Co obvykle děláte před sobotní půlnocí? 

Kromě svého zaměstnání jsem také snad nejznámějším provozovatelem malé vodní elektrárny v Česku, média už o tom mnohokrát informovala, tak se musím starat o její údržbu, a proto bývám v sobotu už tak unavený, že lehnu a tvrdě spím. Na televizi se moc nedívám, protože si nechci nechat vyplachovat mozek veřejnoprávními masmédii.  

Proč jsme se v České republice ještě nedostali na úroveň mezd před bankovní krizí z roku 2008, když v jiných srovnatelných státech se to už podařilo? Není zarážející nebo spíše ostudné, že teprve v minulých dnech vzrostla minimální mzda u nás na necelých deset tisíc měsíčně? Česko se tak řadí v tomto ukazateli ke chvostu Evropy a v koupěschopnosti obyvatel jsme už podle oficiálních statistik dokonce za Polskem i Slovenskem. Stále více se také rozevírají nůžky mezi několika procenty bohatších a zbytkem republiky… Co k tomu říci?

Tento stav ekonomiky, do něhož jsme se nyní dostali, má svůj původ v roce 1989 a jeho příčiny by se daly charakterizovat několika faktory. Předně to byla tehdy bezbřehá privatizace, vlastně v mnoha případech přímo likvidace fungujících průmyslových areálů, které byly nositelem příjmů většiny lidí. Ty podniky se prodávaly pod tržní cenou do rukou překupníků a posléze pak zanikaly, což nastartovalo velkou nezaměstnanost. Mnohdy ty firmy se špičkovými technologiemi končily u zahraniční konkurence a ta je nechala řízeně zaniknout. Týkalo se to i takových úspěšných odvětví, jako byly zbrojní průmysl, výroba nákladních aut, produkce určitého druhu letecké techniky a podobně. To samozřejmě hlubokým způsobem zasáhlo českou ekonomiku a dostalo nás to na chvost Evropy i v koupěschopnosti obyvatel na rozdíl od jiných zemí, které nepoužily zmíněný dryáčnický způsob privatizace.    

I někteří „pravicoví“ ekonomičtí experti potvrzují fakt, že v Česku od roku 2008 stagnují mzdy ve srovnání s okolními státy, a to díky specifické situaci v našem podnikatelském prostředí. Jinými slovy, čeští podnikatelé většinou nezvýšili mzdy, které šly rapidně dolů za období krize, i když se jim už daří lépe. To také nyní prohlašují i někteří odboroví předáci. Souhlasíte s nimi? A co se proti tomu dá dělat? Například snížit podnikatelům daňové zatížení, nebo zvolit jiná řešení?