dvě stě léty, „každou chvíli jinak. Jednou tě maj za svatého, podruhé seš sviňák!“ glosuje Zbořil.
K výsledkům lidovců, STAN, SPD a TOP 09 politolog říká: „Mají pozoruhodně stejná procenta a stejně nezajímavé a neatraktivní programy. Snad jen s výjimkou SPD, která v něm má více vzdorovitosti. Mně osobně zajímá jen to, zda se odvážné rozhodnutí KDU-ČSL a STAN setká s ohlasem, či nikoli. Zatím členům těchto stran odvahy a sebevědomí nechybí, ale možná že se mýlím a rychlá dovolba pana Hermana do předsednictva KDU-ČSL tuto koalici pozvedne k neočekávaným výšinám.“
Chovanec to nezachrání, ani kdyby Merkelovou zadupal
A jak se stalo, že voliči ČSSD neslyší na rétoriku ,,obrany demokracie“? „Zejména u ČSSD je vždy daleko od slov k skutkům. Sliby chyby platí a platilo u vlád ČSSD snad už od roku 1921 a po roce 1990 zvláště. A jak věřit straně, která má tolik svých členů a příznivců, kteří mají opletačky se soudy, anebo jsou dokonce na útěku před tresty? Sice to nevadí ani u členů ODS, ale třeba voliči ČSSD nemají podobnou hroší kůži,“ reaguje Zbořil.
Jak je vidět, nepomohla ani ostrá rétorika ministra vnitra Milana Chovance a jeho neústupný postoj proti kvótám. „I kdyby pan Chovanec dnes mluvil třeba jako Svatý Jan Zlatoústý, málokdo mu uvěří. Nejen kvůli jeho „lánské zradě“ a „zefektivnění práce Policie ČR“, ale i jeho poklonkování Sobotkovi, o kterém si mnoho lidí myslí, že je opět jen hodno Jidáše Iškariotského. Možná i kvůli jeho podivné vazbě na poradenské okolí prezidenta Republiky,“ reagoval politolog s tím, že ČSSD také kdysi slibovala, že se rozumně dohodne na tzv. církevních restitucích, a i když jí zbývají do splnění svých slibů ještě tři nebo čtyři měsíce, nemá odvahu ani veřejně říct, že nic takového nebude. „Pan Chovanec, navíc se svou pošramocenou bakalářskou pověstí, to nezachrání, ani kdyby na Angelu Merklovou zadupal, alespoň tak silně jako na plk.Šlachtu,“ dodal politolog.
Psali jsme:
Prezident je podobně jako jiní politici prostý sebereflexe
Za dva poražené ve vládní krizi by se dali alespoň podle průzkumů veřejného mínění označit premiér Bohuslav Sobotka a prezident Miloš Zeman. Spadla totiž i důvěra v prezidenta. „No samozřejmě: když se dva perou, třetí se směje. O tom jsou celé dějiny ČSSD a všech jejích možných odpadlíků a disidentů. Dokonce i ti, kteří se kdysi podřídili vůli KSČ, se dokázali pohádat mezi sebou a někteří to odnesli kriminálem. Konečně i pan prezident byl nějakou dobu sociálním demokratem, a tak nesvalujme všechnu vinu jen na Sobotku a Špidlu. I když právě tito dva udělali pro pád popularity ČSSD v poslední době nejvíc,“ říká Zbořil.
