Pane prezidente, téměř tradičně se v době výročí osvobození objevily debaty a různé pochyby o tom, kdo nás vlastně osvobodil. Je na místě vlivem aktuálního počínání Ruska snažit se potlačit roli Rudé armády? Jak se tu celou debatu díváte?
Máme být kromě západních spojenců vděční za osvobození od nacismu i Rudé armádě?Anketa
Předeslal bych, že přepisování historie kromě Orwella bylo běžné v komunistické historiografii. Nevím zda víte, že jsem byl autorem návrhu zákona, který byl přijat a přesunul oslavy vítězství z 9. na 8. května, protože kapitulace v Remeši byla podepsána 7. a vstoupila v platnost 8. května. Když se to po sovětském vzoru oslavovalo až 9. května, bylo to také komunistické přepisování historie. Na základě tohoto příkladu jistě nemohu být podezříván z toho, že bych byl nějak zaujatý tím směrem, o kterém mluvíte.
V podstatě jde o to, že sovětská armáda objektivně osvobodila Československo s výjimkou západní části. Konec konců po osvobození také odešla, na rozdíl od roku 1968, kdy tu zůstala dvacet let. Je potřeba vzdát úctu těm sovětským vojákům, ať už ruským, ukrajinským nebo jakýmkoli jiným, kteří Československo osvobozovali. Události na Ukrajině s tím nemají nic společného, protože toto není oslava současného Ruska, toto je vzpomínka na padlé, ke kterým bychom se měli chovat s úctou. Ti, kdo opět chtějí přepisovat dějiny, jsou podle mého názoru hodní jenom opovržení. Jediná výhoda je, že se sami odkopou.
Co se současného Ruska týče, jak vnímáme (ne) vývoj války na Ukrajině? Henry Kissinger prohlásil, že brzy přijde bod zlomu a začne se vyjednávat. Nadto se mluví, že Ukrajina bude mít příležitost pouze k jediné ofenzívě.
Určitě bych Ukrajinu nepodceňoval, protože nikdo neočekával, že se jim podaří osvobodit Cherson. Zvláště když krátce před tím byla tato oblast začleněna do Ruské federace. Ano, protiofenzíva je možná a dokonce souhlasím s názorem, že dvě velké protiofenzívy asi současná ukrajinská situace neumožňuje. Mimo jiné i vzhledem ke ztrátám na infrastruktuře a ekonomické výkonnosti. Oba víme, že ukrajinský HDP klesl o 35 procent a to se musí samozřejmě projevit i na obranných a útočných schopnostech.
Na druhé straně stále zastávám názor, že to bude právě dlouhá opotřebovávací válka a prestižní válka na obou stranách. Když říkám na obou stranách, vedle Ruska nemám na mysli jenom Ukrajinu, ale v podstatě celý Západ, kterému už vzhledem k dodávkám zbraní a další pomoci jde také o prestiž.
Mluvil jste nedávno v rozhovoru pro XTV, že pokud má v Rusku dojít ke změně ve vedení, bude to díky armádě nebo oligarchům či obojímu. Nyní se objevuje opakovaná dost ostrá kritika šéfa Wagnerovců Prigožina, který se naposled dokonce nepřímo obul do Putina. Může být toto první vlaštovka?
Prigožin nejdřív mluvil o tom, že se Wagnerovci stáhnou kvůli nedostatku munice. Několik dní poté prohlásil, že munici už dostali a dalších několik dní po tomto prohlásil pro změnu řekl, že žádnou munici nemají. Z toho vyplývá, že není zcela důvěryhodný zdroj informací.
Působení nového prezidenta jste dříve hodnotit odmítl. Přesto se zeptám na dvě oblasti. 8. května jmenoval prezident Pavel generálem šéfa BIS Koudelku, což jste vy celé roky odmítal. Co na to říkáte? Může se mu to například i vymstít? Nepřímo před tím totiž ve svých textech varoval novinář Jaroslav Kmenta, kterého určitě nelze označit za vašeho příznivce.
Myslím, že televizi Prima jsem řekl, že jsem pana Koudelku sedmkrát odmítl jmenovat generálem a důvody mého odmítání jsem sdělil Petrovi Pavlovi, takže nemůže si stěžovat, že by z mé strany včetně uvedení informačních zdrojů, nebyl informován.
Objevila se zpráva, že nový prezident hodlá jmenovat plnohodnotného českého velvyslance v Kosovu, což jste důrazně odmítal Vy i Václav Klaus. Váš komentář?
Mohu jen zopakovat svůj názor, že Kosovo je teroristický režim. Důkazem pro toto tvrzení je například i fakt, že bývalý kosovský prezident Hašim Thači stojí před soudním tribunálem v Haagu.
Ing. Miloš Zeman
V posledních týdnech se v kuloárech mluví o tom, že lidé z okolí Petra Pavla uvažují o založení politické strany, která by měla více méně podobný program jako současná vládní koalice a jejím cílem by bylo zachytit s vládou nespokojené voliče a zabránit návratu Andreje Babiše do Strakovy akademie. Jakou šanci na úspěch by něco takového dle Vašich zkušeností mohlo mít?
Víte, já jsem pamětník a dobře si pamatuji na vznik mnoha a mnoha jepičích strach. Mohu vzpomenout na stranu LIDEM tehdejší vicepremiérky a osmidenní ministryně obrany Karoliny Peak. Chtěl bych připomenout, aby to bylo aktuálnější, pokud bývalého slovenského premiéra Eduarda Hegera založit stranu Demokrati. Takových příkladů jsou snad už dokonce desítky. Při současném roztříštění politické scény si myslím, že přidat dalšího trpaslíka nemá naději na úspěch.
Jste kritikem Green Dealu, což je jedno z hlavních témat současnosti. I v závislosti na tom, že je za námi covidová krize, je tu energetická a další krize, kvůli kterým klesá životní úroveň, ale v EU nadto chystáme dobrovolně další opatření, která povedou k dalšímu poklesu životní úrovně obyvatel. Jde například o rozšíření emisních povolenek na dopravu a domy, zákaz spalovacích motorů pro osobní vozy apod. Jaký vůbec máme výhled? Lze vidět nějaké světlo na konci tunelu? Aniž by tedy oním světlem byla protijedoucí lokomotiva, jak jste dříve někde použil.
Ano, tuto krásnou anekdotu také rád cituji, výborně. Přiznávám se, že kdyby měl situaci v naší společnosti charakterizovat jednou větou, zněla by: chudneme a současně se zadlužujeme. Lze se zadlužovat a přitom bohatnout, alespoň do doby, než ty dluhy začneme splácet. Lze chudnout, a přitom šetřit a snižovat deficit státního rozpočtu. Dokázat ale obojí současně je umění svého druhu. Abych to podložil konkrétními fakty, jsme zemí v Evropské unii, kde nejrychleji roste státní dluh. Zatímco Babišova vláda ho až do covidu relativně v poměru k HDP snižovala, Fialova vláda je zde půldruhého roku a tento podíl dále roste, třebaže covid prakticky neexistuje. Pokles životní úrovně, tedy řekněme ona chudoba, je měřen reálnou mzdou mínus osm procent, což je hodně. Jestliže slyším, že jsme zemí, která má nejnižší podíl zasažených chudobou, pak zde tento podíl podobně jako míra nezaměstnanosti byl dlouhodobě a činil asi devět procent a v poslední době začíná růst.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
