Zdeněk Zbořil: Rozklad Ukrajiny, vždyť to věděl každý. Česká levice kulhá, nečekám od ní změnu. Copak se to děje se Schwarzenbergem

13.07.2015 8:12

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA V hádkách mezi členskými zeměmi Evropské unie nejde podle Zdeňka Zbořila ani tak o samotné zadlužené Řecko, ale spíš o to, kdo jeho malér zavinil a kdo tedy ponese důsledky. Na domácí scéně politologa udivilo poslední předprázdninové jednání Poslanecké sněmovny, které považuje nejen za urážlivé vůči občanům, při němž už chybělo, aby padla facka, ale divákům šlo při jeho sledování o duševní zdraví.

Zdeněk Zbořil: Rozklad Ukrajiny, vždyť to věděl každý. Česká levice kulhá, nečekám od ní změnu. Copak se to děje se Schwarzenbergem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Zdeněk Zbořil

Dlouhou noc zažili na dnešek šéfové států a vlád členů eurozóny, když se snažili najít východisko ze zapeklité situace Řecka, jehož představitelé nakonec po půlnoci kapitulovali a přistoupili na návrhy, za kterých jsou věřitelé ochotni Řecku půjčit přes 80 miliard eur. Dle kuloárních zpráv nakonec Tsiprase někdy až brutálním nátlakem Angela Merkelová a spol. nakonec přinutili přijmout navržené podmínky. Summit byl nad pondělním ránem přerušen a jeho účastníci provádějí konzultace.

„Je to už trapné, jak se dohadují a nejsou schopni se dohodnout. Vypadalo to, že došlo k rozdělení na dvě skupiny. Jednu, která je pod kuratelou Německa a Angely Merkelové, a druhou, která se snaží z toho nějakým způsobem vybruslit. Ale pořád se nejednalo o tom, jak změnit systém, který Řecko do dluhové pasti uvrhl. Řecký model, ač je miniaturní z hlediska ostatních ekonomik, může být předzvěstí hlubšího otřesu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Neústupnost Německa vnímá jako pochopitelnou, protože by většinu ztrát nesly bankovní domy, které realizují své zisky na území Spolkové republiky Německo nebo pod jeho státní garancí. „A tak se Angela Merkelová obává toho, že jí někdo bude vystavovat účet, ať už uvnitř Německa, nebo v Evropě za ten řecký malér. Je zřejmé, že si to systém evropského finančnictví způsobil sám. Přece je ten problém strašně jednoduchý. Když někomu půjčuji, musím vědět, že je naděje, že se mi ta půjčka vrátí. Nebo riskuji, že se mi to nevrátí. A nemusí se na to scházet představitelé eurozóny, nebo dokonce představitelé Evropské unie. Zdá se mi proto, že to hádání není vlastně o Řecku, ale o tom, kdo to zavinil a kdo ponese sekundární výsledky toho maléru,“ myslí si politický analytik.

Řada rozhodnutí uvnitř Evropské unie je činěna pod politickým nátlakem

Za další pomoc Řecku se už před jednáním postavily Francie a Itálie. Italský premiér Matteo Renzi prohlásil, že nelze připustit odchod Řecka z eurozóny a že musí skončit ponižování Atén ze strany Německa. „Pnutí mezi členskými státy musíme vnímat nejen jako problém finanční a ekonomický, ale také jako problém politický. To svědčí o tom, že celá řada rozhodnutí uvnitř Evropské unie, natož eurozóny, je činěna pod politickým nátlakem nebo za angažmá nějaké významné politické autority. A že ta neviditelná ruka trhu je vlastně neviditelnou rukou tržiště, nechci říkat rovnou perského bazaru, ale tržiště, které má svoje limity a kde se prosazují nakonec zájmy toho silnějšího. A nemyslím jen finančně silnějšího, ale i politicky,“ vysvětluje Zdeněk Zbořil.

Tvrdý postoj Německa vůči Řecku neodpovídá zájmům USA, pro něž je důležité udržet Řecko mimo dosah případné pomoci Ruska nebo Číny. „Možná že spor mezi Spojenými státy a Německem, který sledujeme zpovzdálí jako neshody okolo Ukrajiny nebo odposlouchávání – dnes zdá se už všech – kancléřů, kteří byli u moci ve Spolkové republice Německo alespoň od sjednocení, je důsledkem rozporů mnohem hlubších. Jako kdyby se vracelo upozornění Margaret Thatcherové ze začátku devadesátých let, že problémem evropské integrace je to, zda Německo bude evropské, nebo Evropa německá. Ale německý návrh dočasného opuštění eurozóny, tedy odložení problému o pět let, vypadá, jako když zakážeme dětem vycházky, když zlobí. To se nedá jinak chápat než jako politické gesto,“ míní politolog.

