Rusko tvrdí, že v případě vojenské intervence jedná přímo na žádost politické reprezentace Krymu (v parlamentu je 80 ze 100 poslanců ze Strany regionů, tři přímo z proruské strany), k tomu tam probíhají i podpůrné demonstrace. Je to podle vás vůči Rusku autentická žádost sdílená většinou obyvatel?
Na Krymu nejsou možné sociologické průzkumy, proto na takovou otázku nemůže s jistotou nikdo odpovědět. Jiné měřítko by bylo referendum. To je naplánované na 30. května, takže proběhne v oblasti, která bude v té době již tři měsíce vojensky obsazena. Teď si to promítněme třeba do dějin Československa a je jasné, že referendum, které probíhá po okupaci, nemůže mít žádnou platnost. To mělo proběhnout případně před okupací. Autonomní vláda, která požádala Rusko o pomoc, je stejně nelegitimní jako pět českých politiků, kteří zvacím dopisem pozvali bratrská vojska, aby poskytla Československu pomoc. To je nelegitimní prostředek.
Nový předseda vlády byl zvolen parlamentem, který je rovněž nelegitimní a způsob zvolení byl naprosto nelegitimní. Nemohly tam být kamery, poslanci museli odevzdat mobily, aby to někdo nenahrál. Takže nešlo o zvolení, ale o přímé dosazení politické loutky.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka