Celoevropské řešení migrace? A Babiš ho navrhne? Směšné! Libor Rouček se vážně neudržel po výstupu českého premiéra v Itálii

28.08.2018 19:10

EVROPAN LIBOR ROUČEK „Je až směšné, když se český premiér snaží navrhovat národům a zemím na jihu Evropy, které mají po generace zkušenosti se severní Afrikou, že přijde s návrhem celoevropského řešení,“ říká bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček k prvním informacím z návštěvy premiéra Andreje Babiše v Itálii. Vyjádření o tom, že nepřijmeme ani jednoho uprchlíka, je podle něj směrováno na české publikum. Rouček také hodnotí jako promarněnou příležitost způsob, jakým jsme si připomínali půlstoletí od srpna 1968. „Utopíme se v našich žabomyších sporech a konfliktech místo toho, abychom to pozitivní z pražského jara vypíchli, a tím se ve světě prezentovali.“ Zklamání je pro něj i přístup Ruské federace, která opět nevyužila možnost omluvit se za invazi.

Celoevropské řešení migrace? A Babiš ho navrhne? Směšné! Libor Rouček se vážně neudržel po výstupu českého premiéra v Itálii
Foto: archiv L. Rouček
Popisek: Bývalý místopředseda Evropského parlamentu a europoslanec Libor Rouček

Předseda vlády Andrej Babiš absolvuje návštěvu Itálie a Malty. Před odletem sdělil, že přijde s návrhem řešení migrace pro celou Evropu, že státy jako Řecko, Itálie, Španělsko a Malta musejí říct, že uprchlíky nebudou brát, a pak je potřeba vyjednávat s africkými státy. V tomto smyslu informoval například server Aktuálně.cz. Babiš potvrdil stanovisko, že Česko odmítá přijmout i jediného migranta. To, jak řekl novinářům, také od něj pak na schůzce slyšel premiér Conte. Podle Babiše to „chápe“. Konstatoval, že se liší v relokaci a že je nutné systémové řešení. Jistě jsou i další výstupy jednání… Vím, že jste neměl příliš velké očekávání před schůzkou našeho premiéra v Itálii, co říkáte prvním informacím?

Podle očekávání výstup nemohl být jiný. Je až směšné, když se český premiér snaží navrhovat národům a zemím na jihu Evropy, které mají po generace zkušenosti se severní Afrikou, že přijde s návrhem celoevropského řešení. To je směšné. Andrej Babiš tím cílí čistě na domácí českou veřejnost, že je to on, který Evropě navrhne řešení.

Řešení samozřejmě existuje, Evropané ho znají a má tři roviny. První je pomáhat zemím v zemích původu, ať jsou to africké země nebo Sýrie či Irák, aby odtud lidé nemuseli utíkat. Na tom se celá Evropa shoduje. Je samozřejmě potřeba vypracovat efektivnější řešení. Druhá rovina je vytvořit si společnou evropskou pohraniční a pobřežní stráž, protože na to jednotlivé země nestačí samy. Je potřeba posílit Frontex. Na počátku v roce 2014, 2015, když vypukla uprchlická krize, na tom nebyl v Evropě konsenzus, nyní je. Na příští finanční období, a Andrej Babiš také o tom mluví, je vyčleněna mnohem větší částka právě na agenturu Frontex. Andrej Babiš před diplomaty řekl, že s tím nesouhlasí a že si to musí zajistit každá země sama. V tom se lišíme od pohledu zbytku Evropy, ale souhlasíme s principem, že je potřeba mít efektivní ochranu svých hranic, tak aby nezákonným způsobem uprchlíci nepřicházeli.

