Němci očekávají, že počty žadatelů o azyl během letošního roku dosáhnou čísla rekordních 800 tisíc. Historicky patří Německo vedle Švédska k zemím, které přijaly nejvíce imigrantů. Žádají proto nyní jejich přerozdělování a koordinované řešení. Neměli bychom dát za pravdu těm, co označují českou společnost za rasistickou a začít jednat v rámci unijní jednoty o ochotně imigranty přijímat a poskytnout jim základní zaopatření?

Češi, na rozdíl například od Britů, kteří historicky vždy velmi zásadně rozlišovali mezi „my“ a „oni“, si nikdy nemohli dovolit ani rasismus, ani xenofobii. Česká kotlina byla odjakživa křižovatkou Evropy. Táhly přes nás armády snad všech evropských a občas i mimoevropských zemí. Na cizince a lidi odlišné rasy jsme proto historicky zvyklí, počínaje našimi nejbližšími sousedy – Němci, Poláky nebo Maďary, a konče svého času pro naše předky určitě exotickými Židy a později i kočujícími Cikány (Romové se z nich stali až později). Po staletí jsme žili v „kadlubu národů“, jak se také říkalo Rakousko-uherské monarchii. Tam jsme si nějaké předsudky nemohli už vůbec dovolit.

Češi jsou navíc schopni zorganizovat a rychle absorbovat i poměrně intenzivní migrační vlny. V letech 1948 – 1949 přišlo na území tehdejší Československé republiky více než 12 000 emigrantů z Řecka, jimž hrozila bezprostředně smrt v důsledku občanské války. Průběh tehdejší migrační vlny byl ale podstatně odlišný od toho, čeho jsme svědky dnes. V první vlně (začátkem roku 1948) dorazilo nejprve přes 3000 dětí (z nichž byla značná část válečných sirotků, kteří byli umístěni v pro ně urychleně zřízených dětských domovech), které na přelomu let 1948 - 1949 následovali dospělí. Po nezbytné aklimatizaci a karanténě byli usídleni v příhraničních okresech severní Moravy a severozápadních Čech. Zpočátku izolovaná skupina se v polovině 50. let adaptovala a postupně se rozmístila po téměř celé republice. V 70. letech žilo v Československu kolem 15 tisíc Řeků.

V roce 1994 podle údajů Českého statistického úřadu žilo na našem území 104 tisíc cizinců, z toho 71 tisíc s trvalým pobytem. Na konci června letošního roku jich bylo už 458 tisíc, z toho 256 tisíc s trvalým pobytem. Samozřejmě většinu z nich tvoří lidé z blízkého okolí – Ukrajinci, Slováci, Rusové, Poláci, Němci. Na území ČR ale dlouhodobě žije například i silná židovská komunita (15 – 20 tisíc lidí, dle údajů Federace židovských obcí), nemluvě samozřejmě o téměř 80 tisícovkách Vietnamců, Číňanů, Korejců a příslušníků dalších asijských národů se svébytnými zvyky a kulturou. Myslím, že ČR dokázala tyto imigranty zvládnout bez větších problémů. Ačkoliv k nám z jihu Evropy zatím příliš migrantů nemířilo, žije v Čechách různorodá komunita přibližně 4500 přistěhovalců z arabských zemí a kolem 3100 přistěhovalců z Afriky, stmelená dohromady islámem. Přemýšlím, kde v těchto číslech hledat podporu pro rasismus a xenofobii českého národa. Spíše jde o hloupost nebo zlý úmysl lidí, kteří takto Čechy cejchují.

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann řekl, že pokud se na řešení přistěhovalecké vlny nebudou podílet všechny země EU, bude nutno přistoupit k obnově hraničních kontrol. Vedle toho nedávno zaznělo, že pokud zavede hraniční kontroly Německo, Česká republika se přidá. Blíží se konec Schengenu? A šlo by o správný krok? Jaké kroky by teď EU měla dělat?