Česká levice je na jednu nohu kulhajícím kritikem nynějších událostí

Řecký problém je také někdy nahlížen tak, že víc než o dluhy jde o třídní boj, jehož cílem má být znevěrohodnit radikální levici i v jiných zemích, aby se i jiná hnutí za nové uspořádání světa po vzoru Syrizy nepokusily vzepřít Evropské unii. „To není jenom problém radikální nebo neradikální levice, ale je to problém spokojených a nespokojených. Třeba to, co za levici označujeme v České republice, je umírněným a na jednu nohu kulhajícím kritikem nynějších událostí, o kterém se nedá předpokládat, že by se z něho v budoucnu mohla stát radikální politická síla. Pokud by k tomu skutečně v České republice došlo, to říkám ryze hypoteticky, tak by to asi byla úplně jiná skupina osob a politiků než ti, kteří sedí pohodlně v poslaneckých lavicích za KSČM,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Rovněž protestní síly v Evropě si zaslouží označení radikální, nikoli však levicové v duchu tradičního rozdělení, jak jsme ho vždy chápali. „A to, že se na demonstracích v Řecku objevují rudé prapory se srpem a kladivem, vychází ze zvláštního postavení Řecka a jeho politické tradice. A možná i proto s ním sympatizuje Itálie, kde byla levice představována vždy několika různými typy komunistických nebo socialistických stran s různou mírou radikálnosti. Ale pokud by došlo skutečně k nějakému ekonomickému otřesu, tak se tradiční levicové strany, snad až na výjimky v Itálii, Španělsku a Řecku, nedokáží postavit do čela protestního hnutí. A je otázkou, zda se tato neschopnost levice nebude projevovat spíše růstem nacionalismu a šovinismu, což by se mohlo stát ve Francii, i když to ještě dnes tak nevypadá,“ poznamenává politický analytik.

Panuje u nás setrvale laxní vztah k Evropské unii i k přijetí eura

Neočekává přitom, že by dění kolem Řecka mohlo u nás ovlivnit postoj lidí k Evropské unii nebo k přijetí eura. „Mně připadá, že pohled Čechů na přijetí eura a vůbec vztah k Evropské unii je setrvale laxní, že se málokdo už zajímá o pravé příčiny, pokud nejde o odborníky, ať už ekonomy, finančníky, politology či politické komentátory. Už to skoro nikoho nezajímá, protože se domnívají, že informace, kterých se nám dostává od politických elit, jsou absolutně nedůležité, že se všechno děje za zavřenými dveřmi. A i z tohoto pohledu může být vztah občanů České republiky k Evropské unii i k euru mnohem chladnější než v některých jiných zemích,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Na druhou stranu se domnívá, že si Češi váží výhod, které členství v Evropské unii přináší, včetně volného pohybu osob a účasti na evropském trhu práce. „Ale problém přerozdělování evropských dotací, které dostává jednotlivé evropské země do závislosti, je tak neprůhledný, že ho ani nevnímáme. A i naši politici se snaží, ať už záměrně nebo z neznalosti, ho nevysvětlovat. Včera jsme poslouchali v Otázkách Václava Moravce pana Rusnoka a pana Kalouska a v podstatě jsme se zase vůbec nic nedozvěděli. Jen to, že sociální demokracie a Andrej Babiš jsou úhlavními nepřáteli všech spravedlivých. Od pana Rusnoka jsme se nedozvěděli vůbec nic. A to, co říkal pan Kalousek, bylo jen opakování několika frází, které jsme slyšeli tolikrát, že se nám už ani nechce věřit, že je myslí vážně,“ poukazuje politolog.

Místo migrantů se bojí Honzy od vedle, Pepy z Facebooku a Máni ze sousedství

Ve stínu řešení řecké krize zůstal v uplynulém týdnu problém s migrací do Evropy. „Ale mě v souvislosti s celou tou nenávistnou kampaní okolo islámu a imigrace zaujal názor psychologa Dalibora Špoka, který napsal rozsáhlý text ‚Nebojím se až tak Islámského státu, Ruska ani současné vlny migrantů, jako se děsím Honzy od vedle, Pepy z Facebooku a Máni ze sousedství‘. To je mimořádně zajímavý pohled člověka, který ukazuje, že tu nežijí jen xenofobové a rasisti, ale i lidé a mladí, kteří se zamýšlejí v širších souvislostech nad celým tím problémem, který je mediálně zpracovávaný až na úrovni toho nejkrvavějšího bulváru. Musím přiznat, že to je stanovisko, které postrádám u většiny našich poslanců a dokonce bych řekl i některých členů koaliční vlády,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.

