Co říkáte na současnou situaci v Afghánistánu, hrozí v této zemi momentálně občanská válka.
Občanská válka myslím není ten správný výraz pro současné dění v Afghánistánu, k občanské válce musíte mít skutečnou osobnost toho občana, který bojuje za určité hodnoty toho státu, ale tam se spíše každá z těch skupin a každé z těch etnik snaží pro sebe získat co nejvíce pravomocí, prostoru a prostředků.
Fotogalerie: - Zpátky z Afghánistánu
Tálibán byl podle názoru některých expertů vlastně první silou, která po vyhlášení republiky a svržení krále v 70. letech dokázala po desetileté invazi Sovětského svazu zajistit, i když samozřejmě tvrdou rukou, určitou bezpečnost a klid zbraní. Sdílíte i vy tento názor?
Tak částečně ano, nicméně ono to není úplně přesné, protože Tálibánu se nepodařilo úplně zarazit válku, ta na severu stále probíhala, ale máte pravdu v tom, že do jisté míry po té sovětské okupaci byl jakýmsi pojítkem mezi mnoha etniky, která v Afghánistánu žijí.
Afghánistánu se s nadsázkou přezdívá „Pytel blech“ nebo „Pohřebiště velmocí“...
Považujete afghánskou misi (2001-2021) za úspěch Západu?Anketa
Obáváte se budoucí spolupráce Tálibánu a al-Káidy? Obě organizace pojí silné historické vazby. Ty se ještě upevnily společným bojem proti cizím vojákům na území Afghánistánu. Podle zprávy OSN z letošního roku zůstávají Tálibán a al-Káida „úzce spojeny a neukazují žádná znamení zpřetrhání vztahů“. Po dobytí Kábulu Tálibánem se objevily i zprávy, že ho oslavovali rovněž stoupenci al-Káidy a že bojovníci teroristické sítě figurovali mezi vězni, které Tálibán propustil z vládních nápravných zařízení.
V minulosti se Tálibán s al-Káidou velmi dobře snášel, byla to v určitém směru velmi efektivní koexistence, ale je těžko říct, jak to bude v tomto směru fungovat dále.
Je generace lidí narozených po roce 1980 připravena plně převzít vládu nad Českem?Anketa
Předpovídáte v příštích měsících propad zájmu, zejména toho mediálního, o oblast Afghánistánu? Jaký očekáváte další průběh, zejména spolupráci Tálibánu s Islámským státem a jeho posilování?
Lidé, kteří nebudou souhlasit s Tálibánem z různých důvodů, budou hledat někoho, ke komu se přimknout, třeba i Islámský stát.
Z mediálního hlediska ale Islámský stát přestane do budoucna být tak zajímavý pro mezinárodní sdělovací prostředky. A musíme si uvědomit, že jakékoliv teroristické organizace jsou vlastně životně závislé na tom, aby o nich média – a v tomto případě zejména ta západní – referovala jako o hrozbě – a tím vlastně dále šířila strach. Strach je totiž jejich nejmocnější axiom, nejmocnější a nejsilnější zbraň, kterou mohou ovládat masy nebo i jednotlivce po celém světě, bez médií ztrácí na síle. Samozřejmě zde zbývají ještě sociální sítě, které představují velký potenciál.
Psali jsme:
Pojďme k jiné geografické oblasti, která má ovšem identického jmenovatele, a to je migrační vlna. Polský prezident Andrzej Duda v úterý vyhlásil výjimečný stav v pásmu u běloruských hranic. Požádala o to vláda, která argumentuje přílivem migrantů přicházejících přes Bělorusko. Výjimečný stav přinášející omezení ústavních svobod má trvat 30 dnů ve 183 obcích na východě země. Podobná opatření dříve přijaly i Litva a Lotyšsko, ty rovněž čelí vysokým počtům příchozích běženců. Co soudíte o vážnosti té současné situace?
Samozřejmě to určitá reálná hrozba je. Já na to nahlížím tak, že musíme zvážit do budoucna i fakt, že Alexandr Lukašenko také není nesmrtelný, a je samozřejmě otázka, co se bude v Bělorusku dít po jeho smrti dál. Pro Evropu může být Bělorusko jako stát bez vůdce na samotném okraji schengenského prostoru do budoucna ještě větší hrozbou než je jí doposud, protože to obnáší rozvrácenou zemi, která se může stát semeništěm masové migrace a dalších problémů, které zatím neznáme.
Ale vrátím se ještě k té původní otázce, zda v současné době představuje Bělorusko pro Evropu reálnou hrozbu?
V tuto chvíli nepředstavuje Bělorusko hrozbu pro celou Evropu, jak se domnívám, ale v každém případě pro oblast Pobaltí, tam skutečně Lukašenko rozpoutal velmi turbulentní manévry. A jeho cílem je přesně to, co se děje, aby ty sousední země vylekal, vyděsil, nahnal jim strach a dostal na stůl otázku sankcí, které ho tíží.
Když se tak rozhlédneme kolem sebe, vidíme, že nastává doba bariér a zdí. Turecko už v podstatě dostavělo zeď na hranici s Íránem, která má bránit uprchlíkům z Afghánistánu. Svůj protimigrační plot postavil Evropské unii navzdory maďarský premiér Viktor Orbán a stavbu dalších bariér či zdí oznámily na hranici s Běloruskem Litva, které dokonce finančně přispěje Brusel až 30 miliony euro, a dále také Polsko. Jak vnímáte tu současnou situaci. Jako bychom se vraceli v historii nazpět.
Ano, říkáte to bohužel velmi přesně, tak to opravdu vnímám. Je to paradox dnešní doby, protože když si vzpomeneme na všechny ty revoluce v bývalém východním bloku, na boření Berlínské zdi, a v našem případě ničení a likvidaci plotů a ostnatých drátů, tak naším cílem přece tehdy bylo vše spojovat, rozhodně ne rozdělovat, jak to vypadá dnes.
Rozhovor pro ParlamentníListy.cz vedl Tomáš Procházka.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: .
