Přestože Covid-19 plnil titulní stránky novin takřka dva roky, s příchodem války na Ukrajině jako kdyby se na toto téma zcela zapomnělo. O čem to podle vás svědčí? Je to důkaz toho, že jsme pandemii úspěšně porazili? 

 

Svědčí to spíše o tom, jak se mění priority mainstreamových médií, až skončí válka nebo o toto téma mezi lidmi poklesne zájem, Covid-19 se zase nepochybně objeví, část občanů to s určitým stupněm masochismu i očekává.

 

Někteří epidemiologové však varují, že může jít pouze o klid před bouří a že se Covid-19 může s příchodem podzimu rychle vrátit. Máte stejné obavy?

 

Anketa

Má vláda zastropovat ceny pohonných hmot i za cenu, že na to bude doplácet z rozpočtu?

Ano

95%

Ne

3%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 15344 lidí

Z medicínského hlediska nemám, od začátku této kauzy upozorňuji na to, že medicínská závažnost Covid-19 neodpovídá jeho bombastické mediální prezentaci, konec mediální hysterie ze dne na den po začátku války na Ukrajině je toho přece dalším do očí bijícím důkazem. Ze společenského hlediska si tak jistý nejsem, velká část populace je totiž stále k smrti vystrašená, podporováni mediální masáží jsme se začali chovat, jako by dříve žádné nemoci neexistovaly, jako bychom byli před Covid-19 nesmrtelní.

 

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v této souvislosti již začíná apelovat na návrat k očkování a pro rizikové skupiny navrhuje dokonce očkování čtvrtou dávkou vakcíny proti Covid-19. Je to podle vás na místě? 

 

Pokud vím, tak očkování zatím nějaký významnější přínos v epidemiologických ukazatelích nezaznamenalo. Já osobně nejsem zastáncem povinné vakcinace, každý by se měl rozhodnout sám na základě validních dat, což mi však v této době zavání utopií. V mainstreamových médiích jsem totiž v posledních letech zaznamenal tolik zavádějících, nepravdivých a manipulativních informací, že se tzv. desinformační weby mají ještě hodně co učit.

 

Před pár týdny světovými médii rezonovala zpráva o rychlém šíření opičích neštovic. Mnozí měli dojem, že za dveřmi číhá další epidemie. Máme se bát opičích neštovic?

 

Opičí neštovice nejsou žádnou novinkou, zaznamenány byly již před několika desetiletími, stejně tak jejich medicínská závažnost není důvodem k přehnaným obavám, což však farmakologické

lobby zřejmě nezabrání nabízet patřičně vyděšeným občanům „život zachraňující“ vakcinaci.  Musím na tomto místě znovu připomenout, že podle mého si zaslouží zvýšenou pozornost jiné „epidemie“ - kardiovaskulární a onkologické choroby, které jsou v současnosti daleko větším medicínským problémem. Samostatnou kategorií jsou pak psychiatrické problémy, jejichž nárůst díky událostem posledních let ještě zdaleka nedosáhnul vrcholu.

 

Fotogalerie: - Členové bankovní rady ČNB jmenováni

 

Před pandemií Covid-19 si asi nikdo neuměl představit, že budeme zažívat lockdowny a další vládní opatření. Neotevřeli jsme tím Pandořinu skříňku a nehrozí, že při dalších možných epidemických hrozbách budou vlády postupovat podobně? 

 

Obávám se, že ano. Stačí si uvědomit, jak členové současné vládní koalice minulé vládě lockdowny vyčítali a po nástupu k moci se okamžitě začali chovat úplně stejně, což je klasický příklad politického pokrytectví. Politikové u moci si ověřili, že jim daný přístup přináší nejednu výhodu, velká většina občanů navíc poslušně plnila i ta nejnesmyslnější opatření, takže podle starého známého pravidla, že účel světí prostředky, očekávejme další díly tohoto tragikomického seriálu. 

 

Mluví se o tom, že koordinaci takových protiepidemických opatření by měla převzít na svá bedra WHO. Je to podle vás správná cesta?

