Do nynější atmosféry diskusí o uprchlických vlnách do Evropy zapadají rostoucí aktivity sdružení Islám v České republice nechceme. To se podílelo na vytvoření zastřešujícího občanského spolku Blok proti islámu. Předsedou výkonného výboru byl zvolen Martin Konvička, jenž před 200 zakládajícími členy prohlásil, že šíření a propagace islámu musí být postaveno mimo zákon, stejně jako propagace nacismu. „Islám není náboženství, islám je institucionalizované zlo. Proto je třeba šířit nulovou toleranci k islámu. Aby těchto cílů Blok proti islámu dosáhl, měl by se stát masovou organizací přítomnou v každém městě a vesnici,“ konstatoval Martin Konvička.
Politický analytik Zdeněk Zbořil se nediví, že se iniciativě IVČRN daří získávat čím dál víc stoupenců. „Lidé mají strach z neznámého, nevědí, kdo sem přichází, přitom pohyb obyvatelstva je celosvětový. Když se podíváme do jihovýchodní nebo do jižní Asie, tak tam je pohyb obyvatelstva stejný s ještě většími tragickými následky. A jedná se tam také dost často o příchod prchajících muslimů z oblastí Blízkého a Předního východu nebo i z Filipín, který ale nevyvolává obavu ze střetnutí civilizací. Tam totiž nikdy nezvítězila zrůdná ideologie Samuela Huntingtona o střetu civilizací. My jsme jí zahlceni, přijali jsme ji, ačkoli Evropou procházely odnepaměti tisíce různých národů, etnik a nábožensky i kulturně jinak orientovaných lidí. Ale ty hysterické kampaně tomu pomáhají,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Vyznavači multikulturalismu dohlédnou, aby měli uprchlíci vše zařízeno
Nynější vlnu uprchlíků považuje bývalý náměstek ministra vnitra a nynější ředitel Centra bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO Institut Jaroslav Salivar za dramatické ohrožení bezpečnosti Evropy. Postoje k chystaným kvótám běženců pro jednotlivé země vnímá jako velmi obvyklé dilema politiků mezi tím vyhovět někomu mimo hranice našeho státu a tím být odpovědným k vlastním občanům. Naopak podle socioložky Jiřiny Šiklové jsou lidé, kteří protestují proti přijetí utečenců ze severní Afriky na základě povinných kvót, sobečtí. „Jestliže nedokážeme lidi, kteří přijdou, absorbovat, oslovit a získat pro naše hodnoty, potom asi naše kultura za nic nestojí,“ tvrdí a poukazuje na to, že když k nám přišly desetitisíce uprchlíků v době balkánských válek ze zemí bývalé Jugoslávie, ani jsme to nepoznali.
Psali jsme:
Na to nepřátelé adaptace různých běženců na místní poměry obvykle argumentují tím, že lidé, kteří přicházejí z Ukrajiny, popřípadě z Balkánu, jsou vyznavači stejných hodnot jako my ve střední Evropě. „Ale málokdy už řeknou, které hodnoty to opravdu jsou. Nedávno jsem vzpomínal pana Schwarzenberga, jak, když byl ještě ministrem zahraničních věcí, mluvil o tom, že Kosovo bude rájem na zemi pro kosovské muslimy. A víme, jak to skončilo. Všem se hezky mluví o tom, zda máme, nebo nemáme někoho přijmout. Ale jakmile jde o konkrétní věc, tak to zůstane v rukou represívních orgánů států, které budou muset zřizovat tábory pro běžence. Tam je budou chodit kontrolovat vyznavači multikulturalismu, jestli je všechno dobře zařízeno a jestli náhodou děti běženců neposíláme do zvláštních škol,“ poznamenává s neskrývanou ironií Zdeněk Zbořil.
Sobotkovo odmítání kvót je na úrovni hesla „Islám tady nechceme“
Evropská unie je podle něj připravená jenom na multikulturalismus hrdel, nikoli činů. „Žádné konkrétní opatření kromě toho, že máme přijmout určitý počet běženců, který samozřejmě bude daleko vyšší, kromě toho, že se dá nějaká minimální částka na to, aby byli někde ubytováni, na úrovni Evropské unie na jejích slavných summitech nepadlo. Chápu obavy lidí, že zase, jako často v minulosti, odnesou rozhodnutí nějakých politiků v hezkých oblecích a kravatách na těch malých místech. A popularita pana Konvičky je úplně klasický projev hledání kompenzace strachu. A to, že protagonisté iniciativy IVČRN pracují s chybnými a neověřenými údaji, není vůbec důležité. Důležité je, že ten strach tady existuje a aby se ti lidé, kteří byli zvoleni jako naši zástupci, těmito problémy zabývali,“ upozorňuje politolog.
