V rozhovoru pro Lidovky jste se zastal ParlamentníchListů.cz, když jste doslova uvedl: „Novinařina jsou dnes v první řadě Parlamentní listy.“ Setkal jste se poté s velkou kritiku na vaši adresu?
Tehdy ne, jen jsem si pročetl diskusi pod rozhovorem. Zaujalo mě, jak se na tradičním elitářském nosiči snažila relativně velká skupina lidí hájit mou zálibu v tzv. dezinformačních webech, což je úřední označení PR oddělení firmy Evropské komise sídlící v ČR, zvané Evropské hodnoty. Proti nim stála zhruba stejná skupina lidí, která odmítá opustit pohodlí dokonalého světa CNN, BBC, Reuters, AP a podobných obránců odírání lidí a systematického ničení tradičních hodnot. Kdo z těch dvou skupin je informovanější a tím i zodpovědnější, je nad slunce jasné. To je prosté konstatování, nikoli příspěvek do diskuse. Žijeme v době, kdy je vše v principu úplně naopak, a konečně se to začíná projevovat i ve světě psaného slova.
Sepisovači seznamů nepohodlných médií ve svém omezeném vidění světa nedokážou přijmout ani tak zjevný fakt, že ParlamentníListy.cz jsou důsledně neutrální a zcela svobodné médium, etalon veřejné služby. Dokonce někteří fakticky extremističtí poslanci, kteří si rádi říkají demokraté a jedovatou hru na „dezinformační weby“ sami rozehrávají, ochotně dávají tomuto serveru zhusta rozhovory. Tak se chovají malé děti, anebo pes, co si uhryzává vlastní ocas.
Pak se člověk přece jen, když se to kdovíkomu a kdovíproč tři čtvrtě roku nato hodí, dočká článků, kde jsou jeho názory znovu propírány způsobem, aby si povrchní čtenář klepal na čelo. Aniž by si je autoři verifikovali či aktualizovali u původního emitenta. Je to pokus o novou totalitu. Komunisté nás zahnali do chatek a na zahrádky, ale pořád jsme si mohli myslet své a taky mysleli. Tihle nás chtějí vyhladit. Jen ať plivou dál, ať to vidí co nejvíc lidí.
Nově zvoleným členem Rady ČTK se stal Petr Žantovský, jak se na tuto volbu díváte?
Mám z této volby velikou radost. Ne proto, že je Petr Žantovský docent a vyučuje mediální „vědě“ na VŠ. Ale zejména pro jeho názorovou konzistenci a bezprecedentní profesionální zkušenost vyvěrající vždy z centra tuzemského dění, nikoli ze zprostředkovaných a předžvýkaných názorů. Na PL ho nemusím dlouze charakterizovat.
V Radě ČTK právě skončil mandát mému bývalému kolegovi z novin Tomáši Mrázkovi, který do ní vnesl svěží vítr, a tato Rada pod jeho vedením na sebe konečně upoutala pozornost. Až si toho všimla jeho mateřská ODS, která už o jeho služby zřejmě ztratila zájem. Tak tam tato strana bude mít tu nejtěžší možnou váhu a chlapa, co se fakt nezakecá, ale bude tvrdě vyžadovat funkčnost orgánu, nikoli hrát hru na Radu. Nezbývá než za to ODS poděkovat.
Petr Žantovský přispívá svými texty do ParlamentníchListů.cz, za což je ostatními médii kritizován, například Lidovky.cz k jeho volbě uvedly: „Nemusíme se přirozeně bát toho, že veřejnoprávní tisková agentura začne chrlit fake news tempem jako Parlamentní listy, nicméně změnám ve veřejnoprávních médiích se ubráníme jen stěží.“ Myslíte si, že Petru Žantovskému může toto spojení uškodit?
Uvedený citát je mimořádně hloupý. Co jeho autorovi brání, aby si v LN vytvořil rubriku „Fake news by ParlamentníListy.cz“. A všechny chyby vyvracet. Nebo držet ústa.
Ne. O Petra Žantovského nemusí mít nikdo obavu. Ten se nedá. Líbí se mi jeho životní motto. Říká, že umí vycházet s každým, kdo ho nepodráží. Tím je řečeno vše.
Psali jsme:
Jak na vás působí „přátelské“ spojení člena Rady České televize Zdeňka Šarapatky a generálního ředitele České televize Petra Dvořáka? Neměl by spíše jeho práci kontrolovat?
Kdo podle Vás odvádí nejslabší práci jako zaměstnanec veřejnoprávní ČT?Anketa
Významně přispívá k jejich erozi. Vykašlal se na nepsaná pravidla loajality mezi mediálními radními a k Radě ČT a jal se své politické přesvědčení velmi aktivisticky prosazovat sám, byť i surovým pomlouváním svých názorových odpůrců. Jsem pro, ať to dělá dál a ať to dělá i sebevykřičenějším způsobem. Podle mě je jeho vystupování odstrašující případ a medvědí služba ČT. Vedlejším efektem ale je to, že uvolnil ruce i dalším radním, kteří si troufají jít s kůží na trh a obhajovat své názorové pozice, přestože jsou obtěžkáni mandátem. Právě takovýto pán dnes reprezentuje ČT.
