Větrníky ohrozí pacienty nemocnice. Lékař Obrtel bije na poplach

Zlínský kraj investuje téměř 800 milionů do nové léčebny včetně architektury pro zdraví. Jaký je to projekt?

Dne 26. května 2026 poklepal hejtman Zlínského kraje na základní kámen nového pavilonu akutní psychiatrické péče v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži. Jde o jednu z největších investic do zdravotnictví v historii regionu. Nový pavilon za 768 milionů korun nabídne 115 lůžek včetně dlouho chybějící akutní dětské psychiatrie. Projekt je založen na principech healing architecture – léčivé architektury, která staví na tom, že prostředí významně ovlivňuje psychickou pohodu pacientů i pracovní podmínky zdravotníků.

Jsou i zde rizika s větrníky?

Ano, současně se kolem Kroměříže připravuje něco, co může charakter tohoto léčebného prostředí zásadně změnit. Větrný park Haná a zóna AOV 98. Prakticky souběžně se strategickým plánováním pavilonu se od roku 2024 rozběhly přípravy projektu „Větrný park Haná“. Ten počítá s výstavbou obřích megaturbín v bezprostřední blízkosti Kroměříže směrem na Kojetín o výšce 230 m. Podepsané smlouvy s investorem Jipocar Power v obcích: Věžky, Kovalovice, Popůvky, Stříbrnice, Mořice, Pavlovice u Kojetína.

Kdo budou pacienti v nové nemocnici?

Nově budované akutní psychiatrické oddělení nebude sloužit běžné populaci. Budou zde léčeni lidé s těžkými psychickými onemocněními, s akutními psychiatrickými stavy, ale také zejména děti a dospívající, kdy právě v segmentu dětské psychiatrie má v současné době region a nakonec i celá republika problémy s kapacitou lůžkové péče. Právě proto je tento projekt velmi důležitý a zdůrazňuje význam klidného, bezpečného a terapeutického prostředí jako součásti samotné léčby. Podobně jako byla kdysi oddělení pro léčbu respiračních chorob a tuberkulózy budována v lokalitách s výbornou čistotou ovzduší, a bylo to tak dobře, mají být podobně psychiatrická zařízení umístěna v lokalitě a v prostředí, které svým charakterem umocňuje a doplňuje samotnou léčbu.

Vláda se větrníky v blízkosti nemocnic vůbec nezabývá?

Ne. Projednávané připomínky, pokud se objevily, se omezily pouze na kolize s dopravní infrastrukturou, plynovody a po mnoha intervencích nakonec i na ochranu krajinného rázu Hostýnských vrchů. Připomínky se týkaly například Býškovic, Kunovic, Kelče a Lukovečku. Pokud vláda i kraj považují za natolik důležité chránit krajinný ráz, plynovody nebo budoucí silniční koridory, proč nepožadují stejně důsledně také posouzení možných dopadů na zdraví pacientů? V hodnocení takových projektů se přece musí v civilizované zemi projevit také požadavek na Health Impact Assessment (HIA) – tedy hodnocení vlivů na zdraví! Ministerstvo zdravotnictví není vůbec účastníkem projednávání připomínek, to je skandální.

Podobná je ale i situace u světoznámé léčebny v Kladrubech

Ano. Zde již v roce 2025 začaly dvě skupiny dotací chtivých investorů realizovat záměr osadit kolem Rehabilitačního ústavu Kladruby (RÚ Kladruby) více než 200 metrů vysoké větrníky. Plány větrných baronů na likvidaci malebného regionu Podblanicka a tím i významné zhoršení principu „healing architecture“ v RÚ Kladruby však byly naštěstí zastaveny jejich chybami v procesu. Jedna skupina se neúspěšně pokusila podvést stavební úřad zatajením negativního stanoviska Úřadu pro civilní letectví. Druhá skupina v projektu EIA (pozn. redakce = studie vlivu stavby na životní prostředí) nezohlednila spolupůsobení záměru první skupiny na zhoršení životního prostředí a mnoho dalších nedostatků, takže Krajský úřad Středočeského kraje musel projekt EIA vrátit k dopracování.

Marek Obrtel

Již to vypadalo, že léčivé prostředí světoznámě proslulého RÚ Kladruby, kde se léčí a doslova staví na nohy nejtěžší pacienti po úrazech, mozkových příhodách, těžkých operacích apod., bude zachráněno. Bohužel, neúspěšné snahy developerů podpořil stát a to, co bylo „přes čáru“ zřejmě i pro otrlé zelené státní úředníky, vyřešilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) tím, že z moci úřední „odstraní Podblanicko se svou dominantou Blaníkem ze světa“ pomocí veřejné vyhlášky MMR, kterou vytvořilo akcelerační oblast AOV16 Trhový Štěpánov.

