„Teď je jim venkov dobrý, hlína a hnůj!“ Zelený-Atapana a svět po viru: EU, bohatství, USA, Čína, moudrost babičky

01.04.2020 4:39

ROZHOVOR Vůbec nás neubude, když budeme mít omezenou osobní svobodu a luxus, na které jsme si zvykli jako na nějakou samozřejmost. Stále zapomínáme, že všechen luxus i ta svoboda pohybu je na úkor planety, kterou drancujeme, ke které nejsme pokorní a chceme mít všechno. Tvrdí to etnolog Mnislav Zelený. Amazonští indiáni, kteří mu dali v dobách jeho častých pobytů mezi nimi jméno Atapana, by prý koukali, jak u nás jsou staří pro většinu populace na obtíž společnosti a její ekonomice. Takže když v důsledku pandemie ubudou, nic se tak neděje. Mladí se promoří a přežijí, staří se promoří a jen silní zůstanou.

„Teď je jim venkov dobrý, hlína a hnůj!“ Zelený-Atapana a svět po viru: EU, bohatství, USA, Čína, moudrost babičky
Foto: Archiv autora
Popisek: Atapana a indián Kolumbie
reklama

Jak hodnotíte dosavadní kroky Babišovy vlády proti šíření koronaviru a především některá omezení, která jsou mnoha lidem trnem v oku?

Víte, po bitvě je každý generálem, ale nyní je zřejmé, že je u nás těch generálů docela nadbytek. Vyrojili se jich stovky a každý by to řešil nějak jinak. Těžko něco hodnotit, když moc o tom viru pořádně nevíme a každé neznámé je přirozeně a logicky obávané, i když by to mohl být jen jiný druh chřipky. Mám dojem, že Churchill svého času řekl něco ve smyslu, že cesta k úspěchu jde od porážky k porážce. Chápu rozezlené kritiky o omezení osobní svobody a jiných výdobytků naší bělošské civilizace včetně naší životní úrovně topící se v luxusu. Teď se spíš bude topit na dně. Ať už to vláda dělá dobře, nebo špatně, vůbec nás neubude, když budeme mít omezenou osobní svobodu a luxus, na které jsme si zvykli jako na nějakou samozřejmost. Stále zapomínáme, že všechen luxus i ta svoboda pohybu je na úkor Matky Země, kterou drancujeme, ke které nejsme pokorní a chceme mít všechno. Vůbec nás neubude mít na čas omezení osobní svobody. I tím ulehčujeme Matce Zemi a snižujeme její zamořování. Prostě si dáme na čas voraz. V životě jsem se naučil vzít si výhodu či chcete-li ponaučení z jakéhokoliv průšvihu, a že jsem jich měl v životě dost. Nyní tak budeme mít třeba víc času na sebe, možná na duchovní rozjímaní o vlastním životě a životních cílech, na co jsme v tom šíleném civilizačním a technologicky „prošpikovaném“ čase neměli kdy. Pořád jsme něco honili, i tu ekonomiku, o kterou se nyní všichni bojí.

Ekonomické problémy, do kterých pandemie koronaviru uvrhne celý svět, tedy nevnímáte jako katastrofu?

Anketa

Obstála Evropská unie jako instituce v současné ,,koronakrizi"?

