28. říjen a oslavy 100 let republiky už jsou za námi, ale jména oceněných zřejmě budou některé lidi trápit ještě dlouho po oslavách. Negativních reakcí byla řada, po propíraném Michalu Davidovi, bylo kritizováno udělení ocenění pro řadu dalších. „Seznam těch, které k letošnímu 28. říjnu ocenil prezident Zeman, je v podstatě takové tragikomické čtení. Vedle vojáků, kteří položili život ve službě, odbojářů, vědců a lékařů tvoří výběr laureátů z kulturní a umělecké sféry vskutku pozoruhodnou sestavu, které vévodí komunistický básník. V jeho záři bledne i hvězda Michala Davida,“ psali například v komentáři Lidových novin. „Raději čtu jiné noviny než ty Lidové, snad jen kromě jejich sobotních příloh Česká pozice, Orientace a Relax. Takže si myslím, že mohu v tomto způsobu ‚čtení‘ dále pokračovat,“ reagoval politolog Zdeněk Zbořil s tím, že snad se mohli kritici oceňovaných věnovat také těm, kdo panu prezidentovi navrhl konkrétní osoby k vyznamenání, zda to byla Poslanecká sněmovna, Senát, vláda nebo jednotlivci.
Fotogalerie: - Paříž bez uprchlíků
„Ti všichni to mohli udělat a prezident s konečnou platností rozhodne, komu metál udělí. Z těch někdy až nechutných tirád jsem se dozvěděl, že např. generála Bílého, na kterého naši hrdinové třetího odboje a jejich hagiografové trochu zapomněli, navrhla paní poslankyně a starostka Černochová a budiž jí za to poděkování. O Antonínu Švehlovi jsem se jen na okraj někde dočetl, že to byl agrárník a dobrý ministerský předseda. O jeho účasti na vzniku ústavy ČSR, pokud vím, nemluvil a nepsal nikdo, jen sem tam se o něj někdo otřel, že byl ‚agrárník‘. Zda to bylo myšleno jako pochvala nebo hana, nevím. Ale dnes je možné všechno. Pokud jde o Karla Sýse, docela věřím slovům jednoho z Pirátů, že si jej spletli s Petrem Sísem a že rozdíl mezi měkkým a tvrdým i-y je stále ještě trochu trápí,“ dodává politolog.
Četné komentáře se věnovaly oceněnému Eriku Bestovi. Sloupkař Deníku Referendum Petr Bittner ho například označil za „proruského trolla,“ Janu Lorencovou za „popletenou dámu“ a hovořil také o provinčních bavičích. „Erika Besta znám, čtu ho a vím také, kdo ho čte kromě mne. Možná by se v Referendum divili, kdo to je. To ostatní jsou jenom obecně neslušné nadávky, kterými je možné častovat i nejednoho sloupkaře kdekoli a kdykoli,“ reagoval Zbořil.
Paní Lorencovou jsem ve Vladislavském sále viděl…
Co se týká známé bývalé novinářky a poslankyně hnutí ANO Jany Lorencové, tak neušla kritice jednak za své názory, ale stala se i terčem posměchu kvůli klopýtnutí na předávání cen. Na Facebooku se po udílení vyznamenání objevily diskuze o tom, v jakém stavu si pro státní vyznamenání přišla. „Lorencová je dost unavená... jako já po pěti vodkách...“ zaznělo mimo jiné na Twitteru novináře Lukáše Prchala. „Prý jsem byla opilá při přebírání vyznamenání. Jsem téměř abstinent (vypiji tak tři deci za rok na silvestra),“ napsala Lorencová a vysvětlila, že si jednoduše přišlápla nohavici kalhot. „To je sdělení, které má vysokou vypovídací hodnotu. Je dobré, že alespoň víme, kdo píše na Twitter Lukáše Prchala. Snad by bylo lepší, kdyby se mezi jeho přispěvateli objevil spíše Jeník chodec nebo Černý a Bílý, abychom jeho držitele nemuseli podezírat, že jede na nápoje z Východu. Pět vodek je opravdu velká kláda a chce to přinejmenším někoho, kdo v tom už umí chodit,“ reagoval Zbořil. „Paní Lorencovou jsem ve Vladislavském sále viděl hodně zblízka a mohu nejen pana Prchala a jeho přátele ujistit, že se mýlí. Jen je tak trochu jejich přání otcem nepříliš originální myšlenky,“ dodal.
