Jak se díváte na současné tempo rozvolňování omezení? Pro někoho je příliš rychlé a změny přicházejí zbytečně naráz, druzí si zase myslí, že by již mělo být dávno po nouzovém stavu a další pokračování těchto opatření jen poškozuje ekonomiku. Který přístup je vám bližší?
Postup uvolňování by měli navrhovat primárně odborníci podle dostupných dat při zohlednění nejen epidemiologické, ale i ekonomické situace. Chceme zabránit úmrtím nejen na koronavirus, ale i na následky opatření, jako může být například zanedbání lékařské péče u jiných onemocnění. Politici pak mají rozhodovat komplexně při zohlednění všech doporučení odborníků. Jako Piráti jsme připravili plán Budoucnost řešíme teď, kde naše náměty prodiskutované s odbornou veřejností dáváme bezplatně k dispozici vládě. Piráti se také podíleli na mobilní aplikaci eRouška, která formou chytrých řešení v případě hromadného užívání může nahradit některá plošná opatření.
Pražský městský soud zrušil s účinností od 27. dubna čtyři nařízení Ministerstva zdravotnictví ČR, která omezovala volný pohyb osob, obchod a služby. Prý mohl být narušen princip demokratického státu. Lze brát jako selhání Babišovy vlády, že zmíněná opatření vyhlásila na špatném základu, nebo jde o projev přílišné moci soudů a ve výjimečné situaci, jako je tato, měl soudce postupovat mírněji?
Politik by neměl zasahovat do rozhodnutí nezávislých soudů, proto rozsudek nechci hodnotit. Pirátský poslanec Jakub Michálek na rizika upozornil vládu interpelací již 26. března a vláda tomu nevěnovala dostatečnou pozornost.
Jak vlastně hodnotíte kroky vlády v době koronavirové pandemie?
Jsem rád, že vláda kopíruje kroky, které zabírají jinde. Tři dny poté, co 16. března schválil Magistrát hl. m. Prahy pod vedením Pirátů povinnost nošení roušek v pražské MHD, přišla s obdobným návrhem i vláda. Na druhou stranu jejich vyhlašování je v některých případech chaotické. Z počátku to jistě šlo pochopit, ale ta chaotičnost pokračuje i nyní. Když vláda v pondělí v devět hodin večer oznámí, že o půlnoci – tedy o pouhé tři hodiny později – opět začnou platit modré zóny, rozhodně to není něco, co by chtěl člověk právě parkující na daném modrém stání slyšet. Pokud by to navíc neslyšel a nepřeparkoval, mohl již ráno po příchodu k autu platit pokutu. Naštěstí primátor Prahy Zdeněk Hřib okamžitě reagoval a hned po oznámení vlády uvedl, že Praha prodlužuje zneplatnění modrých zón do 11. května.
Vláda podle Babiše vystupuje jako jeden tým. Premiér se ale obořil na novináře a další, kteří podle něj rozeštvávají společnost. Kryje tím jen vlastní selhání, selhávají mu nervy, nebo je opravdu problém s tím, jak opozice a některá média v průběhu koronavirové krize postupují?
Je evidentní z veřejných výstupů, že ve vládě jsou jisté rozbroje. Vláda včetně premiéra má v tuto chvíli téměř neomezený přístup do médií často v nestříhaných živých vstupech, média evidentně nemohou ovlivňovat živé vstupy ani odvysílané monology premiéra. Právě premiér je bohužel často viníkem rozeštvávání společnosti. Například na páteční tiskové konferenci vlády si Andrej Babiš a Alena Schillerová stěžovali na Senát a opozici, že kvůli nim údajně nebyla přijata digitalizace finanční správy v novele MOJE daně, přitom to bylo přesně naopak. Senát vrátil Poslanecké sněmovně novelu ve znění, která zachovávala vše pozitivní a odebírala negativní bod zadržující vratky DPH podnikatelům, kteří jsou nyní postižení koronavirovou krizí.
Pro tuto kvalitní senátní verzi, která by navíc pomohla i českým firmám, ovšem poslanci ANO, KSČM a ČSSD nehlasovali , proto byla zamítnuta. Navíc si nebyli schopni spočítat 101 svých poslanců, kteří měli dorazit do práce a v případě nepřijetí lepší senátní verze protlačit původní návrh Sněmovny s problémovým bodem prodlužujícím lhůtu zadržení vratek DPH českým společnostem. Opozice takový přístup do médií jako hnutí ANO nemá ani je nevlastní jako Andrej Babiš, proto se jen těžko těmto lžím brání. Lidé poté často podléhají propagandě, kterou PR oddělení hnutí ANO i prostřednictvím projevů premiéra šíří. Jako Piráti se naopak snažíme postupovat konstruktivně a řešit současné problémy občanů během koronavirové krize.
Psali jsme:
Jak by se teď stát měl postavit k chuti občanů cestovat s výhledem na letní prázdniny? Máme tlačit na okolní státy, ať otevřou hranice? A máme si vyjednat speciální dohodu s Chorvaty? Nebo si projednou letos raději odpustit moře a zůstat na dovolenou v České republice?
Určitě budu rád, když lidé podpoří českou ekonomiku tím, že letní dovolenou stráví v České republice. Na druhou stranu by neměla být omezena možnost vycestovat, pokud budou existovat přísná opatření při návratu. Pokud se navracející občané prokážou negativním testem na koronavirus nebo půjdou do domácí karantény, nevidím důvod pro omezování možnosti vycestovat. Navíc okolní státy mají promořenost populace v příhraničí podobnou nebo nižší, než je u nás.