Pak je tu třetí rovina, kde se naprosto lišíme, kde pohled italského a českého premiéra je naprosto rozdílný. Nikdo si nemůže myslet, že do Evropy nepřijde jediný uprchlík. Každý rok i před uprchlickou krizí tady přicházely desítky tisíc lidí. Když se podíváme na letošní čísla, přišlo méně než uprchlickou krizí, do budoucna se dá předpokládat, že přijde tak 50 tisíc lidí ročně. Teoreticky pro společenství, které má 500 milionů lidí, by to neměl být problém si je rozdělit. Tak se na to naprostá většina států dívá s výjimkou zemí, jako je Česká republika. A když trváme na tomto postupu, nemůžeme si myslet, že Itálie nebo jakákoli jiná země s námi bude souhlasit. Ano, přijmou českého premiéra, ale k žádnému řešení na úrovni Česko – Itálie nebo celoevropskému nemůže dojít.

Že kvóty jsou nesmysl, takový byl i můj postoj od začátku, ale pokud chceme vyjádřit nějakou celoevropskou solidaritu, musíme se podívat na třetí rovinu, zda budeme schopní jednoho dva uprchlíky či syrskou rodinu přijmout. Zatím toho nejsme schopní, takže nemůžeme od EU jako celku a jednotlivých zemí očekávat nějaký vstřícný postoj. Ano, dojde k návštěvám, vymění si názory, řeknou, že se chápou, a tím role českého premiéra končí.   

O tom, že italský vicepremiér Luigi Di Maio pohrozil, že Řím vetuje připravovaný rozpočet Evropské unie na léta 2021 až 2027, pokud členské státy nebudou více usilovat o to, aby se podělily o migranty, zřejmě řeč na setkání premiérů v Itálii příliš nebyla. Do jaké míry je to vážná výhrůžka? 

Anketa

Je dle vás Zdeněk Bakala slušný člověk?

3%
97%
hlasovalo: 9379 lidí
Hrozba tu je, Itálie to znovu v Bruselu opakovala, dala termín do konce srpna, uvidíme, co se stane. Zatím je to hrozba, dalo by se to nazvat i určitým vydíráním, protože v Itálii máme populistickou vládu. Aby ukázali italské veřejnosti, že s problémem migrace něco dělají, dali ultimátum, a uvidíme, jak to bude vyřešeno. I v tomto jistě očekával italský premiér od Andreje Babiše, že přijde s nějakým konstruktivním řešením. A Andrej Babiš mu opakoval, že Česká republika nepřijme jediného uprchlíka.

Když se vrátím ještě k událostem uplynulého týdne, Andrej Babiš se vyjadřoval k protestům před budovou Českého rozhlasu. „Můžete mi věřit, že číst projev až do konce, když vám lidi sprostě nadávají, plivou a máte pocit, že vás můžou každou chvíli fyzicky napadnout, není nic příjemného. Ale z úcty k obětem okupace jsem to udělal,“ psal na Facebooku. Pro vás byl rok 1968 velmi významný, jak jste o tom mluvil v předchozím rozhovoru. Jak jste vy sledoval všechny ty protesty v uplynulém týdnu?

Nejdřív začnu u Facebooku Andreje Babiše. Andrej Babiš vyniká v tom, že se vždy staví do pozice oběti. Už to, jak vysvětloval, že šel do KSČ, že byl agent Bureš, že vstoupil do politiky. Všechno prezentuje jako svou oběť. Na záběrech jsem neviděl, že by na Andreje Babiše někdo plival nebo že by mu fyzicky vyhrožoval. Jistě, lidé protestovali, demonstrovali. Andrej Babiš nemohl nic jiného očekávat. Jak se zasloužil o naši svobodu v roce 1989? Nijak. Byl v KSČ jako nomenklaturní kádr a agent Bureš. Hovoří o svobodě, o kterou se nezasloužil, o hrdinství, kterého se neúčastnil, a o hodnotách, které nejsou jeho. Tím, že máme takového premiéra s touto minulostí, navíc trestně stíhaného, člověka, který bere více než dvě miliardy korun na dotacích, nic jiného nemůže očekávat. Obávám se, že toto bude pokračovat, a kamkoli přijede, přijde podobná reakce. To je cena, kterou platíme za to, jakého máme premiéra.

