Babiš radí: John nedělal reportáže, měl byznys. Takové si prověřte

Rozhovor s Andrejem Babišem vedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz showman a moderátor Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý.

Už jste zalitoval okamžiku, že jste vstoupil do politiky, respektive že se na to připravujete?
Možná trochu minulý rok, teď jsem ale v pohodě. Chodím mezi lidi a poznávám ty, kteří jsou velice prospěšní pro naši společnost. Včera jsem měl setkání s dobrovolnými hasiči, kterých je u nás asi 320 000. Dělají úžasnou práci a finančních prostředků opravdu nemají moc. Potom jsem se setkal se starosty, kteří rovněž mají svoje problémy. Zkrátka dostal jsem se do jiného světa, než byl ten, v němž jsem dosud žil.

Nemáte obavu, že tím utrpí vaše podnikání?
Myslím, že ani ne. Je pravda, že těmto aktivitám teď věnuji obrovský čas a obrovskou energii. Kdybych se věnoval jen podnikání, byla by na tom firma asi ještě podstatně lépe. Zjistil jsem ale zároveň, že máme v Agrofertu výborné manažery. Zaznívaly hlasy, že Agrofert je firma jednoho muže, nyní se ukazuje, že to není pravda.

Co se týče veřejného života, kde máte svůj cíl?
Rádi bychom se účastnili parlamentních voleb a samozřejmě v nich budeme chtít významně uspět. Strategie nyní samozřejmě je vybudování struktury našeho politického hnutí, které již bylo řádně zaregistrováno, v září bude mít svůj sněm a demokraticky si zvolí svoje předsednictvo.

Tak naopak, co by pro vás byla prohra?
Nejsem člověk, který dělá velká bombastická prohlášení. Spíš se držím při zemi a mám potom dobrý pocit, pokud věc dopadne lépe, než s čím se počítá. Snažím se v tomto směru být skromnější. Samozřejmě je to jiný svět a úplně jiná kategorie činnosti ve srovnání s podnikáním. Není to tak exaktní a jde tady o vliv médií – o informace a především desinformace, o vliv na média podle inzerentů a vydavatelů a v neposlední řadě i o komentátory, kteří jsou historicky spjatí s tou či onou stranou. Image, kterou mi některá média vytvářejí, není moc pozitivní. Například Blesk na mě udělal obrovskou kampaň, kvůli které jsme nakonec podali i žalobu.

Co vaše vlastní mediální projekty?
Snažíme se naopak, aby ty byly úplně nezávislé. Týdeník 5+2 dní jede velice úspěšně. Dneska máme 45 mutací, do konce srpna by jich mělo být 77, což znamená zaměstnat 160 novinářů. Jedná se o projekt regionálních týdeníků, který je samozřejmě velice finančně náročný, ale jde o něco úplně jiného, než tady existuje. Je pravda, že už je to třetí podobný regionální projekt, přičemž dva první neuspěly. Uvidíme, jak úspěšní budeme my.

Dočetl jste se o sobě něco, co by vás opravdu zamrzelo, něco, co bylo opravdu přes čáru?
Toho bylo moc. Hlavně ty lži v Blesku. Teď naposledy jsem nešťastně vystoupil v pořadu paní Jílkové Máte slovo, to mě mrzí. Postavili proti mně pana Macha, což je fanatik, podobně jako pan Stehlík, který se tváří, že je zástupce zemědělců, ale přitom je to zástupce středočeské topolánkovské ODS. V tom pořadu jsem nevystoupil dobře a taky jsem se za to pak i omluvil. Ti pánové se ale podíleli na té lživé kampani v Blesku. S panem Machem je to těžké, protože je schopen do nekonečna opakovat, že sněží, i když je horký letní den. Jeho lži o biopalivech jsem prostě nemohl vydržet. Do pořadu jsme šli nabuzení a bylo nám řečeno, že si máme vzít slovo, což jsem udělal. Kdybych mlčel, tak jsem se k němu možná nedostal.

Proč si myslíte, že jste tam vystoupil špatně?
Nenechal jsem je říct aspoň dvě věty a skákal jsem jim do řeči. Můj problém je, že neumím vystát lež. Stejné to bylo i v Otázkách Václava Moravce, kdy Karolína Peake nepravdivě prohlásila, že biopaliva jsou dotována 243 miliardami. Z toho mi najednou nateče adrenalin do hlavy a mám zatmění mozku, protože já nelžu. Kdybych měl lhát, tak budu raději mlčet. Když tihle lidi lžou, tak do nich potom startuju a je mi dávána nálepka hulváta. Tak to ale není. Reagoval jsem tak, protože to nemůžu vystát. Byl jsem za to kritizovaný a pravda je, že moje vystoupení nebylo šťastné, ale obsah, který jsem tam řekl, za tím si stojím bez výjimky. Na formě musím pracovat. Musím si najít trenéra a cvičit, abych, když někdo lže, jednoduše vydržel, než dostanu to slovo. U paní Jílkové šlo i o to, že kdybych svého protivníka nechal domluvit, mohl by do toho skočit zase někdo jiný a moje argumenty už by třeba nezazněly.

