„Mám z vesnice špatný pocit!“ Šéf-agrárník popisuje, co se od vstupu do EU děje s českým zemědělcem i lidmi na venkově

20. 2. 2020 18:50

30 LET POTÉ – KROKY K DEMOKRACII Naši zemědělci za posledních třicet let doplatili na EU snad nejvíce. Na pokyn Unie se snížila produkce, stali jsme se hluboce potravinově nesoběstační, i když máme na mnohem více. Hovínko dnes smrdí kdekomu, i na vesnicích se na ně dívají s odporem. Bez přírodního hnojiva je ale v krátkém časovém horizontu se zemědělstvím ámen. To uvádí v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz předseda Agrární komory Plzeňského kraje Jaroslav Šíma. Snaha uvalit speciální daň z masa, nad kterou jásají příznivci Grety i mnozí vegetariáni a vegani, nás může nenávratně poškodit – a propos, desetitisícové chovy v USA jsou asi v pořádku, stejně tak jako navyšování stavu hospodářských zvířat v zemích Beneluxu nebo ve Francii…

„Mám z vesnice špatný pocit!“ Šéf-agrárník popisuje, co se od vstupu do EU děje s českým zemědělcem i lidmi na venkově
Foto: Pixabay (CC0)
Popisek: Vidle
reklama

Čas běží, léta utíkají, před léty byla jakási očekávání a realita je možná jiná…

Očekávání po revoluci byla hodně velká. Bylo nám ledacos slibováno. Když se přistupovalo do Unie, tak na tom byli naši zemědělci velice špatně a sliby, které se objevovaly v přístupových dokumentech, byly opravdu neuvěřitelné a dívali jsme se na ně až nevěřícně. Fakt je, že co se týká podpor, tak to se ke slibovanému nějak přiblížilo. Bohužel, kam se za dvacet třicet let dostalo zemědělství, tak to nemohlo vykompenzovat to, co zemědělci „položili na oltář vlasti“. Ztratili obrovské množství produkce a zaplatili daň za vstup možná ze všech největší, protože jak se sem dostalo ze Západu zboží, tak jsme přišli o velké odbytiště. Především díky systému nastavených podpor jsme naše trhy uvolnili, snížili produkci a dopady dnes tak omílané krajinotvorby a úrodnosti půdy jsou v některých oblastech v ČR opravdu fatální tím, jak se snížila produkce živočišné výroby.

Je třeba říci, že ve většině médií je zemědělství první na ráně, co se týká klimatu, a všude se omílá uhlíková stopa. Kdo chce vědět, dobře ví, že zemědělství má pozitivní uhlíkovou stopu. Že jsme vláčeni médii, že přinášíme ten největší problém ve světě, to je absurdní nesmysl. Ostatní nosné problémy, ať je to již doprava, průmysl, jako by neexistovaly, a to se bere jako běžná věc. Lidé, kteří o klimatu hovoří, by byli hrozně neradi, aby se to dotklo jejich pohodlí. Zemědělec je první na ráně a svým způsobem možná i bezbranný, protože je jich co do počtu málo. Je to prostě v mediálním prostoru snadná oběť, která se těžko brání. Ve skutečnosti je to jinak. Dnes každý ví, odkud se kupuje zboží, odkud se vozí, z jakých dálek a s jakými náklady a jaká je tedy ta uhlíková stopa. Ať již letecky, námořní cestou nebo i v kamionech, co brázdí celou Evropou, a nejhorší je, že se to vozí sem tam. Tím se nikdo nezabývá.

Nechci Zelené házet do jednoho pytle. Ale názory jdou z tohoto směru. Nevidí si tím na špičku nosu. Než aby šli do konfliktu s tím, co by se s klimatem mohlo udělat, tak nejdou, protože to není zcela pohodlné. Ví se, že oteplování planety v určitých cyklech vždy bylo i v dobách, kdy člověk na to neměl sebemenší vliv. A planeta si dělala, co chtěla.
Kdyby se to všechno bralo selským rozumem, tak se všechno tohle nemůže pouštět mezi lidi a rozčilovat ty, kteří tomu rozumí, a naopak získávat na svou stranu ty, kteří tomu nerozumí, ale velice rádi to slyší a mohou zvednout ten prst, ukazováček a říkat – to vy, zemědělci, za to můžete. Ale je to absolutní nesmysl.

Na začátku devadesátých let docházelo k jednoznačnému zlepšení stavu ovzduší, vody, ale to se nám už zastavilo. A zapomínáme, že zemědělství má v těchto zeměpisných šířkách tisícileté kořeny a krajina už dávno není a nemůže být původní.

