Protože podle slovenské ústavy zaniká mandát poslance dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl poslanec odsouzen za úmyslný trestný čin, znamenal verdikt Nejvyššího soudu o vině člena Ľudové strany Naše Slovensko Milana Mazurka, že přestal být poslancem. Před časem v rádiu totiž mluvil o nepřizpůsobivosti, násilí a vandalismu ze strany romského etnika, hovořil o „celé komunitě cikánských asociálů“, o tom, že zvláštní škola otevřená v době jeho dětství připomínala zoologickou zahradu nebo o tom, že peníze z eurofondů se investují do lidí, kteří „pro náš národ nikdy nic neudělali a nic pro nás neudělají ani v budoucnu“. Dodal, že by si cikáni neměli z plození dětí dělat byznys, což je třeba zastavit. Vedly by podobné výroky, pronesené navíc veřejně, také v České republice k trestnímu stíhání, případně k odsouzení za trestný čin?

Myslím, že spíše nikoli. Ve svobodné společnosti mají lidé právo být i netolerantními a netolerantně se projevovat. Toto právo může být omezeno pouze tehdy, pokud vede k omezení práv druhých. Svoboda projevu je součástí evropských hodnot a tradic a znamená, že v demokratické společnosti je možno vyjadřovat názory na vše, a zároveň je nutno akceptovat i existenci projevů, které jsou extrémní či útočné. Takové jsou potřeby tolerance a pluralismu. Svoboda projevu je naprosto zásadní pro demokratickou společnost a zahrnuje i tolerování stanovisek, která mohou někteří považovat za útočná. Evropský soud pro lidská práva ale několikrát konstatoval, že svoboda projevu chrání nejen obsah a podstatu informace nebo názoru, ale také formu, jakou jsou sdělovány veřejnosti. Kriminalizace je však namístě pouze tehdy, pokud má projev vyvolat násilí nebo násilné nepokoje zaměřené proti určitým osobám.