Asi nechcete, aby vás turecká zpravodajská služba, jejíž lidé jsou i na pražské ambasádě, identifikovala. Aby se nemohli mstít na vašich příbuzných v Turecku, jak vám mám říkat?

Máte pravdu, část mé rodiny žije ve východním Turecku, ale část také na severu Iráku. Pro vaše čtenáře tedy budu Mehmet Čali.

Dobře. Jak, pane Čali, vnímá kurdská opozice snahy autoritářského tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana znovu zavést v Turecku jako jednu z reakcí po neúspěšném armádním převratu pro své politické odpůrce trest smrti? Být Kurdem nebylo ani před letošním červencem v Turecku asi nijak zvlášť bezpečné, ne?

Kurdské politické strany, a to hlavně třetí největší strana v tureckém parlamentu, spolu s předsedou Demokratické strany lidu (HDP) Selahattinem Demirtasem ostře odsuzují nejen vojenský puč, ale i následné kroky prezidenta Erdogana a vlády premiéra Binali Yildirima. Snahy obnovit v Turecku trest smrti jsou velmi nebezpečné, nejen pro všechny Kurdy, ale i pro všechny demokratické síly v Turecku, odbory, univerzity a média.

Mnozí pozorovatelé upozorňují, že kroky současné hlavy Turecka už nejsou jen autoritářské, ale nesou prvky totalitní moci, o čemž svědčí mimo kriminalizaci až třetiny armádních generálů také zatčení a uvěznění tisíců státních zástupců a soudců, kteří mají být ze zákona nezávislí na výkonné moci. Jak byste konání prezidenta Erdogana popsal vy?