„Víme, že globální změna přijde.“ Profesor z Akademie věd vystoupil na veřejnosti. Přidal také čísla z měření atmosféry v Česku

13.11.2019 21:48

REPORTÁŽ V Americe krachují uhelné doly, ale u nás se těží a pálí „vesele“ dál. Čína je v nových technologiích – a nejen tam – dále, než si myslíme. Velkým problémem našich lesů je kůrovcová kalamita – a to se týká i koncentrace CO2. Nadějí pro budoucnost je nový pohled církve, encyklika papeže Františka. To bylo řečeno na besedě, kterou uspořádali plzeňští Mladí lidovci za podpory Nadace Hanse Seidla. Hostem byl mj. prof. Michal Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Ten šokoval dvacítku přítomných konstatováním, jaké bylo heslo dřívější ódéesky – nikoliv být hospodářem, ale „jdi a vykraď!“

„Víme, že globální změna přijde.“ Profesor z Akademie věd vystoupil na veřejnosti. Přidal také čísla z měření atmosféry v Česku
Foto: Václav Fiala
Popisek: Beseda v Plzni

„Snažím se přemýšlet o globálních změnách i o tom výše, co je nad námi, nad vědci – to je publikovaná encyklika papeže Františka, která pro mne, i když jsem nevěřící, znamenala strašně moc. Je nesmírně moudrá,“ uvedl na začátku profesor Marek.

Česká specifika

„Začnu malým rýpnutím – planeta je opravdu modrá. Ale má zelené srdce. A to je to, co lidé nepochopili. Něco se s naší planetou děje, ona se pravděpodobně ohřívá. Mluvme o tom, že je to dynamika měnícího se světa, životního prostředí. Velmi důležité je, že do tohoto fenoménu velice vstupuje člověk. Má to i politickou dimenzi. Jestliže moderní politická strana toto ignoruje, tak prohrává. Je škoda lidí, kteří to nechtějí vidět. Je dobré, že vaše strana se tomu staví čelem,“ pochválil lidovce host.

„Jedním ze základů planety je, že tu jsou cykly – vodíku, uhlíku, dusíku. Člověk je rozevřel a udělal z toho jednostranné toky. Globalizace, šílená provázanost toku zboží a dopravy. Naše české pepíčkovství je, že jsem zaznamenal, že v Americe krachují tři největší uhelné společnosti. Z jediného důvodu – že o uhlí už není zájem. A my otevíráme nové elektrárny a rozšiřujeme je. To je naše česká kuriozita,“ konstatoval Marek.

Hodnocení: Čína plus, Afrika mínus

Podle ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV se zvyšuje podíl CO2 v atmosféře, a ta rychlost změn je opravdu veliká. „My to svádíme na Čínu, že my nic, ale není to pravda. Říkáme, že si na to dáváme pozor, to je jako když jste otec a máte dítě, které je ve škole slušné a vy mu přece nebudete říkat – nebuď slušný, protože všichni ostatní ve třídě jsou hajzlíci. To si myslím, že je špatně. Buďme hrdí, že alespoň v tomto má Evropa nějakou kvalitu a že to myslí vážně. Na druhé straně bych Čínu rozhodně nepodceňoval, protože rozvoj nových technologií, které budou v Číně bezuhelné, tam jde neuvěřitelným způsobem nahoru. V tomto bych byl velmi opatrný v našich odsudcích, že jsou „prasata“, protože oni za to mohou, a my ne,“ pochválil zemi draka pro mnohé překvapivě profesor Marek.

„Moc dobře víme, že za globální změnou je obrovským tempem narůstající lidská civilizace. Možná, že někteří znáte knihu Inferno, kde to řešení je strašné. Asi je nepřijatelné. Ale nejhorší na tom je, že růst populace je tam, kde bychom si to skoro nepřáli – kde je chudoba, nevzdělanost. To je problém. Že narůstá lidská civilizace – inu dobře. Ale problém je, že to narůstání je nerovnoměrné a přivozuje chudobu a problémy. A narůstat bude,“ konstatoval Marek. „Nepřijde možná černý mor... anebo opravdu přijde, to člověk neví. Afrika prostě pořád drží toho černého Petra. To je už století nešťastný kontinent a nárůst populace je tam ten nejdrastičtější.“

Skleníkový efekt je dán v důsledku existence skleníkových plynů v atmosféře. Je přirozenou vlastností atmosféry. Kdyby býval nebyl, tak nám podle profesora Marka na planetě nebude dobře. Skleníkový efekt prostě do atmosféry patří. Problém je v tom, že tím, co děláme, jej zvyšujeme.

Geniální planeta

Země se objektivně musí ohřívat, protože dostává víc, než zpět vrací do vesmíru. „Problémem je, jak se blížíme ke kritické hladině zvýšení o 1,5 stupně Celsia. To bude rok 2030, 2050 a vy už to zažijete. Já možná ne, ale vás mladé se to bude týkat,“ varoval profesor Marek. „Nastane totální disharmonie, rozkolísání klimatického systému. Něco jsme prostě do cyklu přidali, co tam být nemělo – odlesňování, spalování fosilních paliv, změna využití krajiny – tím jsme otevřeli Pandořinu skříňku. Oxid uhličitý je součástí uhlíkového cyklu, je významným skleníkovým plynem a navíc má neuvěřitelně významnou roli – on je substrátem pro fotosyntetickou asimilaci. A to je základ života.“

