Aktivista ze Sýrie: Konvičko, ty vůbec nevíš, o čem mluvíš. Češi házejí na EU to, že se nemají dobře

21.07.2016 13:30

ROZHOVOR Mluvčí občanské iniciativy Syrská revoluce Assem Atassi považuje protimuslimské akce, jaké pořádá Martin Konvička, za akt zoufalství. Syřan Atassi žije v České republice již osmnáct let a českou společnost nepovažuje za xenofobní, donedávna neznal cizince, který by se zde cítil zle. V případě českého euroskepticismu podle něj čeští lidé často hledají jednoduché důvody, proč se nemají dobře, a nejjednodušší je házet to na Evropskou unii.

Aktivista ze Sýrie: Konvičko, ty vůbec nevíš, o čem mluvíš. Češi házejí na EU to, že se nemají dobře
Foto: Archiv
Popisek: Modlící se muslimové v mešitě

Nedávno před brněnskou mešitou proběhla akce Martina Konvičky, kde se v den ukončení ramadánu podával alkohol, vepřové a promenovaly se polonahé dívky. Uráží vás to?

Mně to připadá spíš jako akt zoufalství, ale zároveň je v tom hodně neznalosti. Pan Konvička si myslí, že nás urazí, když bude jíst před naší modlitebnou vepřové a pít alkohol nebo když tam budou odhalené slečny. S tím my se ale přece setkáváme každý den, ať už se postíme nebo nepostíme, lidé před námi pijí alkohol a denně vidíme takové slečny, ale nic to neznamená. Ten člověk vůbec neví, jak tady muslimská komunita žije a jak přemýšlí.

Téma islámu a muslimů se u nás objevilo s migrační krizí. Jak se během ní měnil postoj místních lidí k muslimům? Jak se práce s tímto tématem podle vás vyvíjí?

Téma postupně slábne. Loňský rok byl rokem migrační krize a s muslimy se všude velmi silně strašilo, a to nahrávalo různým antimuslimským aktivitám. Teď už jsou počty migrantů mnohem nižší a migrační krize už není tématem, jsou zde jiné starosti, takže to lidi tolik nezajímá. Navíc se česká antimuslimská hnutí a strany rozhádaly a rozdělily, i to se na menším zájmu o toto téma podepsalo. Na Konvičkovu akci k mešitě přišlo jen pár lidí.

Na podzim se budou konat volby. Myslíte, že budou islám a migrace jejich tématy?

Pro některé politické strany to určitě ještě téma bude, ale to je hodně laciné. Uprchlíci tady nejsou, muslimů je velmi málo, a tak se kolem toho tématu dá vytvořit cokoli a nic to nestojí. Před volbami se o tom tedy určitě mluvit bude.

Jaká je situace syrských uprchlíků na Blízkém východě s ohledem na to, že byla uzavřena tzv. balkánská migrační cesta?

Ta se nijak výrazně nezměnila, Syřané v uprchlických táborech jsou na tom o něco hůře, protože v Jordánsku se snížila pomoc ze strany OSN a v Turecku jsou nyní nepokoje a není jasné, jak se situace bude dál vyvíjet. Postupně se stále situace syrských uprchlíků zhoršuje také proto, že je menší a menší naděje, že se něco změní k lepšímu a že se budou moci vrátit do svých domovů. To, že se uzavřela balkánská cesta, nemělo velký význam, to se týkalo jen malého množství uprchlíků v oblasti.

V posledních dnech poutalo světovou pozornost dění v Turecku, kde proběhl pokus o převrat. Zároveň je v této zemi mnoho syrských uprchlíků. Co toto dění pro ně znamená?

Když začal pokus o převrat v Turecku, byly na straně uprchlíků dost velké obavy. Když se totiž podobným způsobem armáda chopila moci v Egyptě, situace uprchlíků se tam výrazně zhoršila. Režim je využil, aby odvedl pozornost a poštval společnost proti nim. Toho se Syřané obávali i v Turecku a fakt, že tam armáda s převratem neuspěla, je pro ně pozitivní. Erdogan mi nyní připadá, že přistoupil na řešení, v jehož rámci uznává, že Rusko bude v oblasti nejsilnějším hráčem, a tak to bude i pokračovat.

Nedávno se při jednáních s Tureckem ze strany EU mluvilo o zavedení bezvízového styku. Co by to znamenalo pro tamní Syřany?

To vnímám neutrálně, je to politické rozhodnutí a jsou za tím i ekonomické důvody, ale sám nemám z případného zrušení víz pro Turky žádné obavy ani očekávání. Pro Syřany v Turecku by to určitě neznamenalo nic, protože oni nejsou tureckými občany.