1%
99%
hlasovalo: 30335 lidí
Tak budeme chudší, o co jde? Vůbec nám to neuškodí. Samozřejmě o ty nejchudší se musí postarat stát. To je jeho úkol. Všichni musí mít potraviny bez výjimky a majitelé domů by měli vyjít vstříc s pozdějším placením nájemného. Společně to tak zmákneme. Změníme priority. Doufám, že nebudeme tak pyšní a nafoukaní, jací jsme vládci Země. Budeme si všeho víc vážit, zvlášť jídla. Moje babička nikdy nic nevyhodila, a když už kůrka byla moc tvrdá a vyhazovala ji, tak ji vždy políbila. Já dělám to samé. Je to symbolické vyjádření pokory vůči potravě, která by měla být posvátná. Je to pokora vůči přírodě, která nám stravu zajišťuje. Indiáni by nezahodili ani drobek jídla. Je to přece dar Boží, řekla by mi má babička. Anebo pro někoho dar Matky Země. V poslední době tato pokora nebyla, nadobro zmizela. K čemu je, říká si většina. Není ani vidět, ani se nedá prodat či koupit. Objevila se spíš neúcta přicházející z nadvýroby drancující půdu. Byli jsme rozcapení a přežírali jsme se borůvkami v lednu. Že to zaneřádilo oceán, vzduch, silnice s frontami kamiónů? To nikoho nezajímalo. Byt furt bohatý, víc a víc: K čemu to je? Nyní náhle zbude i víc času na rodinu a na děti, které jsme často zanedbávali v honbě za mamonem. Hrabali jsme, hrabali, ale kam zmizely hodnoty, které nejsou vidět? A které jsou mnohem důležitější než hodnoty, které jsou vidět. Vždyť právě rodina a děti, které jsou základem naší existence a naší budoucnosti, jsou i naší radostí, naším štěstím. To jsou pravé hodnoty, kterých bychom si měli vážit, a současná neradostná situace nás k tomu vede. I když z donucení omezení osobní svobody. A ekonomika? Ať počká. Ať také počká z nudy vymýšlení různých třetích a dalších pohlaví. Ať počkají i nesmyslné globalizační úvahy všechno a všechny propojit. Pak něco přijde, jako koronavirus, nebo viditelnější nepřítel a šmik! propojený svět se zhroutí jak domeček z karet. A jen právě pro svoji globalizaci.

Lze tuto mimořádnou situaci tedy brát i jako počátek konce globalizované společnosti? Budou teď chtít být státy soběstačnější?

Určitě je na čase deglobalizovat. Avšak zase s mírou! S mírou selského rozumu jsme měli globalizovat a nyní deglobalizovat. Jen pro větší zisky nadnárodních korporací se přesunuly výroby všeho do Číny včetně strategických komodit, léků a tak podobně. Kdo to všechno mohl povolit, abychom se vydali ve prospěch třeba budoucího nepřítele, v jehož rukou se nyní nacházíme? Jen pro zisky firem? A my pak budeme skákat, jak někdo bude na východě pískat? To Evropské unii a našemu světu euroatlantické civilizace nedošlo? To se Evropská unie podporující tyto materiální výhody zase ukázala! Nuže, trocha chudoby nám neuškodí. Stejně je většina obézních. A s tím, doufám, přijde důležitá vlastnost, která nám chyběla: skromnost. Tím automaticky snížíme tlak na drancování přírody, což bylo na pořadu v minulých měsících, kdy jsem psal a přednášel o nápravě zničené přírody nastavením skromnosti jako pozitivní vlastnosti. Ten rozpadající svět politici ani demonstrace mladých nezachrání, ale my ano. To byl i cíl mého vzkazu, což však zapadlo, protože nikdo se nechce uskromnit sám od sebe. Teď jsme dostali ránu, i když to je možná jen obyčejná chřipka, ale náhle si uvědomujeme správné hodnoty a měníme priority.

Občas se objevují komentáře, že to je problém jen pro staré lidi a mladé to nemusí vůbec zajímat. Nebo také, že bychom měli nechat epidemii koronaviru proběhnout běžným způsobem a brzy by si oddechlo celé Česko. Jsou takové přístupy spíš sobecké, nebo naopak čistě racionální?

Nuže, my staří jsme pro většinu populace na obtíž společnosti a její ekonomice. Je to vidět i na tom, jak se děti neradi starají o své rodiče. Jak je někam odkládají a mnohdy jen čekají, až zemřou. To by „mí“ amazonští indiáni koukali! Staří jsou u nich nositelé moudrosti jejich společnosti, zatímco u nás jsou nositelé technologické „chytrosti“ mladí, a tím pádem staří stojí v cestě. Takže když ubudou, nic se tak neděje. Zbude víc na penze mladé generace a pensijní reforma bude vyřešena. Jasně, mladí se promoří a přežijí, staří se promoří a jen silní zůstanou.

Šíří se názor, že kdyby byly role obrácené a nemoc Covid-19 hůře postihovala mladší ročníky, jejich rodiče a prarodiče by udělali vše pro záchranu svých potomků. Domníváte se, že ona obětavost je u mladší generace jaksi slabší?

Jsem přesvědčen, že starší by dali svým dětem klidně i pár let života, kdyby to bylo třeba. A je to přirozené, také bych jim to dal. My jsme si své zažili a vykonali, proč ne? Jsou to přece stále naše děti.

