Zdeněk Zbořil: Pohřeb Věry Špinarové byl protestem proti současnému světu. Ty řeči o demokracii už se lidem přejedly

3. 4. 2017 6:54

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Nepodceňoval bych ani dosud jeho stručný politický program: Karel IV., Komenský, Masaryk,“ říká ke kandidatuře profesora Jiřího Drahoše politolog Zdeněk Zbořil, který se také domnívá, že jeho vzdělání, podobné jako u Margaret Thatcherové, mu dovoluje zamýšlet se i nad politickými, sociálními a kulturními problémy bez uměleckého a společensko-vědního patosu. Politolog se věnoval také rétorice prezidenta Miloše Zemana v TV Barrandov: „Trochu se mi zdá, že je to vtipkování z let pozdní abnormalizace nebo z prvních chaotických let české ‚perestrojky‘.“ V souvislosti s pohřbem zpěvačky Věry Špinarové říká: „Pohřeb a rozloučení s populární a na čas zavrženou zpěvačkou snad ani v sobě nemá prvky nostalgie, ale spíše mírného vzdoru vůči světu, který se přestal líbit.“

Zdeněk Zbořil: Pohřeb Věry Špinarové byl protestem proti současnému světu. Ty řeči o demokracii už se lidem přejedly
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil
reklama

„Myslím, že se pan Ovčáček trochu unáhlil, anebo se neporadil s panem prezidentem.“ Doktor Zdeněk Zbořil nemůže uvěřit tomu, že by si pan prezident přál, aby se jeho kancelář prezentovala na veřejnosti slovy, která použil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček v reakci na ohlášenou kandidaturu profesora Jiřího Drahoše. Připomeňme, že zaznělo vyjádření o tom, že Češi chtějí aktivního prezidenta, a ne nějaký produkt PR agentur, a Drahoše nazval fikusem. „Podobně se před nějakou dobou vyjádřil Tomáš Halík, když označil kardinála Duku za okrasnou pokojovou květinu v kanceláři prezidenta republiky, a jedna jediná věta způsobila, že ztratil podstatnou část své vážnosti,“ doplňuje Zbořil. Situaci nebere politolog vůbec na lehkou váhu: „Pan profesor Drahoš je osobnost, a i když můžeme mít názory na jeho kandidaturu jakékoli, neměli bychom se vůči němu dopouštět takového nezdvořáctví. Nevím, jaká je atmosféra v hradních kuloárech, ale ať už pan Ovčáček mluvil ústy svými nebo svého prezidenta, předpokládám, že oba najdou vhodnou příležitost, aby se omluvili. Těch střel do vlastní branky nemusí být mnoho, ale někdy může stačit jen jedna a mohla by být rozhodující.“

Drahošův program by Zbořil nepodceňoval

Z prudkých reakcí, které zazněly na sociálních sítích v souvislosti s kandidaturou Jiřího Drahoše, publicista Ondřej Neff dovozuje, že jak Miloš Zeman, tak Michal Horáček cítí Drahošovu šanci na vítězství. „Jeho dosavadní veřejné vystupování nemělo s politikou nic společného, takže politicky vzato se tu zjevil jako Botticelliho Venuše zrozená z vln,“ podotýká Neff. Zároveň také v úvaze pro Lidové noviny píše: „V poněkud ošemetné situaci se teď nacházejí především politické strany, protože všichni tří zmínění kandidáti dávají najevo, že o ně nestojí.“ Neffovi dává za pravdu i politolog Zdeněk Zbořil. „Jistě Michal Horáček a možná dnes už i Miloš Zeman si uvědomili, že Jiří Drahoš, jakkoli nemá velké zkušenosti s tím, jak se u nás dělá politika na jevišti a v zákulisí, dal hned ve svých prvních dvou velkých interview najevo, že se nebude snažit, dokonce i kdyby jej novináři a profesionální politici nutili, řečeno slovy Bohumila Hrabala, ‚zaklesnout se s někým parožím rozhovorů‘. Má své jasné a ucelené postoje a názory a nemusí hašteřivě reagovat na kdejakou individuální nebo stranickou exhibici,“ říká politolog a dodává: „Dokonce se ani nebude muset, podobně jako pan prezident, účastnit předvolebních debat a objíždět celou republiku s nějakým autobusem. Je na jiné společenské úrovni než ostatní kandidáti, a jak někde napsal, myslím Bohumil Pečinka, pan Drahoš by se mohl ke svému volebnímu vítězství dokonce i promlčet.“

Anketa

Jak dopadne ČSSD ve volbách do sněmovny?

