Ať veřejnoprávní média chodí přímo na jednání krizového štábu, navrhuje komunista Luzar. S virem se podle něj zkrátka musíme naučit žít

02.05.2020 23:59

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Vše se uvolňuje o týdny dříve, než se předpokládalo, proč tedy nezkrátit i nouzový stav? Tak se ptá poslanec KSČM Leo Luzar poté, co ve Sněmovně prošel návrh komunistů právě na kratší trvání nouzového stavu. „Musíme se s COVID-19 naučit žít jako s chřipkou. Máme jarní a podzimní vlnu chřipky. Dá se předpokládat, že COVID-19 jako virové onemocnění tolik rozšířené po světě bude fungovat stejně,“ varuje Luzar a důraz dává na připravenost do budoucna. Kromě toho se domnívá, že jednání krizového štábu by se měla účastnit veřejnoprávní média, aby mohla komplexně a objektivně předávat informace lidem.

Ať veřejnoprávní média chodí přímo na jednání krizového štábu, navrhuje komunista Luzar. S virem se podle něj zkrátka musíme naučit žít
Foto: Daniela Černá
Popisek: Poslanec KSČM Leo Luzar

Poslanci prodloužili nouzový stav, ale zkrátili původní návrh jeho trvání z 25. na 17 května. A byl to návrh právě komunistů na zkrácení doby, který nakonec prošel. Proč je dobré mít stav prodloužený pouze do 17. května?

Logicky bych uvažoval, že nouzový stav je něco absolutně výjimečného, to není právně nějak obchodovatelné nebo bráno za samozřejmost. Je to opravdu výjimečná situace a my si myslíme, že se nouzový stav bude průběžně prodlužovat, aby nebyl ani chvilku zbytečně zneužíván nebo využíván. To nás také vedlo k tomu, že jsme v rámci vládního harmonogramu přistoupili na nějaká řešení nouzového stavu a jeho délku.

Druhá věc je, že i vláda, a tady premiér vlastně sám začal urychlovat původní termíny postupného uvolňování... jinými slovy epidemiologové, kteří dávali informace, upozorňovali, že situace je lepší, než původně varovali. To znamená, že koronavirus je lépe zvládnutý, než jsme si původně mysleli, a tudíž premiér na základě toho začal urychlovat svůj harmonogram, který představil veřejnosti, a začal posouvat termíny uvolňování dopředu. To jsme si řekli, že je v pořádku. Pokud tomu tak je, tak nechápeme, proč by měl být původní termín nouzového stavu zachován, když se vše o týden posouvá, a proto jsme navrhli 17. května. A jsme připravení prodloužení podpořit, pokud nás na jednání ministrů přesvědčí, že potřebují nouzový stav prodloužit. Hodnotit situaci budeme namístě.

Anketa

Pokud jde o koronavirus: Myslíte, že to nejhorší je už za námi?

14%
86%
hlasovalo: 10694 lidí

Bohužel se ukázalo, že mnoho informací spíše situaci rozvířilo, než uklidnilo. Ministři se pouštěli do úvah a teoretických debat, které nepotvrzovaly, že vláda přesně ví, jaké kroky následné bude dělat a co je třeba udělat. A tak jsme si řekli, že není problém, když Sněmovna zasedá, stav případně prodloužit. Nic nám nebrání. To byly důvody, proč jsme navrhli 17. května.

KSČM se takzvaně tiše podílí na vládě…

Tolerujeme vládu.

Podle toho, co říkáte, se mi zdá, že vám od vlády chybí nějaká koncepce. Tu většinou kritizuje opozice, že nejsou kroky jasně dopředu stanoveny. Souhlasíte v tomto tedy s opozicí, nebo nikoliv?

První krok, který byl učiněn v rámci koronavirové krize, byl možná historicky špatným krokem. Byl to spíše úkrok. Teď míříme k tomu, že nebyl vyhlášen nouzový stav ihned, ale nejdříve chtěli vše řešit na základě zákona o zdraví. Narazili na zákonné mantinely, které tomu bránily, a pak se vyhlásil nouzový stav. Určitě šlo o zaváhání a je možné ho přisuzovat i překvapivosti celé situace kolem koronaviru. Nyní se už situace trochu zlepšila. Druhým špatným krokem bylo, že do čela krizového štábu byl jmenován epidemiolog. Systém krizového řízení je koncipován tak, aby byla vyváženost mezi politickým a odborným rozhodnutím. Tedy v čele štábu sice stojí politik, ale má pod sebou odborné orgány. A ten konsenzus názoru by měl být směrodatný.