Ing. Miloš Zeman
V případě hlavy státu Zbořil říká: „Panu prezidentovi radit nemůžeme. Myslí si, že ví všechno nejlépe, a i když má v mnohém pravdu, je podobně jako jiní čeští politici, prostý sebereflexe. Až příliš spoléhá na svou popularitu mimo Prahu, ale ani ta nemusí trvat věčně. Jeho boj s médii je bojem s větrnými mlýny, ale ukončit ho již nemůže. Manipulace s posledními výsledky výzkumu preferencí prezidentských kandidátů, respektive s překroucením těchto výsledků v jeho neprospěch v titulcích tištěných médií a ČT je toho jen důkazem. Nejde jen o nepřátele, jak přesvědčil Andreje Babiše pan exnovinář Přibil, ale jsou to i press-gangsteři a jejich sponzoři.“
Je jedno za koho kdo mluví, po volbách bude všechno jinak
V Otázkách Václava Moravce europoslanec Jan Zahradil konstatoval, že bychom neměli patřit k tvrdému jádru EU nejen proto, že nechce platit cizí dluhy. Kritizoval také plán společné evropské armády a vyslovil obavy, zda bychom nakonec nemuseli přijmout kvóty. Moravec okamžitě připomněl, že Zahradilovy názory na EU jsou poměrně blízké Andreji Babišovi. „Já bych tady řekl, že Andrej Babiš tady vykradl náš volební program,“ zasmál se europoslanec. „Tady se láme chleba. Pan Kalousek chce euro, pan Bělobrádek chce euro, pan Sobotka chce také euro, byť nevím, za jak velkou část sociální demokracie mluví,“ smál se Lidovému domu na dálku europoslanec. A kdo komu podle Zbořila vykrádá volební program a nebo „všetci kradnú“? „Sice už delší dobu Otázky Václava Moravce z hygienických důvodů nesleduji, ale zajímají mne názory pana Zahradila, jednoho z mála našich europoslanců, o kterých víme, že v Evropském parlamentu vystupují nejen ve službách Evropského parlamentu, ale i v zájmu občanů České republiky,“ reagoval politolog. „Na téma ‚všetci kradnú‘ bych si dovolil poznamenat, že je to přece před volbami vždy stejné. Ale nemusíme se obávat. Jakmile bude po volbách a voliči uvěří slibům všech možných politických vypravěčů svých příběhů, po volbách to bude zase jinak. Dokonce možná i s tím eurem. A je jedno za koho kdo dnes mluví. Pan Moravec by po těch letech promenování se okolo politiky mohl vědět, že prvními oběťmi jakýchkoli voleb není nikdo jiný než voliči. Ať už se rozhodli dát svůj hlas jakékoli politické straně. Všechny, nebo skoro všechny, je po volbách zradí,“ dodal.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Psali jsme:
Dobrý kšeft? Jsou to obchodníci se smrtí
Sociální sítě se plní odkazy a vyjádřeními k sobotním útokům v Londýně. Vyjadřují se i ekonomové, politici nebo zástupci médií. Teroristé zaútočili v sobotu pozdě večer dodávkou a noži na London Bridge a Borough Market. Nejméně šest lidí zemřelo. „Už se semkli?“, ptají se lidé ironicky na tradiční slova některých politiků, která přicházejí vždy po teroristických útocích. Po internetu se také šíří obsáhlý soupis, za koho všeho se máme modlit. V duchu výzev k modlitbám jsou na velmi dlouhém seznamu sepsány všechny teroristické útoky za poslední dobu. Drtivá většina z nich je za posledních sedmnáct měsíců od listopadu 2015. O čem to svědčí? „Správně citujete ‚hlas lidu‘ a nepřímo odkazujete na otrlost politiků, kteří si na lidském neštěstí (v lepších případech) vylepšují svou popularitu, kterou dost často už dávno ztratili. V těch horších se nestydí chovat až neuvěřitelně cynicky,“ říká Zbořil. To, že se rozhodnou dát finanční prostředky na nějaké “integrační programy“ nesvědčí podle něj jen o tom, že celý problém afroasijského přistěhovalectví do Evropy nechápou, ale že je to pro ně, a jejich blízké, také „dobrý kšeft“. „Už dlouho to nejsou jen ‚obchodníci s deštěm‘, jak jsme na PL nedávno četli v nějakém komentáři čtenáře, ale také i ‚obchodníci se smrtí‘. A lžou a lžou, jak by řekla babička na Starém bělidle, až se jim od huby práší. A je jedno, zda zleva nebo zprava,“ dodal.
Bohužel se pak nabízí i tato poměrně pesimistická otázka, zda sledování dalších a dalších útoků nepovede k ještě větší rezignaci a ke znechucení lidí z politiky a politiků, kteří už nedokáží zajistit bezpečnost. „Doufám, že nikoli. Jen se obávám, aby ta beznadějná neschopnost, často motivovaná individuální nezodpovědností, ale o to větší hrabivostí, nevyvolala hysterickou „revoluční“ reakci, která smete z politické scény nejen ty současné zoufalce, ale i zbytky něčeho, čemu už dnes s velkým studem říkáme občanské svobody a demokracie,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
