Pane Hadamcziku, aktuální zpráva říká, že novým trenérem hokejové reprezentace do 18 let by se měl stát Jakub Petr. Po špatných výsledcích týmu na prosincovém turnaji ve Švýcarsku by měl údajně vystřídat Karla Berana ještě před dubnovým mistrovstvím světa v USA. Mluvčí Českého svazu ledního hokej Zdeněk Zikmund k tomu uvádí: „Na nejbližším jednání se bude výkonný výbor zabývat výsledky mládežnických reprezentací včetně výběru U18. Závěry, k nimž dojde, ani případné personální změny, však nemohu v tuto chvíli předjímat.“ Jednání svazu se koná ve čtvrtek. Jak byste tu věc okomentoval?
No především tak, že nemusíme říkat žádné „by“ a „údajně“, protože je to pravda!
Promiňte, ale jak to tak dobře víte?
No, protože jsem včera s Karlem Beranem mluvil, a protože Beranovi oficiálně svaz oznámil, že u osmnáctky definitivně skončil! On je jednoduše odvolaný z funkce, tak to prostě je!
Oficiálně ale opravdu trenéra může opravdu odvolat jenom výkonný výbor?
To je sice pravda, ale oni ho oficiálně už odvolali, tak co bude výkonný výbor řešit? Jedině, že by ho chtěli zase jmenovat... To bude ale překvapení, až ve čtvrtek řeknou, že odvolávají někoho, kdo je odvolaný už týden (23. 1. to bude týden)! Ne vážně, to jsou prostě jenom zastírací lži a polopravdy.
Samozřejmě, že Jakub Petr už o tom ví, on byl kvůli tomu v Praze a věřte tomu, že tak to prostě je a bude! A vedení svazu a jeho výkonný výbor samozřejmě na to má své výsostné právo, aby trenéra odvolal. Ale proč takhle mlží, proč neřeknou, odvolali jsme Berana, přijde tam Petr a šmytec? Kdyby tomu Karlovi třeba řekli, hele přijď na výkonný výbor a tam to pořádně probereme, a pak se rozhodneme. Ale on dostal legitimního padáka. Tečka!
Víte, to je ale krásný příklad obecně. Když vedení hokeje po nás po trenérech chce, abychom mluvili pravdu, abychom spolu komunikovali, celá společnost chce, aby tu byla pravda, pořád se o tom hovoří – a podívejte se tady na to!
Nebo je tu další věc, všichni ví, že šéftrenér českého hokeje Filip Pešán se hodně „nemá rád“ s trenérem dvacítky Vencou Varaďou a od léta spolu nemluví. A Pešán pak dá rozhovor, kde řekne, že mají profesionální vztah a že spolu komunikují. Ale to je taky lež. Všichni v hokeji dobře ví, že to tak není!
Ještě k té reprezentační osmnáctce. Měnit trenéra uprostřed sezóny, jak se na to díváte?
Já to nechci nějak moc hodnotit, ty výsledky nebyly bůhvíjaké, byly tam nějaké objektivní problémy, které ten Karel Beran musel překonat, ale v pořádku, ať ho svaz odvolá, když si myslí, že to pomůže. Ale já mám rád, když se věci říkají na rovinu.
Vy jste, pane Hadamcziku, prý před nedávno skončeným domácím světovým šampionátem hráčů do 20 let řekl, že konec bez medaile by byl totálním neúspěchem a český hokej si nemůže klást nižší cíle. Co říkáte teď po tom sedmém místě, kdy jsme všichni jasně viděli, že zaostáváme rozdílem třídy?
No, neměli jsme na medaili. To je pravda.
Já jsem nečekal, že ten výkon bude tak špatný. Jasně, můžeme pořád říkat, že dřeme, že bojujeme. Ale to bojují třeba Číňani taky! Jenomže krom toho musíte především něco umět! A to tam prostě vidět nebylo. Nebo jen hodně málo.
Fotogalerie: - Pro zemi, která vítězí
V čem je tedy problém českého mládežnického hokeje?
No tak si představte, že dáte 15 milionů korun za sezónu do mládeže. To je investice, ale jestliže nevychází ten produkt, tak je něco špatně.
No to mě právě zajímá, co je špatně?
Především nemáme soutěže a nemáme kvalitní juniorku. S tím se nedá uspět. Když to řeknu úplně po pravdě, tak my juniorku vlastně vůbec nemáme. A pokud toto neupravíme, tak žádný výsledek nebude, jenom tam budeme pořád sypat peníze.
Naše výchova je taková, že už od žáků se hraje jenom na výsledky. Ti trenéři nechtějí být pod tlakem, takže je zajímají jenom výsledky. Musí je zajímat.
Takže se jenom vyhazují puky a plácá se to. My potlačujeme v těch dětech kreativitu a to kdysi tak tradiční české myšlení. U té hry musíte myslet, když to má k něčemu vypadat. Nedáváme volnost hráčům tak, aby dokázali rozvinout talent.
Doba komunismu je za námi. Hokej v ní evidentně kvetl. Teď se zdá, že nám ujel vlak. Co se změnilo?
Něco se samozřejmě změnilo. Změnil se politický režim, společnost je jiná. Ale my se nemusíme pořád vymlouvat na dobu komunismu, kdy byla ikskrát vyšší členská základna. Finové taky nemají tolik dětí, Švýcaři taky nemají tolik dětí. A kvalita jim roste, zatímco u nás stagnuje.
Zrušili jsme sportovní třídy, ty fungovaly za komunismu a ještě nějaký čas potom, ale pak jsme je zrušili a to byla obrovská chyba, protože sportovní třídy jsou to nejlepší, co mohlo být. Bohužel, lidé ze sportovního úseku na svazu si prosadili svou.
Hokej se totiž nedá dělat od počítače. Je to úžasné, když ten trenér má v každé kapse jeden notebook a ještě kameru a chce hrát jako hraje Pittsburgh. Jenomže zapomíná, že na to nemá hráče jako má Pittsburgh. Samozřejmě, že i tyhle technické věci jsou dneska potřeba, ale dříve to tu nebylo a taky to šlo. A šlo to dokonce mnohem lépe než dneska. Trenéra dělají oči, ne počítač!
Není ten současný stav hokeje vlastně i odrazem stavu té společnosti, že chceme všechno hned, snadno – a pokud možno bez potu a bez velkého úsilí?
Podívejte se, každá organizace si nastavuje pravidla sama. Takže to, co říkáte, to je jenom taková tradiční výmluva.
Když někdo řídí mládežnický hokej a tam šestkrát mění soutěže, tak to je problém. Tam tápeme. Kluby mají vychovávat hráče a svaz se jim do toho vůbec nemá plést. To má být jenom servisní organizace, která těm klubům pomáhá shánět peníze a řídí ty soutěže. A nic víc. To je můj názor.
A trenér ani hráč se nebudou vymlouvat na společnost, že nechtějí dost trénovat. To je věc trenéra. Ten je tam od toho, aby stanovil tréninkový plán a dělal opravdu kvalitní tréninky.
A o čem se moc nemluví, dneska ti trenéři berou třeba 30 tisíc, ale ještě si musí dělat někde nějaký melouch bokem. Takže se tomu třeba vůbec nevěnují naplno a pak se vymlouvají na to, že dostali špatný ročník, že ti kluci nejsou talentovaní a že z nich víc dostat nejde atd.
První věc je vždycky – vychovat mladé! Takhle musíme uvažovat.
Fotogalerie: - Čínský nový rok s Kuberou
Co říkáte na přístup rodičů, kteří by často chtěli nejlépe trénovat sami? Na to si stěžují třeba Josef Paleček, Vladimír Martinec a mnozí další kouči, kteří mají zkušenosti s mládežnickým hokejem…
Ne (smích), to je pořád jedno a totéž. Já jako trenér musím nastavit ten tréninkový proces. Když řeknu, že hráči mají být půl hodiny před tréninkem v kabině, tak budou v kabině, když řeknu, že nebudou telefonovat, tak prostě nebudou.
A co uděláte s rodiči?
Rodiče si vezmu stranou, udělám s nimi samozřejmě informativní schůzku a řeknu jim – bude to tak a tak, chci vás mít tam a tam, já mám důvěru klubu, já budu ty vaše děti vychovávat a vy mi do toho zasahovat nebudete. A já jsem odpovědný za to, jací z nich budou hráči. Tím to končí. A ten trenér si tohle musí obhájit v rámci toho klubu. Ale musí si zjednat autoritu, bez toho to nejde.
A co když se rodiče obrátí na vedení klubu, přijde hlavní manažer klubu a začne vám radit třeba i to, koho máte stavět méně a koho víc atd.?
Já jsem to sám taky zažil a řekl jsem jasně, že takhle to prostě fungovat nebude. Každý trenér to musí zvládnout, my si pořád hledáme výmluvy.
Oni jsou ti trenéři taky často rádi, že s těmi rodiči mají blízký vztah, občas si třeba dají společně panáka, a pak se diví, že jim do toho někdo moc mluví. Ne, já jsem v tomhle stará škola. Ti trenéři musí být osobnosti a musí si zachovat odstup.
Nejvíc o výchově hráčů tady u nás věděl Luděk Bukač. Ale my jsme takového odborníka tady nechali psát jenom články a pořádně jsme ho nevyužili. To je ohromná škoda.
Šéftrenér Filip Pešán nedávno v rozhovoru pro iSport.cz ke špatnému výsledku na MS20 řekl: Je to obraz celé společnosti. Česká společnost je přejedená, bez motivace. Kluci vyrůstají v komfortu. Snažíme se vymyslet cestu pro zlepšení hokeje, bohužel v tomhle prostředí ale musíme ještě vymýšlet taky, jak to kontrolovat, jak přemluvit trenéry, rodiče a hráče, aby vůbec pracovali. Vidíte to podobně?
Takhle já to nevidím. Přece přesvědčit kluka, že chce hrát ligu, že má udělat 10 kliků nebo 500 kliků, to přece není tak těžké!
A to, jaká je, nebo není společnost, to je jenom výmluva. Ti hráči jsou ochotní tvrdě trénovat, když jim k tomu ten trenér nastaví správně pravidla.
Ten trenér, když už byla řeč o tom komfortu ve společnosti, musí být samozřejmě adekvátně zaplacený, ale pokud je, tak tomu musí taky umět dát všechno. A v tom, společně s nastavením soutěží, je hlavní klíč ke zlepšení a k progresu našeho hokeje. Společnost do toho nepleťme. Je pořád dost kluků, co chtějí hrát hokej, ale musíme s nimi umět pracovat.
My se vymlouváme na rodiče, ale ve skutečnosti my ničíme děti těm rodičům, protože my jsme jim řekli – budete hrát juniorskou nejvyšší soutěž – vaše děti se budou živit hokejem. Ale ta realita je úplně jinde, ta úroveň ligy je nízká, takže my jim lžeme, protože oni jsou pyšní, že mají děti tak vysoko, ale ona to žádná supermeta není. A hodně z těch dětí se nikdy hokejem neuživí. Rodiče nejsou na vině, na vině je systém výchovy těch hráčů!
Rozhovor vedl Tomáš Procházka
Psali jsme:
autor: .
