Dlouhou noc zažili na dnešek šéfové států a vlád členů eurozóny, když se snažili najít východisko ze zapeklité situace Řecka, jehož představitelé nakonec po půlnoci kapitulovali a přistoupili na návrhy, za kterých jsou věřitelé ochotni Řecku půjčit přes 80 miliard eur. Dle kuloárních zpráv nakonec Tsiprase někdy až brutálním nátlakem Angela Merkelová a spol. nakonec přinutili přijmout navržené podmínky. Summit byl nad pondělním ránem přerušen a jeho účastníci provádějí konzultace.

„Je to už trapné, jak se dohadují a nejsou schopni se dohodnout. Vypadalo to, že došlo k rozdělení na dvě skupiny. Jednu, která je pod kuratelou Německa a Angely Merkelové, a druhou, která se snaží z toho nějakým způsobem vybruslit. Ale pořád se nejednalo o tom, jak změnit systém, který Řecko do dluhové pasti uvrhl. Řecký model, ač je miniaturní z hlediska ostatních ekonomik, může být předzvěstí hlubšího otřesu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Neústupnost Německa vnímá jako pochopitelnou, protože by většinu ztrát nesly bankovní domy, které realizují své zisky na území Spolkové republiky Německo nebo pod jeho státní garancí. „A tak se Angela Merkelová obává toho, že jí někdo bude vystavovat účet, ať už uvnitř Německa, nebo v Evropě za ten řecký malér. Je zřejmé, že si to systém evropského finančnictví způsobil sám. Přece je ten problém strašně jednoduchý. Když někomu půjčuji, musím vědět, že je naděje, že se mi ta půjčka vrátí. Nebo riskuji, že se mi to nevrátí. A nemusí se na to scházet představitelé eurozóny, nebo dokonce představitelé Evropské unie. Zdá se mi proto, že to hádání není vlastně o Řecku, ale o tom, kdo to zavinil a kdo ponese sekundární výsledky toho maléru,“ myslí si politický analytik.