Až tehdy přestane Hamás existovat. Jan Kavan a těžká zpráva pro Izrael

19.10.2025 10:33 | Rozhovor

„Dohodu o příměří mezi Hamásem a Izraelem je třeba uvítat, neboť vytvořila naději, že se v Gaze přestane zabíjet,“ říká Jan Kavan, bývalý ministr zahraničních věcí a bývalý předseda Valného shromáždění OSN. Připomíná téma Nobelovy ceny pro Trumpa a milost pro Netanjahua zmíněnou prý nečekaně právě Trumpem. Vrátil se i k útoku Hamásu v Izraeli, který se odehrál před dvěma lety.

Až tehdy přestane Hamás existovat. Jan Kavan a těžká zpráva pro Izrael
Foto: Repro: YouTube
Popisek: Bývalý ministr zahraničních věcí, Jan Kavan

Co říci k dohodě o příměří mezi Izraelem a Hamásem? Za co by měly být obě strany prezidentovi USA nejvíc vděčni? Mluví se o tom, že sehrál opravdu významnou roli…

Dohodu o příměří mezi Hamásem a Izraelem je třeba uvítat, neboť vytvořila naději, že se v Gaze přestane zabíjet. Bohužel i řadu dní po podpisu příměří izraelská armáda i nadále denně zabije několik Gazanů, ale už je to denně 4 až 10 lidí, kdežto dříve šlo o stovky. Je smutné, že Izrael pokračuje ve své tradici porušovat odsouhlasené příměří. 

Anketa

Je pro vás Filip Turek přijatelný jako ministr zahraničí?

85%
12%
hlasovalo: 14216 lidí

Donald Trump sehrál klíčovou roli v tom, že donutil izraelského premiéra se aspoň na čas vzdát svého cíle, tedy totálního zničení Hamásu, v zájmu propuštění živých izraelských rukojmí. Mohl to pochopitelně učinit mnohem dříve, neboť Izrael je na USA zcela závislý, a izraelská armáda především. Každopádně je nyní jasné, že Trump získá Nobelovu cenu míru, o kterou si sám již několikrát řekl, například na jednání VS OSN 23.září, a to i přesto, pokud se nepodaří realizovat další fáze zmíněné mírové dohody, které Bibi i nadále zpochybňuje. Za sebe konstatuji, že i za tuto nedokončenou dohodu si Trump tu Nobelovku zaslouží. V minulosti ji mnozí získali za menší úspěchy.

Trump mluví o tom, že nastane zlatý věk Izraele a Blízkého východu. Je situace opravdu až takto „růžová“? A dá se, nebo nedá se mluvit vyloženě o konci konfliktu?

Jsem přesvědčen, že se – bohužel – nedá hovořit o konci konfliktu. Izraelská armáda se dosud nestáhla ani na dohodnutou bezpečnostní hranici. Dodávky humanitární pomoci byly sice navýšeny, ale stále lidé umírají hlady. Izraelsko-americká organizace, která převzala zodpovědnost za dodávky humanitární pomoci, svou roli nezvládla, a je nutné tuto zodpovědnost vrátit do rukou OSN. Nejefektivnější by bylo zrušit izraelský zákaz UNRWA, která má s touto prací největší zkušenosti.

Izrael stále nepropustil nejpopulárnějšího palestinského vězně Marvána Barghútího, o jehož svobodu Hamás žádal, i když Barghútí je asociován s Fatáhem a s Hamásem nemá nic společného. Je ovšem zcela klíčovou osobou, pokud by se měly podniknout konkrétní kroky k realizaci dvoustátního řešení, to je vytvoření samostatné, životaschopné a demokratické Palestiny, existující v míru vedle Izraele, zabezpečeného v jeho hranicích z roku 1967. Teprve realizace tohoto řešení povede ke konci tohoto konfliktu, který OSN považuje za nejdéle neřešený konflikt v historii této organizace.

Bohužel toto řešení nevidím na nějakém realistickém horizontu, dokud bude Bibi a jeho vláda rozhodnutý tomu za jakoukoliv cenu zabránit. A tím se dnes vůbec netají. Uvidíme, zda se Trump spokojí se svým dosavadním úspěchem a slávou, nebo zda se bude snažit dovést celý proces až do konce, tj. do ukončení tohoto krvavého konfliktu. To bude daleko složitější než dosažení současného příměří.

Gaza musí být deradikalizována, aby se stala oblastí bez terorismu a aby tak nepředstavovala riziko pro své sousedy. Gaza bude obnovena ku prospěchu místních, kteří již trpěli víc než dost,“ stojí také v návrhu Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy. Co ale říci k tomu, co se v Gaze odehrává nyní? V médiích se objevila informace, že prý Hamás začal po uzavření dohody o příměří v Pásmu Gazy likvidovat odpůrce a „zrádce“. Na sociálních sítích se objevují záběry poprav lidí.

 Pokud se termínem „deradikalizace“ míní úplné odstranění Hamásu z palestinského veřejného života, tak jsem přesvědčen, že k tomu nikdy nedojde. Izraeli se podařilo zavraždit prakticky všechny lídry Hamásu a téměř zničit jeho infrastrukturu. Ale Hamás je nejen daná organizace; je to idea, která je postavená na přesvědčení lidí, že mají právo odmítnout izraelskou okupaci, právo na svobodný život a někteří stále doufají, že se budou moci vrátit do svých domovů, z nichž jejich předky vyhnala izraelská armáda před více než 70 lety. Palestinci to nazývají nakba, tedy katastrofou. Každý zabitý bojovník Hamásu má rodinu, jejíž příslušníci budou i nadále bojovat. A ta rodina má přátele a známé, kteří tu krvavou spoušť viděli a zažili, a mnozí z nich budou snít o pomstě. Hamás přestane existovat, až přestane existovat okupace Gazy i Západního břehu. Ve svobodné Palestině pro něj nebude místo.

