Co si myslíte o prezidentu Zemanovi? (Hlasování od 16.5.2014)Anketa
Zatímco před týdnem hodnotil politolog Zdeněk Zbořil výroky předních českých politiků napříč stranami k dění na Ukrajině jako válečnické, nyní má slova chvály pro premiéra. „Skutečně mě pan Sobotka překvapil, jak napravoval chyby těch našich malých politiků, kteří se k Ukrajině vyjadřovali. Po měsících kritiky pana Sobotky jsem poprvé uznal, že je to jeden z mála téměř státníků v ČSSD,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Na Bohuslavu Sobotkovi oceňuje to, že si je vědom toho, že nemá úplné informace, a proto musí být opatrný v zaujímání stanovisek, což kontrastuje s tím, že kupříkladu Ministerstvo zahraničních věcí zaujalo rigorózní stanovisko hned na samém počátku událostí. „Přitom jistě musel být pod velkým tlakem, protože rétorika Evropské unie je také válečnická. Ale zřejmě si je vědom, že i uvnitř EU a dokonce i uvnitř NATO jsou lidé, kteří situaci na Ukrajině vidí jinak než pan Zaorálek a zejména ji vidí v souvislosti s nějakým možným konfliktem,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Na postoj České republiky k Ukrajině se nikdo moc neptá
Pak mu téměř jako anekdota připadá článek v deníku Právo, který uváděl, že nemáme na přepravu vojenské techniky mohutná letadla, a tak když letíme do Afghánistánu, tak si je půjčujeme od ruského přepravce. „Takže ta ´válečnická´ rétorika pana Zaorálka a později pana Stropnického mě vedla k závěru, že až do té války, o které oni mluvili, půjdeme, tak si půjčíme letadla v Rusku. To jen vystihuje absurdnost té situace. Když to řeknu velmi cynicky, tak na postoj České republiky se nikdo moc neptá. Pan Sobotka tak své hodnocení uvedl do mezí, které si Česká republika může dovolit, když se vyjadřuje k takovýmto událostem,“ konstatuje politolog.
Psali jsme:
Názory české veřejnosti na události na Ukrajině nehodnotí podle novinových článků, ale soustřeďuje se na informační servery a tamní diskuse. „A i když předpokládám, že tam píší lidé, kteří mají vyhraněné názory, ať už pro ukrajinskou vládu v Kyjevě, nebo pro krymskou vládu, tak se mi zdá, že se stále vracíme k rychlému zaujímání stanovisek a malých znalostí. Například se pořád mluví o Krymu jako o jakémsi kraji či oblasti, ale zapomíná se, že i v rámci Ukrajiny měl statut autonomní republiky. A o krymské vládě jako o vládě autonomní republiky se skoro nehovoří,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Jednostranné informace stejně jako u Kosova či Iráku
Rovněž připomíná, že smlouva o ukrajinské nezávislosti z roku 1994 nebyla několika stranami ratifikována a také to, že se nás někdo snaží informovat jednostranně, nebo dokonce lživě. „To se opakuje v posledních dvaceti letech jak přes kopírák všude tam, kde docházelo ke změnám politických režimů. Stačí vzpomenout na Kosovo, humanitární bombardování, ale třeba i na Irák a jeho zbraně hromadného ničení. Vždyť si pamatujeme sobotního hosta v Lánech, jak se obával, že Saddám Husajn hodí na Londýn atomovou pumu a hystericky vytyčoval přímo cíle, které se měly v Iráku bombardovat,“ připomíná politolog britského expremiéra Tonyho Blaira a jeho podporu válce v Iráku.
Fotogalerie: - Zeman v Olomouckém kraji
Po takových zkušenostech se lidem nemůže nikdo divit, že je to vede k odmítání podřizovat se oficiální politické propagandě. „A zajímavé je, že tím, že ti naši, ale i ostatní evropští politici žijí ve skleněném akváriu své velikosti, tak si neuvědomují ani nepřipouštějí, že tyto postoje tady jsou. Mě spíše než to, že někdo fandí jedné, nebo druhé straně, zaujalo, že se zvyšuje agresivita rétoriky při výměnách názorů a dnes to je tak daleko, že ti proukrajinští a prokrymští si už nadávají tak, že by se člověk téměř obával, aby se něco podobného nezačalo odehrávat i u nás,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Předseda zahraničního výboru sněmovny říká, že od prezidenta to jsou kecy
Ve stínu dění na Ukrajině se v tuzemsku připomínal rok úřadování Miloše Zemana na Hradě. „Nemyslím si, že za poklesem jeho popularity je volební propadák SPOZ, na níž se spoléhal, ale on má těch hříchů víc. Mimochodem ani jeho vyjádření k mezinárodní politice nebyla vždy úspěšná. Dokonce i to jeho první vyjádření k Ukrajině bylo takové rozporuplné, pak se to snažil nějakým způsobem napravovat. To Václav Klaus přes všechny jeho ctnosti a nectnosti byl z hlediska posuzování mezinárodní politiky blíže přesným analýzám,“ míní politolog.
Ing. Miloš Zeman
Rozhodující vliv na pád Zemanovy popularity však přisuzuje skutečně brutální nikoli protizemanovské, ale protiprezidentské kampani. „To, že si dovolí člověk, který je předsedou zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a z titulu této funkce má s prezidentem spolupracovat při tvorbě zahraniční politiky, říct o prezidentovi, že to, co říká, jsou kecy, tak to vrhá špínu sice především na něj, ale málo platné, povzbuzuje to ty, kteří prezidentovi nadávají sice jako Zemanovi, ale neuvědomují si, že nadávají i té prezidentské instituci,“ připomíná Zdeněk Zbořil vyjádření Karla Schwarzenberga.