5%
20%
56%
13%
hlasovalo: 10835 lidí

K situaci také uvádí: „Ve skutečnosti podceňovaní občané by alespoň byli osvobozeni od intrik a komplotů stranických sekretariátů. Pan exprezident ČAV je typologicky někdo jiný než Donald Trump, ale k vypuštění pražské politicko-stranické bažiny může také trochu přispět. Nepodceňoval bych ani dosud jeho stručný politický program: Karel IV., Komenský, Masaryk. Jsou to sice jen symboly, ale symboly české vzdělanosti a odkazy nikoli na ‚třídní boj‘ jako spíše na panharmonii a ‚cestu od vševědění k všenápravě‘.“

V souvislosti s úvahami o podpoře politických stran kandidátům na prezidenta vyvozuje komentátor Lidových novin Petr Kamberský, v jak moc velkém jsou „srabu“. Vede ho k tomu jasná souvislost. Současný prezident Zeman je v politice mnoho let, přesto se proti nim vymezuje. Michal Horáček říká, že sice chce být prezidentem, což je nejvyšší politická funkce v zemi, ale zdůrazňuje, že politikem není. Úplně stejně se chová i další prezidentský kandidát Jiří Drahoš. I on říká, že chce stát v čele státu, ale není politik. „Ano, je to krize myšlení a chování politických stran a jejich duchovních autorit i představitelů. Dokonce bych si dovolil tvrdit bez ohledu na to, zda bude pan profesor Drahoš vítězem, nebo poraženým, že může pomalu skončit představa o politicích jako těch, kteří se soustřeďují pouze na technologii moci, a nikoli na ‚konání dobra“‘, jak nás učil už Aristoteles. Všimněme si prosím, že pan Drahoš (vlastně trochu podobně jako Andrej Babiš) mluví o národním hospodářství, národohospodářských soustavách a národohospodářích, a nikoli o abstraktních ekonomických systémech nebo sítích. Asi dobře ví, že pro ty není občan nebo člověk jejich existenciálním ručením, ale jen odcizeným prvkem,“ říká Zbořil.

Drahoš ve srovnání s Horáčkem? „Jiný level, a že to nedá“

Prezidentský kandidát Michal Horáček se v rozhovoru pro web info.cz obul do svého nového konkurenta Jiřího Drahoše. Bývalý šéf Akademie věd ČR podle něj naopak bude kandidátem politických stran, jimž bude muset svou podporu splácet. „Každý, kdo je někým podporován efektivně, tak je to stejné, jako když si jdete do banky půjčit peníze − musíte je vrátit i s úroky. Já nic vracet nebudu, nikdy. Já budu nadstranickým prezidentem,“ uvedl Horáček. A co na to Zdeněk Zbořil? „To je naivní představa typická pro způsob myšlení pana Horáčka a jemu podobných. Samozřejmě že i pan Drahoš se může dostat do vleku anonymních nevolených politických elit, ale proč by se jimi nechal vláčet? Vždyť těch jeho prezidentských pravomocí, ačkoli jsou součástí, podle ústavy, moci výkonné, není tolik, a třeba hned když dostane otázku, zda a za jakých okolností by se rozhodoval o udělení abolice nebo amnestie, uvidíme, zda bude mít podobné nápady, jako měli Václav Havel nebo Václav Klaus.“

A nabízí se i další otázka. Je už v této chvíli jasné, že v souvislosti s kandidaturou Jiřího Drahoše je už producent Michal Horáček v podstatě ze hry? „Nechci nic prorokovat, ale zdá se mi, že pan prof. Drahoš je ve srovnání s Michalem Horáčkem, jak říkají dnešní mladí, ‚jiný level, a že to nedá‘,“ reagoval Zbořil. Přidává i další své postřehy k novému kandidátovi na prezidenta. „Již jsem uvedl tři symboly české vzdělanosti a evropské nebo světové orientace (Karel IV., Komenský, Masaryk), ale podobně také pan Drahoš mluví o hodnotách: demokracii, pravdě, rozumu a úctě k lidem. A je zajímavé, že na tato slova nemusí psát kvazi filozofické nebo rádoby intelektuální eseje. Možná že jeho vzdělání, podobné jako u Margaret Thatcherové, mu dovoluje zamýšlet se i nad politickými, sociálními a kulturními problémy bez uměleckého a společensko-vědního patosu,“ podotýká Zbořil.

„Vtipkování z let pozdní abnormalizace“

Prezident Miloš Zeman již potřetí vystoupil v pořadu TV Barrandov Týden s prezidentem, kde také prozradil, že rád uráží některé skupiny občanů. Posléze jich stihl vyjmenovat a urazit docela dost. Sdělil, že nesnáší ekologické aktivisty, minipivovary prý vaří nechutná kyselá piva, a pak také řekl: „Víte, naše strany jsou většinou strašně líné. Výborně, další skupina, kterou jsem napadl. Tak snad už zbývají jen hrobníci, ty jsem ještě nestačil napadnout,“ smál se prezident. Jenže politolog Zbořil říká: „Trochu se mi zdá, že je to vtipkování z let pozdní abnormalizace nebo z prvních chaotických let české ‚perestrojky‘. Někdy je to skoro vtipné, ale jak dávno víme, když je něčeho moc, už je toho příliš. Třeba to ještě na jeden volební termín vystačí, ale potom už celá generace posledního čtvrtstoletí odejde ‚nepaměti do propasti‘. Možná by pan prezident mohl být úspěšnější, kdyby vysvětloval, čeho se lidé musejí a nemusejí bát a co u nás v ČR a v EU můžeme a co musíme,“ reagoval politolog.