Mimochodem, jak to vidíte i do budoucna ohledně otevření egyptských hranic pro případné palestinské uprchlíky?

Velmi doufám, že v rámci zmíněné dohody otevře Egypt hraniční přechod v Rafáhu, a to jednak pro dovoz humanitární pomoci, jednak pro palestinské uprchlíky, kteří se rozhodnou odejít, neboť v rozbombardované Gaze budou podmínky k životu dlouho značně omezené. Osobně si však myslím, že nepůjde o desítky tisíc.

Donald Trump také během projevu vyzval prezidenta Herzoga, aby omilostnil premiéra Netanjahua, který čelí obvinění z korupce. Je to namístě?

Podle amerických zdrojů, tak tuhle poznámku prezident Trump neměl napsanou jako součást jeho projevu a šlo tedy o jeho vlastní spontánně vyjádřený názor. To by vysvětlovalo jeho neuváženost. Je totiž přinejmenším zarážející, vyzývat prezidenta Herzoga, aby omilostnil premiéra Netanjahua, který ovšem nebyl dosud jakkoliv odsouzen. Právě tomuto odsouzení se Netanjahu úporně brání. Výzva prezidenta Trumpa naznačuje, že prezident USA vnímá izraelského premiéra již jako vinného a odsouzeného, který se může vyhnout vězení jen prostřednictvím prezidentské milosti. Je proto pochopitelné, že jak izraelská, tak i americká strana se hned snažily tuto výzvu bagatelizovat, a pokud možno smést zcela ze stolu. Namístě zcela evidentně nebyla.

Vraťme se ještě k otřesnému útoku, který se odehrál ze strany Hamásu v Izraeli před dvěma lety. Co s odstupem doby k tomu říci? Jak si vysvětlit, že útok tak obrovského rozsahu izraelské tajné služby neodhalily?

Především je třeba zdůraznit, že šlo o jasně teroristický útok, který byl flagrantním porušením mezinárodního práva. To ovšem nemění nic na skutečnosti, že jen tak nespadl z nebe. Je třeba ho vnímat jako reakci Hamásu na dřívější izraelské perzekuce, kterých od roku 1948 bylo mnoho a mnoho. A všechny byly porušením mezinárodního práva. Mimochodem, podle rezolucí OSN má okupovaná strana právo se bránit všemi prostředky proti dané okupaci. Za porušování mezinárodního práva považuje OSN a EU i neustálé rozšiřování izraelských osad na Západním břehu, o častých útocích osadníků proti Palestincům ani nemluvě.

Okolnosti útoku ze 7. října 2023 se teprve nyní začínají důkladněji vyšetřovat. Je vysoce pravděpodobné, že někteří představitelé izraelských zpravodajských služeb ponesou za toto selhání jisté následky. Četl jsem však i úvahu, myslím v izraelském Haaretzu, že příprava tohoto útoku byla tak dlouhodobá a rozsáhlá, že je dost nepravděpodobné, že by ušla pozornosti tak skvělé služby, jakou je mj. Mosad. Autor úvahy proto spekuloval, že šlo z izraelské strany o úmysl, neboť útok jí poskytl ospravedlnění pro rozhodnutí smést Hamás už konečně z povrchu zemského. 1200 zabitých Izraelců by v takovém případě bylo vnímáno jako tzv. collateral damage, tedy vedlejší škody. Velmi doufám, že takovýto cynismus je skutečně jen spekulací. Ovšem rozsah izraelské odvety by tomu mohl nasvědčovat.

A následná odveta Izraele, tedy to, co se po dlouhé měsíce odehrávalo ze strany Izraele v Pásmu Gazy. Je toto nějakým způsobem omluvitelné zmíněnými událostmi v Izraeli?

Rozsah odvety byl skutečně podle mezinárodního práva zcela disproporční. Podle údajů Hamásu, ale potvrzených i OSN, bylo v Gaze zabito téměř 70 tisíc lidí, většinou civilistů, žen a dětí. Izrael rovněž používal blokádu humanitární pomoci jako zbraň vůči obyvatelstvu, které pak hladovělo, což je válečný zločin. Hladem umřelo i mnoho dětí. Izrael rovněž několikrát násilně přemísťoval téměř 2 miliony Gazanů do údajně bezpečnějších míst, které pak ovšem často bombardoval. I to je válečný zločin.

OSN odhaduje, že zraněných Gazanů je nejméně 180 tisíc. Tato čísla se mohou ukázat značným podceněním skutečných obětí, neboť mnoho těl se může nacházet pod troskami zničených budov. Je velkou ironií, že mezi nimi mohou být některá těla z 20 dosud nepředaných zabitých izraelských rukojmí, o nichž Hamás naznačuje, že má problém je všechny lokalizovat. To se může stát až nepříjemným úkolem budoucí mírové mezinárodní komise.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: David Hora

Termín svolání ustanovující schůze nové sněmovny.

Můžete vysvětlit, proč čekáte až na listopad? Podle mě jsou věci jasné již dnes a nevidím, že by se chystaly nějaké zásadní stížnosti na volby, které by měly šanci něco zásadně změnit. A týká se to Stačilo a Stanu, které případnou stížnost zvažují. Stačilo na sčítání hlasů a STAN pláče kvůli málo po...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 19 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Do hry vstoupily další síly. Kdo je Turkův kat? Znepokojivé, říká Valeš

9:03 Do hry vstoupily další síly. Kdo je Turkův kat? Znepokojivé, říká Valeš

„Tady vstupují do hry síly, soukromé nebo jiné, které evidentně nejsou spokojeny s tím, jak volby do…