Ministryně financí Alena Schillerová chce plánovaný schodek rozpočtu navýšit již dokonce na 300 miliard korun. Je to v pořádku?
Stejně jako byly vysoké schodky při krizi kolem roku 2009, bude nutné podpořit ekonomiku i nyní. Předpokládám, že konečný schodek vlády bude ještě vyšší, ale už 300 miliard bude největším schodkem v historii České republiky. Na druhou stranu je nutné hlídat, kam státní prostředky putují. Mají sloužit především českým občanům. I proto nechápu, proč poslanci hnutí ANO, KSČM a ČSSD nepodpořili pozměňovací návrh proti státní pomoci společnostem z daňových rájů. Naštěstí prošly alespoň pirátské návrhy na transparentnost nakládání se státními garancemi a doprovodná usnesení.
Ing. Tomáš Martínek
Pokusí se premiér Babiš s ohledem na parlamentní volby v příštím roce udržet životní úroveň svých příznivců i za cenu budoucích problémů, tedy například přílišným rozdáváním?
Premiér Babiš je předsedou populistického hnutí, které míří svými rozhodnutími pouze na příští volby. Vláda nyní prosadila nová pravidla rozpočtové neodpovědnosti, díky kterým výrazně zadluží Českou republiku v příštích sedmi letech. Letos bych si uměl představit podporu ekonomiky a schodek ještě vyšší, než je deklarován, ale v příštích letech už to spíše vypadá na scénář po nás potopa, který by mohl v případě schváleného plánu vést Českou republiku i nechtěným řeckým směrem. Nikdo určitě nechceme, aby se zhoršila životní úroveň občanů z důvodu krize nyní ani z důvodů neuváženého rozhazování spojeného s velkým zadlužením v budoucnu.
Po pandemii se čeká velký ekonomický propad. Na čem by stát měl ušetřit či získat peníze, které budou potřebné k oživení ekonomiky?
Tento rok je nutné ekonomiku podpořit i za cenu většího zadlužení. Možné rezervy jsme již dříve naznačili v pirátském úsporném balíčku, který by přinesl přes deset miliard korun. Za dobu vlády Andreje Babiše například výrazně narostly státní dotace do agrokomplexu o několik miliard korun ročně, proto lze tuto položku snížit.
Pomohla pandemie k posunu v digitalizaci Česka?
Mnoho lidí si nyní vyzkoušelo nově komunikaci on-line. Využívání e-shopů, donáškových služeb nebo vzdělávání po internetu zaznamenává v soukromé sféře výrazný růst. Naším cílem je pomocí digitalizace zlepšit komfort občanů a zároveň snížit náklady na státní rozpočet například formou zjednodušené archivace digitálních dokumentů. I proto jsem předložil návrh ohledně pozitivní motivace prodloužením lhůty pro podání elektronického daňového přiznání o měsíc. Tento návrh se bude nyní společně s dalšími změnami k lepšímu, jako je zrušení povinnosti využívat datové schránky fyzickými osobami ke všemu, schvalovat na příští schůzi. Společně s možností dlouhodobé archivace dokumentů z datové schránky pomocí portálu občana se může stát on-line komunikace se státem z domova mnohem více atraktivní. Ušetří tak čas i peníze státu i občanům.
S jakými dalšími návrhy jste v této době přišel vy?
Již na začátku vyhlášení nouzového stavu jsem nečekal na vládu a obrátil jsem se přímo na Českou bankovní asociaci se žádostí, aby po vzoru italských kolegů začaly banky nabízet odložení splátek hypoték a jiných úvěrů lidem. Ještě ten samý den jsem obdržel odpověď a již druhý den oznámila většina bank, že tuto možnost na dobrovolné bázi klientům umožní. Ministerstvu financí jsem také navrhl zvýšit daňovou slevu na poplatníka a umožnit lidem její předčasné vyplacení jako akutní finanční pomoc. Na ministra zdravotnictví jsem se obrátil s návrhem udělit výjimku menším obchodům z času určeného pouze pro seniory, aby si pracující lidé v původně nevhodně zvoleném čase 7–9 hodin mohli nakoupit svačinu do práce. Ministerstvo poté druhý den změnilo čas i udělilo výjimku malým prodejnám.
Zabývám se také racionalizací nošení roušek, na ministra vnitra jsem se obrátil s žádostí, aby členové rodiny bydlící ve společné domácnosti, kteří jedou vlastním autem, nemuseli při jízdě mít roušky. Ministerstvo druhý den tuto logickou připomínku akceptovalo. Předkládám také pozměňovací návrhy k projednávané legislativě. Například se povedlo prosadit transparentnost poskytování státních garancí, aby nebyly prostředky daňových poplatníků vytunelovány nebo nekončily někde v daňových rájích. V době krize pracuji více než před ní, i když se často jedná o vzdálené konferenční hovory on-line. I tak věnuji část příjmů na projekty dobrovolníků bojujících s koronavirovou nákazou. Například jsem nakoupil šicí stroje a následně rozdal dobrovolníkům, kteří šijí roušky pro ostatní. Všem zdravotníkům, dobrovolníkům, zaměstnancům v první linii a dalším děkuji za jejich práci v této těžké době krize.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
