Ještě v březnu říkal ministr financí Zbyněk Stanjura, že zvýšení minimálních odvodů pro OSVČ tak, aby se více přibližovaly výši zaměstnanců, je k debatě. V aktuálním rozhovoru pro Echo24 však odmítl, že by to byl vážně míněný plán v rámci konsolidace rozpočtu. Které z jeho vyjádření bylo racionálnější?
Zvyšování odvodů je nesmysl, protože OSVČ trpí jinými nevýhodami v porovnání se zaměstnanci, takže odvody bych v nynější výši ponechal. Doufám, že vláda zůstane u toho, co slibovala, tedy nebude zatěžovat lidi dodatečnými daněmi. Zvyšování odvodů je zvýšení daní, i když se tomu tak neříká. OSVČ navíc představují motor ekonomiky, často se rekrutující ze střední třídy. Je to skupina činorodých lidí, kteří vytvářejí podstatnou část bohatství České republiky a neměli by být za svou činorodost nějakým způsobem penalizováni. U vlády, která by ráda byla vládou středopravou, si nedokážu představit, že by zvyšovala odvody.
Ale zvýšení minimálních odvodů pro OSVČ je jedním z návrhů Národní ekonomické rady vlády. Přesto se jím řídit Fialova vláda nemá?
Je to jen názor části ekonomů z NERV. To, že to nějací ekonomové navrhují, nic neznamená, neboť ten sbor ekonomů je široký, jsou v něm různé názory, nemyslím si, že s tímto všichni souhlasili. Jde tedy jen o část ekonomů, a to ještě z té části ekonomů, co jsou členy NERV, tudíž to nemusíme brát jako vysoce relevantní věc. NERV může navrhnout cokoli a pak je na vládě, jestli to přijme za své, nebo ne. Pokud NERV navrhne kupříkladu znárodnění, tak by vláda měla být na pozoru, protože přebírá politickou zodpovědnost. NERV není za nic odpovědný, na papír si může napsat, co chce, a ten snese hodně, jak víme. Je to na těch, co mají politickou zodpovědnost, co mají mandát od voličů, a to jsou lidé ve vládě. Pokud by zatížení živnostníků navrhla levicová nebo i středolevá vláda, tak by mě to příliš nepřekvapilo, protože to je součástí ideologie levice. Ale pokud by to navrhla středopravá vláda, resp. pokud by to prosadila, tak by to bylo v rozporu s tím, co většina stran té vládní koalice dlouhodobě hlásá.
Může být za nynější neochotou zvýšit odvody spíše než reálná ekonomická úvaha obava ze ztráty voličů, kteří mezi OSVČ nejčastěji preferují ODS?
Mně to nedávalo logiku už tehdy, když se to poprvé objevilo. Komunikace vlády je v tomto směru nedostačující, možná vláda vypouští balonky, možná v té pětikoalici dochází k určitým třenicím. Je to složenina pěti stran, takový pytel blech. Možná ty informace, i když to jsou zatím nedodělky, vynáší někdo, kdo se těch jednání zúčastňuje, aby je medializoval. Do toho já příliš nevidím. Každopádně k únikům informací dochází až příliš často. Vládní představitelé by si měli dát pozor, protože to je ke škodě věci. Nejnověji to bylo s DPH, kdy se do situace musel dokonce vložit premiér Fiala a dementovat to, co před tím už de facto jako hotovou věc přinesla Česká televize, tedy redukci sazeb na dvě. A není to poprvé, co se to stalo. To je nešťastná komunikace, která zadělává na nejistotu, jak mezi veřejností odbornou, ekonomy, podnikateli, tak širokou veřejností, a tím snižuje kredit vlády jako takové.
Psali jsme:
Jak by se měl Fialův kabinet v tomto ohledu polepšit?
Vláda by se měla držet toho, co deklarovala, když po volbách nastoupila, že si bude věci vyříkávat interně, a teprve až se dohodne, půjde se závěrem před kamery a před média. Tedy že se bude chtít odlišit od toho, co činila předchozí Babišova garnitura, která vynášela různé kusé informace po sociálních sítích a působilo to pak chaoticky. Třeba za covidu jsme pořádně nevěděli, na čem jsme, podnikatelé si stěžovali. Toho by se měla tato vláda vyvarovat, jak slibovala. Měla by takové zásadní věci, jako jsou odvody živnostníků, změny DPH, vynášet na světlo světa teprve tehdy, až bude hotovo. To, že se to takhle trousí nebo uniká do médií, nepřispívá ke kredibilitě té vlády. I věřím, že za to nemůže ministr financí, že to do médií mohl pustit někdo, kdo třeba ani není z ODS, kdo se jenom dostal k dokumentům, třeba z úplně jiné strany vládní koalice. Ale to si musí zkrátka pohlídat a zásadní věci řešit s lidmi, kterým maximálně důvěřuje. Ti musí garantovat, že žádné informace pro média uvolňovat nebudou. Pro ostatní strany koalice by tam mělo padnout, že pokud se takové úniky budou dít, že se to musí prošetřit, a takoví lidé by se už dalších jednání účastnit neměli. Ministr musí být razantní, nesmlouvavý, protože jde o jeho kredit. Když se toto děje, tak on je tím hlavním, kdo je popotahován za to, že nezvládl komunikaci. A třeba je to i neprávem. Proto by si to měl především on ohlídat.
Ministr financí v souvislosti se změnami sazeb DPH hovoří o zjednodušení, mnoha manévry a přesuny mezi sazbami to maskuje, aby to jako zvýšení nevypadalo. Když ale jeho rezort připustí, že by tyto změny měly do státní kasy přinést až 24 miliard korun ročně, jde zjevně jen o zdražení a další ždímání obyvatelstva. Nebo se to snad dá nazvat jinak?
Souhlasím s tím, že jde o zvýšení daní. Ale jestliže se zvedne inkaso, jak Ministerstvo financí podle těch uniklých informací deklarovalo, o 24 miliard korun, tak samozřejmě to jsou miliardy korun, které jdou z daní navíc. Můžeme se ptát, kdo daň odvede, jestli jednotliví prodejci, zda si zvýšenou daň dají do marží a do jaké míry to nepocítí konečný spotřebitel, nebo naopak do jaké míry to přenesou na konečného spotřebitele. Ale zaplatí to lidé, firmy, dodavatelé nebo zákazníci, odběratelé. Ale nárůst daňové zátěže to bude, o tom není sporu.
Tomáš Zdechovský
Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský zuřil, že informace o změnách sazeb DPH unikly do médií a osočil z toho Piráty. Vidíte nějaký problém v tom, že se veřejnost dozvěděla, co se chystá?
Je možné, že to byl jenom takový pokusný balonek, kterým vláda a pětikoalice testovaly náladu veřejnosti a médií, že testovaly, jak tyto návrhy přijmou. A když tedy viděly, že se potázaly velmi se zlou, tak uvedly, že to ještě vůbec není hotový návrh. Něco podobného dělal Andrej Babiš. Je to praktika, která je poměrně efektivní, protože umožňuje monitorovat nálady a citlivost veřejnosti na tyto zásadní změny v přímém přenosu. Ovšem nesmí se to přehánět, protože když bude unikat příliš informací, tak veřejnost otupí, nebude to brát za bernou minci a přestane reagovat tak, jak by reagovala, kdyby věřila, že to je návrh, který skutečně půjde do legislativy. Čím častěji se to bude dít, tím méně bude odezva indikující něco významného. Těch úniků v poslední době bylo dost. Rušení příspěvku na stavební spoření, DPH, odvody živnostníků, daně z vína, daně z alkoholu, z tabáku. To všechno se pouští do médií a ministr financí pak vždy řekne, že to ještě není definitivní, že se bude ještě jednat. To je zase něco, co poněkud snižuje kredit.
Nemělo by to být spíš tak, že by vláda komunikovala s veřejností, místo aby lepila někde něco v utajení?
Ono je velice problematické s veřejností debatovat. Probíhají připomínková řízení, to je standardní mechanismus. A já si neumím představit, že vláda s materiálem, který teprve projednává, bude předstupovat před veřejnost. Vždy v ní bude někdo, kdo se bude cítit dotčen. V tomto bych nechal vládě určitou volnost, aby předstupovala s hotovými věcmi, ale pak za ně nesla politickou odpovědnost. Pokud to bude průšvih, tak se vždy dá udělat nějaká otočka. Ale nesmí těch průšvihů být moc. To znamená, že vláda by skutečně měla vystupovat až s finálními tezemi a mít politickou odvahu lidem vysvětlit, proč udělala nějaké nepopulární opatření. To – troufám si říci – podstatná část společnosti přijme. A to je nedostatek v komunikaci vlády, že dostatečně nekomunikuje s veřejností. Pak jsou důvody pro demonstrace.
Komunikace je bolestí i ministra financí Zbyňka Stanjury, který často působí dojmem, že se vykrucuje nebo že před veřejností něco tají. Co by mu zvýšilo důvěryhodnost?
