Hovoří se o tom, že by rodičovství určené v jednom členském státě EU bylo uznáno ve všech ostatních členských státech bez zvláštního postupu. Mělo by existovat Evropské osvědčení o rodičovství. Jak je projednávání daleko?

Rodinné právo patří mezi oblasti výsostné pravomoci členských států. Je to pochopitelné, protože ze všech odvětví práv je právě rodinné právo nejvíce svázáno s tradicemi a zvyky a nejvíce vychází z autentických společenských poměrů, které mají své opodstatnění, logiku a hluboké zakořenění. Z toho plynou legitimní a pochopitelné odlišnosti právních úprav rodiny a rodinných vztahů. Nelze je sjednocovat ani harmonizovat na stejnou úroveň jako zásuvky nebo nabíječky do mobilních telefonů, protože národní úpravy zrcadlí zvláštnosti dané rozdílnými společenskými a historickými zdroji zemí, národů a národností.

Jaký je tedy váš názor v této otázce? Kde vidíte přínos a kde spíš komplikace?

Evropská komise příliš tlačí na pilu a snaží se vychovávat jednotlivé evropské země v tom, co si mají myslet a jak mají postupovat. Přínos nařízení nevidím žádný, leda negativní. Měli bychom se těmto tlakům rozhodně postavit a říct, že tohle je náš píseček a že sem Brusel nemá strkat svůj nos. Chceme-li změny v oblasti rodinného práva, pak musejí vyjít zespodu, ze společnosti. Až se naše společnost reálně sama posune jinam, tak si český Parlament schválí právní úpravu odpovídající této společenské změně. Dodávám, že Evropská komise tento návrh poslala před Vánocemi a na vyjádření k tak zásadním otázkám nechala členským zemím velmi málo času. To taky vypovídá o něčem velmi nelichotivém.