Fotogalerie: - Babiš v Itálii řešil migraci

Premiér Andrej Babiš v Itálii a na Maltě jednal o ...
Premiér Andrej Babiš v Itálii a na Maltě jednal o ...
Premiér Andrej Babiš v Itálii a na Maltě jednal o ...
Premiér Andrej Babiš v Itálii a na Maltě jednal o ...
Premiér Andrej Babiš v Itálii a na Maltě jednal o ...
Premiér Andrej Babiš v Itálii a na Maltě jednal o ...

Fotogalerie: - Babiš vyfič u Rozhlasu

Pietní akt k 50. výročí okupace Československa voj...
Pietní akt k 50. výročí okupace Československa voj...
Pietní akt k 50. výročí okupace Československa voj...
Pietní akt k 50. výročí okupace Československa voj...
Pietní akt k 50. výročí okupace Československa voj...
Pietní akt k 50. výročí okupace Československa voj...

Andrej Babiš mimo jiné na Facebooku opět uvedl: „Soud na Slovensku jsem vyhrál. Mou rodinu StB šikanovala kvůli emigračkám a mému tátovi zarazila služební postup.“ A pak, řada lidí byla rozladěna tím, že někdo pískal, když šlo o pietní akt, že to byl projev neúcty. Vám to tak nepřipadá?

Byla to připomínka srpnových událostí. Na jednu stranu pietní akt, na druhou stranu víme, že při jakýchkoli vzpomínkách na takové události dochází i k protestům. To se děje jak u nás, tak ve světě. To se stává.

Jak vůbec hodnotit průběh vzpomínkových akcí na 21. srpen 1968 po republice? Byla připomínka dostačující, nebo byste si ji dokázal představit jinak?

Pro mě celé padesáté výročí, nemyslím jen invaze, ale vůbec pražského jara bylo určitým zklamáním. Očekával bych, že po padesáti letech, což je dostatečně dlouhá doba, budeme schopni všechny události vyhodnotit: pražské jaro, jeho počátek, proč vlastně vzniklo, jak k tomu docházelo, jaký byl jeho průběh, jací byli aktéři, co vedlo k invazi, a také následky pro vývoj u nás, ve světovém komunistickém hnutí, ve vztahu k Rusku, vůbec ve vztazích Východ–Západ. Očekával bych, že budeme schopni si i na pražském jaru ukázat různé fáze vývoje komunismu jak u nás, tak ve světě. U nás v padesátých letech byla tvrdá stalinistická léta, pak určité uvolňování a snaha všech skupin obyvatelstva od intelektuálů, novinářů, studentů, dělníků, ekonomů provést určité reformy, diskutovat o tom, jaké byly možnosti, zda byla šance, nebo ne. Očekával jsem, že toto výročí využijeme k debatě o naší vlastní historii.

O tuto část naší historie je zájem ve světě i po padesáti letech. Byli bychom schopní vést o tom diskuse i s odborníky, novináři v zahraničí. A zase bychom o sobě dali nějak pozitivně vědět. Pražské jaro, ať se to někomu líbí, nebo ne, je i po padesáti letech ve světě vnímáno pozitivně jako pokus o určitou reformu komunistického zřízení, snaha Čechů a Slováků mít více svobod. V naší historii bychom to měli brát jako pozitivní období. Mohli bychom se tím prezentovat navenek jak ve východní, tak v západní Evropě a vylepšovat si tím pověst, která není nejlepší. Jsem zklamán, že jsme toho nevyužili jak pro debatu vnitřní u nás, tak v zahraničí. Mohli jsme na tom spolupracovat se Slováky.

Jak by taková spolupráce vypadala? Pořádat besedy, výstavy, diskusní fóra atd. ve větším měřítku?