 

Anketa

Má prezident Zeman vaši důvěru? (Ptáme se od 8.6. 2022)

Má

66%

Nemá

31%

Nevím / Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 19687 lidí

Nejspíše ano, musím však bohužel říci, že vzhledem k tomu, jak chaoticky a alibisticky ve svých doporučeních v nedávné minulosti WHO postupovala, jsem teď v hodnocení její kompetence mnohem střízlivější. 

 

Jak se ukazuje, tak dalším problémem pro české zdravotnictví může být příchod uprchlíků z Ukrajiny, jejichž přístup k očkování a prevenci je často na nižší úrovni, než v případě České republiky. Mluví se růstu počtu HIV pozitivních, apod. Vnímáte to jako nějaké riziko?

 

Tyto okolnosti jsou samozřejmě v současnosti asi nejzávažnějším zdravotnickým problémem a nejde jen o HIV, ale například i o TBC. Riziko tady je, a ne zrovna malé. Bohužel tady nevidím politickou vůli či odvahu si tento fakt přiznat, naši lidé jsou ti poslední, na koho současná vláda myslí.

 

Ministr zdravotnictví se před časem nechal slyšet, že by v případě ukrajinských dětí nebyl dogmatický a netrval na stejné míře povinného očkování a bezinfekčnosti jako v případě českých dětí. Je správné dělat tyto výjimky? 

 

Je zvláštní, že zrovna v tomhle aspektu pan ministr nechce být dogmatický, když v řadě ostatních přístupů byl až do této chvíle dogmatický v maximální možné míře (úsměv). Já s tím samozřejmě nesouhlasím. Pacienti z válečné zóny přicházejí zcela jistě bez jakékoliv zdravotní dokumentace, včetně informací stran očkování, vůbec nic o nich nevíme, a proto by například vstupní prohlídka dětí před nástupem do škol či školek měla být ten nejminimálnější požadavek. Ještě nedávno jsme byli rizikoví všichni, ministr obyvatelstvo děsí další vlnou epidemie na podzim, tlačí na další vakcinaci a teď se všechno najednou může bagatelizovat a riskovat zdraví našich dětí?!

 

A teď něco z vašich luhů a hájů. Nedávno lokálním tiskem proběhla docela nevybíravá kritika působení minulého ředitele Krajské nemocnice Tomáše Bati Michala Filipa ze strany senátora Jiřího Čunka. Co si o tom myslíte vy jako velmi dobrý znalec prostředí?

 

Po pravdě mě tato kritika pana senátora spíše pobavila, lze ji snad pochopit jen jako určité politikum, popřípadě jako reakci na odlišný názor docenta Filipa na problematiku krajského zdravotnictví v minulých letech. Za dobu působení pana docenta Filipa došlo v Baťově nemocnici k řadě pozitivních a přínosných změn, a to zvláště pro pacienty, což by vždycky měla být priorita. Kromě úspěšné personální reorganizace na všech úrovních, včetně některých primariátů, došlo například také k revizi a obnovení dlouhodobě neřešených stavebních úprav v rámci areálu KNTB, obnovení samostatnosti minulým vedením zcela zdevastovaného oddělení nukleární medicíny, k dostavbě a otevření školky pro zaměstnance BN, k prohloubení spolupráce při výchově zdravotnického personálu s UTB a Lékařskou fakultou Ostrava, Brno, Praha a středními zdravotními školami, atd. Mohl bych zde mluvit o mnoha dalších přínosech za jeho vedení a pokud se něco nepovedlo, bylo to z velké části omezenou dobou jeho působnosti či kvůli problémům, které se nahromadily za minulého vedení. Jsem přesvědčen o tom, že budoucnost ukáže, že doc. Filip Baťovu nemocnici nastartoval správným směrem.

 

Psali jsme:

Kde je ta hranice, kdy se může české zdravotnictví zhroutit, ptá se primář Bernátek

Primář Bernátek: Čím víc se budeme bát, tím větší to neexistující strašidlo bude

Primář Bernátek: Téměř celý svět se s prominutím zbláznil. Covid média zbytečně zdramatizovala

Primář Bernátek: Odmítáme sloučení okresních nemocnic a další destrukci zdravotnictví v kraji