Fotogalerie: - Žofínské fórum se Zemanem
Co říkáte myšlence zakázat kouření v hospodě?Anketa
Na dnešním Žofínském fóru měl prezident Miloš Zeman proslov a také odpovídal na otázky. Mluvil s důrazem na hospodářství, ale i chování politiků. Jak jste vnímal jeho proslov?
Chápu ho jako bilanční proslov, v podstatě připomínající předchozí argumenty a postoje, a do značné míry obsahoval i podobná témata, která bilancoval v rozhovoru pro řadu médií, kde měl různé komentáře nebo odpovídal na dotazy občanů. Svým způsobem jde o obhajobu téhož vidění ekonomické diplomacie. Nejvíce mne překvapil a zaujal, což chápu, strategický postoj s přirovnáním, že by politická elita v uvozovkách neměla moralizovat a opírat se o prázdné floskule. Neměli by být kazateli bez obsahu a mravokárci dvojí tváře, naopak by měli zemi obsluhovat, a přirovnal je k čerpadlářům vody z dolů. (Miloš Zeman řekl, že politici by při čerpání vody z dolů neměli stát u vchodu a prosit vodu, aby netekla, ale měli by ji sami začít čerpat, pozn. red.). Určitá logika v tom je.
Tato úvaha je zajímavá a legitimní, když se podíváme na zahraniční politiky, se kterými velice čile komunikuje. Překvapuje mne, že oponenti, kteří vytahují kritiku na českou hlavu státu, jsou tiše, když podobné věci dělá americká hlava státu, britský premiér, britská královská rodina, německá kancléřka, francouzský prezident a tak bych mohl pokračovat. Zemanova myšlenka dvoutvářnosti, jakéhosi farizejství a pokrytectví, je patřičná.
Domníváte se tedy, že – když navážu na vaše slova – farizejství a pokrytectví jsou mezi českými politiky denním chlebem? Je ta kritika o dvoutvářnosti politiků oprávněná?
Trefil se tím do černého. Nedělám si iluze, že zahraniční elity něco kážou a něco v práci dělají, ale je pro ně charakteristické, že ctí nezpochybnitelné zájmy zemí. Jde o jakýsi kompakt, pragmatický, ale ctěný. U nás je zvláštnost stavět se strategicky k našim zájmům a tvářit se, že Česká republika předělá svět, ale skutečnost je jiná než v praxi. Namísto používání selského rozumu a ctění základních veličin strategických zájmů by si měli uvědomovat, v jakém regionu jsme, jaké máme ekonomické kapacity, ale také zodpovědnosti vůči občanům naší země. Nejdříve by měli jako každý politik upřednostňovat naše občany a posléze se soustřeďovat na ostatní. Ukazuje se, že česká veřejnost je přejedená stejně jako Britové, Američané, Poláci a další, chtějí hájit své zájmy a obhospodařovat je, pak teprve se věnovat něčemu dalšímu. České elity jsou vůči tomu slepé. Jediný moment, kdy hledí na domácí obyvatelstvo, je čas daní, kdy si umějí spočítat, kolik mají daňových poplatníků. Vše ostatní je zapomenuto. Takže logika v tom je, možná bych našel jiný příměr než doly, ale správcovství domácí politiky nám velmi chybí.
V rámci projevu na téma jeho návštěvy v Číně řekl, že když mu dá někdo linkovaný papír, píše napříč. Narážel tím na takzvaný nonpaper Evropské unie, která vyjádřila poctu obětem války na straně spojenců, ale nedoporučila politikům Čínu či Rusko navštívit. Podle Miloše Zemana máme nyní v České republice uzavřené obchody, které by jinak získaly jiné země. Píše prezident vždy napříč linkovanému papíru?