Když slyšíte z úst politiků slovo biopaliva, vidíte rudě?
Nesmysly o biopalivech jsou neskutečné. Dneska lítá Lufthansa pravidelné linky na biopaliva, Ferrari používá biopaliva. A argument, že jsou dotovaná, je úplný nesmysl, není tomu tak. My jsme je nevymysleli. Vymyslel je paradoxně pan ministr Lux v době, kdy premiérem byl pan Klaus, oblíbenec pana Macha. Když proti vám v debatě stojí pan Laudát, který o zemědělství neví vůbec nic a čte tam nějaké podklady, je to jako bych se já bavil s chirurgem o operaci. Nejsympatičtější tam byl J. X. Doležal. Má tu marihuanu rád a já jsem se ho v nadsázce ptal, jestli když sklízí, zda to dělá kombajnem, že si ho pozvali do diskuze o zelené naftě, to byl super sympaťák. Ti dva politici naopak jen lhali. Jsou to fanatici a demagogové a bohužel jsem to komunikačně úplně nezvládl. Budu muset trénovat.

Když se aktuálně rozhlídnete po české politické scéně. Je tam víc lží než pravdy?
Jako by šlo o charakteristiku profese politika – mít nějaký politický program a potom ho neplnit a nějak to okecat. Teď je například moderní říkat, že je krize, i když například v Německu je velká konjunktura za první kvartál. Nedá se říkat, že jsou v Čechách všechny sektory. V krizi je nyní stavebnictví, asi potravinářství, ale určitě v krizi nejsou naše energetické oligopoly nebo naši mobilní operátoři. Stačí se podívat na jejich výsledky, pokud tedy tyto firmy plní zákonnou povinnost a zveřejňují své hospodaření. Jelikož je tam ale směšná pokuta 50 tisíc, většina na to kašle.

Máte na české politické scéně někoho, koho si vyloženě vážíte?
Už profesor Zelený řekl, že politické strany jsou překonané. Stát by neměl být řízen politiky, kteří nikdy nepracovali, nic nikdy neudělali a jenom celý život žvaní. Stát by měli naopak řídit odborníci, kteří jednotlivým sektorům rozumí. Politikem by měl být naopak prezident republiky, který stát reprezentuje. Rovněž by politici měli sedět i v parlamentu, ale jen jako legislativci. Z hlediska inteligence, sečtělosti, jazykové vybavenosti a třeba i srandy je pro mě takovým politikem třeba pan Zeman, ale bez Šloufa, bez Nejedlých a bez všech těch Lukoilů. Byl by to super politik, ale asi by nebyl schopen řídit stát.

Co říkáte na kauzu Rath? Zarazilo vás to, nebo to berete jako věc, která jednou musela přijít?
Nemyslím si, že jde o nějakou systémovou kauzu. Paní Bradáčová to bere metodou padni komu padni a udělala maximum pro to, aby to probíhalo tak, jak to probíhat má. To, že se jedná o Davida Ratha, mi nepřijde nijak zvláštní, akorát asi udělal tu chybu, že neměl svého Dalíka nebo Šloufa. To, že je obrovská korupce v evropských fondech, to přece neustále čteme v novinách. Vždyť Brusel nám to stále říká. Stále opakuje, že nám neproplatí Řebíčkův most nebo trasu metra na letiště, a to se nebudu vracet ke kauze Masarykova nádraží a mnoha mnoha dalším.

Co s tím?
Až lidi půjdou k dalším volbám, měli by si udělat nějakou hlubší analýzu toho, koho volit a hlavně by si měli zjistit, co za těmi lidmi je, což třeba v případě Věcí veřejných neudělali. Pro některé lidi byl Radek John tehdy nějaká úžasná legenda, ale lidi z branže věděli, že nedělal reportáže, protože měl byznys. Teď jsem mluvil s jedním novinářem, kterému pan Janoušek potvrdil, že se s Radkem Johnem znají už opravdu dlouhá léta. Pro obyčejné lidi byl čistý, pro lidi z branže špinavý. Je tedy problém v informaci, aby si lidé ověřili, koho jdou volit, co ti kandidáti mají v životě za sebou a co můžou udělat. Jestli to jsou zase jenom kecy, které nakonec nedopadnou, nebo budou pro lidi opravdu pracovat, což se neděje.

Jak na pozadí tohoto vidíte snahy vašeho vlastního hnutí? Nejsou lidé už příliš rezignovaní?
Otázka je, jestli občané ještě vůbec něčemu uvěří, protože dědictví VV je šílené a pro mnoho lidí je bohužel podnikatel synonymem zloděje, který všechno, co vybudoval, ukradl. Pokud lidé těmto společenským a bulvárním zkratkám uvěří, bude to problém. Nejde tedy o objektivní kategorii a výsledek je nejasný. Chodíme po mítincích, nenabízíme chlebíčky ani občerstvení, zato se ale snažíme diskutovat. Chodí relativně dost lidí a snažíme se v těch dvou třech hodinách zjišťovat, co potřebují, protože mám pocit, že většina našich politiků vůbec netuší, jak normální lidé žijí, jaké mají problémy a co je zajímá. Možná jsem naivní, ale jsem člověk, který když něco říká, tak to i dělá – půjdeme dál.