V minulém rozhovoru jste mluvil o tom, že zatímco za covidu si díky covidovým podporám mnozí Češi přilepšili, nyní díky vysokým cenám mají hluboko do kapsy. Jak se to však slučuje s prohlášením premiéra Fialy, že jeho vláda „zkrotila inflaci“ a nyní už bude lépe?

Pan premiér rád prohlašuje chválu na adresu jeho vlády. To je v pořádku. Skutečnost je ale taková, že v minulosti učinila mnohem více pro podporu růstu inflace, než následně pro její regulaci. Navíc jeho prezentace úspěšně zkrocené inflace působí jako bychom prošli bouřkou, včas vytáhli deštníky, schovali se v úkrytu a nyní přestalo pršet, voda odtekla, vychází slunce a my jdeme dál. Jen jsme se trochu zdrželi, ale vlastně se nic nestalo.

Ale stalo se! Úspory domácností, pokud nebyly chytře investovány, ztratily třetinu své hodnoty a nárůst cen potravin, bydlení a služeb už se nikdy nevrátí na cenovou úroveň roku 2021. Inflace tedy způsobila nevratné škody a s jejími dopady se budeme potýkat ještě dlouhý čas. Ten příměr inflace k bouřce není náhodný. K inflaci totiž přistupovala vláda obdobně, jako k loňským povodním na Moravě. Přijeli se podívat, vyfotit se na sociální sítě a naslibovat pomoc. Dnes se prezentují, jak vše dobře zvládli, přitom neproplatili ani slíbené náklady na odstranění povodňových škod zpět do krajského rozpočtu, přestože vládní rozpočtové opatření s těmito náklady počítalo.

Milan Loprais

Trochu jsem odbočil od inflace k povodním, ale to porovnání se prostě nabízí. Hlavně že nyní už bude lépe.

Příznivci vlády častokrát láteří, že Češi naříkají na drahotu a inflaci, ale přitom nakupují plné košíky jídla v supermarketech, konzumují alkohol a cigarety, sázejí u sázkových kanceláří a prodeje zahraničních zájezdů trhají rekordy. Jak to vnímáte vy, jakožto finanční specialista, který žije pod Radhoštěm?

Budu mluvit spíše za Moravany a Slezany, mezi kterými žiji, ale jsem si jistý, že Češi na tom budou podobně. Tady u nás pod Radhoštěm byli odjakživa lidé zvyklí na tvrdší podmínky. Vědí dobře, co je těžká práce a vždy se dokázali o sebe postarat. Mně se tedy nezdají nákupní košíky tak plné jako v minulosti, ale v každém případě se změnil obsah spotřebního koše.

Je patrná orientace na levnější a méně kvalitní potraviny a některé položky u pokladen, aby člověk pohledal. Například zelenina. Ta je tak drahá, že si ji lidé kupují občas a jen po kusech. Samozřejmě, kdo kouří a pije alkohol, nebo sází, ten to dělal před zdražením a bude to dělat vždycky, i kdyby na chleba nebylo. Jak to je s prodejem zahraničních zájezdů u vás nevím, ale tady u nás na Moravě rekordy rozhodně netrhají.

Jak ono je to vlastně s tou pověstnou finanční gramotností Čechů, nebo spíš údajnou negramotností? 

Docela velké rozdíly vnímám napříč generacemi. Starší lidé ve svém mládí nezažili bankovní úvěry, nebo jen velmi výjimečně, například novomanželskou půjčku od spořitelny, kterou mohli použít pouze na bydlení a domácnost. Za vším, co si pořídili, byla tvrdá práce, odříkání a spoření.

Jsou naučeni skromnosti, plánování a každou korunu šetří, nebo utrácejí s rozmyslem. Často neznají moderní způsoby investování, nebo jim nevěří, ale k životu je nepotřebují. Střední generace je více materiální. Častěji investují do spotřeby, než do tvorby kapitálu. Mnozí se dopustili špatných rozhodnutí a nesou následky. Nejtěžší to mají ti nejmladší. Zejména ti, kteří nemají pevnou oporu starších generací, nebo jim nenaslouchají. Žijí v každodenní džungli finančních nástrah a nabídek a často se spálí při neodolatelné touze pořídit si něco „nezbytného“.

A tady vidím nejčastější problém. S klienty často řeším stav nadměrného zadlužení, nebo optimalizaci výdajů do splátek úvěrů i jiných finančních produktů. Pravidelně dosahujeme dobrého výsledku, kdy navržené řešení a jeho realizace pomůže klientovi dostat se z finančních problémů, nebo jim dokáže předejít. Snížení splátek a úspora na úrocích zmírní dopady a finanční těžkosti klienta a umožní mu „finančně se nadechnout“. Pokud ale takový člověk následně investuje ušetřený splátkový limit do dalšího úvěru na ojeté auto, telefon nebo dovolenou, nejedná se o finanční negramotnost, ale ryzí hloupost.

Celá věda o finanční gramotnosti je o příjmech a výdajích. Přesněji o rozdílu mezi příjmy a výdaji a následném nakládání právě s tímto rozdílem.

Minule jste v návaznosti na éru covidu řekl, že během ní poptávali Češi finanční produkty, kde by uplatnili své příjmy. Pozorujete nyní zvýšený zájem o úvěry – včetně nezdravého zadlužování domácností?