Zbořil: Ostravsko nejvíce doplatilo na „revoluční činy“

Desítky tisíc lidí přišly na pohřeb Věry Špinarové. Politici, známé osobnosti kondolovaly. V diskusích na internetu bylo vidět, že lidé se velmi neradi loučí s touto umělkyní, zazněla slova o tom, že takoví umělci jsou lepší než současné hvězdičky a podobně. Může se i tímto způsobem odrážet, řekněme, „retro atmosféra“? „Ostravsko nejvíce doplatilo na ‚revoluční činy‘ transformace politických a ekonomických institucí. Také tam bylo dobře vidět na to, jak rychle se ztrácí, co zde vzniklo nejen za komunistů, ale dokonce už od dob Petra Bezruče a ‚zakladatelského kapitalismu‘. Aby se Ostravě dalo ‚pustit žilou‘, musela být léta její industrializace pomluvena a dostalo se i na Věru Špinarovou, prohlášenou za ‚zpěvačku abnormalizace‘. Myslím, že ani nejde o retro atmosféru, ale jen o prostý fakt, že se mnoha lidem ty řeči o demokracii a prosperity přejedly,“ reagoval Zbořil. „Stačí, když vidí, jak prosperují pan Bakala a jeho blízcí a jaké denní starosti mají, které ‚transformace‘ doslova demoralizovala. Pohřeb a rozloučení s populární a na čas zavrženou zpěvačkou snad ani v sobě nemá prvky nostalgie, ale spíše mírného vzdoru vůči světu, který se přestal líbit,“ dodal.

V souvislosti se vzpomínáním na minulost se proto nabízejí i další otázky: Co vlastně přinesla světu vláda komunistických stran? Jak se s jejími dopady potýkáme u nás? Komunisté rádi říkají, že oni v této zemi vybudovali průmysl, infrastrukturu, školy, nemocnice… A že to vše, co oni vybudovali, bylo po roce 1989 rozkradeno a zničeno. Co jim na to říci? „Trochu bychom měli rozlišovat mezi komunistickými stranami, které chtěly uskutečnit světovou revoluci. Jejich sláva začala upadat, když J. V. Stalin a jeho věrní rozhodli o ‚vybudování socialismu v jedné zemi‘. Po druhé světové válce vlastně komunistické strany nevznikaly (pouze dělnické, dělnicko-rolnické atd.) a komunistická ideologie se stala zástěrkou státně-stranického systému, který měl zajistit uhájení a petrifikování výsledků druhé světové války. I v ČSR byli komunisté jistou anomálií a strana se vyvíjela v jakýchsi dvacetiletých cyklech, které se od sebe dost lišily. Takže i KSČM po roce 1989 je něčím jiným než byla KSČ od roku 1921, 1938–1948 atd,“ uvedl Zbořil. 

„Komunismus byl atraktivní ideologií, až eschatologické povahy, a jak víme, ideologie se těžko zakazuje. Ale dá se použít k tomu, aby si jejím prostřednictvím skupiny lidí přivlastňovaly práci jiných, a tak nezapomínejme, kdo ten průmysl, školy, infrastrukturu (někdy dokonce prachmizernou a nefungující) budoval. Po roce 1990 se opravdu kradlo a také se kvůli zlodějnám i vraždilo. Ale to nelze napravit tím, že s dalším pětadvacetiletým zpožděním zakážeme KSČM. Co potom dělat s komunisty, kteří v této straně dávnou nejsou a rozešli se za lepším,“ dodává Zbořil.