Jestliže se do čela dává profesor Prymula – nic proti němu, ale samozřejmě převládl jeho odborný názor a trochu zastínil představy občanů. Chyběla politická rovina dopadů na občany, aby mysleli na varianty vývoje. Toho jsme byli svědky ze začátku, kdy vysvětlovali direktiva přednesená ústy profesora Prymuly, tak občané začali zpochybňovat na různých praktických ukázkách, jak se to nemůže dělat. Tedy situace nebyla ze začátku pro občany příliš zřejmá. Nástupem ministra Hamáčka do krizového řízení se ukázalo, a tak měl skutečně původně krizový štáb fungovat, se situace trochu zklidnila. Ukázalo se jasné řízení a jasné směrování. Klidně můžeme říci, že výstupy krizového štábu jsou již v nějaké mé představě fungování krizového řízení v této době.

Druhá věc je, že tu probíhá určitá mediální masáž, jinak to nelze nazvat. Média se honí za statistikami, a hodnotí se, kdo má kolik mrtvých, popřípadě kolik je uzdravených, aniž se hledí na celkové statistické výstupy. To považuji za velice špatné a tady je možné říci, že vláda v této věci podcenila situaci v rámci mediálního působení na veřejnost. Já osobně být v krizovém štábu, doporučil bych, aby média veřejné služby – ČTK, Český rozhlas a Česká televize – byla přítomna jednání krizového štábu, aby mohla nezkresleně a objektivně předávat informace k činnosti krizového štábu.

Nedomnívám se, že by premiér Andrej Babiš měl jakýkoliv zájem, aby se těchto schůzek přímo účastnila média.

Jsem pro, aby tam média byla.

Mluvil jste o koncepci a o tom, jak se vláda chovala na začátku pandemie. Souvisí rozhodnutí pražského městského soudu, který zrušil čtyři nařízení Ministerstva zdravotnictví, s nepovedeným začátkem vládních kroků? Hned na to, přes noc, vláda zrušila zákaz volného vycházení a podobně. Vnímal jste to jako přiznání vlády, že si vše dobře zákonně neošetřila, nebo se jedná o chybu, která je v rámci této nouzové krize omluvitelná?

Osobně to nevnímám jako chybu či úmyslné zavinění. Soud jen hodnotil kroky, které vláda činila v nouzovém stavu, a prostě se nepřiklání k argumentaci vlády. A požadoval, aby vláda podrobněji a jasněji definovala své kroky. Navíc soud řekl, že nechat toto rozhodnutí na jednom ministrovi není dobře. Všechny kroky budou vyhodnocovány po skončení této epidemie. Já pevně věřím, že se tato pandemie blíží ke svému konci. Jistě bude čas a v dalších letech budeme svědky vyhodnocování celé situace, podrobného mapování a dalšího krizového plánování pro podobné případy. To bude po této zkušenosti premiér řešit.

Domníváte se tedy, že jsme z nejhoršího venku? Bojíte se další vlny?

Musíme se spolehnout na odborníky. Netroufám si říci, existují různé názory odborníků. Je zajímavé sledovat odborné názory, které se mnohdy míjejí, nebo jsou protikladné. Mnozí upozorňují na mutace virů jako takových, tedy že dnes zde máme virus, který je charakteristický, ale příští rok to může být stejný virus s jinou charakteristikou. Zažili jsme jiné epidemie jako chřipka. Máme očkování proti určitému chřipkovému kmeni, přijde-li další chřipková vlna, ukazuje se, že účinnost klesá, protože se změnil typ viru. Žijeme v době, kdy jsme si prošli SARS, prasečí a ptačí chřipkou a dalšími virovými epidemiemi, které zasáhly svět. Mimoto je COVID-19 první virus, který zasáhl svět celý, zatím jsme takový rozsah znali jen s chřipkovou epidemií.

