Co bylo příčinou invaze vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR v srpnu 1968? Dalo se jí nějak zabránit?

Začněme druhou otázkou. Náhlé invazi vojsk Varšavského paktu v srpnu 1968, hlavně však Sovětské armády, zabránit šlo. Nedalo se však zabránit rozmístění sovětských vojsk v Československu. Šlo tedy z hlediska obyvatel ČSSR o zanedbatelný rozdíl mezi náhlou invazí s komparzem vojsk ostatních spojeneckých zemí nebo rozmístěním sovětských vojsk v ČSSR bez onoho komparzu. Hlavním cílem totiž nebylo potlačit kontrarevoluci, tedy vnitropolitické změny známé pod souhrnným názvem „pražské jaro 1968“, nýbrž v Československu umístit trvale Sovětskou armádu. 

Vše začalo v roce 1961, kdy se Sovětský svaz rozhodl přejít proti Západu na strategii útočnou. Tím neobyčejně vzrostla strategická úloha Československa, sousedícího s Rakouskem a SRN, coby nástupiště útočících vojsk. Vyvstala tedy potřeba trvalé dislokace sovětských vojsk na československém území, jenže československý prezident Antonín Novotný požadavek rozmístit na území Československa sovětské vojenské jednotky s nebývalou statečností odmítal.