Zbořil: „Jeho hlava vyvstala nad zástup“, a to se neodpouští

V uplynulých dnech nebyla nouze o překvapení v řadách ČSSD. O největší se postaral poslanec Jeroným Tejc, který oznámil, že odchází z politiky. „Každý z nás stojí čas od času před rozhodnutím, zda dát přednost rovné páteři, nebo kariéře. A já se rozhodl pro to první,“ uvedl také Tejc. A jak vnímá jeho rozhodnutí Zdeněk Zbořil? „Pan Tejc byl jedním z těch schopnějších ve vedení ČSSD. Jeho ‚hlava vyvstala nad zástup‘, a to se v této straně neodpouští. Ale možná že je to všechno prostší, než si myslíme. Třeba se panu Tejcovi už nechtělo sedět pohromadě ve straně, která je sice vládní, ale jejíž členové ubývají a radostné vyhlídky do budoucnosti jsou k nezahlédnutí.“

Podle Lidových novin za tím však může být i něco jiného než jen zklamání po prohře na sjezdu. Deník spojuje Tejcovo rozhodnutí, či spíše „politickou popravu“ s informací, že do podniku ČD Cargo vyrazil bývalý brněnský primátor Roman Onderka. Právě on mohl uzavřít dohodu se Sobotkovým vedením strany ve stylu – vy mi dáte křeslo, já vás zbavím Tejce. „Zejména díky tomu, že posbíral hlasy brněnské ČSSD. Jenže právě v ní nastal v posledních dnech pohyb. Její vlivný člen a brněnský exprimátor Roman Onderka zjevně zakopal hluboko pod zem válečnou sekeru s předsedou Sobotkou a jeho vedením. Díky tomu zamíří do dozorčí rady státní společnosti ČD Cargo. Výměnou za to mohl slíbit vedení ČSSD loajalitu a zaříznutí Tejce na kandidátní listině. Právě to mohlo Tejce finálně znechutit,“ píše deník. „Neznám současné poměry v brněnské ČSSD, ale jen v posledních dvaceti pěti letech se odehrálo v ČSSD podobných akcí několik. A lidé je stále volí, tak proč se rozčilovat. Udělali si z demokracie a obhajoby zájmů občanů docela dobré živobytí, a tak se o tu kost jako psi perou,“ popsal Zbořil.

Jeroným Tejc odchází z politiky a také další z kritiků Bohuslava Sobotky, hejtman Jiří Zimola, má problémy kvůli stavbě domu, která údajně nebyla financována zcela transparentně. Není to moc náhod najednou? „To je jen pokračování stejné písně. Pan Zimola sloužil ČSSD jako nejoblíbenější a volby vyhrávající hejtman a funkcionář několik let. Asi se to někomu v Praze zdálo příliš, tak se v médiích objevila data o jeho podivném financování stavby nějakých domů. Ti ‚čistí‘ v ČSSD na to přišli až teď, v době, kdy se budou sestavovat kandidátní listiny a pan Zimola asi trochu překáží. Přátelé a přítelkyně by si ale měli dát pozor, aby je ta tradiční socdemácká řevnivost nejen nepřipravila o volební vítězství, ale aby se dokonce v PS PČR udrželi. Dluhů mají tolik, že by se jim dokonce i za malého ústupu ze slávy špatně splácely,“ varuje politolog.

„Celá ta hra je příliš jednoduchá, naivní a stereotypní“

Někdejší poradce prezidenta Donalda Trumpa pro oblast národní bezpečnosti se prý snaží vyjednat si imunitu. Pokud ji dostane, bude zřejmě ochoten prozradit, co se opravdu dělo kolem vyjednávání s představiteli Ruské federace ještě před nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta. Píše o tom Wall Street Journal. Světová média aktuálně informovala také o tom, že Flynn byl placen za práci pro ruské společnosti. O čem to svědčí a k čemu tahle zjištění směřují? To byla poslední otázka pro doktora Zbořila v dnešním Rozjezdu. „Je to jen další důkaz, že prezidentské volby ve Spojených státech nejsou tak důležité, jak si v Evropě a u nás doma myslíme. Jde přece jen o zájmy různých skupin a nám se teď jenom zdá, že se dohadují zpravodajské služby, armáda, státní administrativa a že se média snaží přesvědčit někde někoho, že za tím vším jsou Rusko a Putin. Celá ta hra je příliš jednoduchá, naivní a stereotypní. Bohužel se tak děje v zemi, která je tak přezbrojená, že lidský rozum je tou poslední věcí, která se na běhu událostí podílí,“ uvedl Zbořil. „Problémem je, že všechny ty pro nás vlastně nezajímající spory chtějí všechny strany řešit rychle a definitivně. A hlavně někde daleko od Spojených států. A nějaký pan Flynn, i kdyby to byl velepřítel Donalda Trumpa, se nezajímá o nás, ale o ty, kteří jeho prostřednictvím chtějí doslova zlikvidovat amerického prezidenta. A tyto poměry s naší pomocí vyvážíme na bodácích do celého světa,“ uzavírá svůj Rozjezd politolog.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Daniela Černá
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

To je trestné! Zdeněk Zbořil nevydržel poslouchat, že Čína prý oddělala Kuberu. A zakročil

18:13 To je trestné! Zdeněk Zbořil nevydržel poslouchat, že Čína prý oddělala Kuberu. A zakročil

POLITOLOGOVÉ V médiích se v poslední době objevují připomínky situace, kterou si prožil předseda Sen…