Nechci, aby to vyznělo tak, že před těmi třiceti lety na tom životní prostředí bylo lépe. To tedy určitě ne. Udělalo se u nás kus práce, ať již čističek, nebo zdrojů znečištění. Toho je třeba si vážit a držet to. V tom šlo i zemědělství dopředu. Dnes, i když neradi, dostáváme různé příkazy a vyhlášky a je nám vnucován nějaký způsob hospodaření, ale to má ve velké většině svůj racionální základ. V zemědělství se udělal veliký pokrok, jakým způsobem se hospodaří, a musím zdůraznit jedno heslo, že nejlepším ekologem je dobře hospodařící zemědělec.

Anketa

Chcete, aby náš stát dával na obranu minimálně 2% HDP, jak po nás chtějí Američané?

14%
86%
hlasovalo: 17574 lidí
Že někdo něco napíše a všechny hodí do jednoho pytle, to je smutné, protože těch dobrých zemědělců, jako v každé jiné činnosti, je valná většina. Samozřejmě se najdou ti, kteří to dělají kontraproduktivně, tedy že nemají v sobě toho správného hospodáře, a my jako společnost vůbec nechceme slyšet, jak to ve skutečnosti je. Konkrétně tady na západ od nás, kde se mnohem více používají umělá hnojiva, to je statisticky dokázáno. Také prostředky na ochranu rostlin v mnohem větší míře, je mnohem větší koncentrace zvířat na hektary. To se tam ještě vývojem znásobilo, jak u nás a ve východním bloku domácí zvířata ubývala a západ se toho chytl. Nedávám to za vinu tamním zemědělcům, protože ti jen dostali příležitost, které se chopili. Nic více, nic méně. Víme také, že ty státy jsou na tom ekonomicky zcela jinde, takže mají cestu k tomu, jak podporovat vlastní zemědělce i mimo evropská pravidla. Nechci říkat, že to takto bylo uděláno úmyslně, ale má to všechny znaky toho, že to bylo velice dobře vymyšlené.

Konkrétně český zemědělec vstupem do EU a jak s námi Unie zachází, co se týká potravin, tak je jasné, že na to doplatil. Vezměte si záležitost dvojí kvality potravin, kam až to došlo. A ten výstup, kdy před rokem, rokem a půl se o tom mluvilo, že se věc musí dát do pořádku. A jako každá bublina, tak i toto začíná splaskávat. Dnes vlastně nevíme, co se s tím vlastně udělalo, pomalu to utichlo, všichni vykřikovali, jak se tím budou zabývat a jak věc budou řešit a že to není možné, aby takový stav zůstal. Ale nakonec se to zastavilo u toho, že každý občan každé republiky má jinou chuť. Což tedy větší nesmysl jsem neslyšel.

Ale státům kolem nám vstup do EU bezesporu pomohl, Poláci produkci zvýšili mnohonásobně. A jak vidíme, i Maďaři si zainventovali do produkce zeleniny, ale jinak jsme asi byli spíše papežštější než papež, což je taková naše známka…

To je stejné, jako když hovoříme o západním zemědělci, který se chopil příležitosti, když se zdejší trh začal uvolňovat a naše produkce silně klesala, tak se toho „chopil“ český zemědělec, který byl k tomu dotlačen. Podepsali jsme přístupovou smlouvu, kde byly uvedené nějaké podpory na hektar. To byla obrovská chyba, která v Česku zatemnila mozky všem, kteří tuto smlouvu podepsali. Nechci být po bitvě generál, ale když se dala podpora na hektar, tak to nemohlo dopadnout jinak. Zemědělec se soustředil na to, aby měl dostatek hektarů, a tedy největší sumu plateb, a v zásadě, pokud nedělal s nějakou vizí deseti dvaceti let, tak mu bylo skoro jedno, jestli tam ten dobytek bude v počtu, který měl v roce 1990 nebo 1991. Tedy do půdy nedával organickou hmotu a dnes vidíme fatální dopady, kdy jsou u nás oblasti, ať již z důvodu klimatu, ale především neudržení vody v krajině – dochází k tomu, že oblasti mají problém něco vyprodukovat.

…a to se hovoří o tom, že by se dala uvalit daň na maso…

No, to je obrovská novinka. To je, jak jsem mluvil o těch tendencích něco s klimatem dělat. První věc vůbec je, jestli se dá s tímto stavem vůbec něco dělat, jak se opakují některé cykly v historii planety. Potom je to otázka, zda tímto výkřikem může někdo něco myslet vážně. Osobně si myslím, že v každém případě, když uvalím nějakou proklamovanou daň na maso, tak nevyřešíme nic. Proč se třeba nepřemýšlí nad dopravou po Evropě? Proč se nevytýčí určitá vzdálenost, z které by ty produkty byly pro místní obyvatele cenově snesitelné? Pokud by chtěl někdo přivézt z větší dálky několika set kilometrů, nebo my vyvézt, tak by byla uvalena zvláštní daň a ono by se to samo vyřešilo. Doprava by se snížila, protože by to nikdo za takovou cenu nechtěl vozit, a protože by se ty věci kupovaly opravdu jen minimálně. Když budu chtít nějakou specialitku, jednou za čas, proč bych nezaplatil tisíc korun za kilo masa z Argentiny, a bude tam daň. Myslím, že většinu věcí, které se sem vozí, jsme schopni tady vyprodukovat. Tím by se dalo vyřešit obrovské množství věcí, nevím, zda klima, ale minimálně nákladovost na výstavbu a opravy komunikací.