Vždyť naši zákonodárci nesedí v Parlamentu proto, aby se tam hádali Miroslav Kalousek s Andrejem Babišem, ale aby reagovali na tyto problémy. „Ale oni nereagují. Páně Sobotkův komentář, že jsme proti kvótám, je sice hezký, ale je na úrovni hesla Islám tady nechceme. Nic nikomu neříká. Nechceme kvóty, ale jak tomu zabráníme, aby se ti lidé, když už tomu chceme bránit, zde usazovali s jinými dokumenty, pasy, povoleními k pobytu, s nimiž budou mít právo se pohybovat po celém schengenském prostoru. Ten odmítavý postoj Velké Británie je pro to úplně charakteristický. Zavřou tunel a letiště, to je jednoduché. Ale to ty další evropské země nemohou. Proto lidé čekají na rozhodnutí svých politických autorit a obávají se, že tu odpověď dostanou tak pozdě, kdy už tomu stěhování národů bude obtížné bránit,“ míní Zdeněk Zbořil.
Po přeškrtnuté mešitě lze na letišti čekat doktora Mengeleho naší doby
Zatím se lidem u nás nabízí symbol v podobě přeškrtnuté mešity jako vyjádření negativního postoje k přijímání muslimů. „Všechny symboly, které jsou – jak říká Václav Bělohradský – vyhaslými metaforami, jsou snadno zneužitelné a využitelné. A to, že přeškrtnu mešitu, je tak maximální zobecnění a vyjádření nenávisti vůči islámu, že je to na pováženou. Co si má myslet indonéský turista, který přichází ze země s největším počtem muslimů a nechce tu žít, jen sem jede na dovolenou a podívat se na Karlův most, když ho uvítá přeškrtnutá mešita? Co si může myslet, že bude tím dalším krokem? Bude tam na letišti stát nějaký doktor Mengele naší doby, který bude ukazovat, kdo může jít doprava, kdo může jít doleva a kam vlastně půjdou?“ ptá se politický analytik.
Považuje to za projev netolerance ve světle toho, že mezi naše hodnoty patří alespoň podle Listiny základních práv a svobod zabránění šíření nenávisti z politických, náboženských, kulturních a dalších důvodů. „Muslimům tím říkáme, že naše hodnoty jsou jednoznačně, že je musí přijmout, ale že jejich hodnoty vůbec neuznáváme. Je to nebezpečné zjednodušení a ani není důležité, jestli mu lidé rozumějí. Hákovému kříži přenesenému z budhistických klášterů do Evropy a do nacismu také vlastně nikdo nerozuměl, ale lidé si ho ztotožnili s nacismem, rasismem a s představou o vyšší rase. Nejsme Übermenschen, a to si musí uvědomit i ti, kteří chtějí pomalovávat zdi a své transparenty nějakým takhle zjednodušujícím symbolem, který obsahuje silné prvky nenávisti,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Vracení uprchlíků by pohltilo celý rozpočet Evropské unie
Podle prezidenta Miloše Zemana by Evropská unie měla reagovat na stále rostoucí příliv uprchlíků z rozvrácených zemí zvýšením rozpočtu unijního programu, který lodě s imigranty vrací zpět do zemí původu. „Zpátky je můžeme dostat jenom vojenskou silou a ty rozbombardované země bychom museli nejdřív zrekonstruovat, aby tam ti lidé mohli zpátky jít. A je také třeba si uvědomit hlavní motiv těch mladých lidí, kteří se hrnou do Evropy na člunech či nejrůznějšími jinými cestami. To jsou lidé, kteří žijí v jakémsi poškozeném sociálním prostředí, ale mají na stole před sebou malé počítače a na nich sledují blahobyt v evropských zemích. Takže chtějí jít za tím blahobytem a jsou ochotni pro to udělat víc než my, kteří si ten blahobyt chceme jenom uchovat,“ myslí si politolog.