Zájem o úvěry přichází od lidí, kteří potřebují řešit vlastní bydlení a nabízí se jim vhodná koupě nebo vyhledávají na trhu vhodnou příležitost ke koupi nemovitosti za účelem investice. Tito čekají, až se někdo jiný dostane do potíží a bude muset prodávat. Obávám se, že pokud takových případů přibyde, může to mít i vliv na celý trh s nemovitostmi.

Fotogalerie: - Neodvolání Novotného

Co se týče spotřebitelských úvěrů, těmi řeší lidé náhlé finanční potřeby, nebo je používáme na konsolidaci stávajících závazků za účelem úspory nákladů. Zájem o úvěry není vysoký a nemohu ani potvrdit, že by se dnes lidé nezdravě zadlužovali.

Nedávno jste komentoval, jak do rozjetého tendru na dostavbu Dukovan vstoupila Evropská komise, orgán EU. Nicméně, na volném trhu EU jsme existenčně závislí. Z EU tedy zřejmě vystoupit nemůžeme?

Ta záležitost kolem projektu dostavby Dukovan je učebnicová ukázka, jak rozhodně nejsme suverénní zemí a jak slabou vládu máme. Představa, že budeme investovat peníze do výstavby nových bloků v Dukovanech, které mohou zabezpečit naši vlastní energetickou stabilitu, a tím i prosperitu českých domácností a podniků, protože když si umíme elektřinu sami vyrobit, můžeme ji také sami sobě distribuovat za přiměřené ceny, a někdo zvenčí nám bude klást podmínky, jak naložíme s naší produkcí, je pro mě nepřijatelná.

Buď budeme mít vládu, která sebevědomě při jednání s EU „bouchne do stolu“ a obhájí naše národní zájmy, nebo v takovém společenství nemáme co pohledávat, pokud se skutečně nechceme propadnout do chudoby. Cena a dostupnost elektrické energie je klíčovým faktorem na škále mezi prosperitou a chudobou. Od ní se odvíjí vše ostatní. Z EU vystoupit můžeme. Musíme ale mít naplánovány a ideálně předem koordinovány další kroky s partnery v okolních zemích.

Fotogalerie: - Potlach s Černochovou

Zrovna se znovu projednává Babišova dotační kauza Čapí hnízdo. V té souvislosti lze říci, že Česko z evropských dotací štědře čerpalo. Není to argument ve prospěch kladného vztahu k Bruselu?

Právě naopak. Celý dotační systém už ze svého principu je tvůrcem takových kauz. Je korupčním zázemím pro úředníky a spřátelené firmy a také nástrojem pro následné ovládání nebo vydírání příjemců takových dotací. Kauza Čapí hnízdo je tomu zdárným příkladem.

Mimochodem tato kauza už na mě působí jako zaseknutá deska. Posloucháme ji opakovaně a pořád dokola. Raději bych viděl projednávání kauz Dozimetr, Podnikatelská družstevní záložna nebo střelba na Filozofické fakultě UK, jejíž závěry šetření nesou velké otazníky.

Vy máte díky své rodině blízko k motosportu. Jak vnímáte nedávné debaty kolem europoslance Filipa Turka, zejména příběh s jeho rychlou jízdou po dálnici? 

Souhlasím s Filipem Turkem, že je možné jet po dálnici rychlostí vyšší než 130 km za hodinu, a přitom jet bezpečně. Samozřejmě s ohledem na okolnosti. Jsem dokonce názoru, že je více nebezpečnější pomalá jízda, kdy se osobní vozidla nechávají na dálnici houfně předjíždět dokonce i kamiony. Asi to je i téma ke společenské diskusi, jistě atraktivní pro mladé kluky, ale podle mě máme nyní k řešení důležitější věci.

Jinak ten Filipův příběh nepovažuji za šťastný. Jak se říká, hoď kamenem, kdo jsi bez viny, ale jistě bych se při rychlé jízdě nefotil a nedával fotky na sociální sítě. Pro některé jeho fanoušky to může být inspirace a jeho napodobování v případě, že by nedopadlo dobře, mu může být přičítáno k zodpovědnosti. Jiným to zase může připadat jako „papalášství“.

Když jsme se bavili o ekonomické a sociální politice, tak pakliže byste měl promluvit do programu společné kandidátky SPD, PRO, Svobodných a Trikolory, co byste tam rozhodně chtěl vidět a co by naše země potřebovala?

Revoluci zdravého rozumu! V ekonomické oblasti musí stát hospodařit stejně jako starostové v obcích, nebo jako samotné české domácnosti. Je potřeba zachránit to málo, co nám ještě patří a nastavit podmínky pro zdravý hospodářský růst. Ten začíná u cen energií.

Sociální politika musí být spravedlivá. Nelze dotovat nepřizpůsobivé, nebo ekonomické uprchlíky a privilegovat je na úkor vlastních občanů. Základním stavebním kamenem společnosti je rodina. Tradiční rodina. Netřeba dále definovat. Mám pocit, že zejména v posledních letech je všechno z toho naopak.

Psali jsme:

„Jéžišmarjá, to není pravda, neposlouchejte Fialu.“ S Babišem velmi upřímně

Turek (Motoristé): Kdo nemá co skrývat, ten se nebojí

Zbořil se vypořádal s Ivou Pazderkovou přirovnáním

Čechům dochází dech. Finanční odborník sdělil, co vidí a slyší mezi lidmi