Zrovna tak v letecké dopravě by se dalo vyřešit, jak je to tam s daněmi za pohonné hmoty. Většina platí daně z paliv a pohonných hmot. Udělejme to tak, že dvou či tříhodinový let, to je to nejhorší, co může být pro planetu, tak jej citelně zdražme, nastavme tam daň. Vzdálenost dvě tři hodiny můžete jet vlakem, který je většinou elektrický. A tím se možná pro planetu udělá více než řečmi kolem daně z masa.

Opětovné snížení stavu skotu a dalších hospodářských zvířat by jistě bylo poslední ranou našemu zemědělství. A mělo by to jistě i nevratné účinky na naši krajinu…

Pokud by se to udělalo plošně a jak se mluví, že by se někde měla snížit koncentrace zvířat, tak tedy ano, ale bavme se o těch státech, které ji mají již dnes několikanásobně větší než my. O těch se bavme. Tam sáhněme… Ale uvidíte, že se toto nikdy nestane. Protože tyto státy jsou v čele Unie a mají tam největší sílu a hlas. Jim nejde o klima, ale o vlastní prospěch. A jak to známe, vždy jde „jen“ o peníze. Protože pokud bychom my vzali stávající stav u nás a měli bychom ještě snižovat koncentraci zvířat nebo počty chovaných zvířat, protože lidé maso nebudou jíst, když bude stát třeba pět set korun za kilo, tak pak si ale musíme říci, jak to dopadne v krajině, co se bude dít v půdě.

A tím se vracíme k tomu, že před nějakým časem byli zemědělci podporováni stavbou bioplynových stanic. Proč to tenkrát vzniklo? No přece víme, že se tehdy prodávalo obilí za 1 600 a 1 800 korun za tunu. Ani dnes není cena nijak kdo ví kde. Takže tehdy stát nevěděl, jak zemědělcům třeba i pomoci, tak podpořil výstavbu bioplynek, aby část produkce se v nich spalovala a zemědělci si mohli tržby nějak vylepšit. Tímto krokem, pokud bychom začali hospodářská zvířata nějak drasticky omezovat, tak co na těch plochách bude? Necháme být a ono to zaroste? V tom případě je zapotřebí toto sdělit vlastníkům půdy, kteří v tom mají nějaké peníze, někdo to zdědil po předcích, jiný třeba nakoupil jako investici, že jednoznačně přichází o majetek. Anebo se bude říkat, nějak to obdělávejte, takže budeme zase pálit v bioplynkách nebo v něčem takovém.

To je třeba říci rovnou, a ne hovořit o tom, že když bude daň z masa a sníží se produkce hospodářských zvířat, bude lepší klima. Podívejte, jak se k tomu staví ostatní svět. Podívejte se nejenom třeba do Jižní, ale také do Severní Ameriky. Víme, v jakých podmínkách jsou tam zvířata chovaná, a ta zdaleka nenaplňují pravidla, která my musíme dodržovat. Pak se sem tohle maso přiveze přes půl planety, hodí se na pult; a jak je možné, že maso z Čech není oproti tomu argentinskému zas o tolik levnější?

Jak může někdo rozhodovat o tom, že se sem bude dovážet maso z takových oblastí, kde se absolutně nedodržují pravidla, která dodržujeme my. A oni ta pravidla dodržovat nebudou, jsou to jejich oblasti a tyto země si o tom samy rozhodují. Takže ať nikdo neříká, že soutěž je rovnocenná. Na jedné straně chápeme, že je třeba udělat více pro životní prostředí, ale na straně druhé jej chraňme tím, že sem nepustíme cizí zboží, nebo že je nevyměníme za osobní auta, železo ve světovém obchodě a budeme se tvářit, že jsme planetě strašně pomohli, když jsme naše zemědělce přiškrtili. Vůbec to není pravda. Víme, jak je to s palmovým olejem. A všichni nadávají na řepku. Ano, její plochy jdou dolů a říkám s oblibou, že její největší chybou je, že je žlutá. Je to náročná plodina. Proč někomu vadí, možná v plochách, které již padají dolů, ale proč těm samým lidem, kterým vadí řepka, nevadí, že se sem vozí palmový olej, že se kvůli tomu na druhé straně zeměkoule kácí pralesy – a to se tedy nás netýká? Přitom klima je celosvětově propojené a má své vlivy a dopady. Takže tito lidé, když řeknou A, měli by říci i B.

