Česká národní banka bude pokračovat v režimu intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž 27 korun za euro, rozhodla ve čtvrtek bankovní rada. Guvernér ČNB Jiří Rusnok oznámil, že konec režimu devizových intervencí může nastat kdykoliv po konci tzv. tvrdého závazku, tedy od dubna. Jaké bezprostřední dopady se dají od tohoto rozhodnutí očekávat?
V pondělí v podstatě odstartuje v pravém smyslu slova ruleta na devizovém trhu. Od pondělního rána hypoteticky mohou intervence skončit kdykoliv. Přesto máme k dispozici určitý klíč, který tuhle ruletu poněkud vyjasňuje. Guvernér Jiří Rusnok totiž na tiskové konferenci po skončení jednání bankovní rady prohlásil: „Počínaje příštím měsícem je možné opuštění kurzového závazku na jakémkoliv jednání bankovní rady. Výsledek rozhodnutí zveřejníme bezprostředně, tedy v řádu desítek minut.“ Aha, takže ke konci intervencí by mělo dojít až po proběhnutí některého z dalších jednání bankovní rady. Ta sice má „velká“ jednání jednou za šest měsíců – to příští spadá až na začátek května – ale „malá“ setkání probíhají každý čtvrtek. A kromě toho se může bankovní rada svolat kdykoliv mimořádně. Čtvrtky tedy jsou jako adepti na skok kurzu jako první v podezření.
A dál tu máme ještě jednu další jistotu. Rusnok mluvil o „oznámení bezprostředně“ po rozhodnutí. Aha. Čili rozhodnutí bude oznámeno. Ne že by si ČNB hrála na mrtvého brouka a ponechala finanční trh, až si ten sám všimne. To je ale ta pro analytiky sice zábavnější, nicméně pro spekulanty, drobné střadatele i firmy infarktovější, pro ČNB náročnější varianta. Garantuje totiž, že skok kurzu bude větší, než by byl, kdyby na to ČNB šla diplomatičtěji a nechala by hráče na devizovém trhu, až si sami všimnou. No, tím to dělají pánové z bankovní rady sobě i nám o to adrenalinovější.
Z toho tedy vyplývá, že prvotní skok kurzu může být celkem výrazný. Klidně třeba o korunu padesát haléřů. A pak zase zpět na výchozí hodnotu… Posílení následované oslabením. A znovu. Zkrátka zpočátku budeme podle všeho pozorovat vysokou rozkolísanost, žádný jasný trend, žádné přímočaré posílení, jak se o něm mnohdy mluví. Teprve v horizontu dnů se kurz stabilizuje a zaujme stabilnější, dlouhodobější posilující trend.
Když v listopadu 2013 provedla ČNB oslabení koruny, aby udržela kurz 27 Kč za euro, plánovala tento kurz udržet alespoň rok a půl. Chtěla tím podpořit domácí spotřebu díky zdražení zboží z dovozu a předejít deflaci. Co ve skutečnosti uměle udržovaný kurz za téměř tři a půl roku způsobil, k čemu přispěl a co pokazil?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Článek obsahuje štítky
ČNB , OKD , Rusnok , Šichtařová , intervence , Brexit
autor: Jiří Hroník
jmenování premiéra
Dobrý den, sledoval jsem vás včera na CNN, kde jste se vyjadřoval k tomu, koho by prezident měl nebo neměl jmenovat premiérem. Jestli o tom rozhoduje prezident, tak k čemu jsou volby? Neměl by na základě výsledku dostat vítěz šanci sestavit vládu? Protože jestli ne, tak jsou podle mě zbytečné. A jes...
Další články z rubriky

9:02 Stranický týdeník, dříve „orgán“. Předvolební Šafr do schránky
TÝDEN V MÉDIÍCH Nový ředitel ČT chce provést kontrolu hospodaření. Zná čísla z roku 2001, kdy stálo …
- 4:43 Trump hraje poker, Putin šachy. Kvůli degradaci elit Západu je jaderná válka reálná
- 4:44 Negramotnost, armáda a prezident Pavel. Historik Fidler kárá i vládu
- 18:52 „Osa zla“? Komu vadil šáh a nyní vadí i ajatolláhové
- 13:17 „A pak přišel Fiala zadním vchodem.“ Byla na setkání s premiérem a Pazderkovou
- 9:40 „Drogista Zelenskyj, podvodnice, finanční toky.“ Člen ODS až na hranu