Uvidíme, jak se odborníci připraví na další vývoj v rámci šíření tohoto viru. Můžeme spoléhat na očkování, uvidíme, jak vakcína bude fungovat, ale každopádně si musíme být vědomi, že žijeme v prostředí, kde viry existují, jsou tu jako doma, a můžeme očekávat, že se budou vracet. Věřím, že to nebude s tak závažnými následky, protože už budou vědět, jak na to.

Musíme se s COVID-19 naučit žít jako s chřipkou. Máme tady nárůsty chřipkového onemocnění, máme jarní a podzimní vlnu chřipky. Dá se předpokládat, že COVID-19 jako virové onemocnění tolik rozšířené po světě bude fungovat stejně. Musíme se připravit na různé zhoršování zdravotní situace způsobené tímto virem. Budeme připraveni, budeme umět nástupy viru řešit a léčit, aniž budeme muset blokovat celou ekonomiku.

Zmínil jste roli médií. Premiér Andrej Babiš se na novináře obořil, ale i na opoziční politiky, že rozeštvávají společnost. Postupují podle vás některá média nevhodným způsobem. A jak v této situaci plní svoji roli veřejnoprávní média?

Osobně považuji za velkou chybu, že právě veřejnoprávní média nejsou účastny krizového řízení. Měla by tam být a měla by vnímat přesně, co se řeší, a objektivně informovat veřejnost. To, co nyní probíhá v médiích, ta honba za čísly a statistickými údaji a hledání v těchto číslech predikce a vývoje choroby, považuji za špatné. Jde pouze o čísla, a pokud nejsou správně zasazena, jsou to pouze a jedině čísla. Pokud mám hovořit k médiím, tak na první stránce kterýchkoliv médií uvidíte, kolik je nakažených, zemřelých, vyléčených i s porovnáním s ostatními státy, jak jsme na tom oproti nim dobře, či špatně. To považuji za špatné. Je chybou, že veřejnoprávní média nejsou účastna krizového štábu.

Chci jen dodat, že ParlamentníListy.cz žádné takové počítadlo na webových stránkách nemají.

To jsem rád.

Evropská unie. Spousta kritiky, dohadů, obviňování, zpochybňování jejího významu. Obrana ve smyslu, že některé věci nejsou v pravomoci Evropské unie. Cyril Svoboda (KDU-ČSL) mi například řekl, že nevadí, že něco je mimo jejich kompetence, protože by očekával, že stejně předloží jakousi vizi, návrhy na řešení, jakékoliv postupy a podobně. Souhlasíte? A jak Evropská unie obstála?

Na hodnocení ještě bude dostatek času, ale tady se musíme zeptat, zda při propuknutí pandemie v únoru, v březnu letošního roku byly státy ochotny hledat informace a názory Evropské unie jako takové? Osobně si myslím, že ne, každý si myslel, že to nějak zvládne. Ukázalo se, že ta situace je složitější, že to státy nezvládají a Evropská unie je unešená tím, že po ní nikdo nic nechce a žila ještě povolebním uspořádáním Evropské unie. Zároveň musíme říci, že to není Evropská komise, která už nějakou dobu funguje, ale jenom je ustanovena, a že tuto situaci nezvládla. To všichni vnímáme a víme.

Tady si budou muset mezi sebou představitelé jednotlivých států říci do budoucna, jak budou Evropu vést a jakou roli by měla hrát. Druhá věc je, že Evropská unie má málo prostoru a pák mimo ekonomiku, jak ovlivňovat jednotlivé dění. Taky dnes od představitelů Evropské unie vidíme, že hlavní gró hledají ve finanční podpoře. To znamená uvolňování obrovského množství eura v rámci podpory zachování jistoty a ekonomiky v Evropské unii. Z druhé strany nevíme, jak dalece to ovlivní fungování Evropy v rámci institucionálních vazeb Evropské unie. Mířím tím k Lisabonu, to znamená posilování vlivu jednotlivých velkých států proti menším státům a podobně.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Zuzana Koulová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Sprostá kampaň, opozici to bude mrzet. Šafr a Klusák rozumu moc nepobrali, říká Tomáš Vyoral

16:20 Sprostá kampaň, opozici to bude mrzet. Šafr a Klusák rozumu moc nepobrali, říká Tomáš Vyoral

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA Babiš mladší opozici uškodí, myslí si komentátor Tomáš Vyoral. „Jak…