Ing. Miloš Zeman
Představu, že běžence naložíme do letadel nebo lodí a vrátíme tam, odkud přišli, považuje proto za naivní. „Neumím si to představit. To by se musel identifikovat každý běženec, musel by být umístěn do nějakého dočasného koncentračního tábora, kde by ti lidé byli identifikováni a pak by byli rozesílaní. Ale teď kam? Do té země, kterou jsme rozvrátili, nebo do domovské obce, nebo do původní rodiny? To je věc, která je nezvládnutelná. To by náklady na takovou repatriaci, která se v Evropě málokdy někomu povedla, mohly pohltit celý rozpočet Evropské unie. A byl bych zvědavý, která země by byla ochotná tak hluboko sáhnout do kapsy a přispět, i kdyby to měly být jen milodary,“ přiznává Zdeněk Zbořil.
Adaptace běženců bude trvat nejméně dvě generace a šedesát let
Očekává však, že kvóty migrantů pro jednotlivé členské země Evropské unie budou kvalifikovanou většinou přijaty. „Kdyby nebyly, tak si velké země Francie, Německo, Velká Británie, ale možná i Itálie a pak i Španělsko uvědomí, že bez kvót bude hlavní nápor běženců v jejich zemích. Bude i tak, ale díky kvótám budou postupně distribuováni nebo usazováni v jiných evropských zemích a budou na pochodu. Ale kvóty nejsou okamžitým řešením. Vůbec se nezmiňuje časový faktor. Pokud mluvíme o přizpůsobení a adaptaci, tak počítejme s tím, že se jedná o dvě až tři generace. Jen tak zhruba odhadnuto je to šedesát let, ne-li víc. S tím musíme počítat, že to tak dlouho bude trvat a že se to nedá vyřešit jedním zasedáním spolku nějakých kravaťáků v Bruselu,“ vysvětluje politický analytik.
Při ohlédnutí za uplynulým týdnem nemůže pominout nově se stupňující boje na východě Ukrajiny. „Pokud jsou ty zprávy pravdivé, tak zřejmě separatisté zahájili střelbu a to dokonce z těžkých zbraní. Ale asi střílejí na sebe, protože podle zpráv oni útočí, ale počet obětí se počítá jen na jejich straně. Když vezmeme výroky z projevu pana Porošenka o tom, že ukrajinská armáda má 250 tisíc lidí ve zbrani, a informace z Pentagonu, že Rusko je stále nepřítelem a že je třeba ho potrestat nějakým způsobem, tak je zřejmé, že tu jsou strany, které chtějí bojovat. A jedna z nich se domnívá, že ukrajinský ekonomický problém se dá vyřešit válkou. To je nebezpečné myšlení, které provází ukrajinskou krizi od samého počátku stejně jako účelové lži, jejichž smyslem je vyvolat vojenský konflikt,“ míní Zdeněk Zbořil.
Evropa panikaří, protože nechce platit veškeré náklady konfliktu na Ukrajině
S nynější situací na Donbasu může souviset i blížící se jednání o prodloužení sankcí vůči Rusku. „To bylo vidět z toho siláckého projevu pana Porošenka. Důležité je, že představitelé Evropské unie a zejména Severoatlantického paktu mu nabízejí nějakou pomoc včetně zbraní. Před několika týdny se mluvilo jen o vojácích a těžkých zbraních na Pobaltí, dnes se už mluví o zbraních s nukleární výzbrojí. Pokračuje verbální eskalace, ale projevuje se i určitý druh paniky v evropských strukturách, protože Evropané to platit nechtějí, nebo chtějí, aby se na tom podílel ještě někdo jiný. Viz ta cesta kanadského ministerského předsedy do Kyjeva i japonského premiéra, kteří přislíbili ekonomickou pomoc. Ale víme, že to může být také finanční pomoc na výprodej kanadského nebo japonského second handu,“ podotýká politolog.
_profil_top.jpg)
Americký prezident Barack Obama ve čtvrtek uvedl, že zvažuje nasazení pozemních raket v Evropě tak, aby mohly preventivně ničit ruské zbraně. Podle vlády USA porušuje Rusko odzbrojovací dohodu z konce studené války. „V případě, že Američané skutečně nasadí své pozemní jaderné rakety v Evropě, musí počítat s odplatou. A my máme svoje možnosti,“ reagoval na prohlášení Bílého domu generálplukovník ruské armády Viktor Zavarzin. „Je vidět, že ti muži v zeleném rádi používají silných slov a že vědí, že to přináší i podněty pro rozvoj válečného průmyslu a pro to, co nazýval už Eisenhower, ale také Ronald Reagan, vojensko-průmyslovým komplexem, což rádi od nich převzali sovětští tajemníci,“ připomíná Zdeněk Zbořil.