Ne vždy píše napříč. Rád to říká, ale ne vždy je provokativní za každou cenu. Jeho argument je legitimní. Pokud by bylo vše přijatelné a bojovalo se o atraktivitu, tak nás předběhnou – jak se ukazuje u Íránu, Libye, Sýrie a dalších – Francouzi, Němci a Britové a mnozí další. Je s podivem, že nikdo nesleduje, jak se chovají naši nejbližší partneři ve vyjednávání v Íránu. Dávno před sankcemi domlouvaly francouzské delegace konkrétní kontrakty. Svět není obklopen anděly a je potřeba se na něj dívat realisticky. Ctít své zásady, ale mít dané kontury a zásady hlavně doma vůči vlastním lidem. Ne že budu oblažovat svět a doma se tvářit, že problémy neexistují nebo je nepřiznávat. Navrhoval bych, aby kritici začali u svého prahu a u sebe a pak vyjadřovali názory ke světu, jaké chtějí. Pak můžeme nezpochybnitelně poučovat ostatní.
Miloš Zeman také v podstatě uvedl, že by bylo naivní myslet si, že migranti pouze přejdou přes Českou republiku do Německa, protože Německo je bude vracet do zemí, odkud přišli. Je jeho názor oprávněný?
Ano, jsou to i názory ministerstva vnitra a expertů na migraci, kteří se dlouhodobě migraci věnují. Vzhledem k bezpečnostním rizikům a vysílání pomoci jiným zemím k ochraně hranic je tento postoj legitimní a sedí. Nebudeme si nic nalhávat, podobné principy se ukazují vůči Rakousku, vůči Německu, vůči Maďarsku. Migranti nevolí Českou republiku vědomě z důvodu horšího sociálního standardu a rychle si srovnali, kde jim pšenka pokvete lépe. Podobně jako Řecko se nechce stát ostrovem nespokojených migrantů, kteří chtěli jinam a začnou být frustrovaní, protože jim bylo slibováno něco jiného, a aby si to vybíjeli na řeckém území. To není jen prezidentův názor, ale i odborníci, kteří se migrací zabývají desetiletí, na to upozorňují. Už i Europol přiznává, co říkal Zeman před rokem, kdy jeho výroky byly považovány za radikální a přehnané. Před nedávnem šéf Europolu přiznal, že mezi řadou migrantů mohou být i teroristé nebo lidé s kriminální minulostí a kriminální tendencí. Prezident tyto informace komunikuje a tato témata v uvozovkách odšpuntovává.
Psali jsme:
Miloš Zeman také řekl, že sankce paradoxně upevňují režimy, kterým původně měly škodit. Zmínil také pokles ceny vepřového masa, která se snížila pod výrobní náklady. Domníváte se, že jeho kritika směrem k sankcím má ještě váhu, nebo už nepadne na úrodnou půdu?
Se sankcemi je to složitější. Prezident má částečně pravdu a částečně ji nemá. Problém je, že sankce se cíleně a často aplikují na širokou vrstvu veřejnosti, ale vyhýbají se chytrým či vládnoucím elitám. To je největší konflikt a problém. Kdyby začali zavádět chytré sankce vůči ozbrojené a autoritativní moci, tak by to fungovalo mnohem lépe. Mnozí mocní by začali být nespokojení s vládcem, přicházeli by o peníze i zázemí a v tu chvíli to autoritativní režim začne bolet. Kdyby sankce dopadaly na bankéře a další mocné, tak smysl mají. Jenže jsou cíleny na masovou spotřebu běžného občana a míjejí se účinkem. Vyvolává to frustraci a posiluje řadu stoupenců za vládcem. Je to pravda půl na půl.
Prezident Miloš Zeman také řekl, že sám nevěří průzkumům veřejného mínění, a nevěří tedy, že by měl sedmdesátiprocentní podporu veřejnosti, ale že má prý devadesát procent podpory. Jak vnímáte tento jeho výrok?