Například spisovatel Jiří Padevět a Mirek Topolánek komentovali oceňování tématicky stejně. „To je seznam dekorovaných, nebo Cibulkovy seznamy?“ přidal Padevět na svůj facebook. „Tak příště už pořádně, bez zábran: rovnou podle Cibulkových seznamů,“ napsal Mirek Topolánek na Twitteru. „Nevím, zda si pánové nepletou Cibulkovy seznamy se Seznamy generála Lorence, posledního perestrojkového náčelníka Stb. S těmi, které jim posloužily jako výtah k moci a k radostnému užívání podivně nabytého majetku. Navíc, protože víme, že nejde jenom o to, co je v archivech, ale také o to, co by tam mohlo být, měli by si zapamatovat několik slov z jedné polistopadové konference (v květnu 1990), která před třemi desítkami novinářů pronesl jeden pracovník tehdy ještě jen Ústavu pro studium zločinů komunismu: „Nemyslete si, že jak tady všichni sedíte, že na vás něco nemáme. A když nemáme, tak dohledáme!“ Jeden z posluchačů k tomu dodal: A kdybyste náhodou nedohledali, tak dopište! Dnes, skoro po třiceti letech, tady už ta doba je. Jen jestli to ještě bude někoho zajímat. Přece jen už jde dnes o jiná jména a pan Topolánek, stejně jako jeho přítel Dalík, to dávno dobře vědí,“ uvedl Zbořil.
Herec Ivan Vyskočil si nenechal líbit glosu uměleckého kritika Josefa Chuchmy, který psal na webu České televize. „Za bezmála třicet polistopadových let nevytvořil nic, co by se zapsalo do dějin českého herectví,“ uvedl v souvislosti s Jiřím Krampolem. Po stránce polistopadové éry nešetřil ani Ivana Vyskočila. „Od počátku devadesátých let je na volné noze – a nic…,“ tvrdil. Herec Vyskočil mu poslal dopis přes Parlamentní Listy a vzkázal i toto. „Vy sám byste měl především vědět, že umění není sportovní výkon“ a doporučil uměleckému kritikovi, ať kandiduje na prezidenta. „Říká se, že za francouzského krále Ludvíka XIV. mohli lidé od divadla do královského paláce jen zadním vchodem. Nikdo je neobtěžoval ‚děláním politiky‘ a jejich spory neobtěžovaly publikum. Snad bychom na to mohli vzpomenout,“ doplnil k výměně názorů Zbořil.
„Dnes vyhánějí herci z divadel diváky“
Herec a principál Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský je známý tím, že veřejně ostře odsuzuje dnešní vládce. To potvrdil i v hodnocení výročí sto let republiky, kterému se také věnoval v rozhovoru pro Aktualne.cz. Mimo jiné sdělil i to, že do divadel chodí v České republice asi pět procent obyvatelstva. Předpokládá tak, že mají určitou úroveň danou vzděláním nebo rodinnou výchovou: „Nemyslím, že právě ti jsou většinově z elektorátu Miloše Zemana.“
Politolog k tomu říká: „Dříve vyháněli političtí pohlaváři herce a dramatiky z divadel, dnes vyhánějí herci z divadel diváky. Navíc se ještě vyznají v sociologii. Budiž jim tedy hanba i sláva, jak si kdo toho dopřeje.“
Písničkář Jarek Nohavica převzal z rukou prezidenta Vladimira Putina ocenění za přínos k česko-ruskému porozumění a kultuře. V Polsku bili na poplach, ještě než ho obdržel a psali o tom, že pokud by Jarek Nohavica Putinovo vyznamenání přijal, posílí ruský vliv v Česku a Putin získá ve střední Evropě dalšího „užitečného idiota.“ „Těch ‚užitečných idiotů‘ v posledních letech nějak přibývá. Ale nechce se mi věřit, že Anna Netrebko, Gérard Depardieu nebo Steven Seagal rozvrátí Spojené státy, Evropskou unii, i kdyby si to leckdo přál,“ uvedl politolog. „Stejně tak Česká republika vydrží i Puškinovu medaili na hrudi Jarka Nohavici a lidé nezačnou masově vstupovat do SČSP (Svazu československo-sovětského přátelství). A pokud jde o ty idioty, těch máme mezi politiky, i těmi polskými, kteří ‚přece všechno vědí‘, dost a dost,“ dodal.
