„Líná huba, holý neštěstí.“ Kde důchodcům berou tisíce. Co jim hrozí

Jste předsedkyní Rady seniorů ČR, ale také pracujete stále v poradenství, takže jste v kontaktu se seniory, víte, co je nejvíc trápí. Teď možná přibylo dotazů i v souvislosti s valorizací penzí, případně s důchodovou reformou. Je to ožebračování nejslabších, nebo spravedlivé rozhodnutí? Jak to vlastně je?

Nejdřív se zaměříme na valorizace. Vnímáme jeden obrovský zásadní problém, kvůli kterému se vůbec tato debata vede. Problém všeho začal s mimořádnými valorizacemi a s velkou inflací. Nikdo nepředpokládal, a pravděpodobně ani ti, kteří zákon o mimořádné valorizaci kdysi psali, že by byla tak obrovská inflace, že by valorizační mechanismus byl spuštěn třikrát během roku. Poukazovali jsme už v březnu na to, že je to problém.

Samozřejmě jsme sledovali ty nejzranitelnější seniory, kteří mají důchody nižší. Tím, že se mimořádná valorizace týkala procentní výměry, ovšem došlo k tomu, že ti, co měli nadprůměrný důchod, nebrali proklamovaných dva a půl tisíce, ale výrazně více. Ti, co měli podprůměrný důchod, ve finále během roku dostali třeba jen tisícovku, a nůžky se rozevřely.

Zásadní problém ale byl v nastavení mechanismu tak, že v podstatě každé přidání se automaticky započítalo do základu penze. Při každé další valorizaci se pak vše počítalo z vyššího základu. Tím došlo k výraznému zvýšení během jednoho roku, které se pak promítlo do všech následujících valorizací. Oproti všem předpokladům výrazně narostly penze i do let budoucích.

Kdyby se na to reagovalo v době, kdy jsme to už my říkali, možná by nebyly dvě nebo tři mimořádné valorizace, ale třeba jedna nebo dvě. Už mohl být vydiskutovaný mechanismus pro valorizaci mimořádnou v letošním roce a mohly být jasné parametry. Za nás je samozřejmě správně, že část jde do základu a část do procentní výměry, protože se tolik nerozevírají nůžky.

Chápu snahu ministerstva spustit valorizační mechanismus vždycky jednou za rok v lednu. Je to snaha, aby se navýšení během mimořádných valorizací nepromítlo do dalších rozpočtů. Co mi na tom vadí, je to, že ministerstvo počítá aktuálně s tím, že by byl příspěvek vypočítáván pouze ve výši 60 % inflace a nikoli ze sta, procent jako nyní. Naprosto nedostačující.

To ale není vše, co vám úplně nesedí…

Co vůbec nechápu, je snížení valorizace z jedné poloviny na jednu třetinu růstu reálných mezd. Vůbec to nedává smysl. V nadcházejících letech bude rozpočet napnutý, vláda chce šetřit, ale neušetří vůbec nic, protože růst reálných mezd se předpokládá záporný nebo nulový s ohledem na inflaci. Když si to vezmete, padesát procent z nuly je stejná nula jako třicet procent z nuly. To je v podstatě parametr, který v nadcházejících dvou letech s největší pravděpodobností nevstoupí v platnost.

Nechápeme, proč bylo do toho potřeba zrovna nyní sahat, nehledě na to, že v době, kdy rostou mzdy rychleji nebo více, což se tady stalo v době po krizi, poměr mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem klesá a spousta seniorů se dostává na hranici.

Byla vytvořena studie, která ukazuje, že v případě, pokud zůstane výpočet odvozen od jedné třetiny růstu reálných mezd, může se v blízké budoucnosti až 38 % seniorů dostat na hranici příjmové chudoby. V roce 2018 byl poměr mezi hrubou mzdou a důchodem 38,8 %. Kam jsme do dopracovali? Přesně proto, aby senioři nespadali do chudoby, aby nemuseli žádat o dávky, byl nastaven mechanismus s padesáti procenty. Už vůbec to nedává smysl vzhledem k šetření státu v letech budoucích.

Stávajících seniorů se týká pouze valorizace, ostatní změny se týkají potenciálních seniorů.

Stejně jako se to děje celospolečensky, kdy mizí střední třída a zvyšují se rozdíly mezi lidmi po stránce majetku, tak stejně se rozevírají nůžky i mezi seniory. Můžete být konkrétnější? K čemu to povede?

Záleží na tom, jak rychle porostou reálné mzdy. Čím rychleji porostou mzdy, tím více poklesne nominální hodnota důchodů nebo náhradový poměr mezi penzí a reálnou mzdou. To už tady bylo myslím mezi lety 2015 a 2019.

