Jsme jediná země EU, kde ekonomika nedosáhla předcovidové úrovně, vidíme, jak se tím kabinet zabývá způsobem řečí o konsolidačním balíčku, který už je schválený. Mimochodem koncem září jsme si mohli přečíst, jak se prezident rozhodoval o tom, jestli ho podepíše nebo nepodepíše… Predikoval zhoršení vztahů se Slovenskem v případě vítězství Roberta Fica, na druhou stranu, některé firmy slaví úspěchy s tím, jak prorazily s obchodem na Ukrajině. Obchod s chudobou sledujeme celou dobu působení tohoto kabinetu, které se samozřejmě skvěle krylo s tzv. invazí na Ukrajině. Co s tím?

To, co se u nás děje pod taktovkou této vlády, je už dávno zoufalství. Konsolidační balíček není tím, za co se vydává, a uvrhne naši ekonomiku do ještě větších problémů. Ví to každý, kdo se kdy jen dotknul logiky ekonomických zákonitostí. Ten tzv. balíček postihne ty nejvíce zranitelné, k tomu oslabí střední třídu a průmyslu ani zemědělství nepomůže. Zkrátka odneseme to všichni.

Naše ekonomika jde s touto vládou zoufale ke dnu, a těm kolem, myslím tím jiné země, se naivita našich ministrů a premiéra, a nejen s jeho africkou blamáží, náramně hodí. Kde vyklidíme trhy, obsadí je jiní, kde jsme mistři gest, ostatní myslí o pár kroků dál a nepoškozují svou zemi na mezinárodní úrovni. Naše aktuální vláda jedná ve stylu „po nás potopa“.

A pan prezident… To je také příběh… Voják, který je zvyklý poslouchat, se v osvíceného státníka ze dne na den nezmění. Prezident si proto často neví rady, plní proto přání jiných a je to vidět. Kdybych to měla shrnout, tak máme odborně velmi neschopnou vládu, která je však o to více sebevědomá až drzá bez ochoty komukoli naslouchat, a slabého, politicky nezkušeného prezidenta, s nímž si pohrává kde kdo. Nebezpečná kombinace, která velmi oslabuje Českou republiku nejen na mezinárodním poli. K vaší otázce bych dodala asi tolik, že to, co se děje v naší zemi, je už samospád, kterého možná někdo využije a vydělá na něm, ale mnoho lidí si sáhne na dno a všichni ztratíme. Peníze, naději a iluze. Už nad námi kroutí hlavou všichni, jen my asi čekáme na zázrak.

Některé šokovalo zjištění o autorech odpálení plynovodu Nord Stream, takže je už zřejmé, že v tuto chvíli je jakákoliv vojenská či materiální pomoc zaslaná na Ukrajinu „zcela objektivně podporou terorismu“. Co o tom soudíte?

Podobnou, absolutně nekritickou podporu Ukrajiny, a to i na úkor vlastních občanů, nepraktikovala žádná země. Naše vláda jako kdyby zapomněla, které zemi vládne a kdo jsou její občané, a vše podřídila zájmům občanů ukrajinských. Otevřela jim hranice, státní pokladnu, bydlení, zdravotnictví, školství… Miliardy tekly proudem, a je na místě se ptát, zda vůbec víme, kde skončily. Kdo proti tomuto přístupu protestoval, a já patřila mezi ně, byl ihned označen za proruského, přitom šlo pouze o to, abychom se uvedenou tzv. pomocí sami nezničili a na desítky let neohrozili. Zkrátka aby byla rozumná. Padaly přesně tyto výhrady – že ta pomoc je nepromyšlená, že na Ukrajině vládne těžká korupce, a tak dále. Zkrátka, že Ukrajina je zemí sice napadenou, ale také vysoce problematickou, a že stejně jediným řešením bude nakonec nějaká forma dohody s Ruskem, a čím dřív, tím líp. Čelili jsme útokům, a vida, je to tady. Měli jsme pravdu. Hovoří se o nutnosti jednání, odhalila se korupce… Odpálení plynovodu Nord Stream je pak jasným teroristickým útokem a omlouvat to tím, že to sice byl ukrajinský důstojník, ale byla to jeho sólo akce… To už je snad jen trapné. A že jsme na tu pomoc v takovém rozsahu ani neměli, byla také pravda… Však to Češi ve zvýšených daních zaplatí, tak proč by vláda ty miliardy nevyhazovala. Obzvláště když v určitých chvílích se zdálo a zdá, že ministryně obrany se až tetelí blahem, když může vést jakoukoli válečnou rétoriku a zatahovat naši zemi do těchto konfliktů, protože ji to z nějakých důvodů lidsky uspokojuje. Od listopadu 1989 jsme tak v nejvyšším ohrožení – ekonomickém i bezpečnostním, a naše zahraniční vztahy jsou v troskách. Nevidí to už jen slepý.