Psali jsme:
„Pro mě Nohavica skončil!“ Hrozná věta
Přidali se i čeští novináři. Nohavicu zkritizoval na sociální síti komentátor serveru Aktuálně.cz Martin Fendrych. Publicista je přesvědčen, že jde vlastně o ocenění za spolupráci s komunistickou Státní bezpečností v Československu před rokem 1989. Ozval se také novinář Respektu Ondřej Kundra. „Umění od politiky oddělovat nejde, protože morálka je jen jedna. Dnes Jaromír Nohavica přebral ocenění od muže, který v Rusku vytvořil atmosféru, kdy vraždy politických oponentů a novinářů jsou na denním pořádku,“ napsal publicista. Ve stejném duchu se vyjádřili také novinář Filip Rožánek nebo ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. „To je bída a hrozná fotka, pro mě Nohavica skončil.“ A co k tomu říci? „To jsou všechno pánové připomínající Haškova generála, který miloval rychlé polní soudy. Ještě by se mohli dohodnout na popravě před kuropěním, popřípadě před tím ještě Jarka Nohavicu mučit. ‚Pro mě Nohavica skončil‘, je hrozná věta, která mi připomíná dávnou hysterii v dopisu Pavla Kohouta, který poslal Vladimíru Rážovi, když se zamiloval do jeho Pyšné princezny. Jsou to tvrdá slova zejména pana Rozumka. Jen si nejsem jist, zda pan Nohavica ví, že u pana Rozumka také někdy začínal,“ reagoval Zbořil.
Čtyři desítky poslanců navrhují Sněmovně vznik vyšetřovací komise, která by prověřila vliv autoritářských režimů na dění v Česku. Vytvoření komise iniciovala poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová. „Vycházeli jsme z několika podkladů, včetně zpráv BIS za roky 2015 a 2016. Pravidelně je v nich zmiňován ruský a čínský vliv. Chceme apelovat na kolegy, aby komisi ustavili, protože lze předpokládat, že i v té nové zprávě za rok 2017 bude tento vliv zahrnut,“ řekla serveru Echo24 Langšádlová. Komise by podle ní měla vyhodnotit mimo jiné roli zájmu autoritářských režimů v jednání prezidenta republiky, jejich vazby na české politické strany, propagandistické kampaně nebo vazby obchodních společností z autoritářských režimů na české státní a politické instituce. „To je v Čechách stejně jako v bývalém Československu známá taktika, jejímž posláním je zabít čas v kuloárech Poslanecké sněmovny. Když nevíme co s tím, ustavíme komisi, pokud možno vyšetřovací. Obvykle tato komise nic nevyšetří, a pokud ano, nepodaří se jí sdělit občanům jednoduchými slovy svá usnesení,“ reagoval Zbořil.
Mgr. Helena Langšádlová
„Návrh paní Lanšádlové předpokládá, i když se odvolává na zprávy BISu, že státní orgány, které bohatě platíme ze svých daní, nejsou schopné sledovat ‚vliv‘ autoritativních režimů (myslí se tím Ruská federace a ČLR, nikoli Saudská Arábie nebo Turecká republika, Pákistán, aj.) zejména na prezidenta republiky, české politické strany a politické instituce a obchodní společnosti. Nevím, zda sem patří i studenti jazyků, kterými se mluví v těchto zemích, cestovní kanceláře, producenti dokumentárních a hraných filmů a bazaroví maloobchodníci, kteří se všichni podílejí na reklamních kampaních jedné nebo druhé, třetí atd. strany. Dokonce se obávám, že tato komise bude mít potíže definovat a vysvětlit, co míní slovy autorita, autoritativní a autoritářský a stane se diskusním lingvistickým kroužkem, který se bude zabývat nejméně šesti funkcemi jazyka,“ dodal.
„Zdůrazňuji, že jím nejsem placen, jak se mnozí čtenáři PL domnívají“
Europoslankyně Michaela Šojdrová v uplynulém týdnu v Řecku zjišťovala, kolik je v zemi dětí-uprchlíků a zda jsou právně volné, jak zmínila pro Český rozhlas. Jejím cílem je, aby ČR přijala skupinu dětí, které jsou nedoprovázené, které nemají rodiče a ochranu. Šojdrová kontaktovala i českého premiéra. Premiér Andrej Babiš na její iniciativu reagoval konstatováním, že téma sirotků zneužívá pro svoji kampaň do Evropského parlamentu a zopakoval, že dětem musíme pomoci v jejich zemi, a ne je vozit do prostředí, které je jim cizí. „Můžeme podpořit místní sirotčince, postavit na místě nové, nebo postavit v Sýrii, případně v uprchlických táborech pro děti školy,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Babiš. „Tento plán připravuji a chci ho představit kolegům na vládě. V Sýrii musí být především nastolený mír, aby se Syřané a jejich děti mohli vrátit zpátky domů a začali obnovovat svoji zemi. K tomu potřebují mír, stabilitu a vzdělání. A s tím jim chceme pomoci,“ doplnil. A jak vnímá cestu paní europoslankyně politolog Zbořil? „Hodnotím ji stejně jako Andrej Babiš a zdůrazňuji, že jím nejsem placen, jak se mnozí čtenáři PL domnívají. Nápad paní euro-poslankyně Šojdrové je až příliš chaotický, a nechci ani říkat, že poplatný debatám v bruselských kuloárech. I když ale říkám, že se mi zdají nápady českého premiéra podstatně racionálnější, přesto se mi zdá, že i od jeho slov k činům povede dlouhá a strastiplná cesta. Ta bude vyžadovat spolupráci členských zemí EU, které se zatím, v tomto a podobných případech, jen dohadují a hádají,“ uvedl politolog.