Pak se přítomným malinko pochlubil: „U Pelhřimova jsme postavili 300 metrů vysokou věž a tam měříme skleníkové plyny v atmosféře. Dnes jsme na koncentraci 400 ppm. Když jsem se před třiceti lety začal zabývat fotosyntézou, tak pozaďové hodnoty byly 320, 330. Toto je tedy naprosto prokazatelné. Nechci se pouštět do diskusí, jestli je ten CO2 opravdu tak zlý, ale jeho koncentrace prostě objektivně všude narůstá. Máme k dispozici nějaké omezující nástroje? Snad dva. Adaptace, neboli přizpůsobení. Nic nám asi nezbyde. Ale svým způsobem je to naše prohra. Budeme na to rezignovat, nebo s tím něco dělat? Nebo je tam zmírňování, které je samozřejmě velmi složité,“ pokračoval dále host Mladých lidovců. „Technologie, dekarbonizace, neuvěřitelně složitý a politicky žhavý problém. Ještě je naštěstí něco dalšího k dispozici, a to je biologické zmírňování. To je právě fotosyntézou. To jsou prostě takové pumpičky, které celý rok, každý den pumpují ten CO2 z atmosféry a vytvářejí biomasu. To běží mimo nás a je to skoro 20 gigatun ročně, a to vůbec není málo. Tedy, modleme se před rostlinou,“ uvedl s nadějí v hlase Marek. 

„Princip fotosyntézy – všimněte si, ten kyslík, je vlastně odpad. A my z toho žijeme. Tato jednoduchá pumpa je neuvěřitelně jednoduchá. Dvacet gigatun za rok! To je opravdu ono. A úplně jednoduché. A co ta příroda umí!“

Problém – a naděje

„Po republice i v tropech máme stanice, kde se tím zabýváme, měříme jednotlivé typy ekosystémů z hlediska toho, jestli jsou dobrými úložišti uhlíku,“ konstatoval o práci Ústavu jeho ředitel. „Důležité je, že největším hráčem jsou jednoznačně lesy. Problém – kvůli suchu máme kůrovcovou kalamitu a lesy nám mizí. Ty jsou velmi důležité, ale dnes je postiženo skoro 10 procent celkových porostů. My si snižujeme ukládání uhlíku v našich českých poměrech skoro už o dvacet procent. Jak si s tím poradíme, to tedy opravdu fakt nevím.“

Co s tím? „Tady je nástrojem encyklika papeže Františka. O péči o společný domov. Už myšlenka, že definuje zeměkouli jako náš společný domov. Základní poselství encykliky je, že bylo dřív napsáno – člověče, jsi obrazem boha a tedy si podmaň a panuj. Nyní se to mění a říká se ‚jdi a buď hospodářem‘. On to vysvětluje tak, že to bylo i v tom panuj, ale my jsme to nepochopili. Buď hospodářem je důležitý apel tohoto sdělení. V tom jsem třeba hodně dojel v ODS. Byl jsem kdysi velmi aktivní ódéesák a říkal jsem – když podporujete soukromé vlastnictví, tak přece musíte být hospodáři. Já jsem nepochopil, že v té době to bylo poněkud jinak – ‚jdi a vykraď,“ zavzpomínal profesor.

„Učení Bible tedy nezavdává podnět k despotickému antropocentrismu. My bychom měli být pokorní, ne zpupní. Tady je třeba použít termín ‚mentální znečištění společnosti‘. Krásný příklad je, když jsou rodiny v neděli v nákupních centrech. Oni nejsou v kostelech. Je to krásný příklad mentálního znečištění. Je to dáno čtyřiceti lety vlády bolševika, společnost je v pubertě a je nadržena na konzum,“  sdělil přítomným host.

„Založil jsem takzvané Hnutí třetího dne. Tvrdím, že se kompletně myji jednou za tři dny. Nejsem čuně, ale přicházejí mi maily, jaké jsem prase, od toho, který si dává sprchu třikrát, čtyřikrát denně. A já na to říkám – je mi vás líto,“ dostal se na „tenký led“ šetřením vodou profesor Marek.

Je lidstvo nepolepšitelné?

„Víme, že ta globální změna přijde, ale pro mnohé je ještě daleko. Víme z historie, že to tak bylo. Hroutil se Řím a oni se dohadovali, zda kůň bude senátorem. Dekadence společnosti. Příklady máme v Evropě také. Je mnoho věcí, co se zatrnutými zuby tolerujeme. Třeba, když jde Prahou průvod. Víte jistě, co myslím. Odpovědnost Západu je, že jsme přišli s průmyslovou revolucí a exportovali jsme ji do zbytku světa. A máme nyní právo tomu Indovi nebo Afričanovi říkat – ty už ne, ty šetři planetu. My jsme si to už užili, tak teď ty to musíš ušetřit. To přece nejde.“

„Nerovnoměrná distribuce. Kapitál, zdroje... a pak dostupnost vody.“ – To jsou problémy současného světa. „Ztráta biodiverzity. Jsme ohromeni množstvím dat. Je znetvořen distribuční model – menšina spotřebuje více než zbytek světa. Ekologický dluh – sever a jih…“

Na finále svého vystoupení uvedl: „Pro mne je zářivou věcí kniha Malý princ. Protože v té knize je tolik moudra. Proč upřednostňujeme, že musíme všechno vidět hlavou. Mnoho věcí v životě vidíme srdcem. A na závěr – když ráno vstaneš, dej dohromady nejdřív sebe a pak svoji planetu.“

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pavel Novotný: Rusové krváceli většinou kvůli Rusům. ODS otevře náruč Pirátům. Budu ministr školství, pokakáte se, kokoti!

10:20 Pavel Novotný: Rusové krváceli většinou kvůli Rusům. ODS otevře náruč Pirátům. Budu ministr školství, pokakáte se, kokoti!

Že Rusové krváceli za druhé světové války? „Rusové krváceli většinou kvůli Rusům,“ má jasno starosta…