Samozřejmě, je řada důchodců s vysokými příjmy, kteří vlastní nemovitosti, mají na účtech miliony, děti, vnuky zajištěné, a nějaké důchodové reformě se jen smějí. Dokáže odhadnout procento?

Můžu se podívat, kolik seniorů má penzi vyšší než 24 nebo 25 tisíc. Předpokládám, že to jsou lidi, kterých se to týká. Pokud má někdo tak vysokou penzi, avizuje, že měl velice vysoké příjmy. Je pravděpodobné, že z vysokého přijmu si dokážete dát peníze stranou nebo koupit nemovitost na investici. Z průměrné nebo z podprůměrné mzdy to neuděláte.

Tady jsou čísla. K 31. prosinci loňského roku pobíralo z českého penzijního systému starobní penze vyšší než 30 tisíc Kč 31.251 příjemců, vyšší než 40 tisíc Kč 5169 příjemců, vyšší než 50 tisíc Kč 566 příjemců, vyšší než 60 tisíc Kč 154 příjemců a vyšší než 70 tisíc Kč 51 příjemců.

Jste stále v kontaktu s mnoha seniory. S čím potřebují poradit nejčastěji?

Dnes a denně pořád s energiemi. Tentokrát s vyúčtováním za loňský rok a s vysokými nedoplatky. Loni jsme řešili vysoké zálohy nebo zálohy po pádu Bohemia Energy. Teď řešíme vysoké nedoplatky. Pokud jde o energii pro jednoho spotřebitele, člověk to mohl nějak pohlídat nebo odhadnout, problém bývá v bytových domech nebo u společenství vlastníků, kde jsou obrovské nedoplatky např. za společné prostory. S tím lidé často nepočítali.

Řešíme často zpoždění dávek, dva měsíce žádná doba na vyjádření, natož aby byly peníze na účtu. Bohužel, v poslední době asi od listopadu přicházejí problémy s přiznáním penzí, a nejen mimořádných, ale i řádných. Lidé čekali a čekají např. půl roku, aniž by měli nějakou zpětnou vazbu.

Co jim radíte?

Tomu se říká dobrá rada nad zlato. Radíme, že si mají zavolat na správu sociálního zabezpečení, a pokud jim nebudou schopní říct konkrétní informaci, volat do Prahy. Nicméně, většinou se všude dozvěděli, že je toho hodně, v běhu a že musí vydržet.

To se báječně řekne, pokud máte ještě jiný příjem nebo úspory. Pokud jste člověk, který žil v rodině s dětmi, měl průměrnou mzdu, něco si naspořil, ale určitě ne miliony, tak přesně za půl roku už přemýšlí, co dál a jestli budete mít na další nájem. Na živobytí by vám možná úspory ještě stačily, ale musíte platit další poplatky. Z těchto důvodů se na nás lidé obraceli a obracejí, a nebývá to úplně příjemné.

Takže Česká správa sociálního zabezpečení nestíhá vyřizovat žádosti o důchody. Lidé na ně v některých případech čekají až několik měsíců. Je to pravda, paní předsedkyně?

Je. Ano. Říkala jsem to i panu ministrovi na poslední Radě vlády. Vzhledem k tomu, že tam byli i zástupci České správy sociálního zabezpečení i Úřadu práce, tak jsme apelovali na to, aby alespoň lidem, kteří čekají na důchod a je to prokazatelné, že čekají delší měsíce, aby úřady byly schopny pomoct alespoň přiznáním dávky okamžité hmotné pomoci, aby ti lidé měli na zaplacení nájmu a energií.

Vnímal pan ministr vaše apely?

Nevím, jestli to pan ministr vnímá také tak, doufám, že ano, a máme nastavenou velmi intenzivní komunikaci a korektní vztahy. Neznamená to, že spolu se vším souhlasíme, to by asi ani nebylo normální.

Ale je pravda, že mu posíláme poměrně dost podnětů. Všechny, které se nám sejdou od členské základny nebo z našich poraden, které považujeme za důležité. Ze začátku se nám zdálo, že podněty zapadnou, ale vidíme, že spoustu z nich řešil a dořešil.

Pokud se člověk nemůže spolehnout na pomoc rodiny, všechny služby platí. To pak často vede k tomu, že senioři nepokračují v rehabilitaci, nezajedou k zubaři, pro brýle, pro léky atd. Budou si kupovat prošlé nekvalitní potraviny. Navíc nás čeká stále větší zdražování zvlášť ve zdravotnictví…

Byla bych velice ráda, kdyby senioři využívali práva, která mají, ale nevím, do jaké míry o nich vědí nebo zda jsou ochotní diskutovat.