Než se v pátek v Poslanecké sněmovně hlasovalo v prvním čtení o elektronické evidenci tržeb, nabídla dolní komora scény, jaké nepamatuje. Ministr financí Andrej Babiš procházel sálem s obří maketou účtenky, kterou demonstrativně ukazoval Miroslavu Kalouskovi. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů mu pak na jeho výtvor začal psát peprný vzkaz, což vyústilo v kabaretní přetahovanou o fix. To odstartovalo až nechutnou slovní přestřelku. „Pan ministr Babiš přišel do sněmovny s tím, že to je žvanírna a teď z toho udělal manéž. Myslím, že se stylizuje do role principála této manéže,“ zaútočil Michal Kučera z TOP 09. „Vám opravdu přijde morální, že váš předseda je největší přísavkou na veřejných rozpočtech?“ ptal se Miroslav Kalousek poslanců z hnutí ANO.

Toho, kdo lže a krade, zná Kalousek od té doby, co pobral rozum

A tím zdaleka neskončil. „Dovolím si vám říct, že pan Babiš lhal každý den, protože on jinak nepodniká a jinak tu politiku nedělá. Mě to nepřekvapuje, já to vím. Já dvacet let vím, že je to zloděj a lhář. Vy jste schopni akceptovat, že váš šéf je zloděj a lhář, že opravdu takhle pořád lže,“ podivoval se místopředseda TOP 09. „Pan kolega Kalousek tady před chvílí řekl: ‚Já ho znám už dvacet let. On lže a krade.‘ Myslím, že mluvil o osobě, kterou zná už přes padesát let, to znamená od té doby, co pobral rozum. To není osobní invektiva. To je pravda. To je dokázaný fakt,“ pustil se do něj Martin Komárek. „Promiňte, pane podnikateli a největší daňový neplatiči a největší dojiči veřejných rozpočtů,“ oslovil o chvíli později Miroslav Kalousek ministra financí. „Já bych to znovu zopakoval panu Kalouskovi … už šel pryč, asi si šel zase dát dávku,“ rýpnul si Andrej Babiš, když svého rivala v sále neviděl.

Podle Zdeňka Zbořila z pátečního představení ve sněmovně nemohl v očích těch, kdo jednání sledovali, vyjít dobře vůbec nikdo. „A opravdu je až urážlivé vůči občanům, jak se úroveň debaty v Poslanecké sněmovně snižuje. Doporučoval bych, aby to Česká televize radši nepřenášela a nevysílala ani v nočních záznamech, protože jde také o duševní zdraví občanů. Nebo by se to alespoň mělo označit hvězdičkou a uvést, že to není vhodné pro mládež, protože to ohrožuje její mravní výchovu. Opravdu je to neuvěřitelná úroveň. Možná jsme už zvyklí na ledacos z kuloárů Poslanecké sněmovny, ale klesla už tak, že je horší, než kdyby tam už padla nějaká facka,“ tvrdí politický analytik.

Z jednání ve sněmovně zbývá znechucení a nedůvěra k tomu, co poslanci říkají

Úrovní vystupování zákonodárců se podle něj přesouváme ze střední Evropy, do které jsme kdysi patřili, někam jinam. „Už se mi nechce ani říct na Balkán, protože i tam se snad chovají k sobě v parlamentu lépe, ale spíš někam na Ukrajinu a možná ještě někam mnohem dál. Dojem z toho všeho je znechucení, otrava a nedůvěra k tomu, co ti lidé říkají, ať už říkají i něco, co může mít hlavu a patu. Ale ztrácejí svým chováním kredit u občanů a také tím, jak jsou při tom agresívní. Musíme si je představit také v jiných situacích, kdy půjde i o něco vážného, nikoli jenom o registrační pokladny. Představte si, že tito rozhádaní starci povedou národ v nějaké hlubší krizi, než kterou může způsobit zavedení elektronické evidence tržeb,“ doporučuje Zdeněk Zbořil.