Přesně tak. Něco podobného, jak jsme hovořili o mé návštěvě Frankfurtu. Pokud by se výročí chopily státní instituce, které působí pod Ministerstvem zahraničí a mají v náplni práce v podstatě zviditelnit Českou republiku, mohli jsme z toho vytěžit pozitivní body. Jistě, někde se diskuse konaly, například ve Frankfurtu nebo v Paříži, psalo se o tom, ale podněty vznikly v zahraničí, ne u nás. Vidím to jako promarněnou příležitost, kdy jsme se na rozdíl od přístupu k uprchlíkům mohli v západní Evropě pozitivně prezentovat.        

Vidíte promarněnou příležitost na straně politiků, odborné veřejnosti, či médií?

Je to nevyužitá příležitost pro nás, českou společnost, český stát. Když se ještě vrátím k předchozí otázce a Andreji Babišovi… U nás všechno začíná a končí nějakým vnitřním konfliktem, který nás nikam neposouvá jako společnost, abychom se snažili trochu stmelit, společně něčeho dosáhnout. Zatímco v zahraničním tisku byly zahraničními odborníky vedeny diskuse a publikovány kvalitní analýzy, zprávy České republiky pokrývaly to, že Andreje Babiše při pietním aktu lidi vypískali a Miloš Zeman odmítl prohlášení. To nás pozitivně ve světě nezviditelní, právě naopak. Čtenář si uvědomí, že my Češi nejsme ani po padesáti letech se na svou historii s nadhledem podívat a utopíme se v našich žabomyších sporech a konfliktech místo toho, abychom to pozitivní z pražského jara vypíchli, a tím se ve světě prezentovali. Nemáme se za co stydět.

A co česko-ruské vztahy? Upozorňoval jste, že by se Rusové měli omluvit…

Anketa

Je pro vás 21. srpen 1968 bolavé téma?

16%
84%
hlasovalo: 12728 lidí
Promarněnou příležitost vidím i na straně rusko-českých, česko-ruských vztahů. I tam bych očekával, a to je v první řadě záležitost ruské strany, že po těch padesáti letech oficiální ruská strana bude schopna pražské jaro a invazi vyhodnotit v nějakém širším světle a v zájmu zvýšení důvěry mezi Rusy, Čechy a Slováky bude schopna nějakého výroku či kroku, kdy ruská strana vyjádří lítost. Kdy se určitým způsobem na morální rovině omluví. A to neudělala. Takže bohužel. Toto výročí mohlo být takovým spojovníkem do budoucna, kdy bychom se z minulosti poučili, společně bychom si vše vyříkali, snažili se mít rusko-české, česko-ruské vztahy založené na širší důvěře. A to se neděje. Ano, budeme obchodovat, ale na lidské úrovni bude stále nedůvěra. Mohu to porovnat, protože z české strany vedu Česko-německé diskusní fórum a letos bylo založeno česko-ruské diskusní fórum. Takže bych tomuto fóru doporučoval, aby se věnovali například odborné i laické diskusi na téma roku 1968, protože na česko-německé rovině jsme si všechno dávno vyříkali, počínaje Mnichovem, záborem Sudet, okupací přes vyhánění německého obyvatelstva. Neexistuje žádné tabu a výsledkem je, že máme dnes nejlepší vztahy s Německem, jaké jsme kdy v dějinách měli. Základ toho je, že Němci i Češi byli schopní si sednout a všechny sporné věci prodiskutovat. Přál bych si, aby se něco podobného stalo i na česko-ruské úrovni, ale musí k tomu být vůle. A když ruská strana není schopna, ochotna o tom jednat, omluvit se za invazi z roku 1968, je to velmi těžké. Z toho důvodu Češi mnohem více věří Němcům než Rusům. I z tohoto pohledu padesáté výročí bylo nevyužito.   


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Obsadit Hlavní nádraží? Tohle už není sranda, za to může nést následky. Varování „pánovi v hnědé košili“ od známého advokáta

19:09 Obsadit Hlavní nádraží? Tohle už není sranda, za to může nést následky. Varování „pánovi v hnědé košili“ od známého advokáta

ROZHOVOR Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman dobře ví, že kdyby dal pokyn k podání obžaloby, nese o…