Válečný stroj, když se rozjede, je už pak obvykle neovladatelný
Z obou stran jde o velice silná slova. „Možná si neuvědomují, že když ten válečný požár těmito slovy nezapálí oni, že ho může zapálit někdo jiný. Jak říkal Jan Werich, když běží dva mravenci po jablíčku, tak jak zjistíte, který pronásleduje kterého. První toho druhého, nebo ten druhý toho prvního? Vždyť my se pohybujeme na prostoru, kde nejenom každý zlý skutek, ale dokonce i každé zlé slovo může vyvolat nějaký konflikt. A ten válečný stroj, když se rozjede, je obvykle neovladatelný a málokdo už tomu dokáže poručit,“ varuje politický analytik.
V Česku politici sváděli boj o elektronickou evidenci tržeb. Ve středu uspořádali Svobodní v čele s europoslancem Petrem Machem protestní akci před Úřadem vlády, Sobotkův kabinet ji (elektronickou evidenci, pozn. red.) ale hlasy všech přítomných členů stejně podpořil. O den později čelil ministr financí Andrej Babiš kritice kvůli EET v pořadu České televize Máte slovo s Michaelou Jílkovou, kde se odpůrci a zastánci dohadovali, zda jde o největší útok na malé a střední podnikatele, nebo se někteří bojí placení daní. „Pan ministr tady neustále křičí a všechny přerušuje. Já jako řezník bych si ke svým zákazníkům nikdy nedovolil se takto chovat jako on k občanům, kteří jej platí,“ vmetl Andreji Babišovi do tváře jeho odpůrce Pavel Havlíček z Klatov.
Elektronické evidence tržeb se TOP 09 a ODS chytily z nouze
Zdeněk Zbořil si nevzpomíná, že by byly v minulosti debaty o tom, že má zákazník dostat účtenku. „Jsem také z řeznické rodiny a prožili jsme všechny možné režimy, které nás vždy o něco připravily, až nám konečně ten poslední majetek současný režim ukradl. Tehdy nebyla sice žádná elektronická evidence tržeb, ale vystavit účet zákazníkovi byla povinnost. Také se nedodržovalo, ale byly za to pokuty. Když dnes existují zařízení, která evidují, když si objednáte v horské chatě polévku a druhé jídlo a objednávka je na malém počítači, který má u sebe číšník, tak už nikoho vůbec nenapadne, aby z toho počítače nevyjela účtenka, když platíte, a neprošlo to elektronickou evidencí,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Domnívá se, že je to opravdu boj vedený těmi, kteří nechtějí platit daně, a zmiňuje podobnou debatu o tom, že taxikáři nebudou vydávat účtenky. „A pak přišlo AAA a namontovali si jen trošku upravené taxametry a dnes se nestane, aby vám AAA nedalo účtenku. Když slyším, že se jedná o likvidaci malých a středních živnostníků, tak si myslím, že to říkají ti, kteří prodávají a nakupují bez účtu, proto se toho obávají. Já už sice nemám velké příjmy, ale když dělám daňové přiznání, tak musím uvádět všechno, co mám svojí bankou zaznamenáno na účtu. Je to naprosto marginální problém, kterého se TOP 09 a ODS chytly, když jim pan docent Konvička ukradl takové atraktivní téma, jako jsou migranti a muslimové,“ míní politolog.
Nešlo o projev politického názoru, jen o takovou českou drzost
Prezident Miloš Zeman se při třídenní návštěvě Jihočeského kraje setkal v Českých Budějovicích s tím, že na něj někdo z hloučku protestujících při stoupání do schodů křičel: „Dyť tam ani nevylezeš“. Informace, že to zaznělo od Mladých lidovců, popřel Šimon Heller, který při happeningu před krajským úřadem mladou zálohu KDU–ČSL zastupoval. „Nevím, jestli ten výkřik byl projevem nějakého politického názoru, spíš je to taková česká drzost. Ale Miloš Zeman si o to říká, když jezdí na ta lidovější shromáždění a chce být prezidentem, který poznává svoji zemi, což se dnes konec konců dá dělat i od internetu. Ale chce být v přímém kontaktu s lidmi a myslí si, že rizika, která to přináší, zvládne,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.
