V minulém týdnu se Nejvyšší soud nejspíš konečně vyjádřil v dlouholetém sporu Tomia Okamury a časopisu Reflex. Soud shledal, že časopis se nemusí Okamurovi omlouvat za to, že jej v roce 2012 na obálce označil jako Pitomia a vyobrazil s klaunským nosem.
Kromě úvah o právu na kritiku a důležitosti karikatury pro společenskou debatu se ale senát soudkyně Hany Tiché pustil v argumentaci na led politického hodnocení. A jeho vývody vyvolaly u některých nesouhlas. Senát mimo jiné vyjádřil pochopení pro užití přezdívky Pitomio se zdůvodněním, že politická vyjádření žalobce byla populistická, podbízivá a tendovala ke xenofobii.
Padla otázka, zda by soud byl podobně tolerantní i ke kritice politiků jiného smýšlení. Zejména s ohledem na to, že v poslední době se v judikatuře českých soudů naopak ustaluje teze, že „slovo může ubližovat“.
Tomio Okamura byl úspěšným podnikatelem v turistickém ruchu, dokonce byl zvolen viceprezidentem a mluvčím Asociace cestovních kanceláří. Veřejnost jej poznala také jako porotce soutěže Den D.
K politice se dostal přes občanskou kritiku exekučních mafií v éře ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila.
V roce 2012 byl Okamura hned v prvním kole zvolen senátorem, později se pokoušel kandidovat na prezidenta ve volbách v lednu 2013 a v témže roce založil hnutí Úsvit přímé demokracie, se kterým se úspěšně ucházel o křesla v Poslanecké sněmovně.
Právě tehdy se objevil na titulní stránce časopisu Reflex. 8. listopadu 2012 se na stáncích objevil s klaunským nosem a titulkem „Pitomio“. Dále o něm časopis tvrdil, že byl poradcem bývalého premiéra Paroubka a že mu zkrachoval jeho mediálně známý podnikatelský projekt cestovní kanceláře pro plyšáky, což podle Okamury nebyla pravda. Na časopis proto podal žalobu.
Příběh klasického ping-pongu české justice, který se dostal dokonce až k Ústavnímu soudu, aby se po osmi letech zase vrátil k soudu první instance. Tvrzení o poradenství Jiřímu Paroubkovi a krachu plyšákové cestovky byla shledána jako nepravdivá a soud pokračoval pouze ve věci karikatury s klaunským nosem a přezdívky Pitomio.
Dopadly slovenské volby dobře?Anketa
Soud v roce 2020 mimo jiné v rozsudku uvedl: „V předvolební kampani vystupoval i jako vypravěč vtipů, sám se na facebooku prezentoval jako „pigtomio“ – zobrazení prasečího těla s žalobcovou hlavou, nezdráhal se veřejně vyprávět trapné, vulgární vtipy, jeho některá veřejná vystoupení lze hodnotit jako směšná až trapná, vyznačují se tendencí k exhibicionismu, snahou vyjadřovat se ke všemu, jsou podbízivá vůči veřejnosti, které nabízí laciná či líbivá řešení.“
Soud také podotýkal, že část veřejnosti se proti Okamurovi vymezovala již od roku 2011.
Karikatura v podobě klauna na titulní stránce, se kterou přišel Reflex, byla podle soudu adekvátní. „Soud dospěl k závěru, že v řízení byl prokázán pravdivostní základ hodnoticího soudu, který koncentruje kritiku názorů, postojů a vystoupení žalobce, přičemž žalovaná strana konkrétním ztvárněním nijak nevybočila z přijatelných mezí této formy projevu, jestliže veřejné vystupování žalobce snese hodnocení jako směšné (klaunské)“. Šlo podle něj o kritiku oprávněnou co do obsahu i formy.
Rovněž označení Pitomio bylo podle soudu jako karikatura v pořádku. „Soud připustil, že výraz pitomec či pitomý jsou hanlivé výrazy nespisovné češtiny a že žalobce své označení výrazem ‚Pitomio‘ může legitimně považovat za urážlivé a nepříjemné. Jedná se však o hodnotový soud, resp. hybridní výrok, přičemž z dokazování vyplynulo, že žalovanou stranou kritizované názory a postoje žalobce k otázce menšin, sociálním otázkám (xenofobie a nacionalismu), přímé demokracii, jakož i způsoby, jakými je veřejně prezentuje, jak jsou nabízená řešení líbivá (populistická), jak žalobce tenduje vyjadřovat se ke kdečemu, jakož i skutečnost, že si protiřečí, mohou být základem pro jejich hodnocení i jako hloupých až nebezpečných, nepřístojných, pobuřujících (stejně tak jako pro jiného třeba odvážných, sympaticky nekorektních, případně mazaných, když za účelem úspěchu nabízí nereálná, avšak líbivá řešení, tedy ‚řešení‘),“ rekapituluje Nejvyšší soud.
Fotogalerie: - Okamurova řeč
Odvolací soud ale došel k názoru, že označení Pitomio nebylo přípustným hodnoticím úsudkem. Hanlivé zkomolení jména je podle Vrchního soudu v Praze zásahem do osobnostních práv. Za to se tedy měl Reflex současnému předsedovi SPD omluvit.