Fotogalerie: - Hladová okna

V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...

O víkendu se Češi navzdory zákazům vydali do parků, k řece, sportovat, a to i ve větších skupinkách. A obyvatelé Prahy i nyní vyjíždějí na své chaty a lidé z menších obcí se bojí, že s sebou přivlečou i nákazu. Může současná situace prohloubit příkop mezi Prahou a zbytkem republiky, kdy se venkov obrací proti Pražanům coby univerzálnímu viníkovi současného stavu věcí? Lze ale chtít, aby lidé seděli jen doma a nevycházeli, i když je stav nouze?

Anketa

Vadí vám vládní nařízení, ať lidé během karantény nejezdí na chaty a chalupy?

9%
91%
hlasovalo: 25819 lidí
Indiáni se ze všeho nejvíc bojí našich nemocí. To bylo od počátku, když jsme tam, do jejich Nového světa, vkročili. Dodnes tak někteří z nich stále žijí v izolaci pralesa, někde na pomezí Brazílie a Peru a nechtějí vyjít, protože se cítí ohroženi hlavně našimi nemocemi, chcete-li viry. Mají stejný strach z neznámých chorob, jako my máme současný strach z neznáma. Až to neznámo poznáme, budeme se chovat určitě jinak. Když v roce 1965 přišla chřipka mezi „mé“ indiány Ece, v peruánském departamentu Madre de Dios, polovina kmene zahynula. Byl jsem v kontaktu s rodinou lékaře Miguela Gonzalese del Río, který tam byl jako laický misionář, léčil a pomáhal. Byl jsem u nich před několika měsíci a právě před týdnem jsem poslal zprávu náčelníkovi Césarovi Yohahé o nemoci, která se již dostala i do Peru. Mám odpověď: jsme všichni doma v Palmareal a nikoho z venku nepřijímáme. Nastavili si vlastní karanténu. Nikdo ven ani dovnitř. Tak jak to u nich bývávalo. A taky tam v pohodě žili několik tisíciletí. Dovedeme si to vůbec představit? Žili si tam v izolaci, v džungli, jako kdyby u nás nějaká komunita žila v lese z dob několika tisíc let před praotcem Čechem až dodnes. Zjevně jim to nevadilo. Jistě, nám to vadí, ale máme zas víc času, co jsme odkládali a čemu jsme se chybně nevěnovali. Náš venkov se pochopitelně chová jako indiáni. Určitě si říkají: Teď je vám venkov dobrý, že? Vždy jsme měli venkovany, my měšťáci, my sofistikovaní, my kavárenští povaleči za něco, no jak to jemně říct, co nemá naši úroveň. A náhle zjišťujeme, že to jejich bližší propojení s přírodou, kdy se hrabou v hlíně a přehazují hnůj, je východisko z nouze. A je to jako za války, kdy se jezdilo na venkov pro vajíčka a kus masa.

Potvrdila pandemie koronaviru, že v těžkých chvílích dokáží Češi držet spolu, bez ohledu na politické a jiné neshody?

Samozřejmě. Kdykoliv je těžká doba, národ se semkne. Politika je zpravidla vždy odsunutá na druhou kolej. Vždy jsem si říkal při takových žabomyších válkách našich politiků, že jde mnohdy o hlouposti, ale každý politik se chce pyšnit a ukazovat. Kolikrát jsem si řekl, co se stane, až dojde na lámání chleba. Ano, zase jsme po delší době všichni na jedné lodi plovoucí na rozbouřeném moři. Je to opravdu až dojemné, když se dozvídám o tom, jak si lidé vzájemně pomáhají. Toto mi vyvolává vždy slzu v oku. Ta lidskost, která je braná jako norma! A český kutil do toho ještě vloží svoji dovednost, vytáhnou se stroje z muzeí na motouzy a už to jede…Doslova nádhera!

Česko je závislé na masívních dodávkách ochranných zdravotních pomůcek z Číny. Generál Petr Pavel v té souvislosti hovořil o ohrožení naší bezpečnosti, když jsme na Číně takto závislí. Dal byste mu za pravdu, nebo je Vám bližší názor prezidenta České lékařské komory Milana Kubka, že nemáme kádrovat ruku, která nás vytahuje z vody, když se topíme?

