Poslední dobou bylo veselo stran toho, zda muslimky v ČR smí ve školách nosit šátek, či nesmí. Jak to posoudit? Jsou názory, že jde o banální věc, která nikomu nepřekáží a ostatně – každý si na hlavě může nosit, co chce, a navíc, přeci ctíme náboženskou svobodu. Jiní mluví o nebezpečí tzv. schodiště požadavků – že muslimové budou chtít víc, víc a víc, až jednou budou chtít své zákony. K čemu se přikláníte vy?
Dobrý den. Pro mne je základním kamenem Listina lidských práv a svobod. Konkrétně čl.17. A jestli mají s psaným textem problém bezmozci, jako je Rozumek či Faltová, tak ať se cestou z kliniky zastaví.
V posledních měsících máte tu radost pracovně vyjíždět do Německa a dalších částí západní Evropy. Jak na vlastní oči sledujete bezpečnostní situaci, míru integrovanosti muslimů, sžití s nově příchozími uprchlíky, kriminalitu apod.?
No, samotný parťák se o těchto věcech v autě bojí mluvit. A to je mu necelých 23. Kromě hloučků u kebabáren, heren a nočních klubů jsem žádné pracující, vytvářející hodnoty, opravdu neviděl. Jednou na vícedenní montáži v Hannoveru jsme bydleli v hotelu, který patřil Srbům. Čtyři bratři to převzali po otci a s jedním jsem se pozdě večer bavil; po pár panácích se svěřil, jak je okolí drtí, aby vypadli. Na mou otázku, co policie, jen obrátil oči v sloup a šel nalít rakiji na bar... Okolo nás jen kluby, evidentní dealeři, kebabárny a holičství. Vše v rukou, jak já říkám, kozomrdů. Kdyby se ti hoši místo několikadennímu leštění svých bot a zastřihování jednotlivých vlásků s hodně gelem na palici věnovali práci, potom by se asi hospodářský zázrak konal. Takto ale ne.
O to legračnější je, že německé úřady požadují po češích kvalifikaci a znalost jazyka, a to i po kosmetičkách podlahových krytin. Holt jaderné vědce a lékaře by to mohlo urážet a to nesmíme připustit. Na druhou stranu je ale pravda, že mi nedávno jedna Němka vysvětlila, že ji kozomrd obohatil a že neví, co s tím. Ptal jsem se, jak to bylo, a ona na to: No, jsem sehnutá, vytírám. Vpravo zeď, vlevo zeď, za mnou chlap, já v předklonu a přede mnou vytřeno. Tak co jsem mohla dělat? Naštěstí z toho není znásilnění, protože nedala dostatečně najevo, že nesouhlasí, a kluk to dlouho neměl. Tak to do médií nebudeme ani říkat, paní Millerová...

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Huml