RÚ Kladruby, který ročně vrací do života tisíce pacientů a který je světově uznáván jako velmi úspěšné zdravotnické zařízení, přežil německou okupaci a všechny následné otřesy, má být nyní, v době demokratické, „zlikvidován“ MMR, což je neuvěřitelné. Představa, jak asi dopadne léčba velmi těžkých pacientů, kterým MMR nabídne namísto léčivého ticha a uklidňujících pohledů na Blaník a Podblanicko, stroboskopické efekty, hluky větrníků a v neposlední řadě i nebezpečný pulzní infrazvuk, je doslova děsivá. Zjevně je ale zdraví lidí a jejich návrat do života, stejně jako zachování dominanty Blaníku, zanedbatelné, když se jedná o vyhovění větrným baronům a jejich touze po penězích.

Pracujete v urgentní medicíně. Když přivezou akutního dětského pacienta do léčebny a on uvidí z oken svého pokojíčku hlučící a blikající monstrum, co to s ním udělá?

V dětské psychiatrii se vyskytují mladí pacienti s velmi různorodými psychickými poruchami, od poruch chování, přes různé akutní stresové reakce a různé maladaptační syndromy a poruchy osobnosti až po těžká psychotická onemocnění. Pacient z každé této kategorie postižení může reagovat odlišně. Pokud bude v první fázi léčby utlumen léky, asi se jej takový vjem nedotkne, naopak dítě s akutní stresovou reakcí může podobné vjemy vnímat velmi nelibě, až děsivě. Co je ale jisté, s narůstající dobou hospitalizace, tedy s časem, začnou podobné rušivé vlivy vadit skutečně mnohým, podobně jako světelný smog ve městech nebo hluk z dálnice. V každém případě však jak stroboskopický jev, tak samotná blikající světélka, ale hlavně hluk a pulzní infrazvuk udělají z žádaného prostředí „healing architecture“ pravý opak, umocněný navíc pohledem z okna na děsivá monstra, což v některých lidech a psychiatrických pacientech zejména může vyvolávat i tzv. psychoakustické vjemy, tedy zesílení škodlivých vlivů zvuku megaturbin pohledem na jejich obří velikost.

Co udělá hluk a stroboskopický efekt s pacientem, který se zotavuje po mozkové příhodě?

Psychická pohoda bez rušivých vlivů takového kalibru, jaký produkují obří větrníky, je potřebná pro léčbu jakéhokoliv neurologického a psychiatrického onemocnění, z širšího pohledu nakonec jakéhokoliv onemocnění obecně. Co se týká pacientů po mozkových příhodách, zde bude hodně rozhodovat, o jaký typ mozkové příhody se jedná a jaká oblast mozku byla příhodou postižena. Protože ale víme, že nejpostiženější tkání v rámci postižení pulzním infrazvukem je vedle svalové tkáně zejména ta nervová, je logické, že zvukové vjemy zejména v pásmu infrazvuku jsou pro tyto pacienty naprosto nežádoucí. Zejména z dlouhodobého pohledu může při expozici určitých frekvencí pulzního infrazvuku dojít (nebo být výrazně podpořena) i recidiva onemocnění.

Lékaři doporučují princip předběžné opatrnosti, to jsou větrní baroni pro současnou vládu důležitější?

Zde bych poněkud upřesnil, že někteří lékaři upozorňují na možné problémy, a proto doporučují princip předběžné opatrnosti. V případě Kroměříže navíc nejde o jednu osamocenou větrnou elektrárnu. Podle návrhů akceleračních oblastí a dalších připravovaných projektů může v širším okolí vzniknout soustava velkých větrných parků, která by zásadně proměnila charakter krajiny i akustického prostředí. Pro veřejnost je proto legitimní se ptát, zda se kolem největší psychiatrické nemocnice v regionu nevytváří nový industriální prstenec, aniž by byly jeho možné dopady na léčebné prostředí komplexně posouzeny.

Po sametové revoluci probíhaly výzkumy, jak energetika poškozuje zdraví obyvatelstva. Nechystá se u nás s větrnými parky důkladně naplánovanými u nových i tradičních nemocnic něco podobného?

V minulosti šlo především o výzkumy doktora Radima Šráma, který měl dlouholeté zkušenosti s prováděním studií zabývajících se zdravím ve vztahu k životnímu prostředí. Za minulého režimu probíhal tento výzkum potají a jeho výsledky bylo zakázáno publikovat. V letech 1991–2013 probíhal „Program Teplice“, který to celé zdokumentoval. Tento projekt monitoroval především škody na zdraví obyvatelstva vlivem exhalací z našich uhelných elektráren. Doufám, že nemáme úspěšně nakročeno k tomu, abychom jednou prováděli podobné studie u pacientů psychiatrických léčeben nebo rehabilitačních ústavů v místech, kde jsou větrné parky s obřími turbínami, v porovnání s těmi, kde nejsou. To už by zavánělo něčím podobným, jako byly v minulosti cílené výzkumy na obyvatelstvu „nižší rasy“ ve smyslu tzv. zločinů proti lidskosti, protože jsou již na světě důkazy, především ze zahraničí, že dopady na zdraví z provozu větrných elektráren jsou opravdu závažné v mnoha ohledech.

V Německu byl publikován lékařský výzkum ve dvou lokalitách, kde porovnávali zdraví obyvatel v blízkosti větrných elektráren s jinou lokalitou bez nich. Výsledky byly katastrofální, můžete nám je přiblížit?