S kým se Miloš Zeman stýká, je jeho věc, ale nese za to odpovědnost
Třeba to, co o hlavě státu píše časopis Reflex, považuje za nadávky z restaurací čtvrté cenové skupiny. „A nemluvím už o tom happeningu, který mi připomíná Pussy Riot, zase něco, co se odehrává jinde ve světě a je tomu věnována nepřiměřená pozornost. Ale neměli bychom zapomínat, že Miloš Zeman na poklesu vlastní popularity svůj podíl také má. Není to jenom jeho vztah k zemanovcům a jejich volební prohře, ale už nadělal také celou řadu chyb a omylů, o kterých se politický bulvár rád bavívá a rád ho za ně pranýřuje,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Za chybu považuje výběr lidí, a to ať už do prezidentova bezprostředního pracovního okolí, ale i pro některá jednání. „Vzpomeňme na Mirka Topolánka, který říkal, že neudělal žádnou chybu kromě jediné, že si vybíral a že se stýkal se špatnými lidmi, což je ale v politice to nejhlavnější. S kým se Miloš Zeman stýká, je jeho věc, ale také za to nese odpovědnost, a ne ti lidé, kteří k němu přicházejí. Protože každý politik samozřejmě ví, a to i na té nejnižší úrovni, že ti prosebníci a ti, kteří chtějí těžit z přátelství nebo z dialogu s ním, stojí v hustých řadách na to, aby se k němu dostali,“ říká politolog.
Nejde o věcnou kritiku, ale frustraci lidí motivovaných nenávistí
To však nic nemění na tom, že se proti Miloši Zemanovi vede dlouhodobá a pomlouvačná kampaň. „Jednak z té strany, od níž to lze očekávat, tedy ze strany obdivovatelů neúspěšného Karla Schwarzenberga, ale dokonce i ze strany sociální demokracie, s níž se dostal do křížku. To první porozumění, k němuž teď došlo mezi Milošem Zemanem a Bohuslavem Sobotkou, je možná nějaké světlo na konci tunelu, ale pan prezident se některých svých kritiků nezbaví. A to zejména proto, že už nejde jenom o věcnou kritiku Miloše Zemana, ale o frustraci těch kritiků, kteří jsou motivováni výhradně nenávistí,“ myslí si Zdeněk Zbořil.
„To, čeho se dopouštějí vůči prezidentovi a vlastně vůči celé té prezidentské instituci, je za hranicí normality. Když to dělají nějací anonymové v internetové diskusi, tak to není tak hrozné, jako když jsou ochotni se k tomu snížit i lidé vzdělaní a lidé, kteří by měli být vzorem chování v politice. Počínaje pánem, který vede zahraniční výbor sněmovny, ale týká se to i dalších poslanců a kritiků až po novináře,“ pozastavuje se politolog nad chováním a výrazy Karla Schwarzenberga a spol.
Česká televize je v pozici, že názory z jejích komentářů nikoho nezajímají
Zatímco Miloš Zeman má za sebou úvodní rok na Hradě, Václav Klaus ten rok prožil po deseti letech mimo prezidentský úřad. Česká televize ho v nedělním pořadu 168 hodin vylíčila téměř jako člověka politicky odepsaného, o jehož názory už není zájem. „To je samozřejmě především problém České televize, která se sama dostala na pozice, že už názory jejích komentářů nikoho nezajímají, takže potřebuje ukazovat také na někoho jiného,“ tvrdí Zdeněk Zbořil.
Ani on však nevěří tomu, že by Václav Klaus zakládal novou politickou stranu, ale předpokládá, že svými výroky a komentáři někoho podporovat bude. „To je téměř opium jeho života a spousta lidí očekává jeho názory, protože má politický způsob uvažování a nezaujímá jenom emocionální postoje. Jeho vyjádření k Ukrajině mu jistě přinese další příval kritiky. Ale vzpomeňme si, jak ho kritizovali za postoj k ideologii zelených a kde jsou dnes zelení a kolik dnes máme jejich kritiků. A o Kosovu a bývalé Jugoslávii ani nemluvě,“ připomíná politolog, kdy se Václav Klaus postavil proti proudu.
Václav Klaus není žádný hlupák jako celá řada těch, kteří ho kritizují
„Bohužel v politice to tak je, že důsledky nějakých rozhodnutí se projeví až za čas. A ti, kteří byli prvními kritiky těch věcí, jsou v té době už dávno zapomenutí. Václav Klaus bude až do konce svého života kontroverzním politickým komentátorem. Možná i politikem, který bude vystupovat jako výrazný solitér a bude lidi zajímat, ať už mu fandí, nebo jsou proti němu zaujatí bez ohledu na to, jaké k němu zaujme stanovisko Česká televize. Protože Václav Klaus je racionálně uvažující člověk, který do názorů promítá také svoje zaujetí a možná i svoje předsudky, ale není to žádný hlupák jako celá řada těch, kteří ho kritizují,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
V začínajícím týdnu pak očekává, že veřejnost bude hledat nová témata. „Všimněme si, jak se lidé vracejí opět k tématu korupce, jak se vracejí k zájmům o kontroverzní kroky poslanců. V zahraniční politiice se objevuje Venezuela i jiné příhody z mezinárodních bojišť, ale na pomyslný diskusní stůl se možná už do konce týdne vrátí debata o tom, kdo ponese náklady vyplývající z dění na Ukrajině. Odpovědnost Evropské unie a otázky na to, kdo bude tu Ukrajinu platit, se tak nejspíš vytratí jen na chvíli,“ dodává politolog.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