Neustálé nevybíravé útoky na Andreje Babiše nechávají tak trochu vzpomenout na to, jakou koalici negativních emocí se kdysi podařilo zformovat proti někdejšímu předsedovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi. „Možná se pokoušejí o něco podobného, ale aby se nepřepočítali. Nevím sice, jak důvěryhodný je průzkum, že se zavedením registračních pokladen souhlasí tři čtvrtiny obyvatel, což by nasvědčovalo tomu, že popularita pana Babiše je zatím velmi vysoká a že ty nenávistné útoky mu neškodí. Nemluvím o panu Kalouskovi, protože ty jsou tak banální, že je pravděpodobně už nikdo neposlouchá. Ale i od pana Fialy, pana Laudáta či ostatních jsou to útoky, které přinesou spíš pozitivní body panu Babišovi. On přece přišel s tím, že ti, co byli v politice dvacet let, musí odejít, a proto je do něj pořád vkládána naděje, že to změní,“ připomíná politolog.

Pohrůžky obstrukcemi ani TOP 09, ani ODS na slávě nepřidají

Pokud by měl Andrej Babiš začít ztrácet na popularitě, tak to nebude proto, že by Miroslav Kalousek nebo Petr Fiala odkryli jeho „zločinné spády“, ale proto, že nedokázal změnu, kterou sliboval, dovést do konce. „Toho se vzdát zřejmě nechystá, takže se můžeme ‚těšit‘ na další znehybnění Parlamentu. A pohrůžky obstrukcemi, zejména pokud o nich mluví členové ODS a TOP 09, kteří kdysi odkládali nástup do vězení svého poslance, aby prosadili církevní restituce, a zkoušeli další podobné procedurální fígle, těmto dvěma politickým stranám na slávě nepřidá. Ale ať si to zkusí a uvidí. Pan Babiš je lidsky jiný typ, než byl pan Paroubek, ale je otázkou, zda útoky zvládne lépe. Myslím však, že může být velmi kontraproduktivní dělat z něj ďábla a vůdce říše zla,“ soudí Zdeněk Zbořil.

Ing. Jiří Paroubek

  • Nenarodili jsme se sami pro sebe, ale proto, abychom sloužili své vlasti. ( Jindřich IV.)

Bouřlivým pátečním jednáním se uzavřel první poločas politického roku, začaly parlamentní prázdniny a je tak příležitost pro hodnocení politických vzestupů i pádů. „Já byl vždy velmi kritický vůči premiéru Sobotkovi a jeho způsobu vedení sociální demokracie, ale myslím si, že právě on si může připsat nejvíce pozitivních bodů. A to i proto, že není vnímán jako nějaký dryjáčnický politik, který mává rukama na všechny strany jako někteří jeho oponenti nebo mlátí pěstí do stolu. A jak na té vnitřní, tak zahraniční politice vystupuje jako ten, kdo ví, co má dělat, do čeho se má pouštět a co jsou věci zbytečné. Dokonce se dokázal i přenést přes osobní útoky, kterým je vystaven v Poslanecké sněmovně,“ všímá si politický analytik.

Z české politiky vymizel předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg

Bohuslava Sobotku a jeho věrné považuje dokonce za silnější ve vládě než ve vlastní politické straně. „Z jeho koaličních partnerů mi připadá zajímavé, že podle volebních preferencí ztrácí KDU-ČSL, což ale přičítám sezoně a tomu vládnímu poločasu. Co mě ale překvapuje, je to, že TOP 09 i ODS se chovají, jako kdyby se chystaly na vítězství v příštích volbách. Pokud bych měl hledat nějakého neúspěšného politika jako protipól, když jsem vyzdvihl pana Sobotku jako úspěšného, tak se mi zdá, že se zcela ztrácí z české politiky Karel Schwarzenberg. Možná kvůli nechuti zúčastnit se těchto hádanic, ale málo platné, z toho horizontu české politiky, ať už se na ni díváme zprava, nebo zleva, jaksi vymizel,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Dříve než poslanci zahájil dovolenou prezident Miloš Zeman, jehož poslední mediální výstup, kdy se nechal natočit od televizních štábů u Veselského rybníka, kam se šel vykoupat, vyvolal polemiky o tom, zda je něco takového vůbec důstojné hlavy státu. „To je typická letní aktivita jak pana prezidenta, tak médií, protože se mě na to ptalo snad deset různých redaktorů. Dokonce jsem i musel v Deníku odpovídat na otázku, proč řečtí politici chodí na zasedání bez kravaty. Takže tyhle diskuse přikládám letním horkům a nedostatku témat. To, že se pan prezident ukázal zpovzdálí se svými dvěma bodyguardy v nějakém rybníku, by mi na něm vadilo snad nejméně. Jsem tolerantní k těm, co nenosí kravaty, stejně jako k tomu, když někdo v létě leze do rybníka,“ přiznává politolog.