Ano. Jedná se o výzkum Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči, ve kterém vědci dospěli k závěru, že v obcích s vysokou koncentrací větrné energie se vyskytuje výrazně více nových případů srdečního selhání a závažných srdečních arytmií než v srovnatelných obcích s téměř žádnými větrnými turbínami. Z tohoto výzkumu pak vědci sami vyvozují pevné závěry o kardiovaskulárních rizicích dlouhodobého vystavení nízkofrekvenčnímu šumu a zejména infrazvuku.

Pro studii Vahl a Dietz analyzovali lékařské registrace ze čtyř obcí v německém okrese Paderborn v období 2015 až 2024. Obce Lichtenau a Borchen byly klasifikovány jako silně zatížené větrnou energií, s celkovým počtem 224 větrných turbín a instalovaným výkonem 533 megawattů. Obce Hövelhof a Delbrück, kde je pouze 8 větrných turbín s celkovou kapacitou 14 megawattů, sloužily jako srovnávací skupina. Prostřednictvím regionální lékařské asociace Kassenärztliche Vereinigung Westfalen-Lippe vědci požádali o počet nově registrovaných diagnóz dvou specifických kardiovaskulárních onemocnění – srdečního selhání a závažných srdečních arytmií. Poté byly porovnány údaje ze všech čtyř obcí. V obcích s velkými větrnými farmami bylo výrazně více nových případů srdečního selhání než v ostatních obcích. V Borchenu byl nárůst v letech 2021 až 2024 mezi 21 a 51 procenty, zatímco v Lichtenau byl hlášen nárůst o 20 až 68 procent. Počet nových diagnóz srdeční arytmie byl také jasně vyšší v obcích s rozsáhlou větrnou energií. Autoři popsali statistickou významnost těchto rozdílů jako velmi vysokou. Musím na tomto místě poznamenat, že pokud ve studiích například na efekt nově zaváděné léčby hodnotíme jako statisticky významné hodnoty kolem 10 %, jsou tato čísla stran nárůstu negativních účinků větrných parků velmi alarmující.

Kdybychom vzali neurologické pacienty z Kladrub a dětské psychiatrické pacienty ze Zlínského kraje a porovnali je s pacienty z jiných nemocnic, kde taková stresová zátěž neexistuje, dostali bychom podobné výsledky pro vědeckou studii?

Na tuto otázku je velmi obtížné dát jednoznačnou odpověď. Vzhledem ke známým negativním účinkům všech faktorů, majících vliv na lidské zdraví a psychiku, se domnívám, že bychom se mohli až divit, jaká čísla bychom získali. Zejména u citlivé populace, a tou psychiatričtí pacienti a pacienti s neurologickými postiženími bezesporu jsou. Připadá mi to však až cynické ignorovat veškerá známá rizika, zkušenosti ze zahraničí, empirické poznatky z našich končin a podrobit tuto, řekněme, velmi senzitivní a již tak těžce zkoušenou komunitu lidí vědomě další zátěži, která navíc může dále poškozovat jejich zdraví a následně zkoumat, zda opravdu k onomu poškození došlo… Myslím, že z takového výzkumu by měl i dr. Mengele docela radost, nemyslíte?

Je tedy možné, že bude vláda s médii mlžit o zdravotních dopadech větrníků na pacienty, a za pár let bude mít někdo unikátní podklady pro nový lékařský výzkum dětských pacientů poškozených českou energetikou?

Tak tohoto vskutku černého scénáře bych se dožil jen velmi nerad. Ale vzpomeňme si na to, jak tady řádila covidová mafie, jak vyhrožovali mrazáky na mrtvoly, jak chtěli pomalu internovat ty, kteří nepřistoupili na oficiální narativ a chtěli situaci vidět komplexně a požadovali, aby vláda a odpovědná místa segmentu zdravotnictví umožnily zavést účinné formy léčby a hlavně i znát skutečnou etiopatogenezu onemocnění místo jediné uznávané formy tzv. léčby, kterou byla genetická terapie tzv. vakcínami mRNA, což byl hlavně obrovský kšeft pro zainteresované firmy a lidi, kteří se kolem toho motali. Důsledky tohoto jejich počínání dnes vidíme a sčítáme škody. A o peníze jde nyní především znovu i v oblasti tzv. obnovitelných / občasných zdrojů elektřiny. Mafie, které jsou s touto formou tunelování veřejných rozpočtů a peněženek lidí spojeny, jsou odhodlány jít přes mrtvoly, a to možná i doslova. Takže se vámi zmíněné eventuality, která je však krajně za hranou, můžeme pravděpodobně i dočkat, pokud tomuto zločinu za bílého dne nezabráníme již v zárodku, tedy nyní.

MUDr. Marek Obrtel, lékař a záchranář, bývalý vojenský lékař a účastník mnoha zahraničních misí Armády ČR, místopředseda ČSNS a kandidát do Senátu za obvod Přerov, prosazující skutečnou prevenci v oblasti tzv. civilizačních chorob.