V Berlíně proběhlo „poradní“ referendum, ve kterém se 56 procent respondentů vyslovilo pro vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů, které by se mohlo dotknout až čtvrt milionu bytových jednotek neboli zhruba 15 procent nájemního bytového fondu ve městě. Tamní voliči si od toho slibují vyřešení krize s bydlením. Co to podle vás reálně přinese?
Není se co divit, že zrovna v Berlíně skončily výsledky referenda tím způsobem, že Berlíňané jsou pro vyvlastnění pronajímatelů bytů. Samozřejmě je otázka, za jakou cenu to bude. Nicméně každé vyvlastnění je nucený akt a tady je potřeba připomenout, že Německo je dlouhodobě, víc než století a půl, nositelem zvrácených ideologií. Začalo to Marxem a Engelsem, kteří byli německé národnosti, a končí to Green Dealem. Mezitím jsme si mohli odzkoušet několik ideologií, které přinesly desítky milionů mrtvých v celé Evropě. Ať už to bylo rozpoutání první světové války za přispění Němců, následně nacismus, který zdokonalil fašismus vzniklý v Itálii a prezentovaný a realizovaný potom v rámci druhé světové války. Po druhé světové válce se Němci snažili obnovit svou ekonomiku s přispěním Američanů a Marshallova plánu. Německu se podařilo ekonomicky si podmanit většinu evropských států prostřednictvím integračního uskupení. Na základech Evropského sdružení uhlí a oceli a Euratomu začali budovat Evropské hospodářské společenství (EHS) přeměněné později na Evropské společenství (vidíte, už se vypouští slovo hospodářské) a následně Evropskou unii. Již jen ze změn názvů je patrné, že postupně dochází k přeměně hospodářského integračního uskupení v uskupení politické.
Vyčítáte Babišovi kauzu ,,zámek ve Francii"?Anketa
Německo v posledních letech prostřednictvím Evropské unie přichází s nesmyslnými ideologickými projekty, které jsou prezentovány v podobě Green Dealu. Výsledkem těchto socialistických utopistických projektů je i to, že zasahují do soukromého vlastnictví a mají za cíl vyvlastňovat. Zatím se to týká jenom bytů, ale v budoucnosti to může postihnout jakékoliv soukromé vlastnictví. Je zřejmé, že v žádném případě to nevyřeší krizi s bydlením v Berlíně ani nikde jinde. Ukazuje se, že krize bydlení je způsobena především ekonomickými důvody a nekompetentním rozhodováním politického establishmentu. Mezi ekonomické důvody patří na straně poptávky mimo jiné i to, že Evropská centrální banka zrychluje rotačky na tisknutí peněz a prostřednictvím kvantitativního uvolňování tiskne čím dál víc peněz, a působí tak na dynamický růst cen jak vlastnického bydlení, tak i bydlení nájemního. Na straně nabídky nadměrná regulace rozvoje území neumožní developerům a stavebním firmám navýšit počet stavěných bytů.
Otázku vyvlastnění bytů zdvihl i pirátský poslanec František Kopřiva. „Včera se občané vyslovili v jedné zemi pro manželství pro všechny a v metropoli druhé země pro vyvlastnění čtvrt milionu bytů od největších developerů. Patříme na Západ,“ zaznělo od mladého piráta. Jsou toto podle vás známky toho, že někdo patří na Západ? A pokud ano, chtěl byste, abychom na tento Západ patřili? Jen pro úplnost dodám, že se Kopřiva za svá slova o několik hodin později omluvil a uvedl, že vyvlastňování bytů nepodporuje.
Pirátský poslanec nás vůbec nemůže překvapit. Piráti se Starosty jsou neomarxistickou skupinou, která si nezadá nic s Gottwaldovými pohůnky. Jsou představiteli ultralevicového myšlení a mohou přinést svým chováním velké problémy pro všechny obyvatele České republiky. Například tím, že chtějí přenášet pravomoci za rozhodování o běžných činnostech našeho obyvatelstva na nikým nevolené instituce Evropské unie. To se už ukázalo u řady neomarxistických Pirátů, kteří chtějí posílit roli Evropského parlamentu a tzv. většinový systém hlasování v Radě EU místo jednomyslnosti například v otázkách zahraniční politiky nebo záležitostí daňových (toto prosazoval např. pirátský eurohujer Marcel Kolaja a jeho stranický šéf Ivan Bartoš při setkání s prezidentem EP Davidem Sassolim, 30. 6. 2021). Opravdu nechci, aby to málo, co zůstalo v pravomoci české výkonné moci a Parlamentu ČR, se přesunulo do Němci ovládaného eurozhuleného Evropského parlamentu či Evropské komise.
Krize s bydlením se do velké míry týká i České republiky. V dostupnosti bydlení jsme podle analýzy firmy Deloitte ve srovnání 22 evropských zemí předposlední, když nový byt v ČR vyjde na 12,2 průměrného hrubého ročního platu. Pro srovnání, u vítězných Irů je to jen 3,1 ročního platu. Co je podle vás příčinou této situace a jak bychom ji mohli efektivně řešit?