„Pomáhat dětem a léčit raněné se sice musí a má, ale jak zastavit války, aby sirotci a ranění nepřibývali zatím jen aritmetickou řadou? ‚Nastolit mír‘ je sice krásný cíl, ale prezident Bush válčil na třech bitevních politích, nositel Nobelovy ceny za mír a u nás tak oblíbený Barack Obama k nim ještě čtyři přidal. ‚Proklínaný‘ a až příliš hovorný Donald Trump zatím nezačal ani jednu a vypadá to, že si je vědom, co Spojené státy nejenom v Iráku, Sýrii a Jemenu způsobily, ale také co by ještě způsobit mohly. A bez dohody s nimi a bez jejich zájmu se nic neudělá ani pro sirotky paní europoslankyně, ale ani pro mír v až příliš dlouho krvácejících zemích celého světě,“ dodal.
O historickém zlomu a konci jedné éry se hovoří v souvislosti s avizovaným odchodem kancléřky Angely Merkelové z politiky. Oznámila, že nebude kandidovat na předsedkyni CDU a čtvrté volební období je pro ni poslední, v roce 2021 již nebude kandidovat. Chce tak přispět k volebnímu úspěchu CDU. „O odchodu Angely Merklové z politiky, slovy amerických desperátů nejhorší německé kancléřky po druhé světové válce, se mluví už skoro třetím rokem a někdo dokonce začal o jejím pádu psát, když vypudila rezidenta americké CIA z Berlína do Vídně kvůli trochu komickým odposlechům. Podobných hříchů, nebo spíše hříšků, ji dávají na seznam mnozí a v mnoha zemích, dosud se nic neudálo. Odchod paní Merkelové, která by se mohla přiblížit dlouhověkému Helmutu Kohlovi, není jednoduchá záležitost nejen pro Německo, ale i pro Evropskou unii,“ reagoval politolog.
„Pravda je, že její popularita a s ní i popularita CDU klesá, v některých spolkových zemí si musí hledat nové partnery a jakési prvky „přestárlosti“, jak o nich psal Robert Schuster v Lidových novinách, respektive stárnutí významných mužů v německé politice, pozorují i nezaujatí pozorovatelé. Dlouhověké královny Alžběta nebo Viktorie ve Velké Británii jsou dávnou minulostí a na kontinentu se snad vůbec nikdy nevyskytovaly. Německá politika je ale pro nás zajímavá tím, že současná vláda se snaží vést s kancléřkou jakýsi dialog, i když víme, že je to rozhovor mezi pánem a kmánem. Proto se také nechci dopouštět proroctví na téma, co bude, až bude, jako mnozí moji kolegové, a čekal bych na vyjádření evropských politiků, kteří oplývají větší intuicí než kdejaký evropský politolog. Ale to neznamená, že bychom měli zapomínat číst německé noviny,“ dodal.
Na rozhodnutí kancléřky zareagoval na sociální síti i europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer . Domnívá se, že politika Německa „po Merkelové“ bude více proněmecká a prokorporativní. „Bude brát menší ohled na ostatní země, a ještě méně na ty, které v dnešním světě bloudí a jsou s to si svými kroky způsobit újmu,“ dodal. „Slova pana Niedermayera, i když si vážím jeho znalostí německé politiky, se mi zdají až příliš rozhodná, nebo lépe řečeno, předpokládají jakési definitivní řešení. Zejména to slovo ‚proněmecká‘ je z řádu buď a nebo, ale tak to zejména v SRN nebývá,“ uvedl Zbořil. „Pohyb politických stran a jejich elektorátu je pro mne jen obtížně odhadnutelný, ale zejména se nám nedaří definovat hlavní hybatele německé politické agendy, ať již jde o migraci a osídlování, zahraniční politiku a vztah k Ruské federaci a ČLR, obhajobu politicko-ekonomických zájmů před prezidentem Trumpem a konečně i ve vztahu k předpokládané změně politiky EU. To je tak rozsáhlá a bohatě strukturovaná agenda, že ji nelze vtěsnat do jednoduché rovnice,“ uzavírá dnešní Rozjezd.
Psali jsme:
autor: Daniela Černá
