Nedávno jste se vrátil z Íránu. Byl jste spolu se studenty v karanténě na Bulovce. Nyní jste v domácí izolaci. Co se vlastně dělo po vašem příletu zpět do ČR?

Ve stručnosti se to dá shrnout tak, že nás odvezli z letiště na „infekční choroby“ na Bulovku, tam nám odebrali vzorky a poslali je na rozbor. Pak nás převezli do domácí karantény. Nejsem lékař, tím méně epidemiolog, takže můj pohled je jen z pozice objektu, se kterým se něco dělalo. Z uživatelského hlediska byly některé části tohoto procesu prováděny zbytečně okázale, jinde to zase nepochopitelně drhlo. Zdálo se mi, že čím níže stáli lidé, kteří s námi něco prováděli, tím byli rozumnější a také lidštější. Konkrétní vedoucí pracovník, který to celé rozpoutal, asi chtěl ukázat svou vlastní důležitost a blýsknout se v médiích. Mohl všechno zorganizovat v klidu a bez zbytečného divadýlka.

Cítíte se nemocen?