Vnímám ho jako bonmot. Miloš Zeman se rád nechává slyšet od počátku politické kariéry, že průzkumům nevěří, a cituje Churchilla, že věří jen těm výzkumům, které sám zfalšoval. Jakou má reálnou podporu, to je jiné téma. Podpora hlavy státu jako prezidenta je jiná než podpora Miloše Zemana v otázce migrace, je jiná podpora ve vztahu prezidenta k české vládě a je jiná, když prezident vypouští slovní třaskaviny, tam podpora klesá. Těžko se to popisuje, záleží, o jaké oblasti se budeme bavit. Výrok chápu jako bonmot nebo i popíchnutí, aby to někdo sledoval.
Celý projev prezidenta Zemana ZDE.
Celkově se při jeho vystoupení zdálo, že je dobře naložený a jeho politická chuť neztrácí na síle. Neustále je schopen objíždět kraje, mluvit s veřejností… Dá se takové tempo a přístup dlouhodobě udržet?
Bezesporu Zeman stejně jako Klaus je ten typ politiků, kteří jsou jednak opravdu přirozeně političtí a navíc je politika nabíjí. Žijí z toho zájmu a z pozornosti. Pro oba dva je charakteristický a je vidět veřejný zájem navštěvování lidí. Pobyt mezi lidmi Miloši Zemanovi prospívá a dobíjí ho a je pro něj do značné míry formou afrodiziaka – jakási vášeň pro politiku. Tu někteří politici mají a někteří ne. Politika je obecně návyková a politikům se těžko odchází. Důkazem je Mirek Topolánek a jeho kniha – chce a má vůli promlouvat do politického dění. Pro Zemana a Klause je charakteristické, že žijí politikou a jsou pro ně důležitá veřejná setkávání, jsou to takoví homo politicus.
Psali jsme:
Případní Zemanovi konkurenti i oponenti se projevují na sociálních sítích. Bědují nad každými procenty navíc u jeho popularity a kritizují jeho chování. Přesto se zdá, že konkurovat mu v prezidentských volbách nebude vůbec lehké. Mají šanci?
V politice platí nikdy neříkej nikdy a pravdou je, že pokud by se objevila výrazná osobnost, která by dokázala pozvednout všechny váhající voliče, kritiky i protestně naladěné voliče a třeba i takové, kteří nemají vyhraněný názor a jejich postoje jsou neutrální, pak by protikandidát mohl mít šanci. Pokud by dokázal tyto skupiny sjednotit, což je nelehký úkol. Musel by se dokázat vymezit ve dvou aspektech: prvním je vize pro republiku, protože pro veřejnost je důležité, aby přišel s programem výhledu pro zemi a aby dokázal snoubit charakteristiku obhájce státních národních občanských zájmů Čechů, Moravanů a Slezanů. To není sprosté slovo, veřejnost to stále chce.
Češi se dívají kolem sebe a primárně chtějí hájit svoje zájmy. I tady platí, že košile je bližší než kabát, a to chce i česká veřejnost. Kandidáta, který by je byl schopen bránit, hájit a srozumitelně vystupovat. Problém kritiků Zemana je, že mluví příliš kostrbatě, intelektuálsky, někdy sebestředně a jako by se vytahují nad ostatními. Odmítají si připustit, že mnohé strasti, ale i radosti, které se objevují mezi běžnými lidmi, mají právo na život a měli by se jim věnovat, ne předělávat okolí, ale více jim musejí naslouchat, to je podmínka úspěchu.
Do značné míry se o svůj úspěch Zeman zaslouží sám. Pokud se bude standardně, důstojně a srozumitelně soustředit na témata pro voliče důležitá, má velkou šanci mandát obhájit. Pokud bude sebestředný a bude používat vyjádření plné slovních třaskavin bez obsahu a významu, může si uškodit. O úspěchu Zemana tak rozhoduje on sám, protože je sám sobě největší oporou a bonusem, ale zároveň i nepřítelem.
Ing. Miloš Zeman
Miloš Zeman také nedoporučil udělit bezvízový styk Turecku do Evropské unie. Zároveň ale vůbec nezmínil výroky prezidenta Erdogana, které směřují k podmínce udělení tohoto styku výměnou za ochranu hranic tak jako mnozí jiní, nejen čeští politici. Proč?