Proti tomu podal Reflex dovolání, a tak se kauza dostala na stůl senátu Nejvyššího soudu pod předsednictvím soudkyně Hany Tiché.
Ten došel k názoru, že kritika Okamury kvůli jeho veřejnému vystupování měla reálný základ.
Ten odmítl, že by jméno bylo nedotknutelné a nemohl být karikováno.
Karikatura je podle Nejvyššího soudu hodnoticím soudem, u kterého se nepředpokládá přiměřenost a nestrannost, ale naopak ostrost a jednostrannost. Musí ale stát na reálném základě.
Následně došel k závěru, že použití označení Pitomio nebylo samoúčelné, ale mělo vyjádřit kritiku jeho politického působení.
„Jestliže v rozhodné době veřejně prezentované názory a postoje žalobce byly populistické, nabízející laciná a líbivá řešení s tendencí vyjadřovat se ke všemu, podbízející se veřejnosti, navzájem si odporující, ve vztahu k otázce menšin i sociálním otázkám vyznačující se tendováním ke xenofobii a nacionalismu, a jestliže se v předvolební kampani prezentoval i jako vypravěč (trapných a vulgárních) vtipů, lze se závěrem soudů, že kritika má reálný základ, souhlasit,“ píše soud.
Fotogalerie: - Okamura versus Pekarová
Ten také uvedl, že Okamura sám zdůrazňoval, že je kontroverzní politik a sám při hodnocení ostatních užíval expresivní výrazy. Podle soudu se sám vyjadřoval způsobem pro část veřejnosti neakceptovatelným, dokonce se „nezdráhal veřejně vyprávět trapné vulgární vtipy“. K tomu senát soudkyně Tiché poznamenal, že je s podivem, když Okamura vyzývá k nekorektnosti, tak je s podivem, že se jednou takovou nekorektností cítí tolik dotčen.
Dokonce cituje ústavního právníka Davida Kosaře: „Pokud se určitý subjekt dopustí ostré kritiky, musí počítat přinejmenším se stejně ostrou odvetou.“
Pak se soud pouští do úvah o roli tisku, který nemá za úkol jen šířit informace, ale také myšlenky týkající se politických záležitostí.
„V této souvislosti dovolací soud připomíná, že tiskový zákon v žádném ustanovení neukládá povinnost být objektivní a nezakazuje vést v tisku politickou kampaň,“ padne dále v rozsudku.
Rovněž považuje za nutné zdůraznit, že Reflex ve své kritice Okamury nebyl osamocen, podobně se na jeho politické působení dívala i jiná média.
Proto Nejvyšší soud změnil pravomocný rozsudek a Reflex se Okamurovi za „Pitomia“ omlouvat nemusí.
Fotogalerie: - Okamura a jeho lidé
Hodnotit politiku soudu nepřísluší
K úvaze, že názory populistické, líbivé nebo tendující ke xenofobii smějí být označovány za pitomé a jejich nositelé zesměšňováni, jsme oslovili několik právníků.
Zajímal nás především soulad takového výkladu s ústavním pořádkem, zejména s listinou práv a svobod.
Ta vychází ze zásady, že lidé si před právem a státem jsou rovni. Tato zásada je promítnuta do mnoha článků, namátkou čl. 1 (lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti a právech), čl. 2 (stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání), čl. 5 (každý je způsobilý mít práva) či čl. 7 (nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena).
Advokát Tomáš Niesen k tomu pro ParlamentníListy.cz uvedl: „Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu znám jen z médií. Pokud v něm skutečně je uvedena citovaná část, pak ta je podle mého názoru na hraně, možná spíš dokonce za hranou zákonnosti a ústavnosti.“
Soudy podle něj mají věci posuzovat nestranně a nezaujatě.
Fotogalerie: - Nová kampaň i hymna SPD
Je podle něj pravdou, že aktivní politici musejí snášet větší míru kritiky, i to, že humor a sarkasmus jsou specifické žánry.
Advokát uznává, že politik mluvící hovorově či vulgárně by měl akceptovat, pokud stejným způsobem bude hovořeno i s ním.
„V tomto případě se ale zdá, že soud se jal hodnotit i obsahovou, politickou stránku vyjádření. A to je něco, co soudům v žádném případě nepřísluší,“ podotkl Nielsen.
A klade otázku, zda by bylo označení „Pitomio“ podobně akceptováno při obhajobě Green Dealu nebo dodávek zbraní na Ukrajinu.
„Listina základních práv a svobod zaručuje každému ochranu prostřednictvím nestranného soudu. Soudci jsou navíc obecně vyloučeni z projednávání a rozhodnutí ve věci, pokud jsou zde pochybnosti o jejich nepodjatosti ve vztahu k věci či účastníkům. Podobné hodnoticí úsudky, jaké uvádíte, vrhají velký stín pochybnosti právě z hlediska nestrannosti a nepodjatosti soudu,“ myslí si právník.
Proto má obavy, zda se pomalu neposouváme k jakémusi aktivistickému pojetí práva.
„Hodnoty demokratického právního státu jsou přece poměrně jasné a věřím, že se k nim jednou vrátíme,“ dodává.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
beran 96
