„To jste se zbláznili“. Bez souhlasu prezidenta se ministrem nestane nikdo, říká docent Koudelka. Rychetského soud asi bude stranit nové koalici...

19.11.2021 7:34 | Rozhovor

Ministra jmenuje prezident republiky. A bez jeho souhlasu se nikdo ministrem nestane, říká jednoznačně docent Zdeněk Koudelka, ústavní právník s praxí dlouholetého poslance. A připomněl slova Václava Klause, který tento proces zažil v pozici kandidáta na ministra, premiéra i prezidenta. Klaus vzpomínal, kolikrát jako prezident říkal nad návrhem premiérů „to jste se zbláznili“. A často se prý stalo, že potom premiér ustoupil.

„To jste se zbláznili“. Bez souhlasu prezidenta se ministrem nestane nikdo, říká docent Koudelka. Rychetského soud asi bude stranit nové koalici...
Foto: Archiv PL
Popisek: Zdeněk Koudelka

Prezident republiky o státním svátku promluvil v TV Nova, komentoval aktuální dění, prokázal, že je schopen jej vnímat. Přesto i nadále zaznívají argumenty o aplikaci článku 66 se zdůvodněním, že prezident musí být způsobilý plnit všechny své povinnosti, včetně těch reprezentativních. Je podle vás taková argumentace udržitelná?

Toto tvrdí jen pár lidí prolezlých nenávistí k Miloši Zemanovi, kteří jsou zoufalí, že jim nevyšel pokus zbavit prezidenta pravomocí. Zbavit prezidenta pravomocí proto, že osobně někde nepoložil věnec či nepřednesl projev na slavnostní akci, už by byl otevřený protiprezidentský puč. Většina prezidentů, včetně Václava Havla, trpěla zdravotními problémy, které je různě omezovaly. Mezi nejzdravější prezidenty patřili Antonín Novotný a Václav Klaus.

Ale nemoc postihla i jiné funkcionáře. Velmi nemocný byl československý premiér agrárník Antonín Švehla, kterého zastupoval jeho náměstek a předseda lidové strany Jan Šrámek. Pamatuji si na dlouhé léčení ministra zahraničí Cyrila Svobody, který měl vážnou autonehodu v dubnu 2004. Na hlasování o důvěře vládě jej do Poslanecké sněmovny přivezla sanitka, ale jinak samozřejmě nebyl schopen plnit reprezentační povinnosti a přesto jej nikdo funkce nezbavil.

Prezident mimo jiné oznámil, že chce „vetovat“ premiérovi jednoho z ministrů. Lze pro postup prezidenta při jmenování ministrů použít termín „veto“ v tom smyslu, jak je všeobecně vnímáno?

Prezident jmenuje vládu a bez jeho souhlasu se ministrem nikdo nestane. Tak to je. Kdyby ústavodárce chtěl, aby ministry jmenoval premiér, napsal by to do Ústavy, ale on chtěl, aby ministr při jmenování potřeboval vyjádření premiéra formou návrhu i souhlas prezidenta formou jmenování.

Otázka výkladu pojmů „prezident jmenuje“ a „premiér navrhuje“ je trvalým koloritem české politiky. Můžeme říci, že se podařilo už najít nějaký všeobecně akceptovaný úzus, který je respektován, nebo je to stále jen „přetlačovaná“, závislá na tom, jakou má kdo zrovna politickou sílu?

Někteří ústavní právníci přizpůsobují své názory, zda fandí tomu či onomu konkrétnímu prezidentovi či premiérovi. Odmítnutí návrhu na jmenování už opakovaně učinili prezidenti u nás i jinde.

Po únorovém převratu 1948 odmítl 16. 3. 1948 Edvard Beneš návrh Klementa Gottwalda, aby ministrem zahraničí po smrti Jana Masaryka byl jmenován ministr průmyslu a bývalý premiér Zdeněk Fierlinger. Beneš tak osobně reagoval na Fierlingerovu zradu při převzetí moci komunisty. Beneš měl s Fierlingerem původně přátelské vztahy, a dokonce sousední vily v Sezimově Ústí. Gottwald Benešovo odmítnutí akceptoval a navrhl Vladimíra Clementise, kterého Beneš jmenoval.

Prezident Václav Klaus nevyhověl návrhu premiéra Vladimíra Špidly na jmenování Zdeňka Koudelky, tedy mé osoby, ministrem spravedlnosti v červnu 2004, neboť byla očekávána demise předsedy vlády, což se stalo. Václav Klaus v říjnu 2005 jmenování Davida Ratha ministrem zdravotnictví podmínil jeho rezignací na post předsedy České lékařské komory a do tohoto rozhodnutí odmítal návrh premiéra Jiřího Paroubka na jmenování. Řízením ministerstva byl přechodně pověřen místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, který Ratha jmenoval 1. náměstkem ministra zdravotnictví. Prezident Ratha jmenoval ministrem až 4. 11. 2005 po splnění svého požadavku.

Václav Klaus po odchodu z funkce v srpnu 2019 uvedl, že prezident může o návrhu rozhodnout a není povinen návrhu předsedy vlády vyhovět a dále řekl, že před oficiálním návrhem vedl konzultace s předsedy vlády a dosáhl toho, že někteří kandidáti nebyli pro stanovisko prezidenta republiky vůbec premiérem navrženi. Ve vyjádření pro zpravodajský web Seznam.cz ke jmenování ministrů uvedl: „Podívejte, já jsem byl předsedou vlády, já jsem byl ministrem, já jsem byl prezidentem. Já vím, že to je strašně těžká věc. Ten prezident občas prostě vzdychá, skřípá zuby, myslí si, že tento člověk nemá být v žádném případě ministrem. Snažíte se tomu bránit. Já jsem třeba opakovaně mluvil s předsedy vlády, kteří mi navrhovali nějakého ministra. Já jsem říkal: To jste se zbláznili. Tohohle člověka, to přece nemůžete myslet vážně. Že by ten člověk měl být ministrem. Pak třeba předsedové vlády couvli a řekli, tak my přijdeme s někým jiným."

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

Tomio Okamura byl položen dotaz

bydlení

Stát musí převzít plnou odpovědnost za bytovou politiku a zajistit pro mladé lidi dostatečné kapacity cenově dostupného bydlení. Co touto vaší větou přesně myslíte? A jaká cena za bydlení je podle vás v pořádku? A jak byste řešili problém, že na řadě míst, kde je největší poptávka po bydlení, není u...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

16:59 Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA „Tomuhle propagandistickému braku vzpomínky věnovat nebudu,“ říká z…