Rozumím tomu, že jako hlava státu si nemůže dovolit se vymezovat a pouštět se do konfliktu vůči jiným státníkům. V minulosti to několikrát udělal a nefungovalo to. Kazí to diplomatické vztahy a mnohonásobně se mu to vrátilo, ať už kvůli výrokům k Blízkému východu, tak v širších zahraničních vztazích. Volí jiné argumenty, které jsou už několikrát potvrzené i od dalších politických elit Evropy. Do značné míry využívá toho, že je jeho šance velmi vysoká, a proto i tento slovník. Na tyto argumenty slyší francouzský prezident Hollande, německá kancléřka Merkelová, slyší na ně v Londýně, takže nejsou liché.
Prezident Zeman také uvedl domněnku, že kdyby se Velká Británie v referendu rozhodla vystoupit z Evropské unie, Skotsko se následně pokusí vyvolat nové referendum o osamostatnění od Velké Británie. A Velká Británie bez Skotska by už nebyla „Velká“. Má pravdu?
Zatím je to velká hypotéza, co by se dělo, kdyby. Záleží také, jaká by byla reakce Evropské unie. Šla by cestou smírčího udržování co největších pout s Velkou Británií, nebo by se naopak chovala jako zhrzená milenka a reagovala by podrážděně a demonstrativně by utínala veškeré zájmy Velké Británie uvnitř Evropské unie? To by mělo dozvuk vůči Velké Británii, Walesu i Skotsku. To je jedna z hypotéz a alternativ, ale zatím jen hypotéza. Dá se očekávat, že referendum bude velice těsné.
Nemusí být daleko k rakouskému těsnému výsledku a bude zajímavé sledovat, jak se s tím smíří ti, kteří vyhráli i prohráli a jak budou schopni společnost uklidnit. Alternativy jsou otevřené a je to jedna z určitých variant cílená spíše českým uším. A samozřejmě zaznívá i ke kampani Velké Británie, protože některé by mohla vylekat. Angličané jsou se Skoty plnohodnotnými členy Evropské unie a nikdo neví, zda setrvání Velké Británie v Evropské unii působí blahodárně.
Miloš Zeman je znám svojí rétorikou k migrační vlně. Domníváte se, že tuto rétoriku účelně využívá ke své popularitě, protože si je vědom, že Češi nejsou přijímání migrantů naklonění? Využívá toho ke zvyšování své popularity u veřejnosti?
Bezesporu využívá argumenty a některá témata odšpuntovává, což česká veřejnost oceňuje. Oceňuje, že některý český politik je ochoten se o tom bavit, připouštět toto téma do veřejné debaty. Některá prohlášení jsou vyostřená, aby přitáhla mediální pozornost, ale nejsou daleko od pravdy. Podívejme se na první zkušenost s loňskou vlnou migrantů, jakou mají Německo, Francie, ale i skandinávské země. Tam opravdu migranti jsou v drtivé většině ze šedesáti až sedmdesáti procent zatím ryze na sociálních dávkách a v podstatě nemají aktivní touhu si tu práci hledat. Naopak opouštějí přidělená místa a sestěhovávají se do velkých měst a ghett. Tak trochu hrozí marseillizace – to, co Francie prožívá v Marseille, na předměstích Paříže, Lyonu a podobných místech. Vytvářejí se tak paralelní světy, frustrované, nepřátelské a postavené na příjmu sociálních dávek, což vyvolává napnelismus ve společnosti a vydírání politiků s tím, že pokud nebudou fungovat sociální programy, bude nepořádek, budeme hrozit kriminalitou a vytvářet pnutí ve společnosti.
Tento názor se objevuje a je to částečně dáno tím, že ne všechny systémy zemí jsou otevřené k migrantům. Ale tady platí, že pokud máme vůli je udržet v rozmanitém prostředí, aby se neutvrzovali ve stereotypech, tak plán selhává. Zemanův postřeh je legitimní, aby nevznikaly další Marseille, uzavřená muslimská města, nepřátelská vůči domovskému, hostitelskému státu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