Fotogalerie: - Za klima a sněhuláky

Čeští studenti se přidali k celosvětovému protestn...
Čeští studenti se přidali k celosvětovému protestn...
Čeští studenti se přidali k celosvětovému protestn...
Čeští studenti se přidali k celosvětovému protestn...
Čeští studenti se přidali k celosvětovému protestn...
Čeští studenti se přidali k celosvětovému protestn...

Vysídlování vesnice, venkova, malých obcí. To je další fenomén doby. Vesnice bez hospody, krámku, samozřejmě bez lékaře, pošty…

Ano, vesnice s tak málo lidmi, že se nevyplatí tam večer otevřít hospodu, aby někdo přišel na tři piva; to nikdo dělat nebude, raději tedy sedí doma a dívá se na televizi. Větší vesnice, kde dřív byly i tři hospody, tak dnes ani tu jednu neutáhnou. To je hrozná chyba, protože lidé mezi sebou nemluví a dostávají se spíše do stavu, že se dívají přes hradbu, když soused není doma, co si nového pořídil, jak je možné, že ten to má, a já ne. Mám z vesnice špatný pocit. Mladí lidé vidí, jak se žije ve městě, a i když se dělají na vesnicích a malých městečkách nějaká sportoviště, různé akce, tak se obávám, že jsme dobu poněkud zaspali. Lidé na vesnici přijedou z města na víkend, ale ne proto, aby tu žili, oni si sem jedou odpočinout, chtějí klid, vůni, ne aby jim smrdělo hovno za zahrádkou. A můžeme se stokrát obracet na Rakousko, jak to tam mají. Já jezdím na lyže na jedno místo už celá léta. To je obec se 150 chalupami. Tam je minimálně šest nebo osm soukromých zemědělců, kteří mají hnojiště. Sjedu k němu na lyžích a už cítím, že se k němu blížím. A co? Vždyť je to tam normální.

Tady když lidé vidí kupku hnoje, tak vám pošlou kontrolu z životního prostředí a ta bude dělat zle. Jenže ryba smrdí od hlavy. Kdyby tyto kontrolní orgány řekly – to je v pořádku, to tady v takovéto koncentraci může být. Že je tady smrádeček, tak to je vesnice. Každý sem musí jít s tím, že hovínko zasmrdí, že tam ve žních někdy projede traktor. Obávám se, že jsme moc lidi naučili, že na vesnici zemědělec být nemá, nebo když ano, ať je za lesem, protože tady obtěžuje. Pořád srovnáváme s Rakouskem, Bavorskem, ale tam je to historicky navázané. Vždy to tam bylo a ostatní vůbec nenapadne, že by na to brblali.

Mezilidské vztahy se prostě změnily. Těm z města jsme dali příliš za pravdu. A tím jsme zemědělce vystrkali z vesnice, pokud možno pryč a na východní stranu, aby větry ten smrádeček tam nezavanuly. Že zemědělec není úplně nevinný, to také ne, v každém oboru se udělá nějaká blbost.

Naslouchá se Agrární komoře? Rezort asi ano, ale jak třeba zákonodárci?

Já se na to dívám z druhé strany, co by se stalo, kdyby komora nebyla tak aktivní, jako je v posledních třech čtyřech letech. Je to asi dobou, kdy byla donucena k lobbování a jednání, musela při novém plánování se setkávat s poslanci z jiných zemí, hledat společnou řeč. Kdyby nebyla nebo neměla co říci, tak by nás smetli z povrchu zemského. Nikdo by se s námi prostě nebavil.

Když to vezmete s ohledem na dvacet třicet let zpátky, tak v posledních pár letech to není až tak špatné, i když bychom si jistě přáli více. Vláda i někteří poslanci jsou už ochotni si některé naše argumenty alespoň vyslechnout a můžeme si názory vzájemně poopravit. Takže – mohlo by to být lepší, ale dříve to bylo mnohem horší.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Václav Fiala
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Okamura vytáhl výbušnou věc: Maláčová mi přímo řekla, že těmto lidem nepomůže. A byl u toho i Babiš...

18:25 Okamura vytáhl výbušnou věc: Maláčová mi přímo řekla, že těmto lidem nepomůže. A byl u toho i Babiš...

ROZHOVOR Stáhnout vojáky z Afghánistánu, zrušit inkluzi, odvolat nákup armádního vybavení, zakázat o…