V téměř všech kategoriích léků už je jeden lék bez doplatku. Ve výjimečných případech, kdy náhrada zatím nebyla, pan ministr Válek slíbil, že zajistí, aby skutečně existovala adekvátní náhrada léku v každé kategorii bez doplatku. Pokud vám lékař předepíše lék, je na seniorovi, aby se ozval, že chce lék bez doplatku nebo s doplatkem nejnižším možným. Je to naprosto klíčové i vzhledem k institutu ochranný limit na léky. Pro lidi 70+ jde o pět set korun za rok. Pokud za ně dá víc, pojišťovna mu peníze vrátí.

Problém ale je, že se vždycky počítá lék, na který je nejnižší doplatek. To znamená, že když vy si o to neřeknete a lékař vám napíše jiný lék, pojišťovna vám započítá jen ten nejnižší doplatek a zbytek platíte ze svého. Tímto způsobem by mohli senioři ušetřit, aniž by si nějak uškodili na zdraví, ale musí si o to lékaři říct. Ne každý lékař lidem samozřejmě píše lék bez doplatku.

Je potřeba se doktora zeptal – co jste mi předepsal, na co to je, jaký to má doplatek; a říct mu – napište mi lék bez doplatku nebo s nejnižším možným, protože moje penze není neomezená. Co se málo ví – můžete se zeptat ještě lékárníka. Pokud na receptu není „nezaměňovat“, může vám to lékárník podle medikace vyměnit. Když se seniory mluvím, mám pocit, že tohle skoro nevědí, nebo se lékaře bojí, nebo je to institut, který nevyužívají. Jsou to stokoruny nebo tisíce, o které by senioři nemuseli přicházet.

Další nešvar je, že spousta seniorů si kupuje potravinové doplňky, za které vynakládají peníze, aniž by měli změřen efekt, že to jejich zdraví prospívá. V momentě, kdy jim doplněk lékař nepředepíše, tak to znamená, že ho ve své podstatě nepotřebují. Pokud nemají peníze nazbyt, pak potravinové doplňky nepotřebují a nejjednodušší je, tyto položky si škrtnout. Navíc mohou být s léky ještě v interakci. Nejsem každý chemik.

Každopádně, lidé ve většině případů věří lékařům tak, že chtějí přesně dodržet medikaci, jakou jim napsal, ne?

Už moje babička říkala – líná huba, holý neštěstí. Tak ať lékař vysvětlí, proč vám nechce napsat lék levnější. Třeba se nakonec ukáže, že může. Nebo nakonec na recept napíše magické: nezaměňovat.

Co se týká důchodů, vláda předpokládá automatickou změnu věku odchodu do důchodu na základě doby dožití podle údajů ČSÚ, zpřísnění pravidel pro předčasný odchod do důchodu, zpomalení tempa růstu nových důchodů či úpravu valorizací již vyplácených důchodů. Váš komentář?

Špatně se to hodnotí, když nejsou známé všechny parametry. Je to v podstatě jakýsi návrh. Pořád ale nevíme, jak bude vypadat v paragrafovém znění. Je otázka, jestli vlastně jde, nebo nejde o reformu. Je to o úhlu pohledu. Jestli někdo čekal, že přijede Jurečka a spol. s buldozerem, všechno srovnají se zemí a začnou znovu, je zklamaný, nic takového se nekoná.

Nedokážu si představit, že by teď přišel někdo s něčím, co by šlo realizovat rychle a vyřešilo by to všechny problémy světa. Ve své podstatě jsou to změny parametrů. Je otázka, do jaké míry jsou domyšlené a propočítané.

Za Radu seniorů ČR máme připomínku, že všude chybí pojistka. Po nějaké době by se měla otázka parametrů opět otevřít, zhodnotit, jestli se vše vyvíjí tak, jak jsme si mysleli – a jestli by nebylo vhodné nějaký parametr změnit. Bylo by dobré, kdyby taková pojistka byla rovnou v zákoně jako to je nyní při věku odchodu do důchodu. Tam máte přímo ustanovení, že má každá vláda každých pět let otázku odchodu věku do důchodu otevřít, podívat se, jaká je sociální situace, zdraví populace, vývoj ekonomiky atd., a pak může věk posunout. Už teď je tento parametr dobře v zákonech ošetřen.

Opět, nerozumím tomu, proč tohle otvírat. Pravomoc měli. Pan ministr řekl, že chce, aby doba dožití v důchodu byla 21 let, to je hezké. Nicméně z této logiky by ženy musely chodit do důchodu o pět let později než muži. Samo o sobě tohle už moc smysl nedává. Nikdo nezkoumá, v jakém stavu se lidé důchodu dožijí, protože za nás je samozřejmě přijatelné, aby si lidé důchodu třeba alespoň 19 let aktivně užili a pak třeba dva roky prožili už v péči zdravotníků, která je poskytována. Ale když je to naopak a 19 let jen nemohoucí ležíte jako pacient, tak si důchodu opravdu neužijete.