Jak hodnotíte rok 2017 z hlediska české politické scény? Jaké události byly podle vás letos klíčové? Co lze hodnotit kladně a co naopak záporně?

Klíčové pro budoucnost naší země byly samozřejmě říjnové volby do Poslanecké sněmovny. Bohužel, jejich výsledek i přes posílení mojí strany, tedy ODS, není potěšující. Významně posílily populistické síly, které ve Sněmovně mají většinu. Došlo k dalšímu roztříštění politické scény a rýsuje se vláda, která bude fungovat na bázi nové divize Agrofertu. Je to asi vývoj, kterým bohužel musíme projít, a lze jen doufat, že to na charakteru naší země a jejím režimu zanechá jen co nejmenší šrámy. 

Rok 2017 byl jinak vcelku pozitivní, pokud jde o ekonomiku a růst. Naší zemi se daří, dalo by se říct navzdory vládě, která podnikatele a firmy jen šikanovala a utahovala šrouby naší svobodě a všem aktivním lidem.  
 
Co bude dle vás podstatné u nás v roce 2018? Na co je třeba se soustředit a které věci „ohlídat“?

V politické realitě, kterou jsem nastínila, budou velmi podstatné prezidentské volby. Miloš Zeman má na tom, co se u nás nyní děje, tedy jakési další fázi monopolizace moci Babišem, nepochybně zásadní podíl. Jeho znovuzvolení by k ozdravení našeho politického systému i atmosféry ve společnosti v žádném případě nepřispělo. Je nezbytné, aby došlo k určitému vyvážení politického systému a k rozbití mocenského spřažení Hradu a Úřadu vlády.

Velmi zásadní pak bude také samotná praxe vládnutí nové jednobarevné vlády, to, zda získá důvěru Poslanecké sněmovny, zda a jak dlouho bude vládnout bez ní, jaké kroky v takovém případě bude činit, jaké personální změny udělá a jak bude zasahovat například do policie, zpravodajských služeb či justice.