Nepředpokládá, že se prezidenta nějak dotkne, když na něj někdo takto zavolá, ale může počítat s tím, že výroky budou možná ještě horší. „Třeba i proto, že už ty výjezdy do krajů nejsou tak zajímavé. Těch cest je příliš mnoho. Je to příjemné pro nějakou místní autoritu na malém, nebo větším městě přivítat prezidenta republiky a předpokládat, že jejich přání budou prostřednictvím pana prezidenta někde prezentována, a proto budou mít větší váhu. Ale nevím, jestli by méně těchto cest neznamenalo více pro pana prezidenta. Protože na jeho akce stejně už chodí většinou jen ti přesvědčení, které už přesvědčovat nemusí,“ myslí si politický analytik.
Programové priority TOP 09 jsou psychologicky opotřebované
S překvapivým krokem v první polovině nevolebního roku přišla opoziční TOP 09, když spustila kampaň s cílem získat nové podporovatele nebo členy. „Možná jde o jakousi přípravu na volby a počítá se s tím, že by se dalo ještě využít popularity Karla Schwarzenberga u skupiny jeho voličů, protože to možná už nebude dlouho trvat, než odejde z politiky. Podle mého názoru je kampaň předčasná. Nebo je za tím třeba vidět nějaký frontální útok radikálů z TOP 09 proti prezidentu republiky a představa, že se musí ta válka už rozhodnout. Ale v době, kdy se drží popularita vlády relativně vysoko, tak by to zahájení kampaně mělo být trošku opatrnější. Pokud se s tím zahájením kampaně nespojí vypracování programového vyhlášení. To by bylo načase, protože programové priority TOP 09 jsou – nechci říkat zastaralé – psychologicky opotřebované,“ míní Zdeněk Zbořil.
Ing. Jan Mládek, CSc.
Na návštěvníky hospod míří poněkud lidovější kampaň TOP 09 se zobrazením Andreje Babiše na pivních táccích. „Uvědomili si, že autority, na které spoléhali při prezidentské volbě, se příliš neosvědčily. Když v těch televizních debatách vystupovali pan Svěrák, paní Illnerová, paní Čáslavská, tak to byli lidé sice citově zaujatí, ale argumentačně slabí. Takže se zřejmě chtějí obrátit na malé a střední živnostníky, kterým je pan Babiš svojí mluvou a svým veřejným vystupováním přece jen bližší. Tak mu asi chtějí tuto skupinu odlákat, i když si od toho ještě dnes tolik neslibují. Jen si chtějí ověřit, když už na to peníze mají – a mají mezi sebou miliardáře, nejen hnutí ANO ho má, ale i TOP 09 v Karlu Schwarzenbergovi – jak to zabere. Možná se skutečně snaží jen ověřit, jakou technologii volební kampaně by mohli zvolit, aby byli jako strana úspěšnější,“ poznamenává politolog.
Sobotka chce oživit chod vlády, ale štika Dienstbier se jen tak plácá
Premiér Bohuslav Sobotka po odvolání ministra školství Marcela Chládka začíná mobilizovat své straníky ve vládě. Před širším vedením ČSSD mluvil v sobotu o tom, že ministři mají být „dravé štiky“, ne líní, spokojení kapři. Dokonce se spekulovalo, že se chystá odvolat ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, když si ho povolal na pohovor, a zda mu k tomu nepomůže zase nějaký článek v novinách Andreje Babiše, jako tomu bylo v případě Marcela Chládka. „Vláda se blíží polovině svého termínu, to obvykle bývala popularita předchozích vlád kolem dvaceti, ale i pod dvacet procent. Takže pan Sobotka je z tohoto pohledu úspěšný premiér a bylo by divné, kdyby přicházel s nějakou revoluční taktikou. Ale chce oživit chod své koaliční vlády,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Pokud by došlo k odvolání Jana Mládka, považoval by to za jednu z variant, která by ČSSD nemobilizovala, ale spíš by ji mohla poškodit. „Pan Sobotka také řekl, že o tom neuvažuje a tuhle spekulaci popřel. Ale nevím, jestli za těmi spekulacemi není nějaký spor mezi panem Mládkem a panem Babišem, protože jejich rozchod by ohrožoval existenci vlády. Možná se děje něco v jejím zákulisí. Ale když vidím pana Dienstbiera, jak se snaží být štikou v rybníce, tak mi to někdy připadá, že se v těch vládních vodách jen tak podivně plácá. A že to není k ničemu, že ta jeho rozhodnutí – ono je to samozřejmě také dáno povahou jeho úřadu – nejsou nijak světodějná. Ale někdy by ta přílišná aktivita ministrů z ČSSD mohla být ke škodě věci, než aby prospěla dynamice Sobotkovy vlády,“ dodává politický analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