Násilnosti na západní Ukrajině jsou důsledkem rozvalu státní moci

Závěrem se zamýšlí nad situací na Ukrajině, konkrétně nad událostmi v Mukačevu, kde došlo k násilnostem, které si vyžádaly tři oběti na životech. V obklíčení bezpečnostních složek se tam ocitli ozbrojení příslušníci Pravého sektoru, kteří byli ochotni se vzdát jen na rozkaz šéfa ultranacionalistů a poslance ukrajinského parlamentu Dmytra Jaroše. „Schyluje se k tomu, co téměř všichni kromě zaslepených agitátorů a propagandistů předpovídali, že rozvrat státní moci může vyvolat to, že po Ukrajině, ať už na západě nebo na východě, mluví se nejen o Mukačevu, ale i o Charkovu, se budou toulat nikoho neposlouchající a jen o svůj materiální prospěch se starající neorganizované tlupy, které mají i zločineckou motivaci,“ říká Zdeněk Zbořil.

Podobný vývoj očekávali všichni kromě významných politiků Evropské unie a také kromě některých českých politiků či komentátorů, kteří se vydávali za pozorovatele Ukrajiny, ale nebyli ochotni připustit si a uznat skutečný stav věcí. „Takže nynější stav je jedním z důsledků rozvalu státní moci a státní správy, který samozřejmě svědčí i o krizi v silových složkách, ať už v policii nebo v armádě. Protože ono se líp bojuje proti demonstrantům nebo někomu v Mukačevu nebo na západní Ukrajině, kde dosud k ničemu nedošlo, ale něco jiného je postavit se proti tzv. teroristům, jak je nazývá prezident Porošenko, kde jde trošku o život,“ vysvětluje politický analytik.

Na místě přestřelky v Mukačevu se pohybovaly vozy s pražskou SPZ

Objevilo se i video ze sobotních událostí v Mukačevu včetně střelby, z něhož je patrné, že někteří příslušníci Pravého sektoru používají auta s pražskou poznávací značkou. „To je samozřejmě kriminální záležitost. Tak jako přibývá ukrajinských aut, těch velkých sportovních užitkových vozidel v Praze, tak se samozřejmě snadno může stát, že někdo tady odmontuje značku z českého auta a jede na Ukrajinu, aby měl nějaké krytí. Nebo tam skutečně jezdí kamarádi, kteří mají dobré styky s lidmi z Pravého sektoru. A jestli někdo používá české espézetky, je to jenom důkaz toho, že se chaos prohlubuje a že se přenáší i do rozhodování našich bezpečnostních struktur a že na to budou muset dříve nebo později reagovat,“ míní Zdeněk Zbořil.

Vzhledem k tomu, že se nepokoje přenášejí na západní Ukrajinu k východním hranicím Slovenska a severovýchodním hranicím Maďarska, očekává, že se lidé na východním Slovensku, Maďarsku a možná i v Polsku rozpomenou na banderovce oslavované na Ukrajině, kteří v těchto oblastech působili, a budou z nich mít strach. Otazníky kolem dění na Ukrajině vyvolává týden stará zpráva, že čtyřicet vysokých důstojníků a vyšetřovatelů Ukrajinské bezpečnostní služby má být postaveno před soud. „Je zajímavé, že dál už se o tom vůbec nemluvilo. Jen jsem k tomu zaregistroval nějaký komentář, což znamená, že se to tají. Protože pro běžného pozorovatele politického dění je takováto událost v podstatě státním převratem,“ konstatuje politolog.

Porošenkův projev nasvědčuje utajovanému zásahu do silových struktur

Jde totiž o takový zásah do silových struktur, že je nutné se tou událostí vážně zabývat. „Možná, a to už jsme jenom na půdě spekulací, to má souvislost s Porošenkovým projevem, v němž ukrajinský prezident mluvil o zločineckých skupinách i o Pravém sektoru, který je infiltrován skupinami, které se dopouštějí vraždění, znásilňování a krádeží. Ale při špatné zpravodajské kvalitě z Ukrajiny nevím, zda to nejsou podvržené zprávy, zda to není jenom válka informací. Ale ten Porošenkův projev, z něhož včera Česká televize ve dvou větách citovala, svědčí o tom, že to asi pravda může být, i když Česká televize asi není nejdůvěryhodnějším informátorem o situaci na Ukrajině,“ dodává Zdeněk Zbořil.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Putin díky nám vítězí. Zvykejte si.“ Spencerová a sever Sýrie: Všichni už se dohodli kromě nás. S Kurdy je to jinak

8:24 „Putin díky nám vítězí. Zvykejte si.“ Spencerová a sever Sýrie: Všichni už se dohodli kromě nás. S Kurdy je to jinak

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ „Rusko ze všeho nejvíc mistrně využívá našich chyb, a čím víc jich n…