Při posledním rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jste řekl, že Evropská unie pro řešení migrace zatím neudělala nic ani dobře, ani špatně. To podle vás platí i dál?

Pro uprchlíky v oblasti konfliktu se neudělalo nic, občas se tam posílá nějaká pomoc, ale pro řešení konfliktu se nic zásadního neudělalo. Pokud jde o ty, kteří už jsou v Evropě, mám informace, že v Německu docela fungují integrační programy, pokud jde o učení jazyka a hledání práce. Na hodnocení, jak to bude úspěšné, je ještě brzy.

Evropskou unií otřáslo britské referendum, které znamená Brexit, i tam hrála roli otázka migrace. Jaká je podle vás budoucnost Unie? Hrozí odchod dalších zemí a rozpad?

Z počátku byla kolem Brexitu spousta emocí, ale to už se uklidnilo. Podle mne je otázka, jak dlouho britské odcházení potrvá a jestli vůbec Británie z Unie odejde. Nemyslím, že Unii hrozí rozpad, je to pro ni ale poučení a možná i poučení pro lidi. Je to i otázka referend, kde velká část ani nehlasuje přímo o tématu, ale o jiných věcech a třeba vyjadřuje jen nespokojenost s konkrétními politiky.

V Česku jsou slyšet hlasy proti členství v EU, před deseti lety přitom byli Češi ještě nadšení, že v Unii jsme. Kde se bere ta skepse?

Lidé často hledají jednoduché důvody, proč se nemají dobře, a nejjednodušší je házet to na Evropskou unii. Zrovna země jako Česká republika ale má z Unie mnohem více pozitivního než špatného. Ve veřejném prostoru se ale populisté snaží využívat určitých chyb, jako je byrokracie apod., a snaží se zveličovat jednotlivé problémy. Nikdo se nesnaží lidem ukázat celek a výhody, které jsou mnohem větší než nevýhody. Lidé se dívají na to, že Unie reguluje velikost nádrže u WC, a nevidí velké výhody. Střední a východní Evropa jich přitom měla dosud opravdu dost. Neříkám, že v EU nejsou chyby, ale výhody převažují.

Jak vnímáte skutečnost, že je česká společnost na rozdíl od Sýrie, ale i dalších zemí etnicky homogenní?

Často říkám, že největší rozdíl mezi Sýrií a Českou republikou je rozmanitost. Sýrie má obrovskou etnickou i náboženskou rozmanitost, ta je vidět i v rámci jednoho náboženství, jsou tam různé křesťanské i muslimské směry a sekty, ale i nemuslimská a nekřesťanská náboženství. A rozmanitost se týká i způsobu života, a to nejen v různých částech země, ale třeba i v rámci jednoho města. Z tohoto pohledu třeba mezi obyvatelem českého venkova nebo města není velký rozdíl, se Sýrií se to nedá srovnat. Když se tam člověk učí s takovými rozdíly žít, je pak zvyklý na rozmanitost, kdežto pokud tady v Česku tuto příležitost nemají, jsou si podobní a mají podobný styl života, hůře vnímají nějaké odlišnosti. Někdy se říká, že Češi jsou xenofobní, ale s tím nesouhlasím. Ještě před nějakými třemi lety, než začala atmosféra hysterie kolem muslimů apod., jsem tady neznal žádného cizince, který se v Česku cítil špatně. Je pravda, že lidé tady nejsou zvyklí na odlišnosti, ale na druhou stranu byli dost otevření. Nebyli nijak negativně vyhranění proti nějaké skupině lidí nebo náboženství. Dnes je situace odlišná kvůli zmíněné hysterii, předtím ale česká společnost byla úplně v pohodě.

Podle statistik Češi patří ve spotřebě alkoholu ke „světové špičce“. Co na to říkáte jako muslim?

Pocházím z muslimské země, kde se moc nepilo, ale v Česku musím přijmout, že tady to je jinak, a nevnímám to nijak špatně. Není to nijak přehnané a pokládám to za součást zdejší kultury.


 


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Daniel

RNDr. Luděk Niedermayer byl položen dotaz

bezpečnost EU

Z čeho jste nabyl dojmu, že EU zvládá řešit otázku bezpečnosti? Máte pocit, že si dokázala dobře poradit s migrační krizí, a že je připravena na tu další?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jak to bylo v Německu po válce. Jan Schneider i o nás, SSSR a USA

9:24 Jak to bylo v Německu po válce. Jan Schneider i o nás, SSSR a USA

Údajná denacifikace Západního Německa je čirý mýtus, tvrdí někdejší disident, signatář Charty 77, pr…