V současné době všichni řeší zdražování energií a pohonných hmot. Přicházejí i varování, že by v následujících měsících mohla elektřina zdražit cca o pětinu, plyn pak o zhruba 15 % a teplo o 10 %. Co je příčinou? Hrozí nám energetická chudoba?
Příčinou zdražování je především takzvaný covidismus. Covidismus je svým způsobem neokomunismus, který tady vznikl na základě neadekvátního omezování pohybu zboží, služeb a pracovní síly v období tzv. covidohysterie. To s sebou samozřejmě přináší narušení běžných dodavatelsko-odběratelských vztahů a běžného fungování spontánního tržního mechanismu. Navíc nastává velmi silná dodatečná regulace ze strany zvláště Evropské unie a jednotlivých států. Bohužel zdražování se díky růstu cen všech energií dotýká všeho zboží a služeb. Zdá se, že zdražování nebude v brzku konec. Například cena plynu za poslední rok vzrostla z necelých 14 eur za 1 MWh (cca 95 m3) na 56,97 eur, to je o 309 %. Od 1. 9. do 1. 10. 2021 se cena zvýšila o neuvěřitelných 62,8 %. Cena elektřiny stoupla za rok o 212,17 % a za poslední měsíc (září 2021) se zvýšila cena o 50 %. Elektrická chudoba je bezprostředně za dveřmi a postihne sociálně nejslabší skupiny obyvatelstva. Navíc víme, že v rámci energetické politiky Německa dojde k vypnutí zbylých jaderných reaktorů během roku 2022. Sociálněinženýrský program Green Deal tak ohrožuje ekonomickou stabilitu mnoha milionů domácností v celé Evropě. Němci se z prosazované zelené politiky mohou vyléčit pouze blackouty, které by jim snad mohly pomoci rozsvítit v hlavě. Prohloubení problému lze očekávat i při prosazování další fantasmagorické politiky, která je obsahem Green Dealu, a to je přechod k plné elektromobilitě, která je velmi nepřátelská vůči středním a sociálně slabším vrstvám. U ceny pohonných hmot je třeba brát v potaz, že více než polovina konečné ceny je tvořena daňovou zátěží (spotřební daň a DPH).
Premiér Andrej Babiš se vyslovil pro zastropování ceny emisních povolenek. Je to podle vás možná cesta, jak problém vyřešit?
Zastropování ceny emisních povolenek neřeší současnou nedobrou situaci na trhu s energiemi. Emisní povolenky jsou sociálněinženýrský výplod (řekl bych, že až podvod), jsou regulačním nástrojem a situaci by mohlo pomoci řešit to, že budou emisní povolenky zrušeny. Nutno podotknout, že od listopadu roku 2020, kdy stála emisní povolenka zhruba 22 eur, se za deset měsíců cena téměř ztrojnásobila a na začátku října 2021 přesahuje 64 eur. Samozřejmě růst cen povolenek spoluovlivňuje ceny energií pro podnikatele, ale i pro drobné spotřebitele, byť se tento růst může projevit až s určitým časovým zpožděním. Nejvíce postižené jsou ekonomiky, kde se teplo a elektřina vyrábí z fosilních paliv. Nutno však podotknout, že současné uhelné elektrárny a teplárny používají nejnovější technologie s velmi vysokým odsířením a životní prostředí zatěžují daleko méně, než tomu bylo v minulosti.
Přesvědčujete své okolí o tom, koho má a nemá volit?Anketa
Nord Stream 2 je čerstvě dostavěn a v říjnu už by jím měl proudit do Německa ruský plyn. Může tato skutečnost alespoň dočasně pomoci udržet cenu plynu na nižší úrovni?
Tím, že bude spuštěn Nord Stream 2, se automaticky nedosáhne snížení ceny na loňskou úroveň. Realizace projektu Nord Stream 2 ukazuje na jasné pokrytectví ze strany Německa. Německo na jedné straně prosazuje v rámci Evropské unie různé sankce proti Rusku, případně dalším ekonomickým teritoriím světa, a přitom se vehementně snaží zabezpečit pro případ selhání jejich zelené politiky v oblasti výroby elektrické energie náhradními zdroji. Spalováním plynu, respektive metanu, vzniká taktéž CO2. V žádném případě se nejedná o bezemisní výrobu elektrické energie a tepla.
Stále chybějí čipy do aut, Škoda auto musela provést další týdenní odstávku provozu. S výpadky se potýkají i v kolínském závodu TPCA. Škodovácký šéf Thomas Schäfer uvedl, že letos automobilka kvůli výpadkům nedokáže vyrobit cca 100 tisíc vozů. Jdou tyto rány do ekonomiky do jisté míry na vrub covidovým opatřením?
Veškerá narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů, která se projevují v nedostatku určitého druhu zboží, ale i služeb, můžeme spojovat s tzv. covidismem. To je nová ideologie, kterou do zglobalizované ekonomiky zanesla hysterická mediokracie spolu s populistickými politiky. Ti narušili jemné předivo dodavatelsko-odběratelských vztahů, které je historicky nejdokonaleji vytvářené na základě fungování spontánního tržního mechanismu. „Nedostatkový covidismus“ se nejvíce projevuje v nedostatečných dodávkách surovin a dalších komponentů nezbytných pro výrobu. V rámci „nedostatkového covidismu“ pak dochází k nedostatku koncového zboží, což vede k jeho zdražování. Jak se proti tomu bránit? Pokud možno co nejrychleji zrušit všechna restriktivní opatření, začít onemocnění způsobené virem covid-19 léčit od samého začátku a soustředit se především na tu vnímavou část populace, což znamená osoby starší 65 let a jinak zdravotně hendikepované a nezasahovat různými zbytečnými lockdowny do jemného přediva tržního hospodářství.
Uskupení Trikolóra, Svobodní, Soukromníci si stěžuje na cenzuru. Lídryně Zuzana Majerová Zahradníková získala v předvolební debatě Primy čtvrtý nejvyšší počet diváckých hlasů, přesto však TSS není zvána do debat na České televizi, které jsou ale diváky často nejvíce sledovány. Selhává zde ČT?
ČT selhává již celou dekádu. ČT se stala sluhou pro několik dramaturgických skupin, které zneužívají finanční prostředky především ve svůj prospěch. ČT svým neobjektivním zpravodajstvím a často zkorumpovanou publicistikou zasahuje do běžného fungování demokratických institucí. ČT je vlastně vrcholem mediokratické arogance moci. Nutno však podotknout, že sem nelze zahrnout úplně všechny redaktory a publicisty (např. sportovní redakce pracuje dobře) ani celý management. Pár zaměstnanců se snaží o určitou nápravu toho, co tady část aktivisticko-svazáckých struktur provádí. V současných volbách ČT jednoznačně negativně zasáhla do průběhu voleb, protože nepřipustila některé politické strany do předvolebních programů. Je zřejmé, že části aktivistických redaktorů, publicistů a některých redakcí vadí některé názory, a tím, že nezve zástupce těchto hnutí či politických uskupení, vlastně provádí jednoznačně cenzuru. Již dávno neplatí, že veřejnoprávní média jsou objektivní. A toto pochybení nemůže v žádném případě napravit ani zpozdilé pozvání zástupce Trikolóry, svobodných a soukromníků do závěrečné debaty.
Dá se konstatovat, že ani zahraniční veřejnoprávní média, konkrétně BBC, neplní veřejnoprávní funkci. Na vlastní kůži jsme se o tom přesvědčili při nedávném fotbalovém zápase Sparty s Rangers. BBC zcela zkreslila reportáž o chování našich dětských diváků a lživě informovala o celé situaci kolem údajného rasistického chování chudáků našich dětí. A to se ČT dlouhodobě odvolává na údajnou objektivnost veřejnoprávní BBC.
V předvolební debatě lídrů ANO a Pirátů zazněl od dalšího piráta, Mikuláše Ferjenčíka, návrh, jak vyřešit financování ČT. Pirátský poslanec by byl rád, kdyby na televizi směřovala část výběru daně z přidané hodnoty. Na rozpočet ČT by tak měl vliv vývoj ekonomiky. Jak tento nápad hodnotíte?
Piráti mají samé fantasmagorické nápady a jsou většinou popletení a dezorientovaní. Jsou to svazáci dnešních dnů a neomarxističtí představitelé dnešní mládeže. V případě, že by se stali součástí výkonné moci, tak by uvrhli naši společnost do obdobné situace, jakou Česká republika zažila v období budování komunismu v 50. a 60. letech minulého století. V Praze se již každodenně potýkáme s naprostým chaosem v dopravě, které vyvolává naprosto nekompetentní rozhodování pirátských a na ně navazujících struktur.
ČT má rozpočet na rok 2021 ve výši téměř 7 mld. Kč (6,84 mld. Kč) a z toho čerpá 5,965 mld. Kč z fondu televizních poplatků. Vzhledem k tomu, že ČT již dávno neplní roli veřejnoprávního média a ovládají ji různé producentské skupiny (různé rodinné klany vytvářející pořady pochybné úrovně), které z ní dlouhodobě tyjí, bylo by řešením zrušení koncesionářských poplatků. ČT by tak byla vystavena stejné konkurenci, jako je tomu u tzv. privátních elektronických médií. V našem prostředí se jedná především o televizi Prima a televizi Nova. Koneckonců na příkladu televize CNN Prima NEWS je vidět, že i zpravodajství a publicistika se dá dělat daleko lépe v podmínkách soukromé televize, než jak to předvádí takzvaná veřejnoprávní ČT.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