To je přesně to, co jsem už říkal, když jsme z lakoty převedli i strategickou výrobu do Číny. Pak jen sklízíme, co jsme zaseli, ať už nás do toho vmanipulovala Evropská unie, průmyslový svět nebo ne. Čína nám i všem dalším zemím v EU desetiletí dodávala všechno od technologií, televizí, počítačů, léků, hraček, šatů, bot, prostě všechno je z Číny. A brali jsme to, kupovali jsme to, nosili jsme to, byli jsme jednoduše na Číně už dávno závislí. A nyní, samozřejmě, je to ohrožení naší bezpečnosti, ale tonoucí se stébla chytá. Kde brát, když ani krást nejde a Spojené státy jsou v tom taky až po uši.

Říkejme čínská chřipka místo Covid-19, vyzval po vzoru Donalda Trumpa poslanec Miroslav Kalousek. Jak máme nemoci v Česku říkat? Je správné ji klást za vinu Číně?

Tím, že to někomu hodíme na hrb, si nepomůžeme. To je dobré na noční debaty a spiklenecké teorie, kdo ten virus vyráběl a zkoušel a komu unikl ven z laboratoří omylem, či záměrně. Až to přejde, přijde čas i na to.

Podle někdejšího diplomata Jaroslava Bašty se Evropská unie na samém začátku pandemie projevila jako instituce zbytečná, dokonce spíše zdraví a životům občanů nebezpečná. Národní státy naopak vnímá jako naději. Je podle vás možné, že k tomuto myšlení bude po koronavirové pandemii inklinovat větší část populace? Co to může pro budoucnost EU znamenat?

Evropská unie je typická ukázka toho, že když vše běží, jak má, tak to nějak funguje, ale jak se něco zadrhne, rozsype se to. Pak se úředníci zakopou a každý stát se začne zajímat sám o sebe. Bližší košile než kabát. Nechci vypadat jako prognostik či mentor neustále říkající, že jsem to věděl už dávno. Ale je to tak. Neměním lehce své názory a dvacet let bubnuji stejnou písničku. Takový slepenec typu Babylonské věže se prostě někdy musí zhroutit. Vládli nám nikým nevolení úředníci, kteří se volili mezi sebou a nějaký Evropský parlament byla jen ždímačka na dobré platy, který nic neovládal. Evropa byla, je a doufám, že bude kontinentem řady národů, řady kultur, které vznikaly po tisíciletí a nelze vše zahodit a smazat nějakými úřednickými příkazy. Jsem na svůj národ a hodnoty, které vytvořili naši předci náležitě hrdý. Ano, vzájemně v Evropě spolupracovat, ale jako svobodné státy se zcela svobodnými vládami, s celními výhodami, nějak tak, jak vše začínalo v Beneluxu. Pevně doufám, že se tak stane.

USA mají nejvíce potvrzených případů nákazy na světě. Podcenila světová velmoc číslo jedna a její vláda boj s pandemií?

Podcenila, zvlášť se svou zdravotní péčí různé kvality pro různé skupiny obyvatel to nebude mít lehké. Náhle vidíme, co jsem také pravidelně komentoval, že naše zdravotnictví přes veškeré kritiky je na velmi dobré úrovni, velmi dobře vybavené materiálně i profesně. Když projedete celý svět a vrátíte se domů do české kotliny, kde se všichni pořád hádají, zjistíte, že jsme na tom přímo výborně.

Jste také přesvědčen, že jsou na tom výborně i „vaši“ indiáni, které jste několikrát zmínil?

Jak jsem říkal, „mi“ indiáni si nastavili karanténu a zůstávají v džungli, kde je asi jediné čisté místo široko daleko. A přeji jim to. Jednou po mnoha staletích mají před námi výhodu. Ale jen ti v džungli.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šándor o ricinu: Ostuda. Naše ostuda. Naprosto proti logice. Vymysleli jsme si směšný příběh a kolem něj se vyřádila antiruská kampaň

15:10 Šándor o ricinu: Ostuda. Naše ostuda. Naprosto proti logice. Vymysleli jsme si směšný příběh a kolem něj se vyřádila antiruská kampaň

ROZHOVOR Kauza „muž s ricinem“ je českou ostudou, která fatálně poznamenala vztahy s Ruskem. Bez ohl…