Není tomu tak dlouho, co naši mediální scénu oběhla iniciativa „Historie nezabije“, týkající se práva občanů na vlastnictví zbraní. Nyní jsme viděli činnost jednoho vlastníka zbraní, navíc budoucího historika, a hořce se vyrovnáváme s následky. Co vy na to?
Útok z 21. prosince se mne vysoce dotýká, odehrál se na typu fakulty (sám jsem totožnou na jiné alma mater navštěvoval), jež je celým svým působením zaměřena opačně. Útočníkem opravdu byl student oboru i mnou absolvovaného, útok byl proveden typem zbraně, která sehrává dosti důležitou roli v připravovaném zákoně o zbraních. Ostatně návrh tohoto zákona projednal právě před měsícem výbor pro bezpečnost, v jehož čele stojí také graduovaný historik. Aby byl přehled úplný, za bezpečnost občanů nesou politickou odpovědnost premiér a ministr vnitra, oba graduovaní učitelé dějepisu. Tolik o úloze historiků.
Ovšem ona vámi zmíněná iniciativa reagovala na něco zcela jiného, na nutnost implementace novely evropské směrnice 91/477/EHS, vyžadující speciální povolení a zbrojní pas též na vlastnictví a nošení historických palných zbraní. Čímž fakticky odsuzovala členy klubů vojenské historie a účastníky historických rekonstrukcí k ukončení většiny jejich aktivit. Rozhodně tedy vidím rozdíl mezi koordinovaným vystoupením velké skupiny nadšenců, vybavených zbraněmi více než 200 let starými, což se naposledy odehrálo poblíž města Slavkova počátkem tohoto měsíce, a cílenou střelbou z moderní poloautomatické pušky, navíc vybavené optikou, proti spoluobčanům. I když z hlediska zákona jde v obou případech o zbraně.
Fotogalerie: - Vražedný střelec eliminován
Jaký je váš vztah ke zbraním? Patříte mezi zastánce práva na individuální ozbrojení, nebo mezi jejich odpůrce?
Jsem z generace, která prošla základní vojenskou službou. Prošel jsem výcvikem v motostřeleckém vojsku, střílel jsem ostrou municí ze všech automatických zbraní, které byly v té době ve výzbroji. Jako příslušník jednotky, jež střežila objekty ministerstva, jsem vícekrát v roli velitele směny musel uprostřed noci kontrolovat stráže, vyzbrojené automatickými zbraněmi s ostrým střelivem. Systém byl velmi propracovaný a přísný, v maximální míře se snažil eliminovat chybu jedince, pravděpodobnost jeho selhání byla prý nižší než selhání řidiče automobilu. Při takto nastaveném systému nemám se zbraněmi žádný problém.
Lze ale předpokládat, že nyní se dostanou ke slovu odpůrci zbraní. A že jejich projev bude velmi hlasitý a důrazný…
Já sám vidím čtyři oblasti, v nichž by se právo na zbraň nemělo občanovi upírat. Sebeobrana, sport, myslivost a hobby. Možná jsou ještě oblasti další, ale já preferuji tyto čtyři. Vlastnictví zbraně AR-10 (upřesnění oproti původnímu typu AR-15) se jich fakticky nedotýká. Funkční dlouhou poloautomatickou zbraň podle mne občan nepotřebuje, ta by měla být vyhrazena příslušníkům ozbrojených sil a jen k výkonu služby. Z výše uvedených čtyř oblastí jsou tři – sport, myslivost a hobby – úzce svázány se spolkovou činností s dosti přísnými pravidly, takže zneužívat současné tragédie k útokům na ně bych považoval za minimálně nevkusné.
Fotogalerie: - Druhý den po běsnění
Dobře, ale co sebeobrana? Právě u reklamy na prodej této zbraně se o sebeobraně píše…
Trochu odlišujme situaci v zemi původce zbraně, tedy v USA, a u nás. Historická tradice země za oceánem, fakticky celé první století její existence, je spojena s osobními zbraněmi, krátkými i dlouhými, což u nás ale známe pouze z westernových filmů. Podle mého názoru pro sebeobranu v naší zemi stačí krátká zbraň, ovšem za předpokladu, že se legální vlastnictví zbraní typu AR-10 vyloučí.
Odpůrci zbraní vám namítnou, že právě obecný zákaz zbraní vyloučí potřebu sebeobrany...
Ale nevyloučí. Valná část teroristických akcí probíhá s nelegálními zbraněmi. Seberychlejší policejní složky, pokud nejsou již přímo na místě, potřebují vždy nějaký čas k přesunu, k vyhodnocení situace a k zahájení akce. V těchto kritických okamžicích může pachatel zmařit velké množství lidských životů. Pokud se ale ve skupině ohrožených nachází jedna či více ozbrojených osob s potřebným výcvikem, mají šanci pachatele eliminovat a lidské životy zachránit. Jsou přímo na místě, mají prostředky a mají aspoň základní výcvik k účinné akci.
Vraťme se k tragédii z 21. prosince. Co vás nejvíce zaskočilo?
Již jsem uvedl, že během vojenské služby jsem střílel prakticky ze všech automatických zbraní. Nikdy jsem se však nedostal k automatické zbrani s optikou, to byla doména speciálních jednotek. S hrůzou jsem viděl, že pachatel měl k dispozici jak dlouhou poloautomatickou zbraň vojenského typu a střední ráže, tak příslušnou střeleckou optiku, a to vše prý legálně. Taková zbraňová kombinace je využitelná jen dvěma profesními skupinami; příslušníky speciálních jednotek a teroristy. Na jedné straně tedy vcelku nedávno hrozilo, že fandové historických rekonstrukcí budou popotahováni za vlastnictví funkční zbraně s křesadlovým zámkem, schopné výstřelu až po nijak jednoduché manipulaci; na druhé straně systém stále dovoluje legálně získat zbraňový komplet, schopný přesné smrtící palby na větší vzdálenost, jenž je snem každého teroristy.
Zdá se, že vládnoucí garnitura tyto zbraně i propaguje. Viděl jsem fotografii ministryně obrany Jany Černochové, kde pózuje se zbraní, která se oné AR-10 opravdu velice podobá...
Onu fotografii jsem viděl také. Myslím, že vypovídá hlavně o mentální nevyzrálosti oné osoby, což se v době nedávno minulé projevilo také ve vícero jejích vyjádřeních, rezonujících mezi ukvapeností a stupiditou. Ovšem pokud tato osoba může působit v ministerské funkci, lze celý systém považovat za poněkud nedomyšlený.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
Neziskový živnostník