Měl by třeba říct, že neumí najít sto miliard úspor, jak sliboval před volbami. Zkrátka to přiznat. Někdo si to vyloží jako politickou slabost, já bych ocenil, že zkouší hrát s veřejností na rovinu. To, že bude velice obtížné najít úspory za těch sto miliard, jsme všichni ekonomové věděli. Já si myslím, že to možné je, ale pokud to z nějakých politických důvodů možné není, tak by měl ministr toto přiznat a pak debatovat o tom, jak situaci napravit jinak než škrty za sto miliard. Je kupříkladu možné částečně vrátit daň ze mzdy tam, kde byla před rokem 2021. Ale pak to musí ministr umět vysvětlit veřejnosti tak, aby to přijala. Podstatná část veřejnosti chápe, že jsme ve velkém deficitu, že se musí dělat úsporná opatření. Navíc by politici mohli říct, že přece snížení daně zaměstnancům, zrušení superhrubé mzdy, bylo na dva roky, je to i v důvodové zprávě. Také by mohli říct: „Mysleli jsme si, že ty úspory najdeme, nenašli jsme je, takže musíme daně vrátit tam, kde byly.“ To by vyneslo dramaticky více než takové to pytlíkování jednotlivých úspor po miliardách. Takhle se bude přijímat spousta opatření, úspory nebudou valné a všechny naštvou. To je lepší chlapsky přiznat: „Prostě jsme to neodhadli, ale jsme rádi, že jsme vám na dva roky snížili daně, byla to náročná doba, zažili jsme pandemii, ale teď je zapotřebí dát do pořádku veřejné finance.“
Nechme se překvapit, jestli se Zbyněk Stanjura pochlapí a takto začne s veřejností komunikovat. Vy byste tedy byl pro úplný návrat před zrušení superhrubé mzdy?
Nemuseli by to vracet na původní úroveň. I kdyby šli z 15 na 17 a půl, nebo 18, tak to vynese 60–70 miliard ročně. To je suma, která je už zásadní. Tímto způsobem by měla vláda podle mého soudu postupovat. To znamená hrát na rovinu, komunikovat s veřejností, vysvětlovat jí své kroky. Zkrátka se spoléhat na to, že to veřejnost přijme a ocení. Myslím si, že část veřejnosti je připravena nést oběti. Samozřejmě vždy se najdou nespokojenci, kteří si budou pořád na něco stěžovat, ale podstatná část veřejnosti by to podle mého soudu přijala. To, co veřejnost nepřijme nebo obtížně přijme, je to, že vláda říkala ještě před půl rokem, že nebude zvyšovat daně. Tečka. Takhle vyloženě to řekl pan premiér. Ale teď už je celá debata, která se vede, jen o zvyšování daní. To veřejnost nechápe a cítí se i podvedena, protože když vláda bez vysvětlení provede takovou otočku, tak to nepůsobí důvěryhodně. Vláda by měla říci: „Je válka, inflace, pomohli jsme vám s energiemi, také jsme nenašli ty úspory, které jsme mysleli, že najdeme, a proto musíme jít, bohužel, proti tomu, co jsme slibovali a zvýšit alespoň některé daně. To by bylo něco, co by vytvořilo lepší dojem o komunikaci vlády.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Z materiálů pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy vyplynulo, že stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 40,3 miliardy korun. Očekával přitom výnos kolem 100 miliard korun. Čím to, že se odhad tak lišil od skutečnosti?
Ceny energií se vyvíjejí tak, jak málokdo čekal. Že cena plynu klesne o 90 procent proti situaci na konci loňského srpna, mohli čekat jen ti největší optimisté, ale nebyl to rozhodně nějaký konsenzus, ať už mezi širokou nebo odbornou veřejností. Panovala obava, že bude vůbec obtížné přežít zimu bez vypínání průmyslu, všichni si na to vzpomínáme. V tomto nám pomohlo i velmi teplé počasí, které bylo celou topnou sezonu. To také nemohl nikdo vědět. Kdyby udeřily dlouhotrvající silné mrazy, tak kdo ví, jaká by ta situace byla. Dnes tedy určitě není namístě hrát si na generála po bitvě, říkat, že jsme to všechno zvládli. To vláda sice také říká, ale myslím si, že je třeba být pokornější, protože situaci nám skutečně ulehčilo teplé počasí, a to nemohl nikdo předpokládat, že zima bude takhle nadprůměrně teplá. Ale že vláda vycházela z nějakého úplně nejhoršího scénáře, že udeří třeskuté mrazy dlouhotrvající, to vyloučit nelze.
Ten rozdíl lze tedy vysvětlit tím, že vláda byla tak přeopatrná, že teď může vykládat, jak to zvládla?
Vždy je namístě pracovat s několika scénáři budoucího vývoje. Možná si vybrali ten scénář nejhrozivější, kdy budou ceny energií nejvyšší, což by pak znamenalo vysoký výnos z mimořádné daně a z mimořádných odvodů a pak mohli dosáhnout té avizované sumy, kterou prezentovali, že očekávají. Můžeme být rádi, že nedošlo k tomu krajnímu scénáři, a úplně vládě za ten chybný odhad nespílat. Ale ona by zase měla přijít s tím, že byl nějaký scénář, že jsme se museli připravit na to, když bude nejhůře, nemohli jsme si dovolit optimismus, nebo něco takového. Vysvětlit ten rozdíl, protože to jinak ve veřejnosti zase zanechává takovou pachuť, že byla oklamána. Třeba to tak ani nebylo, ale to musí vláda vysvětlit, kde se ten rozdíl bere. A já nevidím, že by se to vysvětlovalo. To je opět ta komunikace, a ta v lidech vyvolává pocit, že s nimi vláda nehraje na rovinu, a ztrácí k ní proto důvěru.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
Mivoj
_profil_top.jpg)