Také v Radě Českého rozhlasu se objevila přirozená autorita Tomáš Kňourek, který pravidelně přispívá na zdejší stránky. Ačkoli je pozice obou pánů zcela rozdílná a názory Tomáše Kňourka nesrovnatelně střízlivější a přínosnější než pana Šarapatky, který jen pomlouvá, jsem vyloženě šťastný z toho, že má veřejnost dva jasné příklady a podle toho se může rozhodovat.
Koneckonců, ani Petr Žantovský si nemusí dělat hlavu, ale dál pokračovat ve své bohaté publicistické praxi.
Generální ředitel TV Barrandov Jaromír Soukup v jednom ze svých pořadů ostře zaútočil na Českou televizi; co očekáváte, že bude nyní následovat?
Očekávám další, nejlépe pravidelné, pokračování. Každý, kdo takto ostře zaútočí na Českou televizi, má mé požehnání. Mediální zákony dělají z jedněch médií něco lepšího, protože jim nasměrovaly hybridní daň zvanou koncesionářský poplatek. Tato shůry daná výlučnost, potvrzená úspěšným „majdanem“ z přelomu let 2000 a 2001, udělala z ČT nejobludnější štvavou vysílačku, před kterou blednou i ty Kimovy. Není česká, je to součást hybridní, sorosovské nevládní mašinerie na Majdany a špinavé převraty. Ale i to je dobře. Co jsme před 17 lety tušili, se potvrdilo. Pravda vítězí.
Psali jsme:
Příšerný příklad ČT potvrzuje, že média plní svou veřejnou funkci jedině jako celek, když mají konzumenti k dispozici pravdu i lež, jak nedávno v rozhovoru pro Aktualne.cz velmi moudře řekl mediální znalec Jan Jirák. Média, která dávají na odiv svou výlučnost, jsou zpravidla ta lživá, ale to je „jen“ můj názor. Stačí, když si člověk vybaví, jak se na ČT vedou rozhovory. Host nestačí ani utkat myšlenku a moderátor už klade čtvrtou otázku typu „ukaž kapsy!“. To je gestapácký, psychologický nátlak, nikoli následováníhodný novinářský příklad. To je projev obřího strachu ze zhroucení rajského světa složitých problémů a předem připravených řešení, v němž platí, že „redaktor je bůh“.
Bylo by spravedlivé zavést daňovou asignaci, ať si lidé zaplatí médium, s nímž souzní. Třeba 10 haléřů na ČT, 1,50 Kč Novinkám, 30 korun Parlamentním listům, 30 korun Protiproudu, 30 Aeronetu... což nikomu nenutím, to je modelový příklad.
Soukup není ten, kdo první odhodil rukavice.
Prezident Zeman na televizi Barrandov řekl, že bestiálně zavražděný slovenský novinář se snažil rozkrývat tunelování. Čeští komentátoři jen žvaní a nikdy nic nedokázali. Co si o tomto jeho výroku myslíte?
Bez toho považuji chladnokrevnou vraždu mladé dvojice chystající svatbu za zločin proti lidskosti, protože byla zničena zakládající se rodina. To je nezaměnitelný styl rozkladných sil. Výbuchy muničních skladů a továren, bezprecedentní střelby do lidí v hospodách, podivné táhnoucí se soudní sekýrování lidí, sériové vícenásobné vraždy celých rodin, o nichž za dva týdny neštěkne pes, padající nebo hořící lávky, apod. Démonu lži se ale už nedostává potravy. Lidé jsou už tím brutálním bankovně-exekutorským a rádoby kapitalistickým útlakem dokonale probuzeni a žádají změnu slíbenou a nedodanou nechvalně proslulými majdanisty v roce 1989.
Investigativní novinář Českého rozhlasu Janek Kroupa nemá v současnosti po kritice generálního ředitele Českého rozhlasu René Zavorala jednoduchou pozici. Jak ho dnes vnímají kolegové, kteří se za něj po kritice okamžitě postavili?
Neměl bych to vůbec komentovat, tak jen z odstupu. Zodpovědnost za celou instituci před Radou a poslanci nese generální ředitel a nikdo jiný. A ten se poprvé v historii rozhlasu postavil čelem k mnohohlavému nesouhlasnému publiku, řekl mu veřejně nepříjemné skutečnosti a trpělivě odpovídal na jeho otázky. Tak nepostupuje zbabělec. Mohl na to jít silově, vyhodit ředitele zpravodajství a instalovat nového. A počkat na policii, aby zajistila zákonnost. Neudělal to a rada mu za pochybení „vzbouřenců“ strhla prémie. De facto dal těmto lidem najevo, že porozumění je mu milejší než tvrdé uplatnění autority. Touto podanou rukou by signatáři neměli pohrdnout.
Má to podle vás nějakou vypovídající informaci o situaci v Českém rozhlase?
Myslím, že se situace trochu uklidnila a ti, kteří rozehráli hru možného sesazení generálního ředitele, zjistili, že se jich už mnoho jiných kolegů nezastane a že jejich silový úmysl selhal. Předpokládám, že mezi signatáři je většina slušných lidí a zamyslí se raději nad sebou. Chyba je totiž naprosto vždy uvnitř, nikoli vně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: B. Richterová a T. A. Nový
