Car nebo bolševici, pro Poláky je Rusko nebezpečné vždycky, říká tamní spisovatel. A víte, co se ve Varšavě píše o vašem prezidentovi?

3. 4. 2015 11:52

ROZHOVOR Když si polští novináři přečetli slova prezidenta Miloše Zemana o Rusku, tak je vysvětlovali „tradičním českým rusofilstvím”. Polsko je tam, kde je. A Rusko je jeho soused. Když už nebude jiná možnost, Poláci bojovat půjdou. To v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz sdělil polský novinář, esejista a historik Mariusz Surosz, jehož kniha Pepíci bude mít pokračování.

Car nebo bolševici, pro Poláky je Rusko nebezpečné vždycky, říká tamní spisovatel. A víte, co se ve Varšavě píše o vašem prezidentovi?
Foto: Vojtěch Brtnický
Popisek: Mariusz Surosz, polský historik

Polský národ nyní vystupuje velmi sjednoceně. V čem to je?

To jste mě opravdu překvapil. Polský národ je rozdělený. A je to hluboké rozdělení. Myslím, že Češi nemají moc informací o tom, jak vypadá vnitřní situace v Polsku. Od pádu komunismu uplynulo již pětadvacet let. A hodně Poláků si myslí, že smlouva u kulatého stolu byla velkou chybou. Vláda, především ta Donalda Tuska, ukazovala Polsko jako velký úspěch. Čeští novináři je tak líčili také. Nicméně dva až tři miliony mladých Poláků si našlo lepší život a práci v zahraničí. V Polsku je přesto dál více než deset procent nezaměstnaných. Průměrný Polák necítí, že je jeho situace lepší, než byla. Vidí, že mu stát nepatří. Cítí se jako loutka, která musí platit daně a chodit k volbám. Proto u nás roste vnitřní napětí.

Kde si myslíte, že lze vystopovat kořeny polsko-ruské nenávisti? V době carského impéria, v paktu Vjačeslava Molotova s Joachimem von Ribbentropem, v Katyni?

Kořeny nenávisti můžeme nalézt už v devatenáctém století. Polská povstání v listopadu 1830 a v lednu 1863 byla protiruská. Pamatujte na to, že pro Poláky není důležité, zda v Moskvě vládne car nebo bolševici. Vždy jde o ohrožení. Ruský imperialismus vždy šel na západ. Když se Polsko po sto dvaceti třech letech dalo v roce 1918 opět dohromady, největším ohrožením bylo zase Rusko. Je toho hodně. Polsko-bolševická válka v roce 1920 a dál to, co jste naznačil. Pakt Molotov- Ribbentrop, samozřejmě Katyň. Nicméně si uvědomte, že před katyňským masakrem se udál odsun Poláků ze země, kterou Sovětský svaz dobyl v září 1939, kdy byl spojencem Německa. Byli odsunuti na Sibiř, do gulagů a tak dále. Jen do pracovních táborů bylo odsunuto 350 až 500 tisíc Poláků. Když se za druhé světové války objevila sovětská armáda na území Polska, deportace a vraždy polských vlastenců pokračovaly. Fakt, že v Polsku vznikla komunistická vláda, vyplýval z toho, že u nás byla velká sovětská posádka. A byla u nás padesát let.

Myslíte si, že se kvůli odlišné mezinárodní politice Polska proti Rusku vystupuje velmi odhodlaně, a Česka vůči Rusku je spíše smířlivé, změnily vztahy těchto dvou zemí?

Je pro mě těžké posuzovat polsko-české vztahy. Vím toho o nich příliš málo. Například bylo období, kdy čeští politici cítili, že se Polsko o Česko, Slovensko, ale i Maďarsko už moc nezajímá, protože se Tuskova vláda zaměřila hlavně na spolupráci s Německem. Nicméně to se nyní změnilo a země střední Evropy hrají v polské zahraniční politice opět důležitou roli.

Jak to berou běžní občané, obyčejní Poláci, třeba vaši přátelé, s nimiž diskutujete? Nemyslí si, že čeští představitelé zrazují Evropu?

Mí přátelé se především ptají, jak je to opravdu. Proč? Protože vědí, že tady není ani jeden polský novinář. Je to pro vás překvapení? Nicméně taková je pravda. Polská tisková kancelář (Polska agencja prasowa), největší noviny, televize ani rozhlas nemají v Praze žádného korespondenta. Samozřejmě, že se občas u nás nějaký článek objeví, ale to je strašně málo. Největší zájem o Česko v posledních letech vzbudily povodně, sněhové kalamity, kdy nejezdily vlaky, a tragické události v Uherském Brodě. Když si polští novináři přečetli slova prezidenta Miloše Zemana o Rusku, tak je vysvětlovali „tradičním českým rusofilstvím".

Je Polsko, jako člen NATO, připraveno s Ruskem bojovat?

Spíš bych se zeptal, jestli je NATO připravené s Ruskem bojovat? Polsko je tam, kde je. A Rusko je jeho soused. Když už nebude jiná možnost, Poláci bojovat půjdou. Samozřejmě, že bych si to nepřál.

Nemyslíte si, že ve světě doutná další velký světový konflikt?

Nevím, co myslíte „dalším velkým světovým konfliktem". Podle mě je takových konfliktů víc. Nicméně takový dotaz musíte položit lidem, kteří jsou oborníky na bezpečnostní situaci.

Jak jste mi říkal, kniha Pepíci bude mít pokračování. Zase půjde o několik českých osudů?

Nejsem talentovaný, takže jsem napsal pokračování Pepíků. Jak vypadá? Jde o podobnou knihu jako Pepíci. Bude určená Polákům, kteří chtějí poznat osudy sousedů. Je v ní osm kapitol a každá je věnovaná jedné ženě… Nevím, zda vyjde i v Česku.

Rámeček: Kdo je Mariusz Surosz

Narodil se v roce 1963 ve Svinoústí. Vystudoval filosofii a historii. V roce 2011 se přestěhoval z Krakova do Prahy. Texty přispívá do periodik jako Gazeta Wyborcza, Tygodnik Powszechný, Polský deník či polská edice Newsweeku. Knižně debutoval souborem sedmnácti esejů z roku 2010 Pepíci, který vyšel i česky. 'Pepíci' je zlidovělé polské označení pro Čechy.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Rychetský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Gazdík k Babišově vládě: Je zle, padly základní zásady slušného chování. Čí je to vlastně vláda?

8:41 Gazdík k Babišově vládě: Je zle, padly základní zásady slušného chování. Čí je to vlastně vláda?

„Pokud padly i elementární zásady slušného chování, které by měly být běžné zdaleka ne jen pro polit…