Banda Zemanových kamarádů v mikinách! "Křupan" Zeman teď nevylézá, bojí se. Aktivista Němec pálí do Hradu

Jakou atmosféru – jakožto velmi aktivní „listopadový aktivista proti prezidentu Zemanovi“ – vnímáte v České republice v souvislosti se státním svátkem 28. října? Dějí se v poslední době věci, které ji mohou ohrozit, nebo které naopak slibují posun směrem k lepšímu?

Musím se přiznat, že já jsem před rokem dost rezignoval, nicméně je to tu jak za Husáka, a nikomu to nevadí; většina národa je spíše spokojena s tím, jak to tady funguje. Doufám, že moji kolegové, kteří to sledují z různých úhlů, se nepletou, když říkají, že se to teď konečně zlomilo! A že se ti lidé konečně trošičku vzpamatují a pokusí se napravit tu chybu, kterou udělali přímou volbou prezidenta.

Teď, například díky šrumci kolem státních vyznamenání, se to ale zas až tak růžově nejeví... Spíš to opět vypadá, že ty „tábory“ jsou zde opravdu stále dva, a těžko říci, který je větší, nemyslíte?

Kdyby ty tábory byly dva, tak to by bylo ještě dobré. Problém totiž je, že to není záležitost bipolární, ale je to víceméně „atomizované“. Je zde jeden tábor, který stojí za Zemanem a pak je zde několik oponentních skupin, kdy každá z nich má trochu jinou filozofii a jsou nejednotné. Znamená to, že kdyby třeba dneska mělo dojít k přímé volbě hlavy státu, může se klidně stát, že to Miloš Zeman vyhraje znovu. Tedy – neshodnou se prostě na jeho protikandidátovi. V tom je zásadní problém.

Chápu. A je to tedy podle vás více tím, že je tu ta „roztroušenost“ několika oponentních protizemanovských skupin, nebo v tom hraje roli i to, že je prostě nedostatek těch pravých osobností?

Když se podíváte na politické spektrum, tak levice je víceméně jednotná (komunisté, socialisté), ale na pravici stále vznikají nové subjekty, a také zanikají… To znamená podle mého stanoviska, že ti jednodušší lidé zas tak nepřemýšlejí, přiklánějí se k většinovým názorům. A ti lidé, kteří přemýšlejí, se snaží hledat různé varianty, ale tím se samozřejmě tříští síly.

Co se týče dnešních oslav státního svátku, někteří politici odmítli účast v souvislosti s kauzou Bradyho, Hermana a Zemana. Například šéf Sněmovny Jan Hamáček ale uvedl, že státní vyznamenání se týká i řady dalších osobností, které je potřeba uctít, a proto dorazí. Vy se přikláníte k tomu bojkotu, nebo se ztotožníte s názorem, jaký prezentuje Hamáček?

Jako pan Hamáček názor nemám, protože on už tím, že podepsal ten směšný závazek vůči Čínské lidové republice, dal jasně najevo, kde stojí. Prostě problém je v tom, kdo vybírá ty oceněné. Kdyby je vybírala nějaká nezávislá komise nebo je navrhovali lidé z univerzity nebo kdokoli, kdo má nějaký morální kredit, tak má Hamáček pravdu. Ale on pravdu nemá, protože ty oceněné vybírá prezident. V podstatě to zase vypadá, že to bude banda jeho kamarádů v mikinách plus třeba někdo navíc.

Když jste zmínil přímou volbu prezidenta, ráda bych podotkla, že ještě předtím nás čekají volby do Poslanecké sněmovny. V jakém stavu naše politika spěje do roku těchto důležitých voleb? Ať již v souvislosti s těmi všemi šarvátkami nebo v návaznosti na ty poslední, říjnové volby?

Já myslím, že poslední volby nedopadly zas tak špatně. Když si vezmeme populisty nebo zemanovce, tak zas až tolik neuspěli. Senátní volby dopadly docela dobře, proto si myslím, že se situace začíná pomaličku obracet.

Co to znamená „obracet“, k čemu tedy?

Stát je jako rodina: Pokud máte v rodině rodiče, kteří nectí morální hodnoty a jsou to prostě křupani, tak je velká pravděpodobnost, že z jejich dětí se stanou také křupani. Pokud máte rodiče na výši morálně, vzděláním či hodnotově, tak z těch dětí se stane také něco lepšího. Tedy: Pokud by nás vedl Masaryk, tak by motivoval lidi k tomu, aby byli čestní, pracovití, vzdělaní. Pokud nás vede Zeman, tak nás motivuje k něčemu jinému, že ano? Znamená to, že se národ musí opravit jaksi sám a to bude trvat dlouhou.

Zmínil jste Masaryka, mnozí čím dál víc „skloňují“ Václava Havla. Ovšem také se nedá říci, který tábor je větší – zda pravdoláskařský, či ten opačný. Co dělají havlisté špatně, že „lid“ není schopen pochopit jejich postoje?

Havel je samozřejmě stokrát lepší než Zeman, ale pořád to byla trochu kontroverzní osobnost. Byl to dramatik, který se dostal do čela státu; a spoustě lidem se to možná nelíbilo. Pak přišel Klaus a říkali jsme si, že nemůžeme mít nikoho horšího než Václava Klause. No a pak přišel Zeman! Z porevolučních prezidentů byl Havel jednoznačně nejlepší, ale kdybych to měl vzít globálně, tak mojí mantrou je Masaryk – ten nad tím Havlem ční mnohem výš.

Může se ale někdo jako Masaryk v dnešním politickém marketingu prosadit oproti těm, kteří to – jako například Babiš – vedou jako mohutný politický „produkt“, do jehož propagace mohou dát celé jmění (více k tomuto tématu ZDE)? Má šanci uspět někdo, kdo nepřistoupí na tu „produktovost“ podání, která to válcuje? Andreji Babišovi se daří jeho produkt zpropagovat, nabídnout a uspět s ním…

Masaryk dělal marketing, který byl postavený na technologiích telegrafu, telefonu, novinových článcích a tak dále, které existovaly tenkrát; v té době byly moderní – a uspěl. Takže pokud by se znova objevil někdo jako Masaryk, tak by už asi nepoužíval telefon a telegraf, ale moderní technologie stejně jako Babiš. On byl problém také v tom, že my jsme za sebou měli tři sta let Rakousko-Uherska a ať bylo jakékoliv, tak národ určitě byl kultivovanější než po čtyřiceti letech komunismu, to je prostě fakt.

Část veřejnosti – většinou ta, které rok 1968 nic neříká a Havel pro ni není ikonou – v poslední době ráda vzpomínala na socialismus (i když je pravda, že nyní krajské volby ukázaly, že ta renesance KSČM už je také pasé). Proč pro některé, kteří srovnávají dnešek, „za socialismu nebylo zas tak špatně“?

KSČM – no jo, přešli k Babišovi... „Nebylo špatně“ – inu, byli jsme mladí, tak to jsme to mohli někteří vnímat jinak, ale je to totální nesmysl. Je to tím, že lidé spíš nechtějí vidět ty špatné zkušenosti, vzpomínky, a preferují ty dobré. Prostě tenhle postoj je absolutní blbost. To může říct jenom hlupák.

Takže souhlasíte s tím, co hlásá ministr Babiš, že ekonomika naší země vzkvétá? Vidíte to ve svém okolí?

Určitě. Recese je pryč, takže teď je v podstatě hospodářství na vzestupu a je to pravda. S tím nemám žádný rozpor.

Protizemanovci jako vy většinou nemají moc souhlasných slov směrem k Andreji Babišovi… Podle vás tedy vede Ministerstvo financí dobře?

Je to podnikatel, takže erudici má, ovšem problém mám samozřejmě s jeho střetem zájmů. S tím má problém asi spousta lidí. Ale co se týče jeho odbornosti, tak určitě nějakou musí mít, protože jinak by takové impérium nemohl vybudovat.

Třeba, s nadsázkou, měl „víc štěstí, než rozumu“, jak se lidově říká… Nebo správných kontaktů…

Nebo volil nemorální metody. To já nevím, jak se k tomu dostal, ale to je jedno, prostě to tak je.

V rámci svých aktivistických aktivit a chystaných „listopadových akcí“ budete vy osobně aktivní v čem?

Uvidíme, jak proběhne 28. říjen. Uvidíme, jak proběhne listopad – uvidí se, kolik lidí vyjde do ulic. Kolik lidí bude mít zájem veřejně se angažovat. To, že nyní Zeman „nevylejzá“ a nechá za sebe mluvit tu svoji hradní suitu – mluvčího Ovčáčka a další pitomce – je prostě jasně vidět, že se bojí. Uvidíme, jestli potom vyleze jako vítěz nebo jako poražený pes. Já se obou dvou hlavních akcí